V rámci Prahy představuje Královská obora Stromovka pro netopýry velmi významnou lokalitu. Celkem byl ve Stromovce dosud zaznamenán výskyt 11-12 druhů netopýrů.
- 5 minuta čtení
- 13 fotografií
Netopýři zde nacházejí množství stromů s dutinami a štěrbinami, které využívají jako úkryty. Kromě toho v parku také často loví potravu. Za tímto účelem sem zaletují i netopýři osídlující úkryty v budovách v jiných částech města. Velkou roli hraje i těsná blízkost řeky Vltavy. Některé druhy netopýrů jsou tažné, podobně jako ptáci podnikají sezónní migrace a využívají velké řeky jako migrační koridory.
Celkem byl ve Stromovce dosud zaznamenán výskyt 11-12 druhů netopýrů. Jedná se o netopýra velkého, n. řasnatého, n. vodního, n. večerního, n. rezavého, n. stromového, n. černého, n. parkového, n. hvízdavého, n. nejmenšího a n. ušatého, případně i n. dlouhouchého. Typickým a nejčastěji zjišťovaným druhem ve Stromovce je netopýr rezavý. Dutiny stromů může obývat prakticky ve všech částech roku. Využívá je pro rozmnožování (letní kolonie samic s mláďaty), jako přechodné úkryty v období migrací a námluv, a také pro zimování.
Během kácení stromů může docházet k přímému ohrožení netopýrů a zániku jejich úkrytů. Toto riziko je aktuální i v případě probíhající obnovy Stromovky. Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON) proto ve spolupráci s oddělením péče o zeleň OCP MHMP a údržbou parku (Lesy hl. m. Prahy) průběžně zajišťuje odborný průzkum stromů určených ke kácení. Jde zejména o posouzení, zda se ve stromech nacházejí potenciální úkryty netopýrů – tedy vhodné dutiny, štěrbiny a praskliny. V některých případech jsou následně prováděny i večerní kontroly vybraných stromů pomocí ultrazvukového detektoru pro ověření aktuálního výskytu netopýrů v úkrytech.
U stromů, které mají vysoký úkrytový potenciál nebo v nich přímo byla potvrzena přítomnost netopýrů, jsou doporučeny šetrné postupy, aby provedené zásahy netopýry co nejméně ohrozily. Zejména je třeba kácení těchto dřevin provádět ve vhodném období, ideálně na podzim (15. září – 15. listopadu), kdy jsou netopýři nejvíce tolerantní vůči rušení. Naopak velmi rizikové je kácení během zimy, kdy mohou netopýři v dutinách stromů hibernovat. Při kácení je třeba postupovat opatrně – řez vést nad a pod dutinou a odříznuté části s dutinami spouštět na zem pomalu.
Rozsáhlý chiropterologický průzkum dřevin ve Stromovce proběhl v letech 2014 – 2018, kdy byly v rámci obnovy parku připravovány větší zásahy. Vizuálně bylo posouzeno přes 1000 stromů. Večerní sledování s ultrazvukovým detektorem bylo provedeno u vybraných 110 stromů s nejvyšší pravděpodobností výskytu netopýrů. Zjištěno bylo přes 30 obsazených úkrytů, v dalších mnoha desítkách stromů byly identifikovány potenciálně využívané úkryty. V některých případech byl doporučen pouze bezpečnostní řez a ponechání torza stromu, jinde bylo navrženo vhodné načasování kácení a následné vyvěšení speciálních budek, které mohou netopýrům sloužit jako náhradní úkryty.
Od roku 2019 průzkumy dřevin určených ke kácení či ořezu pokračují podobným způsobem, avšak v menším rozsahu, jedná se každoročně o několik desítek stromů. Spolupráce mezi MHMP, LHMP a ČESON probíhá i formou průběžných konzultací, opakovaně jsou také čištěny a kontrolovány instalované netopýří budky. Od roku 2023 je na základě zadání MHMP postupně prováděno plošné mapování stromů z hlediska jejich úkrytového potenciálu pro netopýry. Získaná data jsou evidována v elektronickém pasportu zeleně, pracovníci správy i údržby parku je tak mají kdykoliv po ruce.
