Vyhledávání

8.11.2021 — Skokový růst cen elektřiny a plynu pro občany v řádu desítek procent, který způsobil mimo jiné pád významných poskytovatelů energií, zvyšuje naléhavost posílení energetické soběstačnosti a využití obnovitelných zdrojů. Hlavní město už v září rozhodlo o zahájení přípravy vybudování pražské sluneční elektrárny, kterou budou postupně tvořit tisíce malých decentrálních zdrojů obnovitelné elektřiny. Nová městská organizace Pražské společenství obnovitelné energie proto nyní zahajuje přijímání žádostí o zapojení se do dotačních žádostí na výstavbu fotovoltaických elektráren (FVE) na pražských střechách. Zájemci se mohou registrovat na webové stránce www.pripojdum.cz.

24.9.2019 — V sobotu 21. září vyvrcholil Evropský týden mobility akcí Den bez aut. Na čtyřech různých místech v hlavním městě si mohli Pražané a návštěvníci užít ulic, kam měla auta pro tento den vjezd zakázán. Vozovky, po 364 dní v roce zatížené intenzivní motorovou dopravou, si užívali lidé po svém - někteří pěšky, jiní na bruslích, kolech i koloběžkách. Praha by po pozitivních reakcích starostů chtěla pro příští rok akci rozšířit do více městských částí.

10.12.2020 — Primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib spustil druhý ročník Pražského inovačního maratonu, který má za cíl zlepšit život občanů v metropoli. Soutěž nápadů v oblasti městského "hackingu" je určena všem, kteří během následujících čtyř měsíců představí řešení některé z pražských výzev. Nejlepší projekty budou finančně oceněny a získají pomoc s realizací nápadu. Projekt #NakopniPrahu se inspiruje moderními inovačními postupy, které uplatňují světové metropole i soukromé společnosti.

24.9.2019 — V sobotu 21. září vyvrcholil Evropský týden mobility akcí Den bez aut. Na čtyřech různých místech v hlavním městě si mohli Pražané a návštěvníci užít ulic, kam měla auta pro tento den vjezd zakázán. Vozovky, po 364 dní v roce zatížené intenzivní motorovou dopravou, si užívali lidé po svém - někteří pěšky, jiní na bruslích, kolech i koloběžkách. Praha by po pozitivních reakcích starostů chtěla pro příští rok akci rozšířit do více městských částí.

15.12.2021 — 15. 12. 2021, Tisk, Středočeský Infotip, Vltava Labe Media, a.s., Zdeněk Hřib

31.1.2025 — Města po celém světě řeší sucho, přehřívání, přívalové srážky i eroze půdy, kvůli čemuž je nutné se adaptovat na aktuální klimatické podmínky.

19.10.2016 — Be the Best | 19.10.2016 | Rubrika: Be clever | Strana: 86 | Autor: Petr Karban | Téma: Volené orgány - Rada - Eva Kislingerová

10.4.2024 —

30.1.2025 —

3.4.2019 — Na přijatou Strategii adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu navázala příprava Implementačního plánu pro roky 2018 - 2019, ve kterém jsou jednotlivá opatření a jejich implementace podrobněji rozpracována, včetně rozdělení kompetencí a stanovení zodpovědnosti za jednotlivé aktivity a jejich časové rámce. Implementační plán pro roky 2018 - 2019 byl Radou hl. m. Prahy schválen Usnesením č. 1650 ze dne 26. 6. 2018.

31.3.2014 — (Informace zpracované pro ročenku Praha životní prostředí 2012)

10.8.2022 — Vítězem architektonické soutěže na podobu připravované 62. stanice pražského metra Depo Zličín se stal ateliér Petr Stolín Architekt. Poprvé v porevolučním období o podobě stanice metra rozhodla architektonická soutěž, kterou pro Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) jako investora celého projektu zorganizoval Czechdesign a METROPROJEKT Praha. Úkolem vítěze bude nyní ve spolupráci s DPP a projektantem soutěžní návrh dopracovat a připravit architektonickou studii. Zahájení výstavby nové stanice metra Depo Zličín DPP předpokládá nejdříve v roce 2026.

19.11.2018 —

3.3.2014 —

3.2.2025 — Do roku 2030 by mělo v Praze vyrůst více než 550 odjezdových panelů a 150 totemů.

5.1.2015 — ČT 24 | 5.1.2015 | 18:30 | Pořad: Interview ČT24 | Téma: Volené orgány - Primátorka - Adriana Krnáčová

10.5.2016 — Víte, že lesnatost českých zemí za Marie Terezie v roce 1790 byla pouhých 25 %? Dnes je to už 34% celkového území. A víte, že jen u nás využijeme celý pokácený strom? A víte i to, co přesně dělá lesník a jaká v pražských lesích žijí zvířata? Na sedm set pražských dětí to od tohoto týdne vědět bude.

28.11.2022 — Praha by měla v rámci veřejných zakázek více poptávat taková řešení, která vycházejí z cirkulární ekonomiky. Tyto projekty by zároveň měla cíleně plánovat na několik let dopředu a podporovat vzájemná partnerství mezi byznysem a městem. Právě cirkulární postupy, jako je například opětovné používání a opravy výrobků a materiálů, prevence plýtvání jídlem, a především snížení produkce odpadů, mohou pomoci řešit také současnou energetickou a ekonomickou krizi. To jsou hlavní doporučení zahraničních a českých odborníků, kteří vystoupili minulý týden na konferenci Cirkulární města a byznys v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP).

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.