Praha uctila památku Milady Horákové

Praha uctila památku Milady Horákové

Dnešní pietní shromáždění připomnělo 55 let od zinscenovaného procesu, který vyvrcholil popravou dr. Milady Horákové, a zároveň Den obětí komunistického režimu. Primátor Bém v rámci ceremoniálu také předal čestného občanství hlavního města Prahy panu Antonínu Sumovi, jenž je nejen jediným žijícím svědkem procesu, ale také pamětníkem obětavé práce a osobní statečnosti této výjimečné ženy.

Její případ byl v rámci akce „Střed“ začleněn do vykonstruovaného procesu, který se odehrál v režii sovětských poradců. Součástí procesu byla velká mediální kampaň a rezoluce pracujících, které požadovaly přísné potrestání zrádců a sabotérů. Na konci procesu padly 4 rozsudky smrti, 4 doživotní tresty a 5 dlouholetých trestů. Dne 27. června 1950 v 5 hodin 35 minut se na dvoře pankrácké věznice uzavřela životní cesta dr. Milady Horákové. Klement Gottwald potvrdil rozsudek i přes protesty představitelek mezinárodního ženského hnutí a celosvětově známých osobností politiky, kultury a vědy, např. Alberta Einsteina, Bertranda Russella, Winstona Churchilla a dalších.

Tři desítky osobností našeho veřejného života se dnes ve vestibulu pražského magistrátu poklonily památce Milady Horákové. Věnec v barvách města k pamětní desce jako první položil pražský primátor Pavel Bém, následoval předseda Klubu Milady Horákové František Šedivý a předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová. Pietního aktu se dále zúčastnil náměstek primátora Jan Bürgermeister, starosta městské části Praha 6 Tomáš Chalupa a další.

Ve svém projevu primátor Bém mj. uvedl: „Ani po půlstoletí nevybledla zrůdnost komunistické zvůle, ani po půlstoletí nám není a nemůže být lhostejný osud  této statečné ženy, která podle slov pamětníků hořela láskou ke své vlasti a jejíž osud byl spjat s hlavním městem Prahou.“ Milada Horáková se v Praze se narodila, vystudovala a v roce 1927 nastoupila do Ústředního sociálního úřadu hl. města Prahy na místo právničky. Snažila se o zlepšení postavení žen v tehdejší společnosti, přičemž se držela Masarykova hesla, že „není otázka ženská, je jen otázka lidská“. Část války strávila v Malé pevnosti v Terezíně, za činnost v odboji ji byl navržen trest smrti. Drážďanský soud jej však nakonec změnil na 8 let káznice.

Prezident Beneš ji v osobním rozhovoru přesvědčil, že nová republika potřebuje lidi jako je ona. Horáková se stala poslankyní Prozatímního národního shromáždění. ve svých veřejných projevech se vyjadřovala nejen k sociálním otázkám, ale i k problémům v hospodářství nebo k zahraniční orientaci republiky. A její názory byly často v rozporu s propagandou komunistů. Poté, co se jí nepodařilo zabránit komunistickému převratu, rozhodla se vzdát poslaneckého místa, což učinila 10. 3. 1948. Její politická činnost však neustala, naopak aktivně přispěla formování tzv. třetího protikomunistický odboje. Této vynikající představitelce demokratické komunální politiky bylo uděleno čestné občanství hlavního města Prahy in memoriam.

Čestné občanství bylo dnes uděleno také JUDr. Antonínu Sumovi, který s Miladou Horákovou a Růženou Pelantovou pracoval v evakuační komisi zřízené Magistrátem hl. m. Prahy. Od roku 1946 pracoval na Úřadu předsednictva vlády a 14. září 1947 se stal osobním tajemníkem ministra zahraničních věcí Jana Masaryka. Dne 11. března 1949 byl však z ministerstva vyloučen a pracoval jako dělník až do zatčení v listopadu 1949. Dnes je již posledním žijícím svědkem procesu s dr. Miladou Horákovou. Z návazného procesu, v němž byli souzeni svědci, vyšel z dvacetiletým trestem, který si odpykal ve věznici na Ruzyni, v uranových dolech, na Pankráci a ve Valdicích. Po propuštění na amnestii v roce 1962 vystřídal několik dělnických profesí. JUDr. Antonín Sum je nositelem čs. válečného kříže 1939, polského řádu Polonia restituta, francouzského Národního řádu za zásluhy a řádu T. G. Masaryka.

V Praze 27. 6. 2005

__________________________________________________________________________

MUDr. Pavel Bém - primátor hlavního města Prahy

do funkce zvolen 28. 11. 2002, dříve působil jako starosta městské části Praha 6, působnost v oblasti zahraniční politiky, koordinace přípravy Strategického plánu hl. m. Prahy, oblast vztahů a spolupráce se Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR, problematika čestných poct a čestného občanství hl. m. Prahy, problematika udílení znaků a praporů městských částí, užití znaku hl. m. Prahy, organizace protidrogové a protialkoholní prevence, koordinace vztahů hl. m. Prahy k městským částem.

_________________________________________________________________________________

Tiskovou zprávu naleznete na - Tiskový servis

Fotografickou dokumentaci k tiskové zprávě naleznete zde

Za správnost: Tereza M. Dvořáčková / tel. 236 002 945

Magistrát hl. města Prahy, Mariánské nám. 2/2, 110 01  Praha 1