Autobusový terminál Černý Most zná svou novou podobu. Navrhlo ji studio re:architekti

Autobusový terminál Černý Most - vizualizace
Autor: IPR
6. února 2023
6. února 2023

Pražští radní v pondělí schválili koncepční studii na novou podobu dopravního terminálu na Černém Mostě, kterou zpracovalo studio re:architekti spolu s dalšími odborníky. Studie navrhuje nejvhodnější dlouhodobé dopravní řešení pro terminál s cílem proměnit ho v příjemné, přehledné, bezpečné a pohodlné místo. Před samotnou rekonstrukcí bude terminál provizorně upraven.

  • 3 minuty čtení

Terminál na Černém Mostě denně využije okolo 50 tisíc cestujících. Jedná se o důležitý přestupní bod mezi metrem B, autobusovými linkami městské, příměstské i dálkové dopravy a parkovištěm P+R s kapacitou 850 vozidel. Současné řešení terminálu je již zastaralé a samotné propojení k nástupištím komplikované.

Rada hl. m. Prahy proto pověřila Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), aby vybral zpracovatele koncepční studie celkové revitalizace terminálu. Výběrového řízení vyhrál multioborový tým, který vede kancelář re:architekti.

„Pražané ze sídlišť si zaslouží mít okolo sebe moderní a pěkné prostředí. Je ostudou, že se tomu dřív nikdo nevěnoval. Terminál Černý Most denně využívají desítky tisíc lidí, kterým toto prostředí ani trochu nevyhovuje. My z něj naopak plánujeme udělat výkladní skříň celé oblasti. Cílem koncepční studie je navrhnout nejvhodnější dlouhodobé řešení autobusového terminálu, které v horizontu deseti let nahradí současný stav. Studie nabízí to nejlepší pojetí předprostoru terminálu včetně bezprostředních návazností a návrhu zástavby,“ komentuje studii Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Koncepční studie řeší primárně nedostatky současného stavu (jako je špatně odvodněná mostní konstrukce, degradující materiál, neustálé znečišťování a špatně zastřešené autobusové nástupiště) a navrhuje nové řešení, které bude tvořeno jednodušším a pro uživatele přehlednějším prostorem. Cílem rekonstrukce je vytvořit atraktivní místo s náměstím, obchody, stromy a dopravním terminálem, které bude příjemné pro obyvatele sídliště, přestupující nebo také návštěvníky obchodních center v blízkosti terminálu.

„Černý Most je i přes svou nevzhlednost hojně využívaným dopravním uzlem. I proto jsem rád, že se na něj architekti podívali čerstvýma očima, pojali nové řešení velmi zeširoka a navrhují dotvořit tento neatraktivní kus města v moderní veřejný prostor. V okolí terminálu tak snad brzy vznikne příjemné a pohodlné místo pro cestující i místní obyvatele,“ říká řekl Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní rozvoj a územní plán.

Studie byla projednávána s dotčenými subjekty jako je městská část Praha 14, ROPID, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Policie ČR a odbor dopravy pražského magistrátu, zároveň byla schválena Radou městské části Praha 14. Nyní bude dále doplněna o dopravní posouzení proveditelnosti a dopadů navržených úprav na ulicích Chlumecká a Ocelkova.

„Studie řeší neutěšený stav terminálu, který nefungoval od jeho vzniku v roce 1998. Nejenže se tím zpřehlední a zkultivuje prostor pro cestující, ale nově bude provázán s přilehlou čtvrtí, kde žije okolo 15 000 Pražanů, a ti tak získají i nové náměstíčko. Výhodu to má i pro autobusy, které nově projedou terminálem rychleji a plynuleji,“ říká Adam Scheinherr, náměstek pro dopravu a doplňuje: „Celková rekonstrukce by měla být zahájena v horizontu 10 let. Do té doby bude postupně probíhat realizace rychlých opatření, které mají za cíl přinést alespoň provizorní kultivaci terminálu. Již nyní se například započalo s postupnou záchranou mostní konstrukce, která prodlouží její životnost o deset až patnáct let, či doplněním nového informačního systému na autobusových zastávkách.“

Celá studie vznikala ve spolupráci s obyvateli Prahy a cestujícími, kteří denně terminál využívají. „Koncepční studie terminálu na Černém Mostě byla představena a prokonzultována s veřejností přímo v lokalitě. Lidé se mohli autorů doptat na konkrétní změny a zároveň podat připomínky, které byly do finálního návrhu zapracovány,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Příloha: