06052003 - Rozhovor pro časopis Russkoje slovo

Překlad opdovědí :  

1. Politika MHMP k národnostním menšinám

Hl. m. Praha komunikuje s národnostními menšinami na demokratické úrovni již od počátku 90.let. Různé formy komunikace s občanskými sdruženími nár. menšin přerostly v druhé polovině 90.let ve vzájemně prospěšnou spolupráci. Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo v listopadu 2002 Koncepci politiky Prahy ve vztahu k národnostním menšinám. Tato koncepce, na které spolupracovaly i národnostní menšiny samotné, se stala základem dalšího rozvoje vztahu mezi Prahou a jednotlivými národnostními menšinami. Hlavním obsahem tohoto materiálu jsou zásady podpory aktivit národnostních menšin zejména v oblasti jejich identity, v oblasti kultury, vzdělávání a publikační činnosti.

2. Formy podpory aktivit občanských sdružení, prezentujících zájmy národnostních menšin

Hlavními formami podpory aktivit občanských sdružení je podpora morální a finanční. Spolupráce s národnostními menšinami se nemůže zaměřit pouze na verbální komunikaci, „prázdné schůzování", ale musí být podpořena i finančně. Proto hl. m. Praha počítá ve svém rozpočtu s každoroční finační částkou v hodnotě 3 milionů Kč. Tato částka je určena pro zajištění programu kulturních aktivit národnostních menšin a programů publikačních aktivit. Musím ocenit, že v oblasti kultury byly podpořeny vcelku úspěšné akce národnostních menšin, v oblasti publikační bylo vydáno s podporou hl. m. Prahy šedesát publikací o životě národnostních menšin na území hl. m. Prahy.

3. Jaké je Vaše hodnocení činnosti ruské menšiny, resp. jejich občanských sdružení

Jsem ráda, že ruská menšina se aktivizovala zejména v posledních dvou letech. Z občanských sdružení ruské národnostní menšiny vyvíjí největší aktivitu „Ruská tradice" a spolek „Artek". Vím, že je potřebná informace o každé národnosti a také o té, s níž nás vážou dobré i špatné historické zkušenosti.

4. Co lze považovat za největší úspěch MHMP a potažmo jeho Komise RHMP pro oblast národnostních menšin na území hl. m. Prahy za uplynulé období

Hovořit jednostranně o největším úspěchu práce komise není podle mého názoru možné. Jedná se totiž o systematickou a cílevědomou práci lidí, zástupců národnostních menšin i hl, m. Prahy na poli komunikace v oblasti národnostních vztahů. Avšak pokud skutečně chcete hovořit o úspěchu, je jím dosažení konstruktivní spolupráce mezi těmito lidmi a pouze na základě této spolupráce je možno hovořit o takových výsledcích, jako jsou mezinárodní folklorní festivaly v Praze, festivaly s názvem Setkání kultur a připravovaný a v současné době rekonstruovaný Dům národnostních menšin.

5. Jaké jsou vyhlídky Domu národnostních menšin

Dům národnostních menšin ve Vocelové ulici v Praze na Vinohradech by měl do budoucna naplňovat dvě základní funkce. Za prvé by se měl stát sídlem jednotlivých národnostních menšin a za druhé jedním z důležitých center multikulturního života města. S těmito funkcemi počítá i koncepce Domu národnostních menšin, který má také sloužit pro děti a mládež národnostních minorit v Praze i českých dětí a mládeže z pražských škol.

6. Jaký je vztah MHMP k jiným menšinám, např. náboženským aj.

Hl. m. Praha má svou organizační a politickou strukturu, která se zabývá i náboženskými otázkami. Tyto záležitosti nespadají do oboru mé působnosti. Přesto chápu snahu některých národnostních menšin o to, aby se mohly realizovat jejich příslušníci i v oblasti duchovní, náboženské.

7. Jak se díváte na kritická slova představitele české pravoslavné církve Kryštofa, arcibiskupa pražského a českých zemí o potřebě výstavby pravoslavného chrámu v Praze ( viz „Russkoje slovo! č.2/2003)

Popravdě řečeno se mi kritická slova a způsob vyjádření představitele pravoslavné církve mnoho nezamlouvala. Informovala jsem se o otázce přidělení pozemku pro nový chrám a i dalších souvislostech komunikace mezi pravoslavnou církví a Prahou. Myslím si, že lepším postupem než pořádání plánovaných nátlakových akcí je jednání s kompetentními úředníky MHMP a politickými zástupci hl. m. Prahy.

8. Co byste přála našim čtenářům

Čtenářům „Russkovo slova" bych přála, aby ve svém časopise nacházeli skutečně dobré informace o práci příslušníků ruské menšiny v Praze a v České republice. Zatím, jak jsem si mohla prostudovat první dvě čísla časopise „Russkoje slovo", jsem toho názoru, že Váš časopis aspiruje svou formální a obsahovou stránkou na jednu z nejlepších tiskovin vydávaných národnostními menšinami. A za svoji osobu, jelikož jsem ve své funkci pověřena hl. m. Prahou komunikací s národnostními menšinami, bych si přála, aby Váš časopis čtenáře informoval co nejvíce i o spolupráci ruské menšiny s hl. m. Prahou.