Hřib vládl zodpovědně, nabídka SPOLU byla neférová. V Praze vzniká opoziční smlouva, říká Hlaváček

14. 12. 2022, Online, reflex.cz, CZECH NEWS CENTER a.s., Petr Hlaváček

Praha bude mít nejspíš již zítra nového primátora a vedení města, zastupitelstvo zvolí menšinovou radu koalice SPOLU s podporou ANO. Spolupráce SPOLU, Pirátů a STAN zkrachovala kvůli nespravedlivým nárokům SPOLU na posty v radě, říká v rozhovoru pro Reflex lídr STAN Petr Hlaváček. Nové vedení města dle něj bude nestabilní, Praha přitom potřebuje posouvat velké a náročné projekty. Hlaváček, který v těchto dnech dosluhuje jako náměstek pro územní rozvoj, také hodnotí Zdeňka Hřiba v roli primátora a odmítá, že by byl Hřib arogantní: "To je hodně zjednodušený příběh," dodává.

Před týdnem koalice SPOLU oznámila, že ukončuje jednání s vámi a Piráty a začne jednat o menšinové radě. Jaké jednání to pro vás bylo?

Já jsem byl nemocný, zastoupili mě kolegové Katka Arnotová, Honza Lacina, Tonda Klecanda a Pavel Dobeš. Nicméně ta schůzka navazovala na předchozí jednání, kde jsem byl. Očekávali jsme posun ve vyjednávání čísel pro zastoupení v radě. Od kolegů vím, že SPOLU na tom posledním jednání hned na začátku řeklo, že z počtu 6 radních neustoupí a debata nebyla moc dlouhá. Dále vznikla diskuze o nové pozici náměstka pro investice, což není úplně vyjasněné. Na jednání však kolegové ze SPOLU neřekli, že začnou jednat o menšinové radě s ANO. To zaznělo až na tiskovce a musím říct, že mě to překvapilo.

Je ještě šance postavit koalici na vládním půdorysu?

Já jsem na té předcházející schůzce definoval jedinou věc, ve které vidím spor, a to je spravedlivý podíl v radě. Na mandáty to vychází 19 SPOLU, 18 Piráti a STAN, ale na procenta ve volbách získali Piráti a STAN více než SPOLU. Takže ty pozice jsou poměrně vyrovnané. Od začátku bylo téma to, že SPOLU chce mít i přesto jak většinu v radě, tak primátora. Takhle je ta matrice nastavená.

Proč se na tomto bodě jednání zaseklo?

Bohužel kolegům ze SPOLU zároveň vychází ještě jedno číslo, a to je 33, což je většina, kterou mají s hnutím ANO. To je podle mě velice křehké číslo a myslím, že by nevedlo ke stabilní radě. Samozřejmě jsou tam ještě v rezervě 3 hlasy SPD, ale nepředpokládám, že by na ně kolegové chtěli spoléhat.

Vzniká v Praze nová opoziční smlouva?

Ten termín je hodně spojený s tehdejším spojením ODS a ČSSD. Možná by šlo použít nějaký rakousko-uherský termín jako pragmatická sankce. Každopádně to je pragmatické spojení ideových odpůrců. Myslím si, že Patrik Nacher nemá pravdu, když říká, že to není opoziční smlouva. Obě ty strany proti sobě vedly v kampani nesmiřitelný boj. Já se třeba těším, až se Patrika Nachera zeptám, kdo teda v tom SPOLU lže, jak psalo ANO na billboardech. Každopádně to nebude mít pozitivní dopad na město, SPOLU ponese poměrně velký politický náklad, což povede k nestabilitě.

Finální nabídka SPOLU na koalici zněla 6 radních včetně primátora pro SPOLU, 4 Piráti, 1 STAN. Proč vám připadala neférová?

Jak v mandátech, tak v procentech je to velice vyrovnané a je zřejmé, že významnou roli hraje osoba primátora. Z hlediska veřejnosti je to někdo na úrovni ministra, nese velkou zodpovědnost, na druhou stranu v pravomocích je první mezi rovnými, i když má právo veta. Většina veřejnosti vnímá jen primátora a neví, že máme tak složitě organizovanou vládu. Takže když máte většinu v radě, a ještě k tomu primátora na jedné straně, která má rozdíl jednoho mandátu a na procenta je slabší, tak to není spravedlivé.

Mluvil jste o pozici náměstka pro investice, kterého chce SPOLU. Vy a Piráti tvrdíte, že by tím například radní pro dopravu nebo územní rozvoj ztratil téměř všechny kompetence. Jak konkrétně to má vypadat?

Zkusím to vysvětlit na trochu jednodušším případě ze školství. Tam jsme ke konci volebního období s radním Vítem Šimralem (Piráti) vytvářeli digitální predikce kapacit školských staveb, budeme s pomocí toho zjišťovat, kde je třeba deficit v kapacitě škol. Je potřeba vědět o tom deficitu dřív, než vznikne, třeba při výpočtu povolovaných staveb. Potřeby té oblasti se definují společně s městskou částí. Město v tomto procesu ví, že v tom území bude investovat, a ve chvíli, kdy se to dostává z investičního výhledu do rozpočtu, je okamžik, kdy by se radní pro investice mohl hodit. Nakonec i v Německu je ministerstvo pro investice. Jeho úkol by bylo provést tu stavbu tím složitým procesem přípravy, výběrového řízení a realizace.

V čem byl tedy problém?

Myslím si, že ta věc nebyla ideově dotažená a nám nebylo jasné, jestli je to myšleno takhle, což by bylo pro město prospěšné. Spíše to působilo tak, že nový náměstek by o věcech rozhodoval už od toho počátku, na což ale nemůže mít dost hlubokou znalost těch témat. Ta věc je teď hozena, není dotažená a hrozí, že hlavním smyslem náměstka bude držet peníze a omezovat ostatní v práci.

Na twitteru jste zmiňoval konkrétně dopravu, psal jste, že z náměstka pro dopravu by se stal údržbář chodníků.

Doprava je multioborová oblast, zahrnuje i náměstka pro územní rozvoj, což jsem ještě do čtvrtka já. Na začátku je potřeba definovat potřebu toho mostu v územním plánu, dohodne se, jaký ten most bude, jestli pro pěší, tramvaje nebo auta, definuje se jeho architektonická podoba. A to musí udělat radní pro dopravu s radním pro rozvoj, jsou to jejich kompetence, oni tomu rozumí, na tom spolupracují s oddělením rozpočtu. Investic je v každé oblasti mnoho, každá je specifická. Navrhovali jsme, aby SPOLU mělo 5 radních plus takzvaného pověřence pro investice, který pracuje v kanceláři primátora, jeho tisky procesuje přímo primátor. To podle nás mohlo vyřešit ten problém s čísly v radě. Byla by to pozice pro SPOLU a významná spojka mezi radními a investičním odborem.

Během jednání SPOLU říkalo, že zdržují Piráti, ti zas říkali totéž o SPOLU. Působilo to, že vy jste tak nějak uprostřed. Kdo má na současném patu největší podíl?

Asi jako v každém lidském jednání to nejde úplně zjednodušit. Myslím, že to hodně provázela ta možnost, že SPOLU může dát dohromady většinu i s ANO a tu koalici s námi nutně nepotřebuje. To byl moment, který tomu jednání ubíral drajv. Každý člověk má jiný způsob jednání, mám jisté pochopení pro to, že kolegům ze SPOLU ne všechno od Zdeňka Hřiba sedí. Na druhou stranu, základ je pořád ten podíl na moci a rozvržení sil v radě.

SPOLU často říká, že problém je osoba primátora Hřiba, že je arogantní. Vy jste se Zdeňkem Hřibem 4 roky úzce spolupracoval. Jak se vám tato slova o něm poslouchají?

Já mám opravdu širokopásmové vnímání lidských vlastností. A když jednáte o rozvoji města, a my jsme jednali od rána do večera 4 roky, tak se potkáte s různými povahami. Zdeněk Hřib dovede být nepříjemný, ale udělat z něj arogantního člověka není fér. Nevím, jestli už se na to zapomnělo, ale tahle rada provedla město dvěma roky covidu, a vlastně v té době nedošlo k zásadním konfliktům. Provedla město bezprecedentní migrační krizí. Zdeněk není dokonalý vyjednávač, taky jsem se s ním někdy pohádal. Ale po čtyřech letech zodpovědného vládnutí, kdy vedl jednu z nejstabilnějších a zároveň nejvíc akčních rad v porevoluční historii, o něm říct jen tolik, že to zkazil arogantní Hřib, to je hodně zjednodušený příběh. A nepřijde mi to jako relevantní důvod ukončit vyjednávání o koalici.

Zkuste to prosím ještě rozvinout. Jaký byl Zdeněk Hřib primátor?

Je potřeba uvést, jaká byla výchozí situace. My jsme byli 3 zhruba stejně velká uskupení – Piráti, Praha sobě a Spojené síly. V koalici byla TOP 09, Starostové, lidovci, Praha sobě a Piráti, takže to nebyl nějaký ideový monolit. Zdeněk Hřib se vždycky snažil do poslední chvíle hledat kompromis mezi různými názory. Byť jsme občas měli pocit, že nám v očích veřejnosti "bere slávu" za to, co jsme odpracovali my, vždy se postavil za vedení města v dobrých i špatných časech. A myslím, že se během covidu i uprchlické krize ukázal jako schopný krizový manažer.

A jaký primátor bude Bohuslav Svoboda?

To je otevřený příběh.

Pražští politici často říkají, že ve složitém komunálním systému nejde prosadit velké změny. Souhlasíte?

Já jsem dlouhodobě kritik toho složitého uspořádání Prahy, včetně rozdělení na 57 městských částí. Třeba v Mnichově, který je větší město než Praha, je asi 600 komunálních politiků, což je dvakrát méně než v Praze. Je to do budoucna neudržitelný systém, který by každá rozumná vláda měla zkoušet změnit. Určitě přijde čas, kdy se nad tím někdo zamyslí. Ve chvíli, kdy potřebujeme rychle přijmout kompetentní rozhodnutí, je to takový složitý kombajn, trochu jako z NDR.

