Viru je v Praze pětkrát víc, než ukazují testy, tvrdí primátor Hřib

Podle primátora Prahy Zdeňka Hřiba ukazuje analýza pražských odpadních vod mnohem dramatičtější čísla o výskytu covidu-19 než testy. Polovina škol v metropoli rozšíří podzimní prázdniny o dva dny ředitelského volna, aby tím pomohly zpomalit šíření covidu-19. Magistrát usiluje také o opětovné testování ve školách a chystá další kampaň k očkování.

V Praze jsou stovky dětí v karanténě a denně přibývají stovky lidí nakažených covidem. Máte prognózu dalšího vývoje?

Primárně v Praze řešíme situaci ve školách a ve středu jsme na žádost hygieniků vyzvali ředitele k vyhlášení dvou dnů ředitelského volna. Školy si měly vyhodnotit aktuální situaci a na základě dat se rozhodnout, zda přistoupí k vyhlášení ředitelského volna.

Kolik škol výzvu vyslyšelo?

S ředitelským volnem počítá zhruba polovina škol. Povinnost nahlásit nám to mají školy až do pondělního dopoledne, takže ta čísla se ještě mohou změnit. Chápu, že vyhlášení ředitelského volna může způsobit problémy rodičům dětí na prvním stupni, ale jde o odborné doporučení hygieny. Počty pozitivních výrazně stoupají a incidence covidu-19 je u školních dětí větší než u zbytku populace a nejvíce postiženou skupinou jsou děti od šesti do patnácti let.

Čím si to vysvětlujete?

Důvod masivního šíření je v tom, že se vláda rozhodla, že děti nebude testovat. Už v půlce září jsme vyzvali vládu, aby umožnila u škol, kde to dává smysl, testovat. Pan premiér nám ale odpověděl, že se máme starat o jiné věci a toto žádný problém není.

Je mezi nakaženými dětmi některé s vážnějším průběhem onemocnění covidem-19?

V tuto chvíli žádný vážnější průběh onemocnění nemáme. Děti neleží na JIP, ale jde o jejich budoucnost. Problém je v tom, že kvůli vládě, po které zůstalo 30 tisíc mrtvých, jsme měli nejdéle uzavřené školy ze všech okolních zemí. A teď opět vláda hodila děti přes palubu. Problémy Prahy se ale netýkají jen škol a školních dětí. Ale kdyby se podařilo včas odchytit jednotlivé pozitivní osoby, tak by nebylo nutné zavírat do karantény celé třídy nebo školy.

Asi každý dvacátý cestující v metru nemá respirátor vůbec nebo jej nosí pod nosem. Jak přimějete Pražany, aby pravidla dodržovali?

Každý den jezdím metrem do práce z Jižního Města a vídám městskou policii. Od prvního listopadu také svou jednotku v metru posílí o deset lidí Policie ČR. Metro a MHD jsou ve městě bezpečné.

Spěje podle vás situace s covidem k zavírání obchodů, škol a restaurací?

Opatření stanovuje vláda, nikoli město. Máme ale výzkumný projekt a měříme obsah viru v odpadních vodách. A je zjevný nesoulad čísel, která vyplývají z provedených testů, oproti tomu, co měříme v kanalizaci. Počet pozitivních je v Praze asi pětkrát vyšší, než jak se oficiálně udává.

Co může hlavní město proti šíření viru udělat?

My budeme jednat s VZP o možnosti proplácení testů ve školách. Nehodláme stát a přihlížet tomu, že děti budou muset zase znovu zůstat dlouho doma. Praha nemá peníze na to, aby zajistila financování ze svého městského rozpočtu. Jde o 15 milionů na školy zřizované magistrátem a o 25 milionů pro školy zřizované městskými částmi za jedno testování.

Odborníci ale tvrdí, že nejjednodušší způsob vyřešení problému s covidem je v očkování...

Proočkovanost druhou dávkou je u obyvatel Prahy vyšší než celorepublikový průměr. Je to 68,61 procent ku 66,75 procent.

Je ta vyšší proočkovanost zásluhou vedení Prahy? Není spíše daná jinou sociální strukturou?

První kampaň pro očkování jsme spouštěli už v době, kdy ministerstvo zdravotnictví hledalo koordinátora. Zřídili jsme očkovací centrum, které bylo druhým nejvytíženějším v Praze. To nyní stále pokračuje v Kongresovém centru jen o pár kroků dál. Měli jsme také očkovací autobus a máme web na adrese ockovani.praha.eu. Proočkovanost je nutné ještě zvýšit a připravujeme pokračování kampaně v období Vánoc. Bude primárně zaměřena na mladé lidi. Také jsme obnovili mobilní očkovací tým, který pomáhá s podáváním třetí dávkou v domovech pro seniory. Problém, který v Česku máme, je menší ochota k očkování oproti jiným zemím.

Co očekáváte od nové vlády?

Ve všech zemích okolo nás je standardní, že se stát finančně podílí na významných dopravních projektech v hlavních městech. Neustále pracujeme na té variantě, že stát bude pomáhat s Městským okruhem.

Jaké další otázky budete s vládou řešit?

Majetkové směny se nám podařilo vyjednat a jedná se hlavně o zdravotnické nemovitosti. Státní nemocnice využívají městské objekty a není to jen Bulovka, ale také například Faustův dům v areálu VFN. My tyto věci intenzivně řešíme a doufám, že je nová vláda nebude chtít přehodnocovat po tisících hodin, které jsme tomu věnovali. A doufám, že s novou vládou se vrátíme k projektu traumacentra ve Vinohradské nemocnici.