Magistrát v rukou basketbalisty

Blesk - 14.9.2001
Ředitel pražského magistrátu Zdeněk Zajíček je úředníkem každým coulem a práce ho baví. Dříve si ji brával domů, ale už to nedělá. "Já hrozně rád pracuji, baví mě jednat s lidmi, vymýšlet nové nápady a projekty," říká o sobě. Vydrží to prý relativně dlouho. "Občas se ale nakumuluje únava a to pak mám chuť někam ujet." Jak tedy vlastně vypadá denní režim šéfa všech pražských úředníků a muže, o kterém se ne nadarmo říká, že je mocnější než primátor?
Času nemá Zdeněk Zajíček nazbyt, ale basket si neodpustí. Hraje ho už přes deset let. Ostatně, tuhle zálibu po něm zdědili i oba synové Šimon (7) s Matějem (10). Třetí dítě je na cestě, takže letos o Vánocích bude u Zajíčků o jednoho člena více. Basketbal chodí ředitel hrát hned ráno. "Ve čtvrt na sedm vstanu a dám se trochu do pořádku a v půl sedmé budím syna a vyrážíme do tělocvičny." Po necelé hodině se domů vrátí na snídani a ve čtvrt na devět obvykle vyjíždí výtahem do úřadu. "Musím přiznat, že vždy, když do budovy magistrátu vejdu, padne na mě tíže úřadu. Zlepší se to, až když vejdu k sobě do kanceláře," vyprávěl o pocitech, které ho provází každé ráno. A jak vypadá pracovní den nejmocnějšího muže magistrátu a města? "Liší se den ode dne. Tak do devíti vyřizuji poštu." Například pondělí je ve znamení porad. Po hodinách se střídají šéfové jednotlivých odborů, členové rady a podobně. "Společnou poradu s řediteli odborů pak máme v takové úzké místnosti. Říkáme jí rakev," přiblížil. Domů se pak stíhá dostat stěží na zprávy. "V tom shonu se mi občas povede dostat se někam na oběd nebo se prostě najím v kanceláři," řekl Zajíček. Nejraději má drůbež a italskou kuchyni - těstoviny, pizzu. Pije pomerančový džus. "Během čtvrt hodiny to do sebe naházím a pak je mi špatně," konstatoval. Ředitel přiznává, že na radnici se s nikým nekamarádí. "A s kamarády se zase o radnici nebavím. Je to dobrá reflexe." Zajíček je ve funkci šéfa magistrátu dva roky. Jak sám říká, nabídka přišla zrovna ve chvíli, kdy se mu dařilo coby advokátovi. "Je to ale obrovská výzva, která se neodmítá. Vždy dávám přednost tomu něco dokázat, něco zkusit. Nejsem ten typ pro zaměstnání v ústraní. Navíc mě baví práce s lidmi." I přes nadšení svou prací přiznává, že splín na něj občas přijde. "Je to tak, někdy mám chuť s tím praštit, ale rychle to vždy zaženu." Občas se stane, že do ředitelova sekretariátu přijdou lidé, kteří nejsou spokojeni s tím, jak úředníci na magistrátu pracují. "Ne vždycky s ním jednám přímo já. Pokud mám ale chvilku čas, tak se snažím s ním situaci probrat." Kariéru začínal Zdeněk Zajíček na prokuratuře Prahy 2. "Honil jsem zločince po hlavním nádraží, to byla dobrá zkušenost. Nedostižným vzorem pro mě byl tamní pořádek v dokumentech," říká. Ale prokuratura platila málo, dvakrát více nabídlo Zajíčkovi ministerstvo pro místní rozvoj a privatizaci a tam to dotáhl až na ředitele odboru. Odtud jeho kroky směřovaly na pozemkový fond, kde byl do roku 1995. Dva následující roky byl členem parlamentu za ODS a pak se vrhl na advokacii. "Když jsem nastoupil na radnici, hledělo se na mě s rozpaky. I opozice, která zpočátku měla výhrady a pochybnosti, měla možnost se přesvědčit, že stranickou příslušnost nezatahuji do práce na radnici."
Karel Kopeček, Jana Šprunková