Městská zeleň - obnova

(Informace z ročenky Praha životní prostředí 2007)

Obnova mimořádně významných pražských parků a stromořadí

V souladu s usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy „Zásady péče o zeleň v hlavním městě Praze“ pokračuje Odbor ochrany prostředí MHMP (v rámci samosprávných činností) mimo pravidelné údržby i v nezbytné obnově parků, uličních stromořadí a zajišťuje rozvojové projekty zeleně. Na základě schválených projektových dokumentací se postupně obnovují následující zahrady a parky: Letenské sady, zahrada Kinských, komplex zahrad vrchu Petřína, Královská obora, park na vrchu Vítkově.

 
Letenské sady

V Letenských sadech probíhala v roce 2007 II. etapa rekonstrukce v úseku od Letenského zámečku k ulici Fr. Křížka. V celém úseku byly řešeny výměny povrchu parkových komunikací, kde se asfaltový povrch měnil za žulové kostky, upravovalo se okolí květinových záhonů s litinovým oplocením a při vstupu do parku z ulice Fr. Křížka byl na začátku platanové aleje zbudován nový květinový záhon. Vegetační úpravy tzv. Thomayerova historického parteru budou provedeny zjara roku 2008, jedná se o nové výsadby keřů, obnovy trávníků a výsadby stromů. V roce 2007 se opravovala zvětralá a rozpadávající se kamenná zídka při cyklistické stezce pod Hanavským pavilonem a odstranily se zde staré nefunkční veřejné toalety, které jsou nahrazeny novým objektem sociálního zázemí pro návštěvníky parku v blízkosti hojně navštěvovaného dětského hřiště „U hrocha“. V roce 2008 bude uvedeno do provozu i malé občerstvení s letní terasou, které je součástí tohoto nového objektu. Na dětské hřiště byly instalovány nové herní prvky a nové oplocení. Park byl vybaven dalším drobným mobiliářem, veřejným osvětlením a pítkem.

Pokračovalo se v revitalizaci jižních svahů Letenských sadů, které jsou součástí lokálního i nadregionálního biokoridoru a lokálního biocentra. Kácely se suché stromy, odstraňovaly se výmladky akátů a kustovnice a připravovaly se některé úseky k letošní výsadbě vhodných domácích dřevin. Navázáním na historickou skladbu dřevin bude ve svahu pod budovou EXPO 58 vysazena réva vinná, která se v minulosti pěstovala na každém významném pražském svahu. Náročnou trpělivou prací na revitalizaci svahů bylo docíleno rozšíření vzácných druhů hmyzu a ptáků.

Zjara roku 2007 byly provedeny odborné arboristické zdravotní a bezpečnostní řezy v platanové aleji a bylo použito 29 bezpečnostních vazeb na stromech se zhoršenou stabilitou větví.

V roce 2007 byla také zahájena stavba městského okruhu, která zabírá plochu letenské pláně.

 

Královská obora

V roce 2007 se stále odstraňovaly důsledky povodní. K zajištění bezpečnosti návštěvníků byl arboristy posouzen stav dřevin v převážné části parku. Zhruba 1500 stromů bylo odborně ošetřeno řezem, případně bezpečnostní vazbou koruny. Dále během roku 2007 došlo k založení rozária v blízkosti Planetária. V průběhu roku došlo k rekonstrukci a dostavbě objektu bývalé vozovny tramvají, která bude sloužit veřejnosti jako sociální zařízení, včetně možnosti občerstvení. Kolaudace této stavby měla proběhnout koncem ledna 2008. V roce 2007 byla zahájena rekonstrukce komunikací v areálu parku určených nejen pro pěší, ale i bruslaře. V rámci odstranění povodňových škod se zrekultivovaly v předchozích letech rozsáhlé plochy, kde se od roku 2006 rozkládají odpočinkové rekreační louky. Následně byla zahájena rozsáhlá výsadba nových dřevin, jako náhrada za stromy uhynulé při povodni. V roce 2007 bylo vysazeno cca 500 ks stromů a keřů a dalších min. 500 ks bude vysazeno v roce 2008.

 

Vítkov

Během let 2006 a 2007 byla obnova parku na vrchu Vítkově soustředěna především na zlepšení stavu vegetace (zejména na problematických partiích svahů). Pro zvýšení rekreačního potenciálu trávníků byla zbudována automatická závlaha.

Na konci roku 2007 se přistoupilo k rozsáhlému projektu obnovy centrální části parku, která zahrnuje výstavbu nových pěšin tak, že do budoucna vznikne nový parkový okruh, včetně zahradní restaurace s vyhlídkou a rozšíření vyhlídkových a odpočinkových míst. První etapou tohoto projektu je vybudování dětských hřišť, jejichž dokončení se předpokládá na březen roku 2008.

V současné době probíhají v rámci vrchu Vítkova dvě stavebně významné akce, a to vybudování Vítkovských železničních tunelů, které jsou součástí stavby „Nového spojení“ a rekonstrukce objektu Národního kulturního památníku.

 

Komplex vrchu Petřína a zahrada Kinských

Komplex vrchu Petřína

V rámci komplexu zahrad vrchu Petřína bylo v posledních letech provedeno několik významných stavebních akcí, k nejpatrnějším z hlediska návštěvníků patří rekonstrukce Hladové zdi a Jiřinkového sadu. Před několika lety došlo k celkové obnově zdi vymezující Lobkovickou zahradu a k rekonstrukci přilehlých schodišť. V Seminářské zahradě bylo vystavěno nové dětské hřiště a byla dokončena postupná obnova ovocného sadu, která probíhala po etapách od roku 1981. Ve Strahovské zahradě byla na jižním svahu před ohradní zdí založena vinice o 650 hlavách vinné révy.

V nejbližší době je plánována kompletní rekonstrukce Lobkovické zahrady na základě historických podkladů. Z dlouhodobějšího hlediska je řešena rekonstrukce Parku u rozhledny a Růžového sadu na vrcholu Petřína.

Zahrada Kinských

Projekt na obnovu Zahrady Kinských byl zpracován koncepčně na několik let a stejně tak probíhá i samotná realizace. Byla započata kompletní rekonstrukcí dětského hřiště a sociálního zázemí při vstupu do zahrady z náměstí Kinských. Dále následovala náročná rekonstrukce historického parteru před Letohrádkem, která zahrnovala i výstavbu nových inženýrských sítí pro přilehlé objekty patřící Národopisnému muzeu. Zároveň proběhla rekonstrukce vodních prvků, v rámci parteru to byly dvě kašny. Ve svažitém terénu zahrady potom obě přírodní jezírka s vodopády a tzv. vodní schody. Byla rekonstruována část cestní sítě včetně instalace nového veřejného osvětlení, laviček, odpadkových košů a trvalkových výsadeb. Při vstupu do zahrady z ulice Šermířské bylo vybudováno nové zázemí zahradní údržby. Dále proběhla rekonstrukce ohradní zdi, která odděluje jihozápadní část zahrady, po dokončení plánované rekonstrukce brány a zdi podél ulice Šermířské, bude objekt zahrady připraven na noční uzamykání, jenž by mělo významnou měrou zamezit vandalismu v parku.

Jedním z plánovaných projektů je rekonstrukce původní oranžerie, ze které jsou v zahradě patrné pouze základy.

zde

 

Stromořadí

Od roku 1995, kdy hlavní město zahájilo projekt Praha stromům – stromy Praze, v jehož rámci započala systematická obnova uličních stromořadí, se podařilo ve stromořadích zařazených do systému stromořadí I. kategorie významu vysadit více než 2880 nových stromů.

I v roce 2007 pokračovala postupná obnova uličních stromořadí I. kategorie. Magistrát hl. m. Prahy uzavřel s Technickou správou komunikací smlouvu o „Zabezpečení péče o vybranou silniční vegetaci“, jejímž předmětem je zabezpečení pravidelné péče o stromořadí I. kategorie. Péčí o stromořadí se rozumí obnova stromořadí, tj. nezbytné kácení, náhrady odstraněných stromů a dosadby chybějících stromů ve stromořadích (ve stávajících i nově budovaných rabátkách) a údržba stávajících stromů i nových výsadeb. Při realizovaných obnovách je v prvé řadě kladen důraz na snahu rozšířit stávající počet výsadbových míst i v úsecích, kde v současné době stromy v ulicích nejsou.

Počet nově vysazovaných stromů v uličních stromořadích vždy značně převyšuje počet stromů kácených!

Obnova stromořadí I. kategorie v roce 2007:

  • pokáceno – 85 kusů
  • vysazeno – 182 kusů.

 

Bratří Dohalských – Praha 9

Na podzim roku 2007 bylo dosazeno náhradou za uhynulé či chybějící stromy celkem 7 kusů lip Tilia cordata ‘Greenspire’ (obvod kmene 18–20 cm).

Evropská v prostoru Vítězného nám. – Praha 6

Na podzim roku 2006 byla realizována obnova části stromořadí v zeleném pásu v prostoru Vítězného nám. Bylo zde vysazeno 5 kusů platanů Platanus acerifolia ‘Tremonii’ (obvod kmene v 1 m nad zemí 35–40 cm). V roce 2007 pak byla tato výsadba doplněna o výsadbový pás v linii stávajícího stromořadí s podsadbou vytrvalých travin – metlice trsnatá Deschampsia caespitosa.

Hořejší nábřeží – Praha 5

Na podzim roku 2007 proběhla realizace I. etapy prací v rámci projektu na postupnou obnovu stromořadí v ulici Hořejší nábřeží. V úseku mezi ulicemi Na Valentince–Vltavská byl realizován pilotní projekt – výsadba podrostového společenstva trvalek a cibulovin ve stávajícím stromořadí v místech, kde není v současné době možné z objektivních příčin vysazovat stromy (např. vzhledem k přítomnosti poduličních sítí). Cílem tohoto pilotního projektu je prezentace a případný další rozvoj možnosti výsadeb trvalek do vybraných méně frekventovaných úseků ulic městského centra.

Na řešeném území bylo do výsadbového pásu o rozloze 198 m vysazeno zhruba 1595 kusů trvalek a 4356 kusů cibulovin.

Janáčkovo nábřeží – Praha 5

Na jaře roku 2007 byla realizována I. etapa postupné obnovy stromořadí v této lokalitě. Stromořadí bylo rozšířeno o 19 nových výsadbových míst a bylo zde vysazeno 19 kusů jerlínu japonského Sophora japonica (obvod kmene 16–18 cm).

Jaromírova – Praha 2

Na podzim roku 2007 bylo dosazeno náhradou za uhynulé stromy celkem 8 kusů jeřábu Sorbus intermedia (obvod kmene 16–18 cm).

Jičínská – Praha 3

Na podzim roku 2007 byl realizován pilotní projekt výsadby extenzivního podrostového společenstva trvalek a cibulovin do nově vybudovaných výsadbových pásů v linii stromořadí ve vybraných méně frekventovaných úsecích uličních stromořadí.

Ze stávajících 6-ti stromů, byly 4 odstraněny a bylo vysazeno 14 kusů beztrnného a neplodícího kultivaru dřezovce Gleditsia triacanthos ‘Skyline’ (obvod kmene 18–20 cm). Zároveň s tím byl pod stromy v ulici nově vybudován široký výsadbový pás a založena podsadba trvalek a cibulovin.

Kostelní – Praha 7

Koncem roku 2007 proběhla v koordinaci s TSK I. etapa obnovy stromořadí v návaznosti na celkovou rekonstrukci komunikace v úseku Dukelských hrdinů–Františka Křížka a v úseku Kamenická–U letenského sadu.

Ze stávajících 28 stromů bylo pokáceno 12 kusů a bylo nově vysazeno 30 kusů úzkokorunných jasanů Fraxinus angustifolia ‘Raywood’ (obvod kmene 18–20 cm). II. etapa obnovy stromořadí (tzn. výsadba dalších 12-ti kusů) proběhne následně po dokončení stavebních prací v úseku Kamenická–Františka Křížka.

Kubelíkova – Praha 3

Koncem roku 2007 proběhla I. etapa postupné obnovy tohoto stromořadí. Vzhledem k tomu, že se jedná o ulici s poměrně špatnými světelnými podmínkami a poměrně úzkou, byl zvolen kultivar jasanu ztepilého s úzce kuželovitou korunou, nevytvářející plody a dobře snášející městské prostředí.

Ze stávajících 70-ti stromů bylo na základě znaleckého posudku pokáceno v I. etapě obnovy 24 kusů. Byla provedena dosadba do prázdných stromových míst a zároveň bylo nově vytvořeno 10 stromových míst. V ulici tak bylo vysazeno 37 kusů úzkokorunných jasanů Fraxinus excelsior ‘Atlas’ (obvod kmene 18–20 cm).

náměstí Míru – Praha 2

Koncem roku 2007 bylo v rámci celkové obnovy tohoto stromořadí kvůli výrazně zhoršenému zdravotnímu stavu pokáceno 10 ze stávajících 12-ti stromů. Následně bylo stromořadí rozšířeno o 5 nových stromů, tudíž zde bylo vysazeno celkem 15 kusů akátu Robinia pseudoacacia (obvod kmene 20–25 cm). Vysazené stromy jsou chráněny pochozí mříží a vysokou kovovou chráničkou kmene.

Pod kaštany – Praha 6

Na jaře roku 2007 byla dokončena dosadba a obnova stromořadí výsadbou zbývajících 7 kusů Aesculus hippocastanum (obvod kmene 16–18 cm) a založením nových trávníků v zeleném pásu podél komunikace.

Šmilovského – Praha 2

V průběhu roku 2007 byla ve dvou etapách (jaro, podzim) postupně realizována částečná obnova stromořadí. Ze stávajících 30-ti stromů bylo pro špatný zdravotní stav pokáceno 11 a nově bylo vysazeno 13 kusů svítelu Koelreuteria paniculata (obvod kmene 18–20 cm).

U Rajské zahrady – Praha 3

Na podzim roku 2007 proběhla celková rekonstrukce a rozšíření uličního stromořadí v této lokalitě. Ze stávajících 12-ti stromů bylo 7 stromů pokáceno a vysazeno bylo 32 nových stromů (v exponovaných částech ulice jsou stromy chráněny pochozí mříží a vysokou kovovou chráničkou kmene). Vzhledem ke snaze vrátit na danou lokalitu druh, který tvořil původní stromořadí byl pro výsadbu zvolen úzkokorunný jilm holandský Ulmus x hollandica ‘Lobel’ (obvod kmene 20–25 cm), který je odolný proti grafióze jilmů.

Vinohradská – Praha 2 a 3

Koncem roku 2007 byla zahájena celková rekonstrukce stromořadí na ulici Vinohradská v úseku Jana Želivského–Legerova. Nově vysazené stromy, jejichž počet bude přesahovat 150 kusů, budou chráněny pochozí mříží a vysokou kovovou chráničkou kmene. Práce budou dokončeny v první polovině roku 2008.

Všechny nové výsadby zůstávají v péči Odboru ochrany prostředí MHMP, který bude zajišťovat realizaci intenzivní následné péče o vysazené stromy po dobu minimálně 5-ti let.

V roce 2007 bylo na obnovu pražských stromořadí I. kategorie vynaloženo cca 19 mil. Kč a na jejich údržbu bylo vynaloženo cca 6 mil. Kč.

zde

 

Lesy

A) Nové plochy lesa

V roce 2007 bylo nově zalesněno 261 700 m2 původně zemědělských půd, což je nejvíce za několik posledních desetiletí. Celkem bylo použito 198 300 kusů sazenic 12 druhů lesních dřevin. Výsadby byly situovány zejména do oblasti lesoparku Vinice (k.ú. Běchovice a Dolní Počernice) – zde bylo osázeno 18,31 hektarů, rovněž byl založen luční trávník na ploše cca 2 hektary. Další významnou novou plochou bylo rozšíření lesa v oblasti Dívčích Hradů (k.ú. Radlice) – zde bylo osázeno 5,28 hektaru. Poměr zalesňovaných dřevin byl vzhledem k přírodním poměrům 75 % listnáčů a 25 % jehličnanů. Další výsadby proběhly v katastru Řeporyje, Jinonice, Kolovraty a Újezd nad Lesy.

Obr. Vývoj nově zalesněných ploch, 2002–2007

Obr. Vývoj nově zalesněných ploch, 2002–2007

Zdroj: OOP MHMP

 

B) Obnova lesa

Ve stávajících lesích bylo v rámci obnovy lesa znovu osázeno 65 300 m2, dřevinná skladba (celkem 15 druhů dřevin):

Borovice lesní

Pinuus sylvestris

3 400

Modřín opadavý

Larix decudua

1 590

Jedle bělokorá

Abies alba

2 300

Douglaska tisolistá

Pseudotsuga manziesii

1 250

Dub zimní

Quercus petraca

25 900

Buk lesní

Fagus sylvatica

6 500

Habr obecný

Carpinus betulus

1 500

Lípa malolistá

Tilia cordata

5 200

Javor mléč

Acer plananoides

1 100

Jasan ztepilý

Fraxinus excelsior

300

Olše lepkavá

Alnus glutinosa

950

Jeřáb břek

Sorbus torminalis

200

Ořešák černý

Junglas nigra

100

Jilm habrolistý

Ulmus carpinifolia

100

Třešeň ptačí

Cerasus avium

150

Celkem bylo vysázeno 50 540 kusů dřevin, z toho 17 % jehličnanů a 83 % listnáčů.

