Oprava Karlova mostu není senzace ani blamáž

V pátek 14.3. 2002 oznámil ředitel Technické správy komunikací ing. Kamil Kotek zrušení obchodní veřejné soutěže na I. etapu opravy Karlova mostu.
Tento zcela věcný akt vzbudil v tisku tak dokonalý informační šum, že titulek z Večerníku Praha s názvem Karlův most: další blamáž, paradoxně vystihuje samu mystifikační úroveň textu a vůbec to, k čemu na mediální scéně může dojít díky touze po senzaci za každou cenu nebo chuti přiživit se a zviditelnit na něčem, co je natolik věcné, že se arogance všehoschopné lidské hlouposti musí nutně obrátit proti svému původci.
Podstata zrušení obchodní veřejné soutěže na I. etapu opravy Karlova mostu je velmi prostá.
Od roku 1991, kdy se oprava začala zvažovat, do roku 1997, kdy bylo vydáno stavební povolení na I. etapu, stanovisko památkářů bylo jasné: Co nejšetrnější oprava, která by nezasahovala do historické podstaty mostu. V roce 1996 byla zvolena varianta III formulovaná jako průzkumná, s tím, že postup zásahů do historických násypů bude bezpodmínečně sledován odbornou komisí, která bude zřízena ve spolupráci památkářů, investora a projektanta a že odvodnění mostu nebude řešeno prorážením kleneb, ale svodem do stávajících chrličů. (Viz dodatek k projektové dokumentaci 01/1996). Památkáři také byla zpochybněna míra závadnosti statického působení železobetonové desky v tělese mostu. Toto zpochybnění plně nevyvrátila ani další názorově rozdílná odborná vyjádření, a proto problém železobetonové desky zůstal otevřen do faktického průzkumného odkrytí. Pro podmínky výběrového řízení byl rovněž určen „požadavek na zpracování technického scénáře a kompletního projektu provedení izolace a systému odvodnění mostu, včetně technologie“.
Předchozí Rada hlavního města Prahy opravu Karlova mostu odkládala. Neměla chuť se ani angažovat ve sporu odborníků.
Obchodní veřejná soutěž na zhotovitele I. etapy opravy Karlova mostu, vyhlášená počátkem listopadu 2001 Technickou správou komunikací, v zadání pokynů pro zájemce obsahovala v bodě oprava kamenné konstrukce formulaci, která stanovisko památkářů nerespektovala.
Z mé iniciativy byla zřízena Pracovní expertní skupina Karlův most, která byla sestavena na základě širokého konsensu odborníků. Tato skupina se zabývala přibližně dvanácti oblastmi, u nichž ujasňovala postup a způsob opravy. Téma opravy Karlova mostu projednal také na svém zasedání můj Poradní sbor pro architekturu, urbanismus a památkovou péči za účasti mnoha odborníků nejrůznějších profesí a názorů, včetně investora a projektanta. Problematiku jsem konzultoval s celou řadou oponentů, i z Českého svazu stavebních inženýrů, Klubu za Starou Prahu, atd. Shoda s výše uvedeným stanoviskem památkářů byla téměř jednoznačná. K zásadnímu rozporu nedošlo ani v názoru, že Karlův most se má začít opravovat co nejrychleji. Ke konsensu v úpravě projektové dokumentace ve věci historických násypů a průrazů do kleneb došlo i mezi Pracovní expertní skupinou Karlův most a projektantem.
 Pracovní expertní skupina Karlův most byla proto přizvána TSK také k výběrovému řízení. V tomto smyslu její členové, stejně jako výběrová komise, podléhali ze zákona mlčenlivosti. Do zveřejnění výsledku výběrového řízení zadavatelem nebylo z tohoto důvodu možné poskytovat žádné informace.
Zrušení výběrového řízení bylo velmi odpovědně zvažováno. Pro i proti vycházela z mimořádnosti zakázky, jakou bezesporu oprava Karlova mostu je. Vzhledem k citlivosti celé věci, ve jménu právní čistoty doporučovali kompetentní úřady stejně jako právníci specializovaní na problematiku veřejných zakázek, zrušení. To je seriozní postup i k potenciálním zhotovitelům. Na doporučení výběrové komise zadavatel veřejnou soutěž tedy zrušil.
Ještě tento týden, ve středu, se sejdou odborníci s investorem, aby byly v projektové dokumentaci urychleně navrženy úpravy, které budou projednány se SÚPP, OPP MHMP a stavebním úřadem. Poté bude vyhlášeno nové výběrové řízení. Předpokládané termíny I. etapy opravy Karlova mostu by se neměly lišit o více než dva až tři měsíce. Pokud jde o finanční náklady, budou upřesněny v konečné rozvaze na základě projektové dokumentace. Lze očekávat určité zlevnění. (Nebudou-li například prováděny průrazy pro odvodnění atd.) Je však neustále nutné zdůrazňovat, že jde o etapu průzkumnou a že observační metoda odkrytí mostu může znamenat také potřebu dodatečných odborných posouzení a výzkumů. (Souběžně s I. etapou pravděpodobně budou probíhat průzkumy petrografické, základů pilířů a archeologické průzkumy.)
V těchto souvislostech je třeba zdůraznit několik faktů. Jde o opravu Karlova mostu, nikoli rekonstrukci. Výběrové řízení nebylo zrušeno z důvodů změny finančních nákladů na opravu. Zastupitel za US MUDr. M. Hvížďala vytlouká politický kapitál kritikou něčeho, na čem se sám podílel. Jako radní za ODS se na rozdíl ode mne mohl opravou Karlova mostu zabývat již od roku 1994. A do roku 1998 o této opravě spolurozhodoval. Mohl tedy věci ovlivňovat natolik, aby k současným problémům nedocházelo.
V otázce informovanosti o Karlově mostě jsem inicioval řadu diskusí, byl jsem vždy vstřícný k médiím i oponentům, zvažoval jsem všechny podněty, a mohu proto s čistým svědomím říci, že jsem touto trpělivou a mnohdy nesnadnou prací nad rámec svých povinností přispěl k optimalizaci řešení opravy tak, aby proběhla ve prospěch historické podstaty Karlova mostu.
Nepopírám, že Karlův most „politikem“ je. Ale ve zcela jiném, a to daleko širším a serióznějším kontextu, než si někteří politici představují.
Z tohoto principiálního důvodu také stojím za veřejnou sbírkou na opravu Karlova mostu. Její smysl je hlubší než senzacechtivé články bez převzetí odpovědnosti za konkrétní výsledek.

ing. arch. Jan Kasl
primátor hlavního města Prahy