Sociální služby

Podle čeho se sociální služby člení a čím se od sebe liší?
Sociální služby jsou specializované činnosti, které mají pomoci člověku řešit jeho nepříznivousociální situaci.Příčiny vzniku nepříznivé sociální situace jsou velmi různé a proto také existuje velmi pestráškála druhů sociálních služeb. Ovšem v prvé řadě je nezbytné si uvědomit, že poskytnutí sociálníslužby samo o sobě nedokáže v plné míře odstranit tyto příčiny, ostatně v mnohapřípadech to neníani objektivně možné. Poskytnutí sociální služby má člověku pomoci, respektive podporovat jehovlastní aktivitu vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace. Sociální služba nemůže převzítodpovědnost člověka za jeho vlastní osud či životní perspektivu. Je samozřejmé, že jsou stavy, kdyz důvodu věku či zdravotního stavu je člověk odkázán na pomoc prostřednictvím sociálních služeb,ale i v tomto případě musí služba působit tak, aby byla maximálně podporována samostatnosta svébytnost člověka a chráněna jeho důstojnost.

Sociální služby zahrnují tři základní oblasti služeb:

• sociální poradenství
• služby sociální péče
• služby sociální prevence

Sociální poradenství se člení na základní sociální poradenství a odbornésociální poradenství.Smyslem sociálního poradenství je poskytování potřebných informací, které přispívajík řešení nepříznivé sociální situace. Základní sociální poradenství jsou povinni poskytnoutvšichni poskytovatelé sociálních služeb, a to bez ohledu na to, kdo je o radu požádá.Odborné sociální poradenství poskytují specializované poradny, které se profilují buď podlenějakého jevu (např. problematika domácího násilí) nebo podle cílové skupiny (např. osobyse zdravotním postižením, senioři, cizinci apod.).

Služby sociální péče jsou zaměřeny na to, aby napomáhaly lidem zajistit si fyzickoua psychickousoběstačnost. Služby sociální péče, jak vyplývá z názvu, nabízejí pomoc při zvládání úkonů péčeo vlastní osobu a v soběstačnosti. K zajištění poskytování těchto služeb lze použítpříspěvek na péči.

Služby sociální prevence se zaměřují na jevy a situace, které mohou véstk sociálnímu vyloučení osoba nejsou způsobeny neschopností pečovat o sebe z důvodu věku či zdravotního stavu. Službysociální prevence se zaměřují především na oblast tzv. „sociálně negativních jevů“, jako napříkladkriminalita, bezdomovectví, zneužívání návykových látek, krize v rodině apod.

Sociální služby mohou být poskytovány formou terénní, ambulantní nebo pobytovou, přičemž tytoformy jsou i u jednotlivých druhů služeb kombinovány tak, aby byly maximálně efektivní. Pobytovouslužbou se rozumí služby spojené s ubytováním uživatele v zařízení sociálních služeb, za ambulantníslužbou uživatel dochází do zařízení sociálních služeb a terénní služba je poskytována tam, kdečlověk žije – v jeho přirozeném sociálním prostředí.Pro poskytování pobytových a ambulantních služeb jsou zřizována zařízení sociálních služeb různéhocharakteru počínaje domovem pro seniory přes denní centra či stacionáře a konče noclehárnoupro osoby bez přístřeší.

Jaké jsou druhy služeb sociální péče a komu jsou určeny?
Zákon o sociálních službách upravuje čtrnáct druhů služeb sociální péče:

