Přírodní park Košíře-Motol

[ Úvodní popis | Základní charakteristika | Orientační mapa | Podrobné informace | Fotogalerie ]

Použité texty byly převzaty z brožury Přírodní park Košíře-Motol vydané v roce 2010 Odborem ochrany prostředí MHMP s doplněním dílčích informací o pražských lesích a lesoparcích, studánkách, trasách podél potoků a dalších turisticky i přírodovědecky zajímavých místech v dané lokalitě.

• brožura ve formátu PDF ke stažení (vel. souboru 241 kbyte)

 

zdeÚvodní popis Dominantou tohoto přírodního parku je tabulová hora Vidoule (zvláště chráněné území). Okolní lesní pozemky zahrnují i lesní komplex v okolí motolského krematoria včetně dalších zvláště chráněných území. . .

Přírodní park Košíře-Motol - orientační poloha v Praze  zdeZákladní charakteristika: Rozloha: 354,40 ha Rok vyhlášení: 1991 Městské části: MČ Praha Praha 5, MČ Praha 13

---

zdeOrientační mapka:

odkaz na mapu Prahy v Atlasu životního prostředí

Zvláště chráněná území na území parku: PP Kalvárie v Motole PP Motolský ordovik PP Vidoule   Soustava NATURA 2000 na území parku: (odkazy na web AOPK ČR): -

 

zdeNaše tipy k návštěvě a k rekreaci:

Lesy a lesoparky: Lesy na Cibulce Parky: bude doplněno Studánky: Háje, Jupiter, Na Cibulce, Pod Vidoulí, V louce, V zahradě, Za mototechnou

Naučné stezky: - Trasy podél potoků: Podél Motolského potoka Páteřní a hlavní cyklotrasy: bude doplněno

---

zde

Podrobné informace:

Dominantou tohoto přírodního parku je tabulová hora Vidoule (zvláště chráněné území). Okolní lesní pozemky zahrnují i lesní komplex v okolí motolského krematoria včetně dalších zvláště chráněných území. Přírodní park menší rozlohy zahrnuje rozsáhlou nezastavěnou enklávu na pravém členitém svahu motolského úvalu od motolského krematoria na západě po zástavbu Na Cibulce včetně celé stolové hory Vidoule (371 m n. m.). k parku patří i úzký pás, který se táhne od Vidoule přes Šmukýřku do údolí, jímž prochází Jinonická ulice, včetně nezastavěných kopců lemujících jižní okraj Košíř pod Šalamounkou a kolem Bulovky. v současné době je většina plochy uměle zalesněna porosty různého, často nepřirozeného složení, které však zahrnují zbytky původních kyselých doubrav a dubohabřin v údolí u Cibulky a na jednotlivých návrších směrem ke krematoriu. Většinu plochy budují ordovické břidlice a pískovce letenského souvrství, v západní části je v železničním zářezu odkryto dobrotivské a libeňské souvrství s polohou tvrdých řevnických křemenců na jejich rozhraní. Jde o významné naleziště zkamenělin a geologický odkryv, dnes chráněný jako přírodní památka Motolský ordovik.

Z půd převažují kambizemě a hnědozemě s četnými ploškami rankerů i glejových půd. v západním cípu území přírodního parku vystupují v tektonicky izolované kře podél významného pražského zlomu horniny silurského motolského souvrství a především bazalty budující skalní útvar Kalvárie, pokrytý porostem pěchavy vápnomilné s řadou vzácných xerotermních rostlin, k nimž patří česnek tuhý, bělozářka liliovitá a chrpa chlumní. Severně od trati leží zářez údolí přírodní památky U Hájů (již mimo území přírodního parku), kde ve svahu vystupují vápnité prameny, na kterých bylo vyvinuto menší slatiniště s ostřicí Davallovou a s prstnatcem májovým. Bez tradičního využívání tyto porosty zanikají. Chráněny jsou okrajové hrany stolové hory Vidoule (přírodní památka Vidoule) lemované starými opuštěnými lomy v druhohorních křídových pískovcích (cenoman) s kulisou starých dubů na východní straně a stepními trávníky na jižním odvráceném svahu. Význam mají i staré smíšené porosty pod usedlostí Cibulka, v nichž se vyskytuje řada mohutných starých stromů a kde se nachází i menší potoční luh. Tyto lesní partie byly v minulosti několikrát upravovány.

