Praha odškodnila dva Němce za československé vězení - Lidové noviny - 5.8.2003

Odškodnění za perzekuci během komunistického režimu v někdejším Československu se dočkali další dva cizinci. Pražský magistrát ho minulý měsíc přiznal dvěma Němcům.

PRAHA - Odškodnění za perzekuci během komunistického režimu v někdejším Československu se dočkali další dva cizinci. Pražský magistrát ho minulý měsíc přiznal dvěma Němcům, osmdesátiletému Johannu Liebschovi a jeho o dva roky mladšímu bratranci Horstu Halsemu, kteří byli vězněni v komunistickém lágru na počátku padesátých let. "Případ je známkou toho, že v Česku skutečně funguje spravedlnost. A to i v době, kdy se čeští a němečtí politici dohadují, zda je či není vhodné odškodňovat sudetské Němce za poválečnou perzekuci," pochválil rozhodnutí magistrátu advokát obou mužů Lubomír Müller. Jeho klienti jsou sice sudetští Němci, ale jejich příběh se poválečného odsunu Němcù z Československa nijak netýká. Liebsch a Halse pocházejí ze severočeského Šluknova a patřili ke stovce českých příslušníků Svědkù Jehovových, kteří byli v 50. letech za své vyznání řadu let vězněni.

O odškodnění Johanna Liebscheho, který žije v německém Bautzenu, rozhodl odbor sociální péče a zdravotnictví pražského magistrátu minulý týden. Má mu být vyplaceno 20 tisíc korun. Horst Halse, žijící ve Waiblingenu, má dostat o pět tisíc více. O tom rozhodl magistrát už před měsícem. "Po propuštění z vězení v polovině padesátých let z Československa odešli a usadili se v Německu, kde získali státní občanství. Zároveň přestali být občany Československa," sdělil Lubomír Müller. Marcela Benešová z magistrátního sociálního odboru uvedla, že rozhodnutí o odškodnění obou Němců není žádnou výjimkou. "Nerozlišujeme, odkud kdo byl. Zkrátka když se prokáže, že byl protiprávně vězněn déle než dvanáct měsíců, pak mu podle zákona odškodnění náleží," řekla. Počet podobných rozhodnutí odhaduje na stovky, bez ohledu na to, zda někdo byl, či nebyl sudetským Němcem. "Posílali jsme to do Austrálie, Kanady, USA," dodala Benešová. Téma odškodnění sudetských Němců otevřel naposledy na začátku prázdnin německý ministr zahraničí Joschka Fischer, který - jak informoval německý list Süddeutsche Zeitung - v dopise bavorskému premiérovi Edmundu Stoiberovi napsal, že "spolková vláda podporuje projekt humanitárního gesta vůči obzvláště těžce poškozeným sudetským Němcům". To vyvolalo ostrou reakci české strany. Například premiér Vladimír Špidla poté prohlásil, že projekt "jde špatným směrem". Mluvčí prezidenta Václava Klause Tomáš Klvaňa zase tlumočil médiím prezidentův názor, že "iniciativy v této oblasti nepřispívají ke stabilitě".

Mareš předloží návrh na odškodnění Němců

Český ministr zahraničí Cyril Svoboda nicméně připustil, že by z Česko-německého fondu budoucnosti mohli být odškodněni čeští občané německé národnosti, kteří zůstali po válce v Československu a byli utiskováni. To je právě případ bratranců Liebscheho a Halseho, kteří by se mohli brzy dočkat dalšího odškodnění. Vicepremiér Petr Mareš totiž hodlá zítra předložit na jednání vládního kabinetu návrh, aby se z Česko-německého fondu budoucnosti vyčlenilo zhruba 1,5 milionu eur na odškodnění těch Němců, kteří po válce nebyli odsunuti, zůstali v Československu a byli nějakým způsobem utiskováni. "Nejde ale pouze o otázku sudetských Němcù. Jde o všechny občany Československa, kteří tady zůstali a měli německou národnost," sdělil včera Lidovým novinám vicepremiérův poradce Patrik Nacher.

Martin Zeman

5. srpna 2003
5. srpna 2003