• Osobní asistence je terénní služba určená zejména lidem se zdravotním postiženíma seniorům. Osobní asistenti pomáhají člověku zvládnout péči o sebe a umožňují jim účastnitse života společnosti.
• Pečovatelská služba je převážně terénní služba poskytovaná především v domácnosti. Službaje určena zejména lidem se zdravotním postižením, seniorům a případně i rodinám s dětmi.Pečovatelé pomáhají člověku zvládnout péči o sebe a o domácnost.
• Tísňová péče je nepřetržitá telefonická nebo jiná elektronická komunikace s lidmi, kteří jsouvystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života. Za pomoci této komunikace je možnézprostředkovat neodkladnou pomoc v případě náhlého zhoršení zdravotního stavu.
• Průvodcovské a předčitatelské služby jsou určeny lidem, kteří mají sníženou schopnostkomunikovat či se orientovat v prostoru. Jedná se zejména o osoby se smyslovým postižením.Služba pomáhá zejména při obstarávání osobních záležitostí.
• Podpora samostatného bydlení je služba podobná pečovatelské službě, zaměřuje se všakvíce na posilování osobních schopností člověka samostatně bydlet.
• Odlehčovací (= sdílené či respitní) služby. Jedná se o různou kombinaci činností péče,které mají za cíl, umožnit pečujícím osobám nezbytný odpočinek, tj. sdílí péči čina určitou dobu převezmou péči o člověka, který má sníženou soběstačnost.Obvykle je tato služba nabízena i v rámci jiných druhů služeb.
• Centra denních služeb nebo i centra osobní hygieny. Jedná se o ambulantní službu,kterou mohou v průběhu dne (pravidelně i občasně) využívat osoby se sníženousoběstačností s cílem zajištění pomoci s osobní hygienou a současně pomocis vyřízením osobních záležitostí či nabídkou sociálně terapeutických činností.
• Denní stacionáře jsou ambulantní službou, kterou pravidelně navštěvují osoby se sníženousoběstačností. V průběhu dne je zde zabezpečována komplexní péče s ohledem na potřebyuživatelů a současně nabízí výchovné, aktivizační a sociálně terapeutické činnosti.
• Týdenní stacionáře jsou pobytovou službou pro osoby se sníženou soběstačností, kterépotřebují pravidelnou pomoc jiné osoby. Pobyt je zabezpečován obvykle po dobu pracovníchdnů. Služba nabízí komplexní péči a současně nabízí výchovné, aktivizační a sociálněterapeutické činnosti.
• Domovy pro osoby se zdravotním postižením jsou pobytovou službou s celoročním provozem,které zabezpečují osobám se sníženou soběstačností vyžadujícím pravidelnou pomoc,komplexní péči a současně nabízí aktivizační a sociálně terapeutické činnosti. Tatoslužba je určena především těm lidem, kterým z objektivních důvodů již nelze zabezpečitpomoc v jejich přirozeném sociálním prostředí.
• Domovy pro seniory jsou pobytovou službou s celoročním provozem, které zabezpečujíseniorům se sníženou soběstačností vyžadujícím pravidelnou pomoc, komplexní péčia současně nabízí aktivizační a sociálně terapeutické činnosti. Tato služba je určenapředevším těm seniorům, kterým z objektivních důvodů již nelze zabezpečit pomoc v jejichpřirozeném sociálním prostředí.
• Domovy se zvláštním režimem jsou pobytovou službou s celoročním provozem s obdobnounabídkou jako domovy pro osoby se zdravotním postižením či seniory. Jejich služby jsou všakuzpůsobeny zvláštním potřebám osob, které trpí duševní nemocí, jsou závislé na návykovýchlátkách nebo trpí Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence. Provoz této služby můžebýt součástí domova pro seniory či domova pro osoby se zdravotním postižením.
• Chráněné bydlení je moderním typem pobytové služby pro osoby se zdravotním postižením,jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, ale mají schopnost žít víceméně samostatněv prostředí, které je svým charakterem fakticky totožné s běžným bytem.
• Sociální služby ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (nemocnice, léčebny dlouhodoběnemocných, psychiatrické léčebny) se poskytují osobám, které se neobejdou bez pomoci jinéosoby a současně nemohou být propuštěny ze zdravotnického zařízení, protože není v danouchvíli možné jim zabezpečit péči v domácnosti či v zařízení sociálních služeb.

Jaké jsou druhy služeb sociální prevence a komu jsou určeny?
Zákon o sociálních službách upravuje sedmnáct druhů služeb sociální prevence:

• Raná péče je terénní případně i ambulantní služba určená dětem do 7 let se zdravotnímpostižením a jejich rodičům, aby jim napomáhala zvládnout specifické potřeby spojenés vývojem dítěte.
• Telefonická krizová pomoc je poskytována osobám, které se nacházejí v ohrožení života čizdraví, nebo jsou v obtížné životní situaci a nemohou tuto situaci momentálně řešit vlastnímisilami. Jedná se především o provoz linek důvěry a podobných telefonních služeb.
• Tlumočnické služby jsou poskytovány obvykle osobám se smyslovým postižením za účelempomoci v komunikaci s okolím a při vyřizování osobních záležitostí. Jsou poskytovány obvyklejako terénní služba.
• Azylové domy jsou pobytové služby pro osoby, které se ocitly v nepříznivé sociální situacispojené se ztrátou bydlení. Jsou různého druhu, např. azylové domy pro rodiče s dětmi,azylové domy pro ženy, pro muže, případně i pro osoby mladší 18 let. Vedle poskytnutíubytování je vždy nezbytné poskytnout také podporu, která vede k řešení nepříznivésociální situace, a to především prostřednictvím sociální práce.
• Domy na půl cesty jsou pobytovou službou pro osoby do 26 let, které žily dlouhodobě veškolských zařízeních ústavní nebo ochranné výchovy, nebo v jiných zařízeních pro dětia mládež a pro osoby, které byly propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochrannéléčby. Domy na půl cesty mají těmto lidem poskytnout podmínky pro úspěšný samostatnýstart do běžného života.
• Kontaktní centra jsou obvykle ambulantní zařízení určená osobám ohroženým závislostína návykových látkách. Služby zde poskytované mají za cíl snižovat sociální a zdravotní rizikaspojená se zneužíváním návykových látek.
• Krizová pomoc je terénní, ambulantní, ale i pobytová sociální služba určená osobám, které sepřechodně nacházejí v situaci ohrožení zdraví a života a nejsou schopny tuto situaci v danémokamžiku řešit vlastními silami. Součástí krizové pomoci je také poskytování pomoci obětemdomácího násilí (blíže viz intervenční centra). Krizová pomoc vedle poskytnutí stravy čiubytování nabízí především socioterapii a pomoc při vyřízení nezbytných osobních záležitostí.
• Nízkoprahová denní centra jsou určena osobám bez přístřeší a nabízejí pomoc se zajištěnímosobní hygieny, zajištěním stravy a vyřízením nezbytných osobních záležitostí.
• Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují zejména ambulantní služby pro dětia mládež ve věku 6 až 26 let, které jsou ohroženy společensky nežádoucími jevy (kriminalita,drogy, alkohol apod.). Cílem služby je zejména nabízet smysluplné využití volného času,pomoc v orientaci ve společenském prostředí a pomoc se změnou životního stylu, který jeohrožuje.
• Noclehárny nabízejí osobám bez přístřeší možnost přenocování a podmínky pro osobníhygienu.
• Služby následné péče jsou určeny osobám trpícím chronickým duševním onemocněním neboosobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu. Jejich cílem jepomoc při zvládnutí běžných životních podmínek a prevence „recidivy“.
• Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi nabízejí rodinám s dětmi pomoc se zvládnutímdopadů dlouhodobě krizové sociální situace rodiny nebo jejího člena.
• Sociálně aktivizační služby pro osoby se zdravotním postižením a seniory nabízejí těmtolidem pomoc při zvládnutí běžných životních situací tak, aby nedošlo k jejich ohroženísociálním vyloučením.
• Sociálně terapeutické dílny jsou poskytovány osobám se sníženou soběstačností z důvoduzdravotního postižení. Účelem této služby je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalovánípracovních návyků a dovedností prostřednictví sociálně pracovní terapie.
• Terapeutické komunity poskytují pobytové služby pro osoby závislé na návykových látkáchnebo i osoby s chronickým duševním onemocněním s cílem zbavit se závislosti a vytvořitdobré podmínky pro začlenění do společnosti.
• Terénní programy jsou realizovány s cílem vyhledávat osoby, které žijí rizikovým způsobemživota nebo žijí v sociálně vyloučených komunitách a pomáhat jim v minimalizaci rizikspojených s tímto způsobem života a v začlenění do společnosti.
• Sociální rehabilitace má za cíl pomoci lidem k dosažení samostatnosti, nezávislostia soběstačnosti, a to rozvojem jejich schopností a dovedností a posilováním návykůpotřebných pro samostatný život. Služba je určena osobám se zdravotním postižením, aletaké osobám, které jsou ohroženy sociálním vyloučením z jiného důvodu, například etnicképříslušnosti, chudoby, dlouhodobé nezaměstnanosti apod.

