Primátor Jan Kasl zahájil konferenci Hlavní města pro rozšíření EU

Primátor hlavního města Praha dnes dopoledne jako hostitel slavnostně zahájil 3. konferenci „Hlavní města pro rozšíření EU“. Na krátkém brífingu připomenul historii těchto setkání a uvedl letošní téma, kterým jsou otázky informovanosti obyvatel o vstupu do Evropské unie a budoucnosti Evropy, jak mohou města této informovanosti pomoci a celé oblast komunikace a spolupráce městských samospráv a správ s veřejností. V deset hodin potom Jan Kasl slavnostně zahájil konferenci, která bude pokračovat celý dnešní den a měla by skončit zhruba v sedmnáct třicet schválením společného prohlášení. Souběžně probíhá pracovní workshop na ekonomická témata, jehož patronem je náměstek primátora Jiří Paroubek. Primátor Jan Kasl při zahájení konference řekl: „Vaše Excelence, vážený pane ministře, páni poslanci, vážení kolegové primátoři a zástupci hlavních měst, dámy a pánové.Je pro mne velkou ctí a potěšením přivítat vás zde, v rezidenci pražského primátora, na zahájení již třetí konference Capital Cities for EU enlargement, tentokrát věnované roli hlavních měst v procesu informování občanů o EU jako takové, o naší budoucnosti v EU, o podmínkách členství. Role hlavních měst se trochu liší od role národních reprezentací, které vyjednávají všeobecný rámec pro budoucí členské země. Regionální a místní samosprávy, tím spíš představitelé hlavních měst, mají povinnost rozvíjet principy definované na národní úrovni do konkrétních forem na úrovni jednotlivých občanů a občanských skupin. Věřím, že naše dnešní jednání přispěje k vzájemnému obohacení o způsoby zapojení našich měst do tohoto procesu a že přispěje k vyšší efektivitě procesu informování občanů kandidátských zemí. Současně věřím, že zástupci Berlína a Vídně přenesou poznatky z našeho setkání do jednání Asociace hlavních měst zemí EU. Děkuji Vám všem, že jste do Prahy přijeli v tomto reprezentativním složení, děkuji Vídni a Berlínu za „patronát“ nad naším rokováním, děkuji všem, kteří se zasloužili o přípravu této konference. Dovolím si připomenout přínos dnes již bývalého primátora Varšavy, poslance Sejmu Pavla Piskorského, s nímž jsme spolu s kolegou Gáborem Demským myšlenku těsnější spolupráce hlavních měst kandidátských zemí iniciovali. Vážení přátelé, dovolte mi, abych se nyní v úvodu jednání krátce zamyslel nad rolí regionálních a místních samospráv v procesu evropské integrace. Od roku 1989 došlo na našem kontinentu k zásadním ekonomickým, politickým a společenským změnám, které se pochopitelně dotkly také procesu evropské integrace. Celý svět, a tudíž i Evropská unie nyní stojí před jinými úkoly a problémy než v době bipolárního rozdělení světa. Unie se musí vyrovnat s tím, že v budoucnu bude mít větší počet členů, na což není v současnosti tak zcela připravena. Jde o složitý úkol, neboť i dosažení současného, víceméně vyváženého stavu, trvalo delší dobu a nebylo bezproblémové. Mnohé členské státy se netají vyšší preferencí vlastních národních zájmů před zájmy integračními, a to především z pohledu rozšiřování EU. V souvislosti s novými cíli Evropské unie vyvstávají také nové úkoly před regionální a místní samosprávou. Právě k definování těchto úkolů a k hledání způsobů jejich splnění by měla přispět naše konference. Vztah občanů k Evropské unii není jednoznačný a nelze jej zjednodušovat. Na jedné straně stojí nevůle vůči tzv. bruselské eurokrokracii, jejíž činnost se zdá být nekontrolovatelná a která vyvolává dojem těžko prostupné „eurodžungle“ se složitou strukturou orgánů EU, množstvím různých dokumentů jimi vydávaných a složitě definovanou odpovědností. Na druhé straně se v budoucnosti od unie očekává prosperita Evropy, mírová spolupráce členských zemí s vyloučením násilného řešení konfliktů, či vytvoření rovnocenného partnera Spojeným státům americkým atd. Vzhledem k současnému stavu evropské integrace, nebude tato očekávání snadné zcela naplnit. Po pádu berlínské zdi lze v členských zemích EU vysledovat tendenci vypovídající o nižší míře souhlasu s integrací než jaká byla dříve – v polovině 80. let. Nejen postkomunistické země, ale i země Evropské unie se musí naučit žít ve změněném prostředí. V průměru vyjadřuje souhlas se sjednocovacím úsilím více než polovina občanů Unie. Zpočátku byl základem integrace konsensus elit a v podstatě následný souhlas občanů, ale s prohlubující se integrací, tak jak začala bezprostředně ovlivňovat život čím dál tím více lidí, se začala zvyšovat potřeba občanů po podrobnějších informacích a po spolupodílení se na ovlivnění rozhodovacích procesů. Proto jedním ze stěžejních úkolů regionálních a místních samospráv by mělo být přibližování EU lidem. Tomuto tématu se podrobně věnovala I. konference o přiblížení EU občanům (Conference on Proximity) ve španělské Salamance v létě 2001. Stejně nezbytná je i možnost ovlivňování významných rozhodovacích procesů tak, aby unie odpovídala více potřebám občanů jednotlivých států. Politika, která se odehrává bez občanského zájmu, postrádá řádné oprávnění. Současně však politický proces, který se dotýká velkého počtu občanů a vyznačuje se geografickou a kulturní mnohotvárností, může jen stěží vytvořit struktury, k nimž si tito občané najdou bezprostřední vztah. To se dotýká zejména aktivit směřujících k prosazení dobré veřejné správy, tedy vládu práva, odpovědné administrativy, legitimity moci a vlivu občanů na veřejnou moc. Při prosazování těchto zájmů jsou nezastupitelné i aktivity nevládních a neziskových organizací či občanských aktivit. Významnou pozici pak především musí získat regiony, města a obce, jejíchž úloha bude v tomto ohledu specifická – jednak představují instituce, které vystupují jako subjekty veřejné moci, a jednak se samy snaží podílet na jejím utváření. Pevně věřím, že se nám podaří zobecnit naše jednotlivé zkušenosti z tohoto procesu a formulovat určitá doporučení pro nejbližší období. Proces rozšíření EU je načasován tak, že alespoň někteří z nás by se měli stát občany EU v roce 2004. To znamená připravit se na referendum o vstupu v roce 2003 a být za dva roky připravení volit své zástupce do Evropského parlamentu. Myslím, že všichni představitelé hlavních měst kandidátských zemí jsou těmi politiky svých zemí, kteří jsou připraveni se těmto úkolům plně věnovat. Přeji nám všem plodné jednání. „

Přílohy:
Ministr Petr Lachnit a stínový ministr Jan Zahradil.jpg (kon)
Pracovní jednání.jpg (kon)
Primátor Jan Kasl a představitelé metropolí na zahajovací tiskové konferenci.jpg (kon)
Začíná pracovní jednání.jpg (kon)
Zahájení konference v rezidenci primátora Prahy.jpg (kon)