Portál Pražana
Praha spustila iniciativu za spravedlivější financování sociálních služeb v metropoli
Náměstkyně primátora Alexandra Udženija vyzvala dopisem vládu k otevření debaty ohledně procentuálního podílu financování sociálních služeb ze státního rozpočtu (tzn. směrné číslo) pro hlavní město Prahu. Ve svém dopise adresovaném předsedovi vlády Petru Fialovi, ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi, ministru financí Zbyňku Stanjurovi a současně i předsedovi Asociace krajů ČR Martinu Kubovi poukazuje na nespravedlnost stávajícího systému, který neodpovídá aktuálním potřebám a demografickým změnám v Praze.
- 2 minuty čtení
2 minuty čtení„Cílem naší iniciativy je dosáhnout spravedlivého a transparentního modelu financování sociálních služeb, který zohlední unikátní postavení Prahy a její nadstandardní potřeby. V Praze se potýkáme s řadou specifik sociálních služeb, včetně nárůstu počtu seniorů, osob bez domova a uprchlíků. To vše vyžaduje adekvátní finanční podporu ze strany státu,“ uvedla náměstkyně primátora pro sociální věci, bydlení a zdravotnictví Alexandra Udženija.
Náměstkyně dále zdůrazňuje, že současný model financování sociálních služeb byl nastaven bez jakéhokoliv statisticky relevantně kvantitativního hlediska a vyzývá proto k zásadní změně. „Nastal čas přehodnotit, jak rozdělujeme prostředky na sociální služby, a to s ohledem na skutečné potřeby občanů. Obdobně jako v jiných oblastech se vyvíjí i sociální péče a my se snažíme reflektovat nové potřeby a trendy sociální péče a zohledňovat také i materiálně technické standardy,“ řekla náměstkyně Udženija.
Diskuse, kterou Praha iniciuje, by měla vést k objektivnějšímu a férovějším rozdělování státních dotací na sociální služby, přičemž klíčovým cílem je zabezpečit, aby finanční prostředky byly spravedlivě rozděleny mezi všechny kraje v souladu s plánovaným rozvojem krajských sítí sociálních služeb. Zvyšování počtu obyvatel ve věku nad 65 let, nárůst počtu osob s nároky na speciální sociální služby (především osobní asistence, ambulantní, terénní a odlehčovací služby) a zvýšené administrativní náklady dávají Praze zvláštní postavení, které stávající financování neodráží.
„Hlavní město dnes financuje sociální služby ve výši 4,7 miliardy korun, z čehož je 56 procent z rozpočtu hlavního města Prahy. To je zcela bezprecedentní v porovnání s ostatními kraji. Podíl hlavního města na celkovém financování krajské sítě sociálních služeb je navíc v letošním roce už o 10 procent vyšší, než byl v roce 2019, kdy byl poměr státní dotace a rozpočtu města zhruba vyrovnaný. Za takového stavu mám oprávněnou obavu o budoucí rozvoj pražské sítě sociálních služeb a možnosti registrování nových služeb. A to vše s přihlédnutím k faktu, že demografická křivka hovoří jednoznačně v náš neprospěch a zároveň se mění kvalita poskytovaných služeb pro všechny věkové skupiny,“ uzavřela Alexandra Udženija.
Na závěr je ještě pro představu dobré uvést také jednoduchý příklad: v roce 2024 poslalo MPSV hlavnímu městu Praze na sociální služby o zhruba jen o 5 milionů korun více než v roce 2023. Tato částka nepokryje ani očekávanou (3 %) roční inflaci a logicky by tak byl zcela nemyslitelný jakýkoliv nárůst kapacit sociálních služeb pro potřebné na území Prahy. Uskutečněný nárůst kapacit sociálních služeb tedy financuje výhradně hlavní město, které tím v podstatě přebírá odpovědnost za stát.
Přílohy: