Městská zeleň - obnova

zde

(Informace z ročenky Praha životní prostředí 2006)

 

Obnova mimořádně významných pražských parků a stromořadí

V souladu s usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy „Zásady péče o zeleň v hlavním městě Praze“ pokračuje Odbor ochrany prostředí MHMP (v rámci samosprávných činností) mimo pravidelné údržby i nezbytnou obnovu parků, uličních stromořadí a zajišťuje rozvojové projekty zeleně. Na základě schválených projektových dokumentací se postupně obnovují následující zahrady a parky: Letenské sady, zahrada Kinských, komplex zahrad vrchu Petřína, Královská obora, park na vrchu Vítkově, obora Hvězda a lesopark Cibulka.

 

Letenské sady

V roce 2005 byla dokončena III. etapa obnovy Letenských sadů zahrnující cca 3 ha parkově upravených ploch v okolí tenisových kurtů v Letenských sadech. Součástí obnovy této části parku bylo i vybudování dětského hřