Vyhledávání

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

4.12.2018 — Ekologické výukové programy (EVP) jsou výchovně vzdělávací lekce přizpůsobené pro třídy dětí mateřských, základních a středních škol. Probíhají jako součást školní výuky, pod vedením odborných lektorů a obohacují vzdělávání o ekologický a environemntální rozměr. Cílem programů je důraz na ekologické myšlení a jednání a na spoluzodpovědnost člověka za stav životního prostředí. Děje se tak prostřednictvím interaktivních, tvořivých a kooperativních metod učení, které jsou voleny s ohledem na věk a jejich zkušenosti. Programy jsou lektory připravované a vedené pro praktické využití nabytých poznatků, souvislostí a dovedností, probíhají zpravidla mimo školu, tj. v přírodě, přírodní učebně, zahradě, ve středisku ekologické výchovy apod. Programy jsou určeny také jiným organizovaným dětským kolektivům pod vedením dospělého. Hlavní město Praha podporuje realizaci EVP již od roku 2008 v rámci své systémové podpory stěžejních aktivit v oblasti EVVO, a to v souladu s realizací Krajské koncepce EVVO a návazných Akčních plánů. Nově jsou zadávány, vyvíjeny a pilotně zkoušeny také výukové programy tematicky se zabývající Adaptací hl. m. Prahy na změnu klimatu pro MŠ a ZŠ.

9.5.2016 — Základní strukturované informace o dokumentu schváleném Radou HMP dne 27. června 2022.

18.1.2021 — Pražští radní dnes schválili "Čtyři městské artikuly," ve kterých velká česká města shrnují svá stanoviska k návrhu nového stavebního zákona. Chtějí zpět Pražské stavební předpisy, samostatnost v územním plánování a větší pravomoci pro obce.

3.11.2021 — Tématem Krajské konference roku 2021 je Vzdělávání o změně klimatu, zabývat se bude tzv. klimatickým vzděláváním a je určena jak pedagogům, tak pracovníkům ve veřejné správě či v neziskovém sektoru. Konference proběhne on-line, připojit se účastníci mohou i ze sborovny nebo kabinetu, kanceláře, či z domova.

27.7.2021 — Souhrnná informace o EVVO v hl. m. Praze za rok 2019; zpracováno na podkladě textu pro Elektronickou zprávu o životním prostředí v Praze v roce 2019 a dalších dokumentů.

2.8.2022 — Rada hl. m. Prahy včera odsouhlasila znění věcné novelizace Pražských stavebních předpisů, které stanoví požadavky na stavby nebo pravidla pro vznik kvalitních veřejných prostranství. Novelizace nově navrhuje umožnit například snadnější obnovu a zřizování stromořadí v ulicích, a to především díky upraveným pravidlům pro umísťování technických sítí v podzemí. Stanovuje také pravidla pro hospodaření s dešťovou vodou a celkově se pečlivěji věnuje tématu adaptace na klimatickou změnu. Na střechách se sklonem do 20° se například nově navrhuje povinnost umísťovat vegetační vrstvu.

2.8.2022 — Rada hl. m. Prahy včera odsouhlasila znění věcné novelizace Pražských stavebních předpisů, které stanoví požadavky na stavby nebo pravidla pro vznik kvalitních veřejných prostranství. Novelizace nově navrhuje umožnit například snadnější obnovu a zřizování stromořadí v ulicích, a to především díky upraveným pravidlům pro umísťování technických sítí v podzemí. Stanovuje také pravidla pro hospodaření s dešťovou vodou a celkově se pečlivěji věnuje tématu adaptace na klimatickou změnu. Na střechách se sklonem do 20° se například nově navrhuje povinnost umísťovat vegetační vrstvu.