Veolia každý rok vykazuje stovky miliónů zisku.

RNDr. Jana Plamínková je pražská zastupitelka a radní za Starosty, v Trojkoalici SZ, KDU-ČSL, STAN zastává post místopředsedkyně. S ParlamentnímiListy.cz hovořila tentokráte o vodě, respektive o protiprávní veřejné podpoře Veolii a opatřeních, kterými tomu chce zabránit.

V lednu podávalo hlavní město Praha stížnost na protiprávní veřejnou podporu v souvislosti s pražskými vodovody a kanalizacemi. Jaký je současný stav této stížnosti?

Od Evropské komise jsme dostali potvrzení o přijetí naší stížnosti, ale zatím nemáme žádnou informaci o tom, zda se komise bude stížností zabývat.

Co jste stížností sledovali?

Podle analýz, které jsme nechali zpracovat, hrozilo s koncem ledna 2016 marné uplynutí promlčecí lhůty pro případné řízení o protiprávní veřejné podpoře u Evropské komise. Tím by se mohla zhoršit naše pozice v případném sporu s Veolií.

A podáním stížnosti tedy byla promlčecí doba přerušená?

Samotným podáním stížnosti se promlčecí doba nepřerušuje. Přerušená by byla teprve úkonem Evropské komise v dané věci. Zda byl takový úkon učiněn, zatím nevíme.

Je tedy možné, že promlčecí doba marně uplynula?

Ano, je to možné.

V čem měla protiprávní veřejná podpora spočívat?

Veolia - správněji řečeno její dceřiná akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace - měla původně pražskou vodohospodářskou infrastrukturu v podnájmu do roku 2013. V roce 2006 ale bez jakékoliv soutěže získala prodloužení podnájemní smlouvy o 15 let až do roku 2028. Za takové prodloužení nezaplatila žádnou odměnu, nemusela nic investovat, ani se nezvýšila částka, kterou za podnájem infrastruktury platí. Přitom může od Pražanů inkasovat vodné a stočné a každý rok vykazuje stovky miliónů zisku. Prodloužením smlouvy byl tak Veolii zisk prakticky zaručen až do roku 2028, bez jakékoliv dodatečné investice či rizika na její straně.

To bylo nevýhodné pro město a pro Pražany a velmi výhodné pro Veolii. A v tom spočívala veřejná podpora.

Ale vodné a stočné není přeci v Praze ve srovnání s jinými městy nijak vysoké?

To je pravda - jeho výše je totiž státem regulována. V dané situaci by ale mohlo být ještě nižší, kdyby se přiměřenost zisku poměřovala k investici, kterou musel provozovatel vynaložit, nikoliv k hodnotě aktiv, které patří městu. Nebo by mohl provozovatel - Veolia - platit vyšší podnájemné a město by mohlo lépe udržovat zastarávající infrastrukturu. Problém je totiž v tom, že když budeme nyní 15 let pod-investovávat údržbu, obnovu a rozvoj vodovodní a kanalizační sítě, nemusí to nikdo po celých 15 let pocítit. Zaděláme si tím však na závažný problém, který ale v konečném důsledku zaplatí Pražané.

Kolik by to mělo být?

Přesnou částku zatím nevíme. Tušíme, že není zanedbatelná, ale na podrobném vyčíslení se teprve pracuje.

Jaký bude tedy další postup města v této věci?

Ať už by promlčecí doba pro řízení u Evropské komise uplynula marně či nikoliv, budeme s Veolií dále jednat o úpravě podmínek a odstranění jakéhokoliv zvýhodnění, které by mohlo zakládat veřejnou podporu. Když nebudou jednání úspěšná, navrhnu Radě, abychom se u soudu domáhali vrácení vodohospodářské infrastruktury. Podle několika posudků bylo totiž prodloužení podnájemné smlouvy neplatné a Veolia nyní užívá vodohospodářskou infrastrukturu bez právního důvodu.