Primátor Pavel Bém na otevření zrekonstruovaného Národního památníku na Vítkově

Primátor hl. m. Prahy Pavel Bém se dnes odpoledne zúčastnil jako čestný host slavnostního otevření Národního památníku na Vítkově a otevření expozice Křižovatky české a československé státnosti. Rekonstrukce probíhala pod dozorem pracovníků odboru kultury a památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy a ústředního pracoviště Národního památkového ústavu. Slavnostní otevření  proběhlo za účasti prezidenta České republiky. 

Národní památník na vrchu Vítově tvoří spolu s Pražským hradem a Vyšehradem tři výrazné dominanty. Ačkoliv je Národní památník nemladší z nich, je v nejhorším stavu. Po dokončení ho hned v roce 1939 zabrali Němci a využívali ho jako skladiště.

V roce 2001 se vláda dohodla na obnově některých významných památek spjatých s českými a československými dějinami a zařadila mezi ně i památník na Vítkově, který má od této doby ve správě Národní muzeum. Zrekonstruovaný památník bude sloužit jako pietní místo padlých vojáků z první i druhé světové války a také těch, kteří zahynuli v zahraničních misích České armády. Zároveň bude také kulturním centrem, které nabídne muzejní expozici pod názvem Křižovatky české a československé státnosti. Pro návštěvníky bude rovněž otevřena kavárna a zpřístupněna vyhlídka na střeše objektu. Celá nová historická expozice vyšla na cca 35 milionů korun.

Expozice je instalována v síni Rudé armády (část památníku dostavěná v 50. letech). Návštěvníci se mohou podívat i do podzemí, kde byla laboratoř a velín sloužící k uchování pozůstatků K. Gottwalda. V prostoru dnešního mauzolea budou také výstavy ze sbírek muzea. Expozice má pět základních bodů, pět křižovatek. První připomene rok 1918, vznik Československa. Druhá křižovatka je věnována druhé světové válce, tedy létům 1938 až 1945, objeví se tu i Mnichovská dohoda. Období poválečné, především 50. léta, jsou křižovatkou třetí. Je tu vystaven například poslední dopis před popravou Milady Horákové, národně socialistické političky popravené na začátku 50. let. Čtvrtá křižovatka, to jsou události roku 1968 a všechny okolnosti, které je zapříčinily. Je tu i přijímací protokol z vinohradské nemocnice, kde se lékaři pokoušeli zachránit Jana Palacha. Poslední křižovatkou pak bude období od roku 1989 a pádu komunismu až po definitivní rozdělení Československa v roce 1992. Připomene sametovou revoluci a vznik samostatné České republiky. K nejzajímavějším exponátům bude patřit stůl, na kterém se podepisoval rozpad Československa.

V Praze 25. 10. 2009

MUDr. Pavel Bém – primátor hlavního města Prahy

do funkce opětovně zvolen 30. 11. 2006, působnost v oblasti finanční a zahraniční politiky, oblast vztahů a spolupráce se Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR, problematika čestných poct a čestného občanství hl. m. Prahy, problematika udílení znaků a praporů městských částí, užití znaku hl. m. Prahy, organizace protidrogové a protialkoholní prevence, koordinace vztahů hl. m. Prahy k městským částem, oblast tělovýchovy.