Vyhledávání

2.11.2020 — Rada hl. m. Prahy dnes projednala návrh novelizace obecně závazné vyhlášky o používání pyrotechnických výrobků na území hlavního města, který předložila radní pro legislativu Hana Kordová Marvanová. Radní si od vyhlášky slibují lepší ochranu životů, zdraví a majetku občanů, jakož i ochranu zvířat. Vyhlášku ještě musí schválit Zastupitelstvo hl. m. Prahy.

13.5.2005 — informace z ročenky Praha ŽP 2004

15.11.2021 — Rada hlavního města v pondělí pověřila Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) zpracováním krajinářské studie na území tzv. Trojmezí. Lokalita, která je obklopená zástavbou městských částí Praha 4, 10, 11 a 15, je z převážné části zahrnuta v přírodním parku Hostivař-Záběhlice. Cílem studie je definovat přírodní hodnoty území a vytvořit příjemný prostor pro trávení volného času. Do přípravy celé studie se bude moci zapojit i veřejnost.

24.2.2004 — Náměstek primátora Mgr. Rudolf Blažek dnes informoval městskou radu o naplňování „Smlouvy o spolupráci při ochraně provozu vodohospodářského majetku“ za rok 2003 uzavřené mezi hlavním městem Praha a Pražskými vodovody a kanalizacemi, a.s. (PVK).

30.9.2009 — Druhý ročník společné akce Střediska ekologické výchovy Lesů hl. m. Prahy, a malířky Marie Brožové pod názvem „Po stopách lesní zvěře“ probíhal po celý minulý týden v Kunratickém lese. Jeho program s výtvarnými a přírodovědnými dílnami pod širým nebem byl připraven pro děti ze základních a mateřských škol, akce byla otevřena i veřejnosti.

22.4.2020 — Více než miliarda lidí z celého světa slaví 22. dubna Den Země. Připomenou si tak současné klíčové ekologické otázky a dopady chování člověka na životní prostředí. Praha letošní Den Země oslaví ve spolupráci s agenturou Kristián online. Učitelům, žákům a jejich rodičům nabízí od dnešního dne zábavné a vzdělávací aktivity.

12.8.2003 — Kdy přijde další povodeň srovnatelná s loňskou, nikdo neví. Může to být kdykoli. Přestože je s velkou vodou třeba počítat, česká města na ni stále nejsou připravena.

30.3.2006 — Pokyn primátora Pavla Béma byl dodržen a dnes do šesti hodin ráno byla dokončena protipovodňová ochrana Prahy. V této chvíli jsou už všechny protipovodňové stěny hotové a probíhají poslední drobné dodělávky. Výjimkou zůstává Smetanovo nábřeží, protože tuto lokalitu prozatím vývoj povodňové situace přímo neohrožuje. Proto tady dalo město přednost zachování tramvajové dopravy a protipovodňová stěna se zde montovat nebude.

7.10.2022 — Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) zpracoval na základě pověření Rady hlavního města návrh krajinářské studie na území tzv. Trojmezí. Lokalita, která je obklopená zástavbou městských částí Praha 4, 10, 11 a 15, je z převážné části zahrnuta v přírodním parku Hostivař-Záběhlice. Cílem studie bylo ochránit přírodní hodnoty Trojmezí, podpořit jeho začlenění do kontextu okolních čtvrtí a vytvořit příjemný prostor pro trávení volného času. K návrhu studie se nyní mohou vyjádřit obyvatelé, místní aktéři a vlastníci pozemků.

12.9.2024 — Ve čtvrtek večer se sešla povodňová komise, která projednala aktuální situaci s hrozícími povodněmi. V pátek v 10:00 hodin budou uzavřena vrata na Čertovce a připravuje se také preventivní stavba některých protipovodňových opatření.

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.