 

Obr. Dřevinná skladba při obnově lesa

Obr. Dřevinná skladba při obnově lesa

Zdroj: OOP MHMP

 

C) Hospodaření v lesích

Hospodaření v lesích probíhalo dle schváleného lesního hospodářského plánu a v souladu se zásadami trvale udržitelného hospodaření v lesích. Vzhledem k nepříznivému průběhu počasí (vysoké teploty, nízké srážky) stále trvá vysoké zastoupení tzv. nahodilých těžeb, tj. těžba stromů nemocných a usychajících – celkově souše tvořily cca 50 % u objemu těžeb, ovšem ve starších porostech (nad cca 100 let) se již jednalo o 60 % – většinu souší tvořil smrk a zejména borovice. Obnova v lesích probíhá přísně maloplošně – průměrná velikost obnovované plochy činila v roce 2007 0,09 ha (lesní zákon připouští 1 ha. Na podzim bylo také pro zvýšení estetického dojmu vysázeno celkem 65 alejových stromů na lesní louky. V rámci podpory mimoprodukčních funkcí lesa pokračuje systém pravidelného dohledu, údržby a revizí dětských hřišť a drobného mobiliáře v lesích (celkem je v lesích rozmístěno 2585 prvků). V lesoparku Hostivař byly doplněny dva nové altány: v místě u dětského hřiště na Hájích a u cesty podél přehradní nádrže. V prostoru lesa Okrouhlík (Kobylisy) bylo vybudováno zcela nové malé dětské hřiště. Rovněž byly ve všech pražských lesích zlikvidovány neopravitelné staré herní prvky a torza starých betonových lavic. Došlo také k realizaci nových dopadových ploch dle platných norem u 16 klouzaček a 6 závěsných houpaček. V rámci oprav lesních cest byly mimo běžnou údržbu stávajících cest dokončeny dva rozsáhlejší projekty – oprava havarijního stavu lesní cesty v Modřanské rokli a oprava vybraných poškozených úseků asfaltových cest v lesoparku Hostivař.


zde

 

Projekt obnova a revitalizace pražských nádrží

Cíle projektu:

1. Ekologické

Zajištění ochrany životního prostředí a zvýšení počtu rostlinných a živočišných druhů vázaných na vodní ekosystémy – zvýšení biodiverzity v hl. m. Praze, ochrana chráněných druhů, zvýšení čistoty vody v pražských vodních tocích a rybnících.

  • V tomto roce byl dokončen biologický průzkum a hodnocení dalších 6 pražských rybníků v majetku HMP. Celkem je již zmonitorováno 36 rybníků.
  • Při revitalizacích a opravách je kladen velký důraz na doplnění břehových porostů, vytvoření litorálních a břehových pásů vegetace včetně výstavby ostrůvků pro vodní živočichy a ptáky.

2. Technické

Zajištění bezpečnosti vodních děl při povodňových stavech, rekonstrukce a opravy všech funkčních objektů vodních nádrží.

  • Při obnovách technických prvků rybníku jsou používány zejména přírodní materiály (kámen, dřevo).

3. Kulturně-historické a společenské

Zvyšování povědomí obyvatel Prahy o pražských rybnících, jejich významu v městské krajině a historii. Obnova historických rybníků a památek s nimi souvisejících.

  • V souvislosti s projektem byl vytvořen jednotný informační systém o pražských rybnících a chráněných územích, který je postupně zaváděn.

 

V současné době probíhá:

2007/2008

  • odbahnění Kyjského rybníka
  • revitalizace koryta Rokytky v prostorách suchého poldru Čihadla
  • revitalizace rybníka Kančík
  • odbahnění retenčních nádrží R3 a R4 Košík.

 

V rámci projektu byly opraveny tyto rybníky a nádrže:

2007

  • oprava retenční nádrže Černý most
  • odbahnění rybníka Strnad
  • revitalizace RN Brouček
  • odbahnění rybníka Malá Markéta.

2006

  • rekonstrukce Velkého Počernického rybníka
  • oprava rybníka U Vodotoku
  • oprava Panského rybníka v Jinonicích
  • rekonstrukce rybníčku v lesoparku Na Cibulce
  • revitalizace Čimického rybníka.

2005

  • obnova původního rybníka v oboře Hvězda
  • revitalizace retenční nádrže N1 Stodůlky.

2004

  • rekonstrukce středního Rybníka v Dolních Chabrech.

2003

  • Malá říčka – oprava a vyčištění vodohospodářského systému ve Stromovce.

 

Připravuje se:

Jedním z nejvýznamnějších projektů, které hl. m. Praha v současnosti připravuje, je odbahnění vodního díla Džbán.

Plánovány jsou i opravy rybníků Chvalka, Hájecký a Práčský.

1. Revitalizace retenční nádrže Brouček

RN Háje leží na místě původního rybníčku, který byl koncem sedmdesátých letech přestavěn na retenční nádrž. Ta má zachycovat dešťové vody z rozsáhlého areálu Mototechny postaveného nad rybníčkem a zmírňovat tak povodňové situace na Větveném potoce.

V rámci projektu obnova a revitalizace pražským nádrží byla retenční nádrž v březnu 2007 odbahněna a provedena celková oprava všech objektů. Z nádrže bylo vyvezeno více jak 200 m3 bahna, byla opravena kamenná dlažba na návodním líci hráze a nevzhledné betonové části bezpečnostního přelivu byly nahrazeny kamennými. Spáry mezi kameny byly ohumusovány a zatravněny, aby tento objekt působil co nejvíce přírodním dojmem. Součástí oprav byla i výměna poškozeného betonového požeráku za dřevěný. V Praze je to poprvé, kdy byl dřevěný požerák na nádrži použit. Výhodou dřevěných požeráků je velmi snadná výměna, nízké pořizovací náklady a esteticky se velmi pěkně hodí k menším nádržím zvláště pak v chráněných územích.

Vyčištění nádrže a opravou objektů došlo ke zvýšení bezpečnosti tohoto vodního díla a předpokládá se i zlepšení kvality vody v retenční nádrži a tím i Větveném potoce. Kvalita vody přitom hraje v přírodní památce U Hájů zásadní roli, protože předmětem ochrany jsou zde zamokřené louky a mokřadní společenstva.

Stavbu prováděla organizace Lesy hl. m. Prahy za cenu cca 1,45 mil. Kč.

