Praha si připomněla události 19. ledna z let 1969 a 1989

Praha si dnes stejně jako mnohá další česká města připomněla čtyřicáté výročí úmrtí studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 pokusil upálit přímo na Václavském náměstí na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Na následky těžkých popálenin 19. ledna odpoledne zemřel. Hlavní město uspořádalo ve spolupráci s Českým rozhlasem přímo pod sochou sv. Václava vzpomínkovou akci, na které na devítková výročí zavzpomínal také primátor hlavního města Prahy Pavel Bém.

  • 4 minuty čtení

 

Praha si dnes stejně jako mnohá další česká města připomněla čtyřicáté výročí úmrtí studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 pokusil upálit přímo na Václavském náměstí na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Na následky těžkých popálenin 19. ledna odpoledne zemřel. Hlavní město uspořádalo ve spolupráci s Českým rozhlasem přímo pod sochou sv. Václava vzpomínkovou akci, na které na devítková výročí zavzpomínal také primátor hlavního města Prahy Pavel Bém.

 

Hlavní město uspořádalo ve spolupráci s Českým rozhlasem přímo pod sochou sv. Václava vzpomínkovou akci, na které na devítková výročí zavzpomínal také primátor hlavního města Prahy Pavel Bém. „Národ, který zapomene svou minulost, se neubrání páchání dalších chyb. Proto my nesmíme nikdy zapomenout na oběť Jana Palacha. Věřím, že jeho hrdinství oslovuje i dnešní  mladou generaci. Těší mě, když zde vidím stát mladé studenty a věřím, že i pro ně bude tento odkaz, který nám Jan Palach svým činem zanechal, znamenat tolik, co znamenal pro generaci naši,“ řekl primátor hlavního města Prahy Pavel Bém.

Na pódiu se střídali četní hosté a pamětníci obou událostí.  O svých zážitcích, které mají spojeny buď s událostmi spjatými s upálením J. Palacha nebo s Palachovým týdnem v roce 1989 pohovořili např. sochař Olbram Zoubek, hudební skladatel Bohdan Mikolášek, evangelický farář Sváťa Karásek nebo farář pohřbívající Jana Palacha Jakub S. Trojan. Zazněly také dobové nahrávky, které ze svého archivu poskytl Český rozhlas.

Student Filozofické fakulty University Karlovy v Praze Jan Palach se 16. ledna 1969 v 15 hodin na Václavském náměstí poblíž sochy sv. Václava na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a proti tomu, že českoslovenští politikové ustupují od demokracie, polil hořlavinou, zapálil na sobě oděv a přivodil si těžké popáleniny  Podle výpovědí svědků byl stále při vědomí. V nemocnici Jan Palach řekl: „Můj čin splnil účel. Ale ať už to nikdo neudělá. Ať se ty studenty pokusí zachránit, aby celý život zasadili ke splnění našich cílů. Ať se přičiní živí v boji.“

Dne 19. ledna 1969  na následky popálenin umírá v Praze na Klinice popálenin v Legerově ulici. Akademický sochař Olbram Zoubek tajně sňal Palachovi posmrtnou masku a druhý den odlitek připevněný na černé desce přinesl na rampu Muzea, kde vysokoškoláci drželi za Palacha tryznu. Jeho pohřeb v Praze o šest dní později se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii. Smutečního průvodu Starým Městem se tehdy zúčastnilo na 200 000 lidí. Už za několik měsíců ale začal komunistický aparát Palachovu památku likvidovat. Jeho hrob na Olšanských hřbitovech střežila Státní bezpečnost se snahou bránit lidem, aby k němu ve výroční dny kladli květiny. Nakonec byly v roce 1974 Palachovy ostatky exhumovány a přemístěny do Všetat u Prahy, kde žila jeho rodina. Na Olšany se urna s jeho popelem vrátila až v roce 1990.

O dvacet let později si lidé výročí Palachova úmrtí připomněli takzvaným Palachovým týdnem od 16. do 20. ledna 1989. Po celý týden demonstrovaly každé odpoledne na Václavském náměstí desetitisíce, převážně mladých lidí, kteří chtěli uctít památku J. Palacha a prosadit větší svobodu a respektování občanských práv v Československu. Tyto demonstrace Veřejná bezpečnost a Lidové milice násilně rozháněly obušky, vodními děly, slzným plynem a za pomoci psů. Řada lidí utrpěla zranění a 1400 osob bylo zadrženo. Vše vyvrcholilo opět právě 19. 1. 1989, kdy příslušníci Veřejné bezpečnosti krátce po 17. hodině, okamžitě po zahájení demonstrace, tvrdě zasáhli. Demonstranti požadovali propuštění 15 uvězněných disidentů. Zraněné sbíralo po zásahu policie nejméně osm vozů záchranné služby, které objížděly náměstí. Po vyklizení náměstí policisté kontrolovali lešení na budovách, zda se tam někteří demonstranti neukryli. Incidenty pokračovaly až do večera.

Tyto události předznamenaly konec totalitního režimu v Československu.

V roce 1991 Jan Palach obdržel in memoriam nejvyšší československé státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

 

 

V Praze 19.1. 2009

 


MUDr. Pavel Bém – primátor hlavního města Prahy

do funkce opětovně  zvolen 30.11.2006, působnost v oblasti finanční a zahraniční politiky, oblast vztahů a spolupráce se Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR, problematika čestných poct a čestného občanství hl.m. Prahy, problematika udílení znaků a praporů městských částí, užití znaku hl.m. Prahy, organizace protidrogové a protialkoholní prevence, koordinace vztahů hl.m. Prahy k městským částem, oblast tělovýchovy.


 

 

19. ledna 2009
19. ledna 2009