Co je možné považovat za sociální službu a co nikoliv?
Sociální službou je činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb. Znamená to, žepokud zabezpečují podporu a pomoc člověku rodinní příslušníci či jiné blízké osoby, nepovažuje setato činnost za poskytování sociální služby. Stejně tak se nepovažuje za sociální službu činnost,kterou poskytuje osobě subjekt, který není registrován jako poskytovatel sociálních služeb (např.soukromá úklidová firma, nebo ubytovna).Sociální službu mohou poskytovat pouze ty subjekty – fyzické a právnické osoby – které získajíoprávnění k poskytování, tzn. že budou registrováni.

Kdo mi poradí, jaká sociální služba je pro mě nejvhodnější?
Získat informace o druzích sociálních služeb a jejich nabídce lze získat několika způsoby. Jednak jezákonem založena povinnost každého poskytovatele sociálních služeb (bez ohledu na druh služby,který poskytuje), poskytnout lidem takové rady a informace, které přispějí k řešení jejich nepříznivésociální situace. V tomto případě jde především o „nasměrování“ tazatele k tomuposkytovateli, kterýje schopen člověku pomoci. Dále je obdobná povinnost uložena obcím a krajům, které jsou ze zákonapovinni zajišťovat dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb nasvém území a zprostředkovat kontakt mezi člověkem a poskytovatelem sociálních služeb.V České republice existuje hustá síť poraden s různým zaměřením počínaje poradnami, které poskytujívšeobecné informace (především tzv. občanské poradny) a konče vysoce specializovanýmiporadnami (např. poradna pro uprchlíky).Ministerstvo práce a sociálních věcí bude provozovat na svých internetových stránkách rozsáhlýinformační systém o sociálních službách, který by měl být významnou pomůckou jak pro instituce tak ijednotlivce. V tomto informačním systému budou informace o všech poskytovatelíchsociálních služeb v České republice.

Mohu různé druhy služeb kombinovat a mohu kombinovat služby s péčí rodiny?
Kombinace různých druhů služeb a souběh poskytování služby s péčí v rodině nejsou zákonem nijakomezovány. Člověk sám rozhoduje, které služby bude využívat a jak je bude kombinovat.

Co to je intervenční centrum pro oběti domácího násilí? Jedná se o sociální službu?
Systém pomoci obětem domácího násilí upravuje především zákon č. 135/2006 Sb., kterým se měníněkteré zákony v oblasti ochrany před domácím násilím. V rámci tohoto zákona azákona o sociálních službách je upraven způsob intervence ve prospěch obětí domácíhonásilí. Intervenční centra mají býtvysoce profesionální službou, která je povinna nabídnout obětem domácího násilí pomoc a podporupři zvládnutí této krizové životní situace, která následuje bezprostředně po útoku. Intervenční centramají také za úkol koordinovat činnost orgánů veřejné správy a dalších odborných subjektů při zajištěnípomoci obětem domácího násilí. V zákoně o sociálních službách je tato služba uvedenapod názvem „Krizová pomoc“.