Výlet za práh všedních dnů

Listy hlavního města Prahy | 3.3.2008 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: MUDr. Pavel Bém

Je tady první jarní měsíc. Letošní zima byla další, kterou se snad ani nesluší nazývat zimou. Spíš nám končí několikaměsíční předjaří. Procházíme obdobím půstu a už brzy nás čekají Velikonoce. Jarem provoněný vzduch, dokonce i tady v centru Prahy, vzbuzuje v člověku chuť vyrazit na procházku, projít se Prahou zase jednou ne jako uspěchaný zaměstnanec hledící si jen vlastních kroků, ale jako turista, kochající se rozkvetlými parky, nádhernými domy a vůbec tou tajuplnou atmosférou „města s tajemně tlukoucím srdcem“ – jak Prahu nazýval Gustav Meyrink. Ať už jdete pěšky, nebo pozorujete ubíhající život z okna tramvaje, vždy má toto město svého neopakovatelného ducha. „Neznám jiného města, které by člověka tak podivuhodně kouzelně k sobě vábilo jako Praha,“ píše Meyrink a mně nezbývá než jednoznačně souhlasit. Na světě jsou krásná města, ale jen jedno jediné je tak kouzelné, barevné a zároveň strašidelné, jako je právě Praha.

Moc se těším, až se projdu křivolakými uličkami starobylého středu tohoto města, až budu sledovat stopy osobností utvářejících české dějiny. Napřed chci ale vyřešit problémy, které trápí vás. Vpád jara narušuje na mnoha místech hluk a prach, který obtěžuje Pražany. Někde jde o dočasné potíže, na jejichž konci bude odměna v podobě většího klidu, rychlejší dopravy, odlehčení obytným čtvrtím. Tak je tomu například v okolí stavby tunelů komplexu Blanka. Jiné nepříjemnosti jsou bohužel trvalejší, jejich řešení je obtížné a nákladné. Přesto i na těchto vleklých problémech pracujeme a snažíme se najít jejich přijatelné řešení. Mám na mysli například hluk obtěžující obyvatele Prahy v okolí magistrály a Jižní spojky.

I tady se snažíme vyřešit potíže, které jsme „zdědili“ po pětiletkových budovatelích šťastných zítřků. Jak bude naše řešení vypadat? Někde půjde o omezení rychlosti, jinde bude třeba ubrat autům trochu prostoru. Na řadu ale přijdou i radikálnější způsoby řešení – úpravy či výměny silničních povrchů, vybudování    protihlukových stěn nebo třeba uzavřené tubusy.

Tím jediným rozumným cílovým stavem je ale dobudování nadřazeného dopravního skeletu – systému pražských okruhů, které odvedou nákladní automobily mimo Prahu a osobní automobily do tunelů či expresních komunikací.

Časné jaro ale přináší mnohé další novinky. Prvních viditelných změn se dočká Václavské náměstí, které se – a já bych z toho měl velkou radost – stane nejen nejobvyklejším místem schůzek mladých lidí „pod ocasem“, ale také prostorem pro pěkné jarní procházky. Probíhají jednání s politiky v krajích, parlamentu i ve vládě
o našem návrhu zákona o regulaci prostituce a… Mohl bych pokračovat do nekonečna. Dívám se na seznam úkolů a asi bych se měl smířit s tím, že si jara zase tolik neužiji. Nevadí, práce mě totiž těší.

Hezké jaro.