Ve Stromovce bylo vyvěšeno celkem 7 velkých dřevocementových budek pro netopýry typu Schwegler 1FW. Jedná se o masivní dobře izolované budky, které umožňují celoroční pobyt netopýrů včetně zimování. Během kontrol v letech 2021 – 2025 bylo potvrzeno, že netopýři budky průběžně využívají, buď jako dočasné úkryty jednotlivců, několikrát však byla nalezena i skupina netopýrů rezavých.
Výpravy za netopýry
S netopýry se mohou dospělí i děti blíže seznámit například během večerních exkurzí, které ve Stromovce pořádá každoročně na jaře a na podzim ČESON ve spolupráci se Střediskem ekologické výchovy LHMP. Na programu těchto vycházek je pozorování netopýrů pomocí ultrazvukových detektorů a také ukázka ochočených hendikepovaných netopýrů. Termíny vycházek i dalších osvětových akcí pod vedením odborníků jsou průběžně zveřejňovány na webu napude.sousednetopyr.cz.
Lidé však mohou netopýry v parku pozorovat i sami. Ideální jsou teplé večery od května do září, kdy netopýři několika druhů loví potravu v okolí rybníků, starých stromů a nad travními porosty. Nejnápadnější je netopýr rezavý, který je poměrně velký a ze svých úkrytů vyletuje brzy, ještě před setměním. Není těžké ho sledovat i bez speciálního vybavení.
Učitelé a lektoři kroužků mají možnost si zdarma vypůjčit badatelský batůžek s detektory a dalším vybavením a vyrazit s dětmi na večerní výpravu za netopýry. Výpůjčním místem je Stanice přírodovědců DDM hl. m. Prahy, veškeré podrobnosti lze nalézt na webu vzdělávacího programu Netopýří výzkumníci.
Pro ty, kteří se v parku procházejí spíše ve dne, je připravena zábavná outdoorová hra – quest Letem netopýřím světem v pražské Stromovce. S pomocí veršovaných nápověd budete na trase hledat indicie a luštit tajenku. Na konci čeká schránka s malým pokladem. Díky questu se dozvíte nejen řadu informací o životě netopýrů, ale také zjistíte, jaká opatření je možné provádět v parcích a zahradách na podporu netopýrů i dalších druhů živočichů. Vytištěné průvodní listy s mapkou questu jsou k dispozici v Čítárně s knihovničkou přímo ve Stromovce nebo si je můžete stáhnout na webu netopýřího questingu.
Královská obora Stromovka je zapojena do osvětového projektu netopýří turistiky. Interaktivní netopýří mapa sdružuje lokality, kam se vyplatí vydat na výlet. Přímo na místě se totiž lidé dozvědí mnoho zajímavosti o životě netopýrů, kteří zde žijí, mají zde své oblíbené úkryty či loviště. A Stromovka je jedním z nich. Více si přečtete v doprovodném článku, který je ke každé lokalitě z netopýří mapy zpracován.
Zásady vhodné péče o stromy a park
Informace o šetrných způsobech kácení a ošetřování stromů a možnostech zlepšení podmínek pro netopýry v zahradách a parcích jsou k dispozici na webových stránkách vestrome.sousednetopyr.cz.
Ještě detailněji jsou tyto zásady a postupy popsány ve speciální metodické příručce Netopýři a stromy rostoucí mimo les, vydané v roce 2024. Součástí publikace jsou i konkrétní příklady dobré praxe.