2. Oprava retenční nádrže Černý Most

V roce 2006 byla zahájena celková revitalizace retenční nádrže Černý Most (Aloisov), která byla dokončena v dubnu 2007. Nejdůležitější částí projektu bylo zabezpečení nového stálého přítoku vody. Ten se podařilo získat utěsněním drenážních obsypů dešťové kanalizace a vyvedením této vody zpět do nádrže. Tento nový zdroj, cca 0,5 l.s-1 vody, by měl zastavit vysychání nádrže a může způsobit i mírné navýšení hladiny. I tak bude napouštění trvat až několik měsíců a závisí na množství srážek v dalších letech. V současné době stoupá hladina v průměru o 2 cm za týden a je již o 20 cm výše nežli byla původní hladina před zahájením prací.

Dalším krokem byla celková rekonstrukce všech objektů včetně odstranění nevzhledného betonového opevnění. V místě hráze bylo toto opevnění nahrazeno kamennou dlažbou. Pravý břeh byl celý přetvarován. Původně strmé svahy jsou dnes pozvolnější a bylo zde vybudováno několik kamenných teras pro posezení u vody a rybaření. Původní vegetace byla nahrazena novou výsadbou stromů a keřů jako jsou dub, javor, olše či svída. Po napuštění nádrže a ustálení hladiny budou ještě břehy osázeny vlhkomilnou mokřadní vegetací. Krom rákosu a orobince (tzv. doutníků) zde bude i řada kvetoucích rostlin jako jsou žluté kosatce nebo fialová vrbice. Vzhledem k velkému množství volně pobíhajících psů byl uprostřed nádrže vybudován také malý ostrůvek. Ten by měl sloužit jako klidová zóna zejména pro vodní ptáky a obojživelníky. Po celkovém napuštění a ozelenění vznikne na místě nevzhledné retenční nádrže kousek přírody a pěkný rybník, který bude dominantou okolního parku.

Stavbu prováděla organizace Lesy hl. m. Prahy za cenu cca 12,5 mil. Kč. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci programu JPD2.

 

3. Odbahnění rybníka Strnad

Nádrž Strnad byla dokončena kolem roku 1958 a zpočátku sloužila jako suchá nádrž k retenci velkých vod při povodních. Po roce 1969 byla nádrž upravena a trvale napuštěna. V současné době by měla sloužit především ke zlepšení kvality vody Litovického potoka nad rekreační nádrží Džbán. Odbahnění rybníka Strnad bylo vyvoláno jeho značným zabahněním a to zejména v nátokové části, kde se hloubka vody pohybovala kolem 20 cm. V rybníce bylo naměřeno celkem 30 000 m3 sedimentu.

V letních měsících toto zabahnění způsobovalo výrazné zhoršení kvality vody, která z rybníku Strnad dále odtéká do přírodního koupaliště Džbán, kde vyvolává nadměrný růst sinic a řas. V listopadu 2006 zůstal rybník po výlovu vypuštěn a byla zde vyhloubena odvodňovací strouha. Práce na vyvážení bahna začaly v lednu 2007 a do konce dubna byl rybník vyčištěn.

Sediment byl vyvážen na mezideponii nad rybníkem, kde vysychal. Po řádném vyschnutí byl sediment odvezen ke konečnému uložení a celý pozemek uveden do původního stavu. V rámci odbahnění rybníka byly provedeny i opravy opevnění hráze a bezpečnostního přelivu. Z břehového doprovodu byly odstraněny nevyhovující dřeviny a na březích rybníka i hrázi byly provedeny výsadby nových stromů a keřů.

Stavbu prováděla organizace Lesy hl. m. Prahy za cenu cca 13,2 mil. Kč.

4. Odbahnění rybníka Malá Markéta

Rybník Malá Markéta byl zanesen asi 500 m3 bahna, které je převážně organického původu. Zabahnění je způsobeno zejména spadem listí z okolních stromů. Vzhledem k tomu, že rybník se nachází v nově upraveném parku a roste v něm velké množství vzácného stulíku, byla by klasická těžba bahna z vypuštěného rybníka velmi problematická. Z toho důvodu přistoupil Odbor ochrany prostředí k netradičnímu řešení – odbahnění systémem Drausy.

Tato technologie využívá biologické a chemické procesy, které jsou aktivovány přísunem vzdušného kyslíku. Jinými slovy, do dna rybníka je přiváděn vzduch, který nastartuje procesy napomáhající přirozenému rozkladu organického bahna. Celý proces odbahňování trvá 6 měsíců. Po jeho dokončení zůstane na dně jen minimální množství biologicky nerozložitelných sedimentů. Zároveň dojde ke zlepšení kvality vody, protože právě organická složka bahna způsobuje znečištění a nadměrný výskyt řas v letním období.

Provzdušňování sedimentu rybníka trvalo od dubna do září roku 2007. Během provozu celého procesu bylo pozorováno výrazné zlepšení kvality vody v rybníce a zlepšení kyslíkových vlastností. V listopadu byl rybník vypuštěn a bylo provedeno vyhodnocení celé akce. Ve spodní, hlubší části rybníka byl sediment z větší části odstraněn a zbylo zde jen nově napadané listí. V horní části, kde se hloubka vody pohybuje kolem 40 cm se úbytek bahna neprojevil. Jeden z důvodů je, že v mělké vodě nedochází k takovému prokysličení vodního sloupce. Zásadní vliv mělo ovšem čerstvě spadané listí. V zadní části rybníka se každý podzim nahromadí listí spadané z okolních stromů a vytvoří na dně vrstvu až 20 cm vysokou. Prokysličování tedy způsobilo pouze urychlení rozkladu nově napadaného listí a nikoli redukci sedimentu.

Po vyhodnocení celé akce a s využitím nových zkušeností bylo dohodnuto, že v příštím roce bude odbahnění pokračovat, ale již jen v horní části rybníka. Na jaře bude rybník upuštěn a provzdušňovací hadice budou umístěny přímo do rybničního bahna tak, aby provzdušňování probíhalo odspodu. Celkové vyhodnocení akce pak bude provedeno na podzim roku 2008.

Odbahnění prováděla firma Oko servis Anders za cenu cca 130 tis. Kč.

V rámci běžné údržby se provádí:

  • pravidelné sekání hrází rybníků a nádrží
  • údržba břehových porostů
  • úklid hladiny a okolí nádrží
  • pravidelná kontrola technického stavu všech objektů
  • pravidelné sledování stavu hladiny.

