První dochované zmínky o vsi Nebušice jsou uvedené v konfirmaci papeže Řehoře X. z roku 1273 pro klášter premonstrátů na Strahově. V latinské listině se potvrzuje majetek kláštera a mezi 34 vesnicemi jsou uvedeny též Nebušice spolu s nejbližšími Horoměřicemi, Sedlcem, Chabry, Kněževsí a Chýní. Nebušice spolu s okolními vesnicemi tvořily hospodářský celek panství Strahovského kláštera se střediskem v Horoměřicích, který trval až do roku 1848. Tomuto klášteru náležela ves až do husitských válek. Na počátku husitských bouří zabrali církevní majetek pražané. Premonstrátský dvůr se ale zakrátko vrátil do majetku Strahovského kláštera. Klášter pak využíval tuto državu jako zástavu, a tak Nebušice často střídaly majitele. V roce 1680 vypukla jedna z velkých morových epidemií a strahovská vrchnost zřídila na Jenerálce morový hřbitov. Nebušice se začínají rozšiřovat až v 19. století a na přelomu 19. a 20. století začínají Nebušice získávat ráz příměstské obce. K Praze byla samostatná obec Nebušice připojena roku 1968 jako součást městského obvodu Praha 6 a od roku 1990 vznikla samosprávná městská část Praha-Nebušice.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje
Kostel svatého Cyrila a Metoděje je novorománská stavba z let 1885-1886 s hranolovou věží v západním průčelí. Jednolodní kostel obdélného půdorysu je uvnitř sklenut křížovými klenbami. Sousoší slovanských věrozvěstů, kterým je tento kostel zasvěcen, zdobí hlavní oltář. U oltáře Panny Marie stojí křtitelnice z červeného mramoru. V chrámové věži pak visí dva zvony. Tuto ozdobu Nebušic najdeme přímo ve středu obce.
Hřbitov
Hřbitov v jihozápadní části Hlásku se nachází na místě dřívějšího lesa. V jeho východní části roste ještě řada dubů z původního lesa.