Druhy netopýrů
Netopýr rezavý (Nyctalus noctula)
Poměrně velký netopýr s kaštanovou srstí, se kterým se hojně setkáme na celém našem území. Je to typický obyvatel parků a rybničních hrází. Dutiny v listnatých stromech využívá pro rozmnožování, jako přechodné úkryty i pro zimování. V městském prostředí osídluje také úkryty v panelových domech a v mostech. Na lov vyletuje již před setměním, je možné jej proto při podvečerní procházce parkem snadno pozorovat. Poznáme ho podle typické větší siluety s dlouhými úzkými křídly. Loví ve volném prostoru nad rybníky i travnatými plochami. Letní kolonie v dutinách stromů či štěrbinách budov vydávají typické hlasité zvuky slyšitelné i pro člověka. Jedná se o tažný druh - v rámci Evropy se na jaře a na podzim přesouvá na vzdálenosti až několika set kilometrů.
Foto: Jaroslav Červený
Netopýr večerní (Eptesicus serotinus)
Patří mezi naše větší netopýry. Jedná se o výrazně synantropní druh, vázaný na lidská sídla. Letní kolonie čítající 10 – 50 samic sídlí nejčastěji v podkroví budov, obývají také štěrbiny v panelových domech. Jak název napovídá, svou loveckou aktivitu začíná tento netopýr velmi brzy zvečera, často ještě za světla. Na lov létá i do vzdálenosti několika km od úkrytu. Velikostí těla je podobný netopýru rezavému, ale má kratší širší křídla. Loví podél stromů a keřů, často přitom létá po stejné dráze tam a zpět. Hmyz chytá také kolem pouličních lamp. O zimování tohoto druhu příliš mnoho nevíme. Chladné období pravděpodobně tráví většina jedinců v hlubokých štěrbinách podzemních prostor nebo skal.
Foto: Jaroslav Červený
Netopýr vodní (Myotis daubentonii)
Tento středně velký netopýr obývá hlavně rybničnaté oblasti a údolí řek, ale loví i nad menšími vodními nádržemi v parcích. Významné jsou pro něj staré stromy s dutinami, které představují původní letní úkryty. Mateřské kolonie však najdeme také za dřevěným obložením a okenicemi chat, pod mosty či ve stropech podzemních kanálů. Na lov se tento netopýr vydává až za větší tmy. Obvykle krouží nízko nad vodou více jedinců, kteří pomocí velkých tlapek a ocasní blány sbírají z hladiny líhnoucí se a utonulý hmyz. Zhruba 90 % kořisti tvoří pakomáři. Zimuje v jeskyních, štolách a sklepích, kde zalézá do štěrbin.
FOTO: Oldřich Fencl
Netopýr nejmenší (Pipistrellus pygmaeus)
Jde o jeden z nejmenších druhů u nás. Spolu s netopýrem hvízdavým představují dvojici tzv. kryptických druhů, odlišeni byli až na základě zjištěných rozdílů v echolokačních signálech a s pomocí genetických analýz. Netopýr nejmenší se v posledních letech šíří a můžeme se s ním stále častěji setkat i ve městech. Letní kolonie samic s mláďaty se ukrývají ve škvírách pod střechami domů nebo za obložením stěn. Bývá tam až několik set jedinců. Své úkryty opouštějí za soumraku a loví v blízkosti stromů a keřů, při třepotavém letu často mění směr. Do parku maličké lovce láká pestrá nabídka potravy. Netopýr nejmenší uloví za noc až 3000 komárů!
FOTO: Evžen Tošenovský
Netopýr parkový (Pipistrellus nathusii)
O něco větší příbuzný netopýra hvízdavého a nejmenšího. V nížinách s listnatými lesy, rybníky a vodními toky patří mezi hojné druhy, nevyhýbá se ani hlavnímu městu. Letní kolonie samic s mláďaty osídlují úkryty v dutinách stromů i ve štěrbinách budov. Netopýr parkový je dálkový migrant – známy jsou rekordní přelety v délce až 1900, 2200 a 2480 km z Lotyšska a Ruska do Francie a Španělska. Zimoviště se zřejmě nacházejí spíše v jižní Evropě. V ČR je nálezů ze zimního období málo. Přímo ve Stromovce však byly v letech 2012 a 2013 během kácení nalezeny dvě malé skupinky zimujících jedinců v dutinách stromů.
Foto: Jaroslav Červený