 

REVITALIZACE PRAŽSKÝCH POTOKŮ – POTOKY PRO ŽIVOT

Technické úpravy drobných vodních toků se prováděly velice často pomocí betonových prefabrikátů. Koryta byla napřímena do co nejkratší trasy a měla tvar lichoběžníku se sklony svahů. Docházelo tak k negativnímu ovlivnění celého vodního toku a jeho okolí. Cenné příbřežní pásmo mělké vody je u takovéhoto potoka značně redukováno. Samotné koryto je tak degradováno na stoku za účelem rychlého odvedení vody. Dno postrádá členitost a minimální hloubka vody neposkytuje životní prostředí pro ryby a jiné vodní organismy.

Přirozená koryta našich potoků nižších poloh mají většinou tvar širokého mělkého pekáče. Směrově dochází k rozvlnění koryta – takzvanému meandrování. Dno přírodních koryt je velice členité, střídají se zde tůně v obloucích a mělké brody mezi oblouky. Tůně jsou důležitým životním prostředím pro ryby a jiné vodní živočichy a v brodech dochází k prokysličování vody. Obnažené kořeny a mrtvé dřevo v korytech slouží jako úkryty.

Revitalizace technicky upravených koryt v přírodních lokalitách je důležitým krokem ochrany a zlepšování životního prostředí zejména v městských aglomeracích. Revitalizace vrací potokům nejen život, ale i přírodní krásu.

1. Revitalizace koryta Botiče před Fidlovačkou

Botič je největším a nejznámějším pražským potokem. Pramení jihovýchodně od Prahy, blízko obce Čenětice. Do Vltavy se vlévá u železničního mostu na Výtoni pod Vyšehradem. Koryto Botiče je ve své horní části v přírodním stavu (vyjma opevněných částí při průtoku některými obcemi). Ve střední části, pod Hostivařskou přehradou, má Botič podobu přirozeně meandrujícího toku s řadou tůní. Toto území, s výskytem chráněných a ohrožených druhů ptactva a společenstvem vodních živočichů, je vyhlášeno jako přírodní památka Meandry Botiče. Dolní část toku je však silně ovlivněna zástavbou a koryto potoka je v této části souvisle upraveno a opevněno.

V úseku před Fidlovačkou bylo opevnění koryta Botiče již delší dobu v havarijním stavu. Jedná se o část koryta dlouhou 183 m, která začíná u mostu v ulici Závišova před Fidlovačkou a končí u mostu v ulici Na Folimance. Střední betonová část dna potoka byla zcela rozpadlá, zbytek byl opevněn narušenou dlažbou z kamene a rozpadajícím se betonem. Na svazích koryta rostl mimo jiné i pajasan žláznatý a křídlatka. Jsou to nepůvodní rostliny, které se v Praze bohužel hojně rozšiřují zejména podél vodních toků.

V rámci revitalizace koryta bylo provedeno nejen nové zpevnění koryta kamennou dlažbou, ale i jeho zpřírodnění. Původní dlažba a zbytky betonu byly v celém rozsahu vybourány a celé koryto bylo vyčištěno.

Nový tvar koryta byl vymodelován tak, aby potok nevytvářel pouze rovnou strouhu, ale aby se ve dně vlnil od jednoho břehu k druhému. Na tomto úseku je provedeno celkem 5 oblouků. Původní tvrdé betonové opevnění bylo nahrazeno kamennou dlažbou uloženou do štěrkopísku a vyklínovanou. Takovéto úpravy koryt se používaly již na začátku minulého století a dodnes se na mnohých místech zachovaly.

Aby úprava koryta nepůsobila pouze technickým dojmem, bylo vedle dlažby použito také vegetačního opevnění. Toto vegetační opevnění využívá mokřadních rostlin v různých barevných a druhových kombinacích nasázených na kokosových rohožích, které jsou vloženy do připravených kazet a s jejichž pomocí stabilizuje koryto potoka bez nároků na speciální údržbu. Kvůli velkým průtokům v korytě Botiče byly rohože ještě po stranách zatíženy kamennými válci a překryty sítí. V roce 2008 by takováto vegetační kazeta měla vytvořit kompaktní ostrůvek zeleně v dlážděném korytě.

Stavbu prováděla organizace Lesy hl. m. Prahy za cenu cca 7 mil. Kč.

 

2. Revitalizace Košíkovského potoka

Košíkovský potok je levostranným přítokem Botiče pod Hostivařskou přehradou. Při výstavbě sídliště Chodov byla horní část potoka zatrubněna a napojena na dešťovou kanalizaci sídliště. V úseku mezi ulicí Mírového hnutí a retenčními nádržemi bylo koryto vydlážděno kamennou dlažbou do betonu. Postupem času koryto potoka postupně zarůstalo vegetací (tzv. samorevitalizace), což dalo Košíkovskému potoku alespoň z části přírodní charakter. I přes relativně masivní opevnění koryta došlo vlivem častých extrémních průtoků a nekvalitně provedeného opevnění v místech dvou stupňů a výtoku ze zatrubnění k destrukci nejen samotných stupňů, ale i okolního koryta. Rozsah poškození se navíc neustále rozšiřoval.

Z důvodu zajištění stability koryta provedl správce toku jeho opravu s použitím revitalizačních prvků. Oblast vyústění zatrubněné části koryta byla nově předlážděna kamennou dlažbou s vyklínováním. Horní stupeň byl celý odstraněn a nahrazen balvanitým skluzem. Spodní stupeň byl také odstraněn a koryto potoka bylo přetvarováno a rozšířeno tak, aby zde vznikla průtočná tůň. V jarních měsících budou provedeny ještě drobné dosadby vlhkomilné vegetace. V napřímeném lichoběžníkovém korytě mají takovéto prvky zásadní význam pro rozčlenění vodního toku a tedy i zvýšení ekologické a estetické hodnoty Košíkovského potoka.

Součástí revitalizace je i vyčištění obou Košíkovských nádrží, kde budou kromě vytěžení bahna probíhat i drobné opravy objektů a oprava koryta Košíkovského potoka nad soutokem s Botičem.

