Monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k ŽP - Cizorodé látky v potravinových řetězcích

Informace z ročenky Praha životní prostředí 2005

Obr. Frekvence nálezů kmenů Aspergillus flavus v různých typech potravin v letech 1999–2004

  obr. frekvence nálezů kmenů aspergillus flavus v různých typech potravin v letech 1999–2004

Zdroj: SZÚ

 

Subsystém sledující zátěž lidského organismu cizorodými látkami z potravinových řetězců se skládá ze čtyř projektů: výskyt vybraných patogenních bakterií ve vzorkovaných potravinách, výskyt toxinogenních mikromycetů (plísní) ve vzorkovaných potravinách, sledování potravin na bázi geneticky modifikovaných organismů (GMO) na trhu v ČR a dietární expozice vybraným chemickým látkám (tato část je hodnocena v dvouletých intervalech, výsledky za rok 2004 a 2005 budou publikovány v roce 2006). Odběry potravin byly prováděny ve 4 regionech, zahrnující vždy 3 svozná místa. Jedním z těchto svozných míst je Praha, vzorky však nejsou analyzovány samostatně, ale v rámci regionu.

Bakteriologická analýza potravin byla v roce 2004 zaměřena na výskyt vybraných patogenních agens v potravinách na našem trhu. Výběr vyšetřovaných komodit byl proveden podle spotřebního koše a dále byl zaměřen na ty skupiny potravin, které se v předchozích letech podílely na vzniku alimentárních onemocnění. Na přítomnost salmonel bylo celkem vyšetřeno 681 vzorků, z nichž u 11 byl prokázán pozitivní nález. Salmonely byly izolovány především ze vzorků drůbežího masa, vepřových jater, rybího masa a výrobků a dále z vajec. Průkaz přítomnosti kampylobakterů byl prováděn u 108 vzorků potravin. Pozitivní nález byl zjištěn ve 14ti případech, většinou u drůbežího masa a drobů. Na přítomnost bakterií Listeria monocytogenes bylo vyšetřeno 657 vzorků, ze kterých bylo 32 pozitivních. LM byly prokázány ve vzorcích různých druhů mas včetně drůbežího, masných výrobků, mražené zeleniny, lahůdkových salátech s majonézou, jedenkrát také v sýru Niva a polotovaru. Průkaz přítomnosti E. coli 0157 nebyl potvrzen v žádném z 36 vzorků potravin.

V roce 2004 pokračovalo sledování výskytu toxinogenních mikromycetů (plísní), producentů aflatoxinů a ochratoxinu A ve vybraných potravinách. Specializované mykologické vyšetření bylo i nadále zaměřeno na popis a charakterizaci nebezpečí výskytu toxinogenních mikromycetů v potravinách. Celkem bylo odebráno 13 druhů komodit na 12 odběrových místech v ČR, což představuje celkem 156 vzorků potravin. Prokázána byla přítomnost potenciálně toxinogenních mikromycetů Aspergillus flavus, producentů aflatoxinů, celkem v 7 vzorcích (tj. 29 %) uvedených typů potravin: rýže a černý pepř. Z izolovaných kmenů Aspergillus flavus byly 3 (43 %) posouzeny jako toxinogenní. Přehled výsledků za celé období sledování od roku 1999 je uveden na obrázku. Dále byla prokázána přítomnost toxinogenních mikromycetů Aspergillus tamarii, producentů aflatoxinů, v 1 vzorku (8 %) černého pepře. Tento kmen nebyl posouzen jako toxinogenní. Aflatoxin B1 byl zjištěn ve 3 vzorcích (25 %) sladké papriky (aritmetický průměr 3,6 µg.kg-1, maximální hodnota 8,0 µg.kg-1). Aflatoxin G1 byl zjištěn v 1 vzorku (8 %) sladké papriky v koncentraci 1,0 µg.kg-1. Potenciálně toxinogenní mikromycety Aspergillus sk. niger (producenti ochratoxinu A) byly stanoveny celkem v 11 vzorcích (30 %) následujících typů potravin: rýže, sladká paprika, pepř černý. Podobně jako v předcházejících letech byla provedena izolace kmenů Penicillium crustosum (potenciálního producenta mykotoxinu penitremu A) ve vzorcích vlašských ořechů, pozitivní nález činil 33 %.

Rok 2004 byl třetím rokem studie zaměřené na sledování potravin odebraných v obchodní síti s cílem zjistit, zda nejsou vyrobeny z geneticky modifikovaných organismů. Celkem bylo odebráno 192 vzorků čtyř druhů potravin – rajčata, sójové boby, sójové výrobky a kukuřičná mouka (od každé komodity 48 vzorků). Celkem bylo metodou RT-PCR vyhodnoceno jako pozitivní 19 vzorků sójových výrobků a 2 vzorky sójových bobů. Zjištěné množství Roundup Ready sóji přítomné v sójových bobech a sójových výrobcích bylo ve všech případech pod 0,9 %. Podle nařízení EU 1829/2003 a 1830/2003 musí být povinně označovány potraviny, které obsahují více než 0,9 % GMO. Obsah do 0,9 % se považuje za náhodnou nebo technicky nevyhnutelnou příměs GMO. Vzhledem k tomu, že obsah GMO u vyšetřených potravin byl méně než 0,9 %, nemusely být tyto potraviny označeny na obalu, pokud GMO nebyl do potravin použit vědomě. Získané výsledky dokazují, že se v tržní síti v ČR vyskytují potraviny vyrobené z Roundup Ready sóji (40-3-2), která je v ČR povolena jako potravina nového typu, klesá však podíl potravin, které by měly být povinně značeny.

23. května 2006
23. května 2006