Vyhledávání

4.1.2017 — Magistrát hlavního města Prahy, zastoupený Odborem ochrany prostředí, ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, zveřejnil počátkem prosince 2016 návrh připravované adaptační strategie na budoucí projevy změny klimatu. Praha se k vytvoření vlastní adaptační strategie na klimatickou změnu zavázala v lednu 2016 přistoupením k iniciativě Mayors Adapt. Finální schválená verze dokumentu by měla být zveřejněna nejpozději v lednu 2018.

27.10.2022 — Pražští radní schválili vyhlášení programu na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí pro rok 2023. Lidé, spolky a další organizace budou moci žádat o prostředky na projekty v celkem sedmi kategoriích, které se týkají například klimatické změny, podpory adaptace na změnu klimatu, veřejné zeleně nebo výukových a vzdělávacích projektů.

27.10.2022 — Pražští radní schválili vyhlášení programu na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí pro rok 2023. Lidé, spolky a další organizace budou moci žádat o prostředky na projekty v celkem sedmi kategoriích, které se týkají například klimatické změny, podpory adaptace na změnu klimatu, veřejné zeleně nebo výukových a vzdělávacích projektů.

26.2.2020 — Až do 31. března může každý nominovat projekt přizpůsobující město změnám klimatu v druhém ročníku soutěže Adapterra Awards. Soutěž upozorňuje na úspěšná opatření reagujících na důsledky klimatické změny ve městě jako je přehřívání, nedostatek zeleně nebo bleskové srážky. Praha má letos v soutěži nově vlastní kategorii pro opatření realizovaná na svém území. Projekty lze nominovat ve čtyřech oblastech: volná krajina, zastavěná území, pracovní prostředí a domov.

26.2.2020 — Až do 31. března může každý nominovat projekt přizpůsobující město změnám klimatu v druhém ročníku soutěže Adapterra Awards. Soutěž upozorňuje na úspěšná opatření reagujících na důsledky klimatické změny ve městě jako je přehřívání, nedostatek zeleně nebo bleskové srážky. Praha má letos v soutěži nově vlastní kategorii pro opatření realizovaná na svém území. Projekty lze nominovat ve čtyřech oblastech: volná krajina, zastavěná území, pracovní prostředí a domov.

2.5.2019 — Hlavní město Praha připravuje Akční plán pro udržitelnou energii a klima (SECAP). Dokument má metropoli ukázat cestu a navrhnout konkrétní opatření, pomocí kterých bude Praha schopna plnit své závazky v podobě snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent do roku 2030.

2.5.2019 — Hlavní město Praha připravuje Akční plán pro udržitelnou energii a klima (SECAP). Dokument má metropoli ukázat cestu a navrhnout konkrétní opatření, pomocí kterých bude Praha schopna plnit své závazky v podobě snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent do roku 2030.

12.9.2006 — K Evropskému týdnu mobility (ETM) se hlavní město oficiálně připojí slavnostním podpisem Charty již podruhé. Tohoto úkolu se dnes dopoledne zhostil pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner. Praha se podpisem mimo jiné zavazuje k podpoře minimálně jednoho trvalého projektu na zklidnění dopravy ve městě. Evropský týden mobility letos proběhne od 16. do 22. září 2006.

5.12.2023 — Pražské městské části, odbory Magistrátu hl. m. Prahy a městské organizace v letech 2022-2023 úspěšně ukončily 57 projektů v celkové hodnotě 377 milionů korun, které pomohou Praze s adaptací na změnu klimatu. Do Zásobníku bylo nově zařazeno 75 projektů a 24 záměrů.

5.12.2023 — Pražské městské části, odbory Magistrátu hl. m. Prahy a městské organizace v letech 2022-2023 úspěšně ukončily 57 projektů v celkové hodnotě 377 milionů korun, které pomohou Praze s adaptací na změnu klimatu. Do Zásobníku bylo nově zařazeno 75 projektů a 24 záměrů.

20.10.2016 — Praha tento týden hostila konferenci, jejímž cílem bylo hledat odpovědi na výzvy, které pro města 21. století přináší změna klimatu. Konference UrbanAdapt se konala 17. – 18 října v prostorách Magistrátu hl. m. Prahy.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.