Primátor Hřib: Příspěvek státní správy na přenesenou působnost je zcela nedostačující

Z dat Asociace krajů České republiky vyplývá, že jen kraje, bez započtení hlavního města Prahy, doplatily na výkon přenesené působnosti v loňském roce 1,2 mld. Kč. „Bylo by vhodné, aby stát, v důsledku toho, že na městské samosprávy nějaký výkon státní správy uvaluje, na vzniklé náklady nejen přispíval, ale aby vznikající deficit pokud možno kompletně hradil, protože města, obce a kraje jinak přicházejí o prostředky na plnění úkolů v samostatné působnosti,“ uvádí Zdeněk Hřib, primátor hlavního města.

Situace v Praze není na první pohled problematická. Od roku 2017 se zrychlil růst příspěvku státního rozpočtu na výkon přenesené působnosti hl. m. Prahy a s navýšením počítá i návrh státního rozpočtu na příští rok.  Ale je potřeba si uvědomit, že státní příspěvek v podmínkách hl. m. Prahy už historicky kryje jen nízké procento nákladů, které hl. m. Praha s tímto úkolem ze strany České republiky má. V loňském roce to bylo 22,7 %, v roce 2017 pak 24,4 %.

V absolutních číslech deficit financování, včetně započítání nejen státního příspěvku, ale i dalších příjmů (správních poplatků a sankcí), za rok 2018 přesáhl úroveň 2,2 mld. Kč ročně, které musí hl. m. Praha dokrývat z daňových příjmů, a tudíž ze svých příjmů, které mají primárně sloužit na finanční krytí plnění úkolů v samostatné působnosti metropole.

Příspěvek ze státního rozpočtu na výkon přenesené působnosti hl. m. Prahy

• 2017 celkem 906 192,6 tis. Kč, tj. meziročně o 8,7 % více
• 2018 celkem 959 571,0 tis. Kč, tj. meziročně o 5,9 % více
• 2019 celkem 1 075 508,6 tis. Kč, tj. meziročně o 12,1 % více
• 2020 celkem 1 140 915,0 tis. Kč, tj. meziročně o 6,1 % více

V případě vlastního hl. m. Prahy byla využita Metodika zpracování dat pro analýzu příspěvku na výkon státní správy vykonávaný kraji ČR, tedy materiál Asociace krajů České republiky. V případě městských částí je pak prováděn sběr dat v obdobném duchu a data jsou konsolidována na úrovni hl. m. Prahy jako celku:

• vlastní hl. m. Praha – náklady v roce 2018: 2 342 659,4 tis. Kč
• MČ Praha 1 až 22 – náklady v roce 2018: 1 820 148,8 tis. Kč
• MČ Praha Běchovice až Zličín – náklady v roce 2018: 65 804,8 tis. Kč

Při srovnání těchto celkových nákladů v částce 4 228 613,0 tis. Kč s veškerými příjmy, které se této veřejnosprávní oblasti týkají, tj. nejen se státním příspěvkem, ale i příjmy ze správních poplatků a sankcí, pak objem příjmů v částce 2 004 337,5 tis. Kč zahrnuje již zmíněný deficit 2 224 275,6 tis. Kč. 

„Ano, vládní činitelé mohou namítnout, že v Praze máme všechno drahé a že máme snížit počty zaměstnanců našich úřadů, ale jednak je nutno předznamenat, že tím dojde k prodloužení front, které ke státně-správním přepážkám vedou, a k prodloužení lhůt, ve kterých státně-správní úředníci konají. Jednak je třeba také dodat, že s totožným problémem se potýkají bezesporu mnohé městské samosprávy v České republice. V posledních letech pozorujeme citelný nárůst příspěvku státního rozpočtu, avšak historicky vzniklé deficity jsou tak veliké a přenesených úkolů přibývá, že se stále nedaří „proplatit“ městským samosprávám vše, co si proplatit zaslouží,“ dodává na závěr primátor Hřib.