 

Období rozkvětu zažil areál v první polovině 19. stol., kdy bylo celé území parkově upraveno a v romantickém duchu doplněno řadou drobných staveb se sochami, pavilonkem a rozhlednou. Tato úprava, vzhledem k dlouhodobé absenci údržby, je dnes zastřena a stejně jako usedlost Cibulka čeká na rekonstrukci. Základní kompozice romantického díla je dána dramatickou modelací terénu a tak i v současné době stojí park, či spíše jeho torzo za návštěvu. k přírodnímu parku patří i niva Motolského potoka s lukami a břehovými porosty na sever od vozovny a níže.

 

Krajinnou dominantou přírodního parku je přírodní památka Vidoule. Tvoří ji vodorovně uložené vrstvy druhohorních pískovců a opuk, ve kterých se nacházejí zkameněliny mořských svrchnokřídových mlžů (Inoceramus sp.). Geologický podklad je neúživný a proto zde převládá poloruderální vegetace, která přechází až do společenstev stepního charakteru. Na tato společenstva jsou vázány četné druhy bezobratlých teplomilných živočichů (střevlíčci, mandelinky a štítonoši). v keřovém porostu hnízdí nejrůznější druhy ptáků, např. strnad obecný, pěnice černohlavá či drozd zpěvný. Pískovce jsou na některých místech těženy v minilůmcích, čímž vznikly i drobné jeskyně. Ty se stávají dočasným domovem bezdomovců a vlastně tak nechtěně rekonstruují poměry před desítkami tisíc let.

Nad údolím Motolského potoka nedaleko motolského krematoria se vypíná malý, ale výrazný pahorek tvořený prvohorními čediči. Tvoří jednu část přírodní památky Kalvárie v Motole. Úživný podklad hostí teplomilnou květenu s česnekem chlumním, chrpou chlumní a bělozářkou liliovitou. Je zde i útočiště drobných bezobratlých živočichů jako je např. plž páskovka žíhaná. z ptáků zde hnízdí např. drozd zpěvný, budníček menší či mlynařík dlouhoocasý.

Přírodní památka Motolský ordovik představuje vlastně typickou městskou „divočinu“. Ačkoli chráněným územím prochází železniční trať, je jen zřídka navštěvované, neboť leží v odlehlé části města za motolským krematoriem. Pro návštěvu přírodní památky se rozhodně vyplatí vybavit se plánem Prahy, abychom se neztratili. Odměnou nám budou výchozy mohutných vrstev a krajina, která působí tak trochu pustým a určitě romantickým dojmem. Vůdčím motivem ochrany je geologie – zachování prvohorních vrstev ordoviku (hranice stupňů dobrotivberoun), které představují i naleziště trilobitů. Na neúživných křemencích a břidlicích se rozvinulo společenstvo vřesu. z ptáků zde hnízdí např. strakapoud velký, drozd zpěvný a sedmihlásek hajní.

 

Při výčtu přírodních hodnot nesmíme zapomenout ani na golfové hřiště, které tvoří střední část přírodního parku. Existuje zde již desítky let a dokazuje, že zvláště v městském a příměstském prostředí nemusí být sportovní aktivity v rozporu se zájmy ochrany přírody. Mohou představovat jeden z prvků přírodního prostředí, i když se vlastně jedná do značné míry o umělý biotop, který má specifické podmínky a vyžaduje takové obhospodařování, které by zajistilo jeho správnou funkci. Příroda ve městě má jiné parametry než volná krajina. v posledních desítkách let se však paradoxně enklávy přírody ve městech stávají útočišti rostlin a živočichů z volné krajiny, kde se obecné životní podmínky zhoršily natolik, že již mnoha druhům nevyhovují.

 

Přírodní park představuje poměrně zajímavý krajinný celek, který v současné době slouží především k rekreaci obyvatel okolních čtvrtí, ale po případné rehabilitaci parku Cibulka může být celoměstsky atraktivní.