I přes veškerá opatření a snahy správce toku o zpřírodnění a zatraktivnění Košíkovského potoka a nádrží je voda v potoce neustále znečišťována nezodpovědnými občany a společnostmi, které vypouštějí splaškové vody do dešťových kanalizací zaústěných do vodního toku, a zásadním způsobem tak negativně ovlivňují jeho ekologickou i rekreační funkci.

Stavbu prováděla organizace Lesy hl. m. Prahy. Náklady: 3,4 mil. Kč.

3. Revitalizace Kruteckého potoka

Krutecký potok je pravostranným přítokem Litovicko-Šáreckého potoka. Jeho povodí leží na jižním svahu Šáreckého údolí, což je úsek mezi koupalištěm Džbán a Vltavou, hluboce a ostře zaříznutý do pevných hornin starohor (proterozoika). Celá oblast je zahrnuta do přírodního parku Šárka-Lysolaje a její nejcennější části jsou vyhlášeny jako maloplošná chráněná území.

Krůtecký potok lze v této lokalitě rozdělit na dvě charakteristické části:

  • První řešený úsek (bráno proti toku) začínal propustkem pod místní komunikací mezi zahrádkářskou osadou a ulicí Horoměřická a dále pokračoval betonovým korytem v délce 100 m na okraji dubového porostu mezi lesní pěšinou a ulicí Horoměřická.
  • Druhý úsek je dlouhý cca 160 m. Vedl opět betonovým korytem mezi ulicí Na krutci a loukou zarostlou ruderálním porostem s výskytem divokých skládek.

Vzhledem to tomuto nepříznivému stavu přistoupil Odbor ochrany prostředí ve spolupráci s Lesy hl. m. Prahy k revitalizaci koryta Kruteckého potoka v délce 260 m.

V prvním úseku byly odstraněny všechny betonové žlabovky a koryto mezi lesní pěšinou a silnicí bylo mírně rozvlněno. Pozůstatky starého přímého koryta byly do nového začleněny pouze v podobě několika malých tůněk.

V druhém úseku byla trasa potoka změněna tak, aby Krutecký potok opět meandroval údolnicí. Od výustního objektu zatrubněné části potoka bylo koryto odkloněno do středu louky tak, aby potok meandroval přírodě blízkým způsobem. Uprostřed území byl na potoce vybudován malý mokřad s tůní o ploše cca 90 m2 a maximální hloubce 0,5 m. Vzhledem k tomu, že se na louce nacházela řada náletů jasanu a javoru, bylo vytyčení nové trasy koryta přizpůsobeno stávajícím perspektivním mladým stromkům.

Aby nedocházelo k destrukci nových koryt, bylo provedeno opevnění koryta potoka v obloucích kamenným pohozem. V místě křížení potoka s lesní pěšinou byl postaven přechod přes potok z kamenných kvádrů. Zajímavostí je, že projektant v návrhu tohoto přechodu vycházel z kamenných přechodů cest ve starověkých Pompejích.

Břehy nového potoka byly osázeny mokřadní vegetací a v místě přechodu oblouků byly vybudovány štěrkové brody.

Součástí projektu byla i oprava poškozeného výustního objektu zatrubnění a odvodnění komunikace. Původní koryto Kruteckého potoka bylo v tomto úseku ponecháno, aby sloužilo jako cestní příkop zaústěný do vodního toku. Tato revitalizace je vůbec první přírodní revitalizací potoka, která byla v Praze provedena. Stavbu prováděla organizace Lesy hl. m. Prahy. Náklady: 650 tis. Kč.

4. Revitalizace Baňského potoka – obnova přehrážek

Baňský potok pramení v Praze 16 Zbraslavi na Baních, je dlouhý 700 m a překonává výškový rozdíl 80 m. Na jeho toku je vybudováno celkem sedm kamenných přehrážek. Spodní tři přehrážky byly ve velmi špatném stavu. Baňský potok má bystřinný charakter, jeho koryto je zařízlé v úzké strži a překonává na krátkém úseku značný výškový rozdíl. Vodnatost toku je závislá na klimatických srážkách a to zejména na přívalových deštích. Horní polovina toku je po značnou část roku bez stálého průtoku. Stálý znatelný průtok se objevuje až ve střední části toku, kde do potoka přitéká voda ze studánky na levém břehu.

Revitalizace Baňského potoka zahrnovala opravu tří spodních přehrážek, vyčištění zdrže první přehrážky, opravu vtokového objektu a revitalizaci koryta.

Oprava přehrážek a dlažby byla provedena jako obnova původního stavu přehrážek z počátku minulého století. Přehrážky včetně vývarů byly přezděny a chybějící kameny doplněny. Koryto potoka bylo vyčištěno od nánosů a prorůstající vegetace.

Zdrž první přehrážky byla vyčištěna od sedimentů (nánosy bahna a štěrků, spadané větve) – a byl tak obnoven sedimentační prostor před vyústěním bystřiny z lesa, kde docházelo k zanášení potoka v zatrubnění části.

Nevyhovující vtok do zatrubnění byl nahrazen kapacitnějším vtokovým zařízením.

Stavbu prováděla organizace Lesy hl. m. Prahy. Náklady: 1,6 mil. Kč.

5. Obnova Čimického potoka

Čimický potok kdysi pramenil nad Čimickým rybníkem a protékal celé Čimické údolí. Vlivem urbanizace Čimic a výstavby podzemních sítí došlo ke ztržení pramenů a vyschnutí potoka. Při rekonstrukci Čimického rybníka se podařilo většinu původní vody vrátit a ze zcela napuštěného rybníka začala voda proudit zpět do Čimického údolí. V roce 2007 bylo tedy provedeno pročištění již zcela zaneseného a místy i zmizelého původního koryta potoka. Trvalo to skoro celý rok, než si voda prorazila cestu až ke spodnímu rybníku Kostoprďák. Na podzim se již vodní režim natolik stabilizoval, že na několika místech bylo koryto potoka rozšířeno a vzniklo tak několik malých tůněk pro vodní živočichy. Tůňky budou ještě z jara osázeny mokřadní vegetací. Z hlediska revitalizací v Praze se jedná o významný počin navrácení potoka tam, kde již dávno zmizel.

