Primátor Svoboda předal Cenu Michala Velíška za rok 2012 Lence Slavíkové

„Chtěl bych při této příležitosti především poděkovat všem těm, kdož i v nasazení vlastního života nepodlehli nutkání po ukrytí v anonymním davu a postavili se nespravedlnosti, bezpráví, útlaku a násilí. Jejich hrdinství tkví v tom, že nebyli lhostejní k vlastnímu okolí, překonali svůj strach a učinili to, co bylo správné. Kéž by takových lidí bylo mezi námi vždy dostatek,“ promluvil primátor Bohuslav Svoboda (ODS) k nominovaným hrdinům.

Nominován na Cenu Michala Velíška může být každý, kdo v uplynulém roce zachránil život jinému člověku a neváhal při tom riskovat vlastní zdraví či život. Z osob nominovaných veřejností na Cenu Michala Velíška byli vybráni: Lenka Slavíková, Petr Pánek, Pavla Talířová a Mirza Crnovršanin.

Cena Michala Velíška 2012: Příběhy hrdinů

Lenka Slavíková
Z pokusu o vraždu a braní rukojmí obvinila policie čtyřiadvacetiletou ženu, která 22. května 2012 v jedné z havířovských základních škol pobodala družinářku a poté přes hodinu věznila malou školačku.

V ten osudný den asi hodinu po poledni přišla do školní jídelny neznámá žena a chtěla si odvést jednoho z žáků. Když vychovatelka Lenka Slavíková viděla, že nejde o matku žádného z přítomných dětí, důrazně se proti jejímu počínání ohradila. Žena však vytáhla nůž a bezbrannou družinářku začala bodat. Lenka použila sebe jako štít, aby ochránila děti. Těm se, až na jednu prvňačku, podařilo utéct. Poté, co družinářka klesla na zem, odvlekla útočnice holčičku rychle z jídelny a zavřela se s ní do kanceláře školy. Po marném vyjednávání policie zakročila proti únoskyni zásahová jednotka a malou školačku vysvobodila. Při zákroku nebyl nikdo zraněn, ale holčička utrpěla silný šok. Družinářka byla hospitalizovaná na JIP v místní nemocnici s mnoha bodnými a řeznými ranami, kterým dominovala zranění na břichu, hlavě a zádech. Útočnice byla po výslechu převezena na vyšetření do psychiatrické léčebny.

Lenka Slavíková je dnes už v pořádku a dál vykonává svou práci ve školní družině. Pozornosti médií se však vyhýbá. „Byla to přirozená reakce při obraně dětí … žádná šance na přemýšlení,“ uvedla.

Petr Pánek
V obci Skorkov na Mladoboleslavsku došlo 17. listopadu 2011 před 6. hodinou ráno k výbuchu v kotelně rodinného domku, v němž spala žena a dva malí chlapci (8 a 9 let). Po ohlušující explozi se ihned sesula téměř polovina čerstvě zrekonstruovaného domu, a proto se jeho obyvatelé vlastními silami už nemohli dostat do bezpečí. Duchapřítomně jim však přiběhl přes zahradu na pomoc jejich soused, 24letý Petr Pánek. Přistavil si žebřík k altánku, a tak se dostal na poškozené venkovní dřevěné schodiště domu a vnikl dovnitř. Všude prskala elektřina a kvůli prachu nebylo vidět na krok. Po zbytku schodiště nejprve vyvedl obě děti a poté se vrátil pro sousedku. Nikomu se nic vážného nestalo.

Hasiči se vyjádřili, že situace na místě byla životu nebezpečná tím, že výbuchem se obnažily elektrické kabely a všude byla voda ze zdevastované expanzní nádrže kotle. Hrozilo zřícení zbývající části domu. Petr svůj hrdinský čin nepovažuje za nic mimořádného. „To by udělal přeci každý“, řekl. Nejvíce se bál toho, že v ruinách domu nenajde už nikoho živého.

Pavla Talířová a Mirza Crnovršanin
Ve večerních hodinách 3. října 2011 došlo v obci Římov na Českobudějovicku k pokusu o vraždu muže ve středním věku. Na zahradě, poblíž místa činu, byla Pavla Talířová se svým přítelem Mirzou Crnovršaninem. Nejdříve uslyšeli volání o pomoc a následně uviděli neznámého útočníka, jak bodá nožem jejich souseda. Bylo nepochybné, že bez cizí pomoci nemá šanci útok přežít. Mirza se proto bez rozmýšlení a jen s holýma rukama pokusil ozbrojeného násilníka zadržet. Ten se mu však po chvíli vysmekl a pokusil se utéct. Pavla neztratila duchapřítomnost a srazila stále ozbrojeného pachatele na zem. Mirzovi se pak podařilo držet pachatele až do příjezdu policie. Mezitím Pavla s pomocí sousedů přivolala záchrannou službu a ošetřovala raněného. Měl probodnutou levou plíci a 32 bodných ran po celém těle. Záchranáři později řekli, že přežil zázrakem a jen díky svým zachráncům.

"Myslím si, že jsme neudělali nic mimořádného, že by to udělal každý, kdo by se ocitl v podobné situaci. V tu chvíli jsem si vůbec neuvědomovala, že riskujeme vlastní životy, člověk chce jenom pomoci," řekla Pavla.

„Čas do příjezdu policie se nekonečně vlekl. Připadalo mi to snad jako hodina, i když ve skutečnosti tam policisté dorazili za chvíli," dodal Mirza, který se zabývá bojovým uměním.

Před vyhlášením Ceny Michala Velíška proběhl seminář na téma Odvaha svědčit, který organizuje Nadace ADRA. Jeho cílem bylo připomenout, že příležitosti k projevení občanské odvahy nabízí každý den komukoliv z nás.