Každý Pražan dluží 15 tisíc
Blesk - 10.8.2000
Vedení hlavního města si půjčuje další a další miliardy
PRAHA - Každý obyvatel metropole dluží za město více než 15 tisíc korun. Osmnáct miliard - takový je dluh Prahy. Radnice není schopna pouze ze svého rozpočtu financovat významné akce, stavbu městského okruhu nebo modernizaci starých vagónů metra. Radní tvrdí: buď si půjčíme a pak důležité investice dokončíme v rozumném čase, anebo stavme "za své", ale tunel Mrázovka bude hotov třeba až za deset let. Opozice na radnici však varuje - nelze žít na úkor budoucích generací.
"Půjčky jsou jedinou cestou, jak udržet v chodu páteř městské hromadné dopravy," řekl Blesku náměstek primátora Jiří Paroubek. Prahu čeká vbrzku další půjčka ve výši pěti miliard korun. V nejbližších týdnech bude vypsáno výběrové řízení na partnera, který ji zajistí. "Nabídky od bank bychom měli obdržet počátkem října," prohlásil Paroubek. Část z připravované emise obligací bude použita na urychlení výstavby jihozápadní části městského okruhu (MO), tedy tunelu Mrázovka a dopravního řešení Zlíchov- Radlická, a zbytek na koupi nových a modernizaci stávajících vagónů metra...
Mnohomiliardové částky bude hlavní město v horizontu zhruba deseti let potřebovat i na obnovu metra. Podle náměstka chce Praha pokračovat v aktivní finanční a investiční politice i za cenu přiměřeného zadlužení, a tak následovat většinu světových metropolí. "Jsme proti dalšímu zadlužování," řekl Blesku zastupitel za Unii svobody Michael Hvížďala. Město by podle něj mělo lépe využívat svůj ekonomický potenciál, rozumněji hospodařit se svým majetkem, více šetřit v rozpočtu a aktivněji se snažit i o zisk peněz od státu. Podle Paroubka město nárokuje pro příští rok ze státního rozpočtu miliardu 145 miliónů korun, na stavební část metra a dále na nákup nových vagónů. S půjčkami však bude metropole pravděpodobně pracovat už trvale. "To je ale způsob života na úkor dalších generací," říká Hvížďala.
Jiří Paroubek, náměstek primátora
Jsem přesvědčen, že tempo staveb nemůžeme přizpůsobit pouze běžným příjmům městského rozpočtu a musíme pracovat s dluhovou službou, protože jinak nebudeme schopni dát Praze to, co potřebuje, a investice se budou v průběhu let inflací zdražovat rychleji, než na to budeme schopni reagovat. Model dluhové služby jsme si nechali konzultovat odbornými zahraničními firmami, prošel obsáhlou diskusí uvnitř magistrátu i mezi poslanci a s výjimkou jediného poslaneckého klubu nakonec zastupitelstvo jednoznačně řeklo, že je pro využití úvěrů. A vypsání další emise obligací do výše pět miliard korun a využití peněz z nich už v roce 2001 na stavby jihozápadní části městského okruhu (tunel Mrázovka a dopravní řešení Zlíchov - Radlická) a obnovu vozového parku metra s dobou splatnosti, která nebude kratší než sedm let.
Jednoznačně proti byli pouze poslanci Unie svobody, kteří hovořili „o roztáčení spirály zadluženosti Prahy“, což chtě nechtě musím brát alespoň z části jako politickou rétoriku, bonmot, protože jinak ani tento klub jistě není proti realizaci investic, které se z těchto úvěrů mají pokrýt. A já naprosto odpovědně prohlašuji, že jinak než z úvěrů, je zaplatit neumíme, a to dokonce ani v případě, kdy nám na ně podstatně větší měrou přispěje stát. Pokud tedy někdo tvrdí, že můžeme někde v městském hospodaření, ať už jde o využití majetku nebo jinou oblast, ušetřit tolik, abychom si nemuseli půjčovat, nemá pravdu, protože srovnává čísla, která jsou řádově odlišná. Tento základní fakt přijal celý zbytek zastupitelstva Prahy a pro využití dluhové služby hlasovaly nejen ODS a ČSSD, které dnes tvoří vedení města, ale i např. komunisté. Výhrady KDU-ČSL směřovaly spíše k investičním prioritám, ale to už jsou věci, o nichž lze vždy diskutovat. A o nichž bude nepochybně ještě diskutovat zastupitelstvo naše i ta, která přijdou po nás. Obecně ale i většina opozičních poslanců princip práce s dluhovou službou přijímá jako nezbytnost, pokud se nemá rozvoj města zastavit…
Celý rozhovor s Jiřím Paroubkem si můžete přečíst v příloze.
Přílohy:
Pdluhsluzb.rtf (O dluhové službě Prahy)
Vedení hlavního města si půjčuje další a další miliardy
PRAHA - Každý obyvatel metropole dluží za město více než 15 tisíc korun. Osmnáct miliard - takový je dluh Prahy. Radnice není schopna pouze ze svého rozpočtu financovat významné akce, stavbu městského okruhu nebo modernizaci starých vagónů metra. Radní tvrdí: buď si půjčíme a pak důležité investice dokončíme v rozumném čase, anebo stavme "za své", ale tunel Mrázovka bude hotov třeba až za deset let. Opozice na radnici však varuje - nelze žít na úkor budoucích generací.
"Půjčky jsou jedinou cestou, jak udržet v chodu páteř městské hromadné dopravy," řekl Blesku náměstek primátora Jiří Paroubek. Prahu čeká vbrzku další půjčka ve výši pěti miliard korun. V nejbližších týdnech bude vypsáno výběrové řízení na partnera, který ji zajistí. "Nabídky od bank bychom měli obdržet počátkem října," prohlásil Paroubek. Část z připravované emise obligací bude použita na urychlení výstavby jihozápadní části městského okruhu (MO), tedy tunelu Mrázovka a dopravního řešení Zlíchov- Radlická, a zbytek na koupi nových a modernizaci stávajících vagónů metra...
Mnohomiliardové částky bude hlavní město v horizontu zhruba deseti let potřebovat i na obnovu metra. Podle náměstka chce Praha pokračovat v aktivní finanční a investiční politice i za cenu přiměřeného zadlužení, a tak následovat většinu světových metropolí. "Jsme proti dalšímu zadlužování," řekl Blesku zastupitel za Unii svobody Michael Hvížďala. Město by podle něj mělo lépe využívat svůj ekonomický potenciál, rozumněji hospodařit se svým majetkem, více šetřit v rozpočtu a aktivněji se snažit i o zisk peněz od státu. Podle Paroubka město nárokuje pro příští rok ze státního rozpočtu miliardu 145 miliónů korun, na stavební část metra a dále na nákup nových vagónů. S půjčkami však bude metropole pravděpodobně pracovat už trvale. "To je ale způsob života na úkor dalších generací," říká Hvížďala.
Jiří Paroubek, náměstek primátora
Jsem přesvědčen, že tempo staveb nemůžeme přizpůsobit pouze běžným příjmům městského rozpočtu a musíme pracovat s dluhovou službou, protože jinak nebudeme schopni dát Praze to, co potřebuje, a investice se budou v průběhu let inflací zdražovat rychleji, než na to budeme schopni reagovat. Model dluhové služby jsme si nechali konzultovat odbornými zahraničními firmami, prošel obsáhlou diskusí uvnitř magistrátu i mezi poslanci a s výjimkou jediného poslaneckého klubu nakonec zastupitelstvo jednoznačně řeklo, že je pro využití úvěrů. A vypsání další emise obligací do výše pět miliard korun a využití peněz z nich už v roce 2001 na stavby jihozápadní části městského okruhu (tunel Mrázovka a dopravní řešení Zlíchov - Radlická) a obnovu vozového parku metra s dobou splatnosti, která nebude kratší než sedm let.
Jednoznačně proti byli pouze poslanci Unie svobody, kteří hovořili „o roztáčení spirály zadluženosti Prahy“, což chtě nechtě musím brát alespoň z části jako politickou rétoriku, bonmot, protože jinak ani tento klub jistě není proti realizaci investic, které se z těchto úvěrů mají pokrýt. A já naprosto odpovědně prohlašuji, že jinak než z úvěrů, je zaplatit neumíme, a to dokonce ani v případě, kdy nám na ně podstatně větší měrou přispěje stát. Pokud tedy někdo tvrdí, že můžeme někde v městském hospodaření, ať už jde o využití majetku nebo jinou oblast, ušetřit tolik, abychom si nemuseli půjčovat, nemá pravdu, protože srovnává čísla, která jsou řádově odlišná. Tento základní fakt přijal celý zbytek zastupitelstva Prahy a pro využití dluhové služby hlasovaly nejen ODS a ČSSD, které dnes tvoří vedení města, ale i např. komunisté. Výhrady KDU-ČSL směřovaly spíše k investičním prioritám, ale to už jsou věci, o nichž lze vždy diskutovat. A o nichž bude nepochybně ještě diskutovat zastupitelstvo naše i ta, která přijdou po nás. Obecně ale i většina opozičních poslanců princip práce s dluhovou službou přijímá jako nezbytnost, pokud se nemá rozvoj města zastavit…
Celý rozhovor s Jiřím Paroubkem si můžete přečíst v příloze.
Přílohy:
Pdluhsluzb.rtf (O dluhové službě Prahy)
10. srpna 2000
10. srpna 2000