Veřejná prostranství a krajina: Metropolitní plán posiluje zeleň, strukturu města i roli chodců

Veřejná prostranství jako páteř života ve městě

Metropolitní plán nově rozlišuje veřejná prostranství podle jejich významu a vytváří jasnou hierarchii, která umožní lépe plánovat jejich podobu i funkci. Ulice a náměstí metropolitního významu tak budou chápána jinak než lokální nebo místní prostranství; každé má své specifické nároky a roli v městské struktuře. Tento přístup pomáhá udržet logiku města a vytvářet prostředí, které je přehledné a příjemné pro obyvatele i návštěvníky.

Na tuto strukturu navazuje Manuál veřejných prostranství, který už deset let určuje základní principy kvalitního městského prostoru. Jeho doporučení od bezbariérovosti přes ochranu zranitelnějších uživatelů až po kvalitní mobiliář se v Metropolitním plánu přirozeně odrážejí. Doplňuje jej také nový Katalog veřejných prvků, který jednotlivým lokalitám přiřazuje konkrétní materiálové a mobiliářové řešení. Pražské čtvrti tak mohou posílit svoji identitu, aniž by ve městě vznikal vizuální chaos.

Veřejná prostranství dnes nesou vysoké nároky. Musí být bezpečná, přístupná, příjemná k pobytu a podporovat pěší pohyb i sociální interakce. „Veřejná prostranství mají chránit slabší a zranitelnější uživatele a motivovat nás všechny k ohleduplnému chování,“ říká Kristýna Lhotská, vedoucí Sekce detailu města IPR Praha.

Pevné hranice města a krajiny

Jedním z nejdůležitějších přínosů Metropolitního plánu je znovuzavedení jasné hranice mezi zastavitelným a nezastavitelným územím. Praha tuto hranici postupně ztrácela, což komplikovalo plánování i ochranu přírodních hodnot. Nově se přesně stanovuje, kde má být zachována krajina, ať už přírodní, rekreační nebo zemědělská, a kde se naopak může rozvíjet městská struktura.

Krajina je přitom v plánu vnímána jako soubor různorodých celků s vlastními charakteristikami. Vymezení vychází z geomorfologie, vodních toků, typů půd, reliéfu, vegetace i charakteru okolní zástavby. Díky tomu lze lépe rozhodnout, jaký způsob využití je vhodný v konkrétním území, zda má být prioritou přírodní hodnota, rekreace nebo produkce. Kostru celého systému tvoří říční krajina, na niž navazují lesy, parkové plochy, zahrádkové osady a další prvky zelené infrastruktury.

Zelená infrastruktura je jedním z klíčových prvků moderní plánovací praxe. „Je to prostor, který zajišťuje kvalitu života v udržitelném prostředí. Metropolitní plán poprvé systematicky vymezuje propojené přírodní prvky, aby bylo možné lépe hospodařit se srážkovou vodou a posilovat ekologickou stabilitu území,“ říká Marie Smetana z Kanceláře Metropolitního plánu.

Pěší prostupnost, cyklodoprava a ulice budoucnosti

Vedle krajiny a zeleně stojí v plánu silně i téma pohybu po městě. Metropolitní plán definuje pěší dopravu jako nedílnou součást uliční sítě a veřejných prostranství. Ulice tak mají být nejen dopravními koridory, ale také místy, kde se lidé cítí bezpečně a mohou se volně pohybovat. To znamená širší chodníky, bezbariérové úpravy, bezpečnější křížení i větší důraz na prostupnost mimo hlavní silniční tahy. Díky tomu se má zlepšit například propojení mezi hlavním nádražím a Žižkovem, přístup k nábřežím nebo pohodlné a přímé trasy v nových čtvrtích, jako jsou Bubny či Rohanský ostrov.
Významnou roli má v budoucí Praze sehrát také cyklistická doprava. Metropolitní plán počítá s celoměstskou sítí cyklotras, které doplní stávající páteřní trasy a zajistí bezpečné napojení na okolní čtvrti i hlavní veřejné prostory. Cílem je, aby cyklodoprava byla přirozenou, bezpečnou a dostupnou alternativou k automobilové dopravě.

Město pod kontrolou: plánovací smlouvy

Zcela zásadním nástrojem jsou plánovací smlouvy, které nově posilují roli města ve vyjednávání s investory. Tyto smlouvy určují, jak mají vypadat veřejná prostranství v nových čtvrtích, a zavazují investory, aby podobu okolí svých projektů řešili společně s městem. To se týká zejména velkých transformačních území, jako jsou Bubny, Rohanský ostrov nebo Nákladové nádraží Žižkov. „Metropolitní plán přináší nový způsob, jak chránit a rozvíjet veřejná prostranství,“ upozorňuje Jitka Romanov. „Díky jasné hierarchii, návaznosti na generely a plánovacím smlouvám je možné lépe kontrolovat, co v jednotlivých částech města vzniká. A hlavně posilovat kvalitu míst, ve kterých každý den žijeme.“

Město, které drží pohromadě

Metropolitní plán nabízí komplexní přístup k veřejným prostranstvím a krajině. Posiluje ochranu zeleně, stabilizuje hranice města, určuje jasnou strukturu ulic a parků a zlepšuje podmínky pro pěší i cyklisty. Především však dává Praze srozumitelný rámec, který pomůže udržet její charakter a kvalitu prostoru i v době dalšího rozvoje.