Místa zájmu na trase
Název místa zájmu | ilustrační foto | Popis | GPS |
---|---|---|---|
Stanice metra Střížkov | Unikátní je především stavba nad vlastní stanicí, která je v hloubce pouze 6,3 metru, ale skleněná budova stoupá vysoko nad ní a připomíná buď velrybu nebo kapku vody. Součástí architektonického řešení stanice jsou i různé můstky, výtahy, vzpěry, fontány atd. Rozpětí kovových nosníků, které drží celou stavbu, je 150 metrů. Autorem návrhu stanice je architekt Patrik Kotas. | 50°7'34.382"N, 14°29'22.305"E | |
Park přátelství | Park vnikl v letech 1976 až 1978 v souvislosti s výstavbou sousedního sídliště. Má rozlohu 11 hektarů a jeho páteří je umělá říčka, která vytváří zákruty, jezírka, peřeje a dokonce i vodopád. V roce 2008 byla provedena celková oprava parku, včetně vodního díla. V parku naleznete řadu laviček a neobvyklých zákoutí k odpočinku. | 50°7'23.096"N, 14°29'40.354"E | |
Naučná stezka v Praze 9 | Přes osm km dlouhá naučná stezka provází po přírodních a kulturních zajímavostech Prahy 9. Na trase stezky je celkem 21 zastávek s informačními panely, které vás seznámí se zajímavostmi pražských čtvrtí Vysočany, Prosek a Střížkov. | ||
Kostel sv. Václava | Kostel sv. Václava byl dle legendy založen již v roce 970, ale ve skutečnosti je původní románská bazilika až z druhé poloviny 11. století. Současnou podobu získal kostel v roce 1931. Barokní výzdoba byla odstraněna v roce 1965. Ke kostelu patří i sousední raně klasicistní fara a zrušený hřbitov. | 50°7'5.256"N, 14°29'40.491"E | |
Usedlost Flajšnerka | Původně zemědělská usedlost, která vznikla na místě vinic ze 14. století. Další dějiny této usedlosti nejsou známy, až záznamy z 19. století, kdy k Flajšnerce patřilo 61 hektarů pozemků. Vlastní budova byla v 19. století přestavěna na neorenesanční vilu, a tak se dochovala dodnes. | 50°6'49.151"N, 14°29'52.493"E | |
Park Podvinní | Park s mnoha zajímavými prvky vznikl v období 1997 až 1998. Naleznete zde nejen dětská hřiště, altánek, jezírka, ale také mohutný kamenný útvar Ještěrčí hřbet s vyhlídkou nad vodopádem, hradištěm a amfiteátrem. | 50°6'39.896"N, 14°29'31.141"E | |
Park Pod Korábem | I v těchto místech stávala původně viniční usedlost. V roce 1879 zde založil podnikatel Hermann Grab velkou továrnu na voskové plátno, která zanikla až po 2. světové válce. Dlouhou dobu zde byl jen zaplevelený pozemek, až v roce 1960 bylo rozhodnuto o parkové úpravě pozemku. | 50°6'45.864"N, 14°28'13.891"E | |
Grabova vila | Budova vznikla v 90. letech 19. století jako sídlo rodiny podnikatele H. Graba, který vlastnil sousední továrnu na koberce a voskované plátno. V důsledku hospodářské krize musela být vila prodána a následně zde byl luxusní pension pro mladé dívky. Po válce zde byl dětský domov, střední škola a v současnosti zde působí některé odbory Úřadu m. č. Praha 8. | 50°6'35.069"N, 14°28'18.138"E | |
Libeňský zámek | Zámek stojí na místě tvrze z roku 1437, postupně přestavěné na zámek, který však roku 1632 zcela vyhořel. Raně barokní stavba však byla poničena v průběhu válek v letech 1756 až 1763. Současná stavba začala vznikat po roce 1770, jako dílo architekta J. J. Prachnera. | 50°6'28.197"N, 14°28'16.301"E | |
Thomayerovy sady | Park vznikl po roce 1898 na místě starší zámecké zahrady. Původní zámecká zahrada byla založena současně s přestavbou gotické tvrze na zámek v polovině 17. století a následně byl rokokově upravován. Současnou podobu parku založil návrh významného českého zahradního architekta Františka Thomayera (1856 až 1938). |
13. března 2014
13. března 2014