Obnova byla prováděna v rámci běžné údržby vodních toků.

V rámci běžné údržby se provádí:

  • pravidelné sekání břehů na vybraných lokalitách
  • údržba břehových porostů
  • úklid v okolí vodních toků
  • čištění propustků a odstraňování zátarasů
  • pravidelné sledování kvality vody.

zde

 

 

Péče o zvláště chráněná území v roce 2007

Prvky přírodní krajiny, které se zachovaly v městské struktuře až do dnešních dnů, jsou cenným dědictvím po našich předcích z relativně nedávné doby, dříve než člověk vědomě či nevědomě začal sám sebe z přírody i krajiny vyčleňovat.

Pražská chráněná území vznikla činností člověka, který po staletí a někde i po tisíciletí ovlivňoval krajinu, kterou dnes nazýváme krajinou kulturní.

V některých místech, jako je např. přírodní rezervace Divoká Šárka, Prokopské údolí, zvláště chráněná území v oblasti Tróje či přírodní památka Hrnčířské louky již můžeme nazvat údržbu chráněných území péčí o přírodní území města tradičními metodami směřujícími k obnovení a zachování historické krajiny. Zde se daří postupně potlačovat nevhodné a agresivní dřeviny a vytvářet podmínky pro návrat a opětovné šíření rostlinných společenstev, ale i odpovídající dřevinné skladbě lesních porostů.

Hlavní město České republiky Praha si uvědomuje cenu a význam svých dochovaných přírodních lokalit. Bez ochrany a údržby pražských zvláště chráněných území by došlo k nenahraditelným ztrátám.

V červnu 2007 byla otevřena nová naučná stezka Oborou Hvězda. Pokračovala tvorba internetové stránky www.prazskestezky.cz. V přípravě je celková obnova naučné stezky Povodím Botiče a zcela nová stezka ze Satalic do Vinoře a Divokou Šárkou.

  • Průběžně probíhá údržba naučných stezek, které v prostředí města často trpí vandalismem.
  • Metodou GPS a FieldMap byly zaměřeny trasy naučných stezek jako podklad pro správu stezek, ale také jako podklad pro mapy v rámci města.
  • V oblasti Divoké Šárky, Dolní Šárky a Chuchelského háje probíhá rekonstrukce vybraných studánek.
  • Na internetových stránkách města postupně přibývají informace o pražských studánkách.
  • Probíhají práce na studii, jejíž cílem bude doporučení vytyčit alespoň u některých pražských studánek ochranné pásmo vodního zdroje.
  • Pokračuje také postupné umísťování informačních tabulí o jednotlivých zvláště chráněných územích přímo do terénu a souběžně s tím i na internetové stránky města.
  • Kromě obvyklého hospodaření v lesích pokračuje např. přeměna nepůvodních akátových porostů v PP Modřanská rokle na druhově původní směs s převahou dubů. Podobně v PR Prokopské údolí byla smýcena část nepůvodního porostu borovice černé a nahrazena opět především dubem. Citlivě probíhá obnova dubových porostů s podrostem dřínu v PR Chuchelský háj.
  • Výrazně byl upraven způsob obhospodařování vlhkých až mokrých luk v PP Hrnčířské louky, zejména s ohledem na bezobratlé. Celá řada fytofágních druhů hmyzu je vázána na konkrétní trávy či byliny. Tím, že se ponechá část bylinného patra neposečená po určitou část roku, umožní se výše zmíněným druhům dokončit svůj vývoj. Obdobně se postupuje i u dalších travních společenstev (např. PP V hrobech, PP Trojská, PR Divoká Šárka, PP Dolní Šárka, PR Prokopské údolí apod).
  • V roce 2007 se také pokračovalo s údržbou dříve nesečených luk, které začaly významně zarůstat nežádoucími, především na dusík vázanými bylinami, jako jsou kopřivy či bršlice. Jde o PP Čimické údolí a PP Lítožnice. Již 5. rokem pokračuje pravidelné kosení rozsáhlých ploch v ochranném pásmu PR Prokopské údolí (Butovické hradiště, plochy nad Zlíchovem) nebo PP Vidoule.
  • V Čimickém údolí byl také obnoven původní tok potoka a vybudovány tůně.
  • Již 8. rokem probíhá v Praze na vybraných plochách řízená pastva smíšeného stáda ovcí a koz. Letos byla pastva rozšířena i na další cenné lokality, kterým takový způsob obhospodařování svědčí (např. v PR Prokopské údolí, PP Čimické údolí a zcela nově i PP Zámky a PP V hrobech).
  • Pokračuje odstraňování křovin, které zarůstají především botanicky a entomologicky cenné stepní lokality (např. PP Sedlecké skály, PP Baba, PP Bohnické údolí, PP Zámky či PP Branické skály, PR Prokopské údolí, PP Dolní Šárka).
  • Kromě již dlouhodobě udržovaných rákosových porostů se začaly nově kosit také porosty rákosu v PP Milíčovský les a rybníky a zvětšily se zásahové plochy v PP Lítožnice.
  • Pokračuje údržba dlouhodobě zanedbaných ovocných sadů např. v PR Divoká Šárka, PR Prokopské údolí, PP Lítožnice a PP Čimické údolí a také sadu v ochranném pásmu PR Divoká Šárka – bývalá letní scéna Národního divadla. Byly dokončeny další pomologické průzkumy sadů s cílem určit a znovu vracet do přírody historické vysokokmenné odrůdy ovocných dřevin a zachovat tak krajinný ráz vybraných lokalit.
  • Pokročilo se také v očišťování skalních profilů od nežádoucích keřů, které jednak rozrušují svými kořeny jednotlivé skály, ale často také zakrývají předmět ochrany, tedy specifický geologický profil (např. PR Divoká Šárka, PR Prokopské údolí, PP Pecka a jiné ...)
  • Pokračovalo průběžné odstraňování černých skládek.

(PP – Přírodní památka, PR – Přírodní rezervace)

9. března 2009
9. března 2009