Je nutno prověřit rozpočet na opravu Šlechtovky

Budova Šlechtovy restaurace je původně raně barokní letohrádek vystavěný v letech 1689 až 1692 hrabětem Kryštofem Františkem Wratislavem z Mitrovic pro císaře Leopolda I. V padesátých letech 19. století byl pak letohrádek přestavěn v novogotickém slohu Bernardem Grueberem. V roce 1882 si budovu pronajal Václav Šlechta, který zde až do druhé světové války provozoval restauraci. Po válce byla restaurace znárodněna a její provoz byl bohužel v 60. letech zrušen pro havarijní stav budovy. Na dnešním stavu Šlechtovy restaurace se dále podepsaly dva požáry a povodeň v roce 2002 a do dnešního dne nebylo činěno mnoho, co by její stav zlepšilo.

V této souvislosti si dovoluji zmínit, že velmi ctím historické architektonické odkazy našeho města. Jako ředitel Pražské informační služby jsem zrekonstruoval mnoho památek, mezi něž například patří Petřínská rozhledna či ctěnický zámek a další. Během těchto let jsem tak získal cenné zkušenosti s obnovou památek a představu o adekvátních nákladech vynaložených na jejich opravu. Na rekonstrukci Šlechtovy restaurace proběhlo výběrové řízení a z něj vyplynula cena ve výši čtvrt miliardy korun. Na základě svých zkušeností a vzhledem ke své rezervovanosti k projektům bývalého vedení pražské radnice, nepovažuji tuto cenu za adekvátní.

Souhlasím s tím, že realizace rekonstrukce budovy, jejíž historie sahá do 17. století, je povinností hlavního města Prahy. Na druhé straně je i mou povinností řádného hospodáře postupovat tak, aby vynaložené prostředky přinesly Pražanům maximální užitek. Tedy je z mého pohledu nutné, kromě uskutečnění revize samotné technické a ekonomické stránky projektu, provést tzv. feasibility study, která zhodnotí budoucí využití budovy a určí racionální výši nákladů na její rekonstrukci.

Symbolická částka na opravu Šlechtovy restaurace v rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2012 neznamená nic jiného, než že se jedná o akci živou, jejíž rozpočet je však nutno prověřit. Jakmile bude projekt opravy v takovém stavu, že se za něj budu moci s klidným svědomím zaručit, jednoznačně jej podpořím, neboť jak jednou řekl Albert Camus: „Jediný způsob, jak nebýt odloučen od ostatních, je koneckonců dobré svědomí“.

***

Jakmile bude projekt opravy v takovém stavu, že se za něj budu moci s klidným svědomím zaručit, jednoznačně jej podpořím.