Vyhledávání

6.9.2022 — Clam-Gallasův palác se po obsáhlé rekonstrukci trvající čtyři roky opět otevírá veřejnosti. Poprvé jej budou moci lidé navštívit již 28. září. Komplexní rekonstrukce se týkala jak interiérů paláce, tak i jeho dvora a fasády. Hlavní město zaplatilo za jeho přeměnu přibližně 470 milionů korun bez DPH. Do budoucna bude prostory využívat Muzeum hl. m. Prahy pro výstavy a v plánu jsou i různé další akce pro veřejnost.

5.10.2021 — Aktuální výstava NO ART TODAY? představuje reprezentativní výběr uměleckých děl zakoupených do sbírek Galerie hlavního města Prahy (GHMP) za poslední čtyři roky, tedy od roku 2017, kdy se uskutečnila předchozí souborná výstava přírůstků. Součástí výstavy jsou také umělecká díla, která galerie zakoupila za prostředky, jež hlavní město mimořádně vyčlenilo na podporu umělců v době pandemie.

16.5.2016 — Lidé mají od dnešního dne možnost ovlivnit, jak přesně by se měla doprava v Praze a okolí změnit. Hlavní město začalo se skupinou odborníků připravovat Plán udržitelné mobility. Ten je klíčovým nástrojem, který nastaví pravidla rozvoje dopravy a veškerého pohybu po městě a jeho okolí na desítky let. Prostřednictvím webové stránky www.poladprahu.cz se mohou do projektu svými podněty zapojit všichni, kteří v Praze a okolí žijí.

25.3.2021 — Pražské vodovody a kanalizace ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou Praha vyvinuly unikátní metodu, která odhalí nákazu koronavirem výrazně dříve než pomocí klinických testů. Nová analytická metoda je založená na stanovení obsahu RNA viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách. Ve většině případů totiž lidé začínají virus vylučovat ve stolici několik dní předtím, než se u nich nákaza projeví. Nová metoda je navíc zcela nezávislá na ochotě nakažených podstoupit klinické testování, je výrazně levnější a umožňuje sledovat také šíření nových mutací.

7.6.2018 — Odbor projektového řízení Magistrátu hl. m. Prahy aktuálně spravuje 38 českých a 8 mezinárodních projektů. Většina projektů je z větší části financována ze zdrojů Evropské unie v rámci Operačního programu Praha - pól růstu, Operačního programu Životní prostředí a dalších. Celkový rozpočet na tyto projekty činí 2 741 716 551 korun.

22.4.2011 —

30.9.2011 — Největší podzemní stavbou budovanou v současné době v České republice je bezpochyby tunelový komplex Blanka v Praze. Tato rozsáhlá stavba je realizována v rámci výstavby severozápadní části Městského okruhu, jejíž celková délka činí 6 382 m a doplní tak již provozovanou část okruhu délky cca 17 km s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským. Po zprovoznění, které je předpokládáno v roce 2011, tak vznikne nejdelší tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě; současně vznikne i nejdelší souvislý ražený tunel na našem území dlouhý až 2,23 km.

7.6.2018 — Odbor projektového řízení Magistrátu hl. m. Prahy aktuálně spravuje 38 českých a 8 mezinárodních projektů. Většina projektů je z větší části financována ze zdrojů Evropské unie v rámci Operačního programu Praha - pól růstu, Operačního programu Životní prostředí a dalších. Celkový rozpočet na tyto projekty činí 2 741 716 551 korun.

11.10.2021 — Praha spustila pilotní projekt propojení sdílených kol s Pražskou integrovanou dopravou. Každý majitel elektronické předplatní jízdenky pro Prahu bude moci využít zdarma až čtyřikrát denně prvních 15 minut jízdy na sdíleném kole provozovatelů Rekola a Nextbike. V podzimním pilotním provozu tak město chce otestovat zájem lidí o nabídku výhodné kombinace pražské MHD s jízdou na kole.

13.5.2013 — Po hubenějších letech hospodařilo Kongresové centrum Praha, a.s., (KCP) v roce 2012 se ziskem 61,1 mil. Kč a to nejenom díky posilování koruny. Co však bude dál a zda se podaří vyrovnat se s dluhy, které vznikly „na objednávku státu“ kvůli pořádání Výročního zasedání MMF a SSB v roce 2000, a zda zůstane Praha jednou z nejvyhledávanějších světových kongresových destinací nyní závisí na vládě, která má za zhruba měsíc rozhodnout.

25.1.2011 — Praha kvůli splacení III. emise obligací vydané ve výši 5 miliard korun vydá IV. emisi obligací v totožném objemu, nedojde tak ke zvýšení zadluženosti metropole. Úvahy o možném navýšení finančních závazků města Rada rázně utnula a rozhodla se jít cestou vnitřních úspor provozních výdajů spíše než financování investic novým dluhem. Během probíhajících jednání o rozpočtu na tento rok již byly navrženy škrty v rozsahu stovek milionů korun, zadlužení města proto nebude nutné prohlubovat.

30.4.2024 —