O bezpečnosti s primátorem Janem Kaslem
Metro - 10.10.2001
Česká republika jako členský stát NATO je vázána tzv. Washingtonskou dohodou, podle níž je napadení jednoho z členských států chápáno jako napadení celé Aliance. Jako stát jsme se přihlásili k souhlasu s postupy, které zvolily Spojené státy americké. Podpora vojenských operací je v rukou státu, ochrana občanů však závisí nejen na rozhodnutích a opatřeních vlády a parlamentu, ale především na konkrétních opatřeních a postupech vyhlašovaných krizovými štáby jednotlivých měst.
V této souvislosti jsme požádali o krátký rozhovor pražského primátora Jana Kasla.
Jak funguje pražský krizový štáb?
Bezpečnostní rada (trvalý orgán krizového řízení kraje) a Krizový štáb hlavního města Prahy (pro aktuální krizové stavy) jsou v kontaktu svedením stejnojmenných republikových orgánů. K operativnímu jednání svolávám Krizový štáb HMP já jako předseda nebo radní Rudolf Blažek, zodpovědný za bezpečnost, který zastává funkci místopředsedy. Členy štábu jsou zástupci jednotlivých bezpečnostních složek - městské policie, Policie ČR, hasičského sboru, záchranné služby, náměstek primátora pro dopravu Martin Hejl a zástupci odboru krizového řízení magistrátu. V případě bezprostředního ohrožení by tento štáb spolu s bezpečnostní radou zasedal nepřetržitě, nebo by jeho členové byli propojeni přímým komunikačním spojením.
Existuje v Praze v současnosti něco podobného, jako byla CO?
Civilní ochranu zabezpečuje odbor krizového řízení Magistrátu HMP a jeho oddělení ochrany obyvatelstva. Tento odbor zabezpečuje ukrývání obyvatelstva, výdej masek a další bezpečnostní činnosti spojené s ochranou obyvatelstva v případě ohrožení.
Kam se mohou občané obracet o radu?
Informace mohou získat přímo na výše jmenovaném oddělení ochrany obyvatelstva odboru krizového řízení HMP nebo na odpovídajících odborech úřadů jednotlivých městských částí. Pro případ bezprostředního ohrožení má Magistrát HMP smlouvu se všemi rozhlasovými a televizními stanicemi na území hlavního města, z níž vyplývá povinnost všech těchto médií okamžitě informovat obyvatelstvo o všech pokynech krizového štábu.
V poslední době se diskutuje o snadné zranitelnosti výškových budov. Myslíte si, že by se po zkušenostech z New Yorku neměly mrakodrapy stavět?
Nedomnívám se, že by šílený útok teroristů na World Trade Center měl odradit vlastníky či nájemce obdobných staveb od jejich užívání. WTC bylo vybudováno jako "symbol kapitalismu", svobodného podnikání, ekonomické síly "západu" či "severu". Nemyslím si, že teroristé očekávali tak "dokonalý" výsledek útoku, totální destrukci budov. Pochopitelně že každá koncentrace lidí zvyšuje riziko a především zhoršuje důsledky obdobného útoku. Je třeba řešit ještě pečlivěji bezpečnost obdobných staveb, a to především z hlediska protipožárního zajištění. Tam, kde je vysoká intenzita zástavby vyvolaná ekonomickým tlakem, zřejmě neexistuje jiné stavební řešení než výšková budova. Alternativou ke koncentraci osob je "práce doma", napojení rozptýlených jedinců na komunikační síť, i když budou vždy existovat činnosti, které budou vyžadovat osobní kontakt.
(sh)
Česká republika jako členský stát NATO je vázána tzv. Washingtonskou dohodou, podle níž je napadení jednoho z členských států chápáno jako napadení celé Aliance. Jako stát jsme se přihlásili k souhlasu s postupy, které zvolily Spojené státy americké. Podpora vojenských operací je v rukou státu, ochrana občanů však závisí nejen na rozhodnutích a opatřeních vlády a parlamentu, ale především na konkrétních opatřeních a postupech vyhlašovaných krizovými štáby jednotlivých měst.
V této souvislosti jsme požádali o krátký rozhovor pražského primátora Jana Kasla.
Jak funguje pražský krizový štáb?
Bezpečnostní rada (trvalý orgán krizového řízení kraje) a Krizový štáb hlavního města Prahy (pro aktuální krizové stavy) jsou v kontaktu svedením stejnojmenných republikových orgánů. K operativnímu jednání svolávám Krizový štáb HMP já jako předseda nebo radní Rudolf Blažek, zodpovědný za bezpečnost, který zastává funkci místopředsedy. Členy štábu jsou zástupci jednotlivých bezpečnostních složek - městské policie, Policie ČR, hasičského sboru, záchranné služby, náměstek primátora pro dopravu Martin Hejl a zástupci odboru krizového řízení magistrátu. V případě bezprostředního ohrožení by tento štáb spolu s bezpečnostní radou zasedal nepřetržitě, nebo by jeho členové byli propojeni přímým komunikačním spojením.
Existuje v Praze v současnosti něco podobného, jako byla CO?
Civilní ochranu zabezpečuje odbor krizového řízení Magistrátu HMP a jeho oddělení ochrany obyvatelstva. Tento odbor zabezpečuje ukrývání obyvatelstva, výdej masek a další bezpečnostní činnosti spojené s ochranou obyvatelstva v případě ohrožení.
Kam se mohou občané obracet o radu?
Informace mohou získat přímo na výše jmenovaném oddělení ochrany obyvatelstva odboru krizového řízení HMP nebo na odpovídajících odborech úřadů jednotlivých městských částí. Pro případ bezprostředního ohrožení má Magistrát HMP smlouvu se všemi rozhlasovými a televizními stanicemi na území hlavního města, z níž vyplývá povinnost všech těchto médií okamžitě informovat obyvatelstvo o všech pokynech krizového štábu.
V poslední době se diskutuje o snadné zranitelnosti výškových budov. Myslíte si, že by se po zkušenostech z New Yorku neměly mrakodrapy stavět?
Nedomnívám se, že by šílený útok teroristů na World Trade Center měl odradit vlastníky či nájemce obdobných staveb od jejich užívání. WTC bylo vybudováno jako "symbol kapitalismu", svobodného podnikání, ekonomické síly "západu" či "severu". Nemyslím si, že teroristé očekávali tak "dokonalý" výsledek útoku, totální destrukci budov. Pochopitelně že každá koncentrace lidí zvyšuje riziko a především zhoršuje důsledky obdobného útoku. Je třeba řešit ještě pečlivěji bezpečnost obdobných staveb, a to především z hlediska protipožárního zajištění. Tam, kde je vysoká intenzita zástavby vyvolaná ekonomickým tlakem, zřejmě neexistuje jiné stavební řešení než výšková budova. Alternativou ke koncentraci osob je "práce doma", napojení rozptýlených jedinců na komunikační síť, i když budou vždy existovat činnosti, které budou vyžadovat osobní kontakt.
(sh)
10. října 2001
10. října 2001