Technická rada pro mostní konstrukce: Rekonstrukce Hlávkova mostu je nezbytná, s Libeňským mostem se musí začít okamžitě

Mezi navštívenými objekty je i Libeňský most
Autor: archiv MHMP
19. září 2018
19. září 2018

V prvním zářijovém týdnu se sešli zástupci Technické rady hlavního města Prahy v diskuzi nad aktuálním stavem pražských mostů, z nichž některé potřebují zásadní rekonstrukci. Zásadní debata se týkala stavu Hlávkova mostu a také mostu Libeňského. Oba jsou ve velmi špatném stavu, přitom není možné opravovat je najednou, aby doprava v této části Prahy zcela nezkolabovala.

  • 3 minuty čtení

„Stojíme před velkým problémem, Libeňský most i Hlávkův most, které stojí blízko sebe a jsou si vzájemně objízdnými trasami, jsou ve velmi špatném technickém stavu a je nezbytné je začít zásadně rekonstruovat. Jsou na konci své životnosti,“ říká náměstek primátorky a radní pro dopravu Petr Dolínek.

Jeho slova potvrzuje i ředitel Technické správy komunikací Petr Smolka: „Je z našeho pohledu nepředstavitelné, že bychom zavřeli oba mosty najednou, dopravu by čekal kolaps, nebylo by v této části města jak přejet z jednoho břehu řeky na druhý. Pokud ale ještě dál bude pokračovat debata o variantách rekonstrukce Libeňského mostu a pokud se okamžitě nepustíme do jeho oprav, směřuje to k tomu, že budou oba mosty omezeny společně. A to je pro Prahu ta nejhorší možná varianta.“

Představitelé technické rady téměř jednohlasně upozornili na špatný stav Hlávkova mostu, který je součástí klíčové dopravní tepny města. Podle aktuálních propočtů by po něm v roce 2020 mělo projet 84 100 vozidel za den, z toho 2 300 těžkých vozidel.

Podle slov prof. Ing. Jana L. Vítka, CSc., byl Hlávkův most navržen na menší zatížení, než které potřebujeme dnes. Je starý 100 let a jeho životnost je téměř u konce. Projekt na přestavbu Hlávkova soumostí je již připraven, ovšem odbor památkové péče vydal nesouhlasné stanovisko s navrhovaným řešením rekonstrukce. Probíhající diagnostika si klade za cíl vysvětlit a zdůraznit památkové péči technické možnosti a navrhnout další postup.

Technická rada se také shodla na tom, že prioritní je zajistit funkční dopravu, a to v návaznosti na stav Libeňského mostu. „Nyní potřebujeme rychlé řešení, kterým dle mého názoru není příprava a výstavba provizorního řešení. Na Libeňský most máme připraven projekt a výběrové řízení na dodavatele. Myslím si, že stavba se dá započít už v příštím roce,“ doplnil Ing. Milan Kalný. Ten také upozornil na fakt, že Libeňský most byl stavěn už ve své době velmi levně, a otevřel téma, zda by na něm město nemělo zásadně omezit dopravu vzhledem k jeho velmi špatnému stavu.

Příloha:

O technické radě

Technická rada pro mostní konstrukce je poradní orgán náměstka primátorky a radního pro dopravu. Tvoří ji tito odborníci:

  • Ing. Vladimír Brejcha, Inženýrská akademie ČR

  • PhDr. Ing. Matěj Fichtner, MBA, místopředseda představenstva a náměstek generálního ředitele pro investiční výstavbu a speciální stavby TSK, a. s.

  • Ing. Milan Kalný, Česká betonářská společnost ČSSI

  • Ing. Václav Mach, čestný předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

  • Ing. Jiří Sládek, ředitel úseku speciálních staveb TSK, a. s.

  • Ing. Milan Šístek, člen České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, obor pozemní stavby, Novák a partner, s. r. o.

  • prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng., profesor katedry betonových a zděných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze

  • Ing. Jan Vítek, DrSc., odborník v oblasti betonových mostů a předpjatého betonu

  • Ing. Dana Wangler, vedoucí střediska mostů projektové, konzultační a inženýrské společnosti SUDOP PRAHA a. s.

  • Ing. Jan Marek, specialista rozvoje a financování dopravy MHMP a tajemník technické rady