Vypadá to, že ať už vznikne jakákoli koalice, bude křehká. SPOLU a ANO má většinu jediného hlasu. Co politická nestabilita znamená v praxi pro město?

Ještě úplně nevíme, jak přesně to bude vypadat. Ale ve městě je nastaveno dost dlouhodobých procesů. Například mým přičiněním vznikla Pražská developerská společnost, která má za úkol stavět dostupné bydlení. To je příklad věci, kterou je potřeba podpořit, udržet v tom energii. Je na zodpovědnosti budoucích radních, jak k tomu přistoupí. Je zřejmé, že vliv radních a náměstků je velký, a novináři a veřejnost výsledky jejich práce uvidí.

Jak může vypadat Praha za 4 roky? Jsou nějaké velké projekty, které se můžou dokončit?

Může se určitě začít stavět dostupné bydlení na městských pozemcích, tam jsou projekty v pokročilé přípravě. Jako velký dluh vidím spolupráci se státem a koordinaci regionu. Velká část věcí, které jsme před volbami diskutovali, úzce souvisí s rozvojem v regionu, to znamená v koordinaci se Středočeským krajem. My jsme pro to udělali hodně, máme memorandum s krajem, koordinujeme se třeba u školských staveb, spolupracujeme se Správou železnic na zapojení příměstské železnice do města.

To jsou dlouhodobé projekty, na kterých když se nepracuje od rána do večera celé 4 roky, tak se prostě zpozdí nebo nebudou. Jak říkal Milouš Jakeš, přestavba je, soudruzi, těžká věc, málokdo tomu rozumí (usmívá se). A přitom to má vlastně největší dopad na všechny pražské otázky. Uvedu příklad pro doplnění: V Praze žije podle sčítání 1,3 milionu lidí, ale ze statistik mobilních operátorů víme, že je to kolem 1,6 milionu, dalších 200-250 tisíc denně dojíždí. Problémy v dopravě, bydlení i školství bez koordinace regionu nikdy nebudou mít žádné zázračné řešení.

Měla by Praha dostávat víc peněz od státu z daní, když má reálně více obyvatel?

Takhle bych to neřekl. Zaměřil bych se třeba na to, že v Česku není nijak bonusovaný starosta, který staví a řeší problémy svého města. Jeho příjem od státu je stejný, jako když nestaví. Je tedy politicky jednodušší nestavět a nenést ten politický náklad. Na tom se musí pracovat a zajistit prostředky tam, kde vzniká nějaká přidaná hodnota. Třeba v tom středočeském regionu to může být redistribuce prostředků tak, aby došlo k investicím navázaným na celý region. Nicméně je třeba říct, že je válka, je obrovský deficit. Teď je potřeba pracovat co nejlépe s tím, co máme.

Zmiňoval jste váš projekt – Pražskou developerskou společnost. Myslíte si, že v ní bude pokračovat SPOLU a ANO?

To bude takový lakmusový papír. Je to model, ve kterém jsme se inspirovali v západoněmeckých městech. Je to takové rodinné stříbro. O všem důležitém, co se tam děje, rozhoduje rada. Je potřeba to teď podpořit. Zrovna nedávno jsem diskutoval s investory, kteří říkali, že kvůli krizi už omezují výstavbu. Takže může nastat situace, kdy město bude jeden z mála investorů do bytové výstavby. Omezovat tenhle vzrostlý kmen by bylo velice špatně, pro mě by to byl významný signál chybného nastavení nového vedení Prahy.

Co konkrétně může město za 4 roky stihnout v bydlení a dopravě?

Během těchhle 4 let můžeme začít stavět městské byty. Můžeme mít v daleko pokročilejší fázi přípravu významných území, jako je Palmovka nebo Nové dvory, a můžeme mít územní rozhodnutí, možná i stavební povolení na městský okruh. Může dál pokračovat rozvoj tramvajových a trolejbusových tratí. Ve významné fázi může být pražské energocentrum, které má potenciál výrazně zvýšit energetickou soběstačnost města.

Jak vypadá projekt Vltavské filharmonie? Vizualizace projektu měla velký ohlas.

Na tom kolegové intenzivně pracují, dělali participaci na místě a je dokončená architektonická soutěž. Kolegové ze SPOLU několikrát deklarovali, že v tom budou pokračovat. Otevření může být v roce 2032. Předpokládáme, že by na to šla kombinace peněz z města, státu a soukromého sektoru. Tohle volební období je věnované obdržení dokumentace a všech povolení, připomínek na to sice nebylo moc, jedna z nich byla, že tam je málo zeleně, to všechno se ještě zapracuje. Takže věřím, že to bude radost. A až se to začne stavět, tak třeba už budu v té radě zpátky.

 

14. prosince 2022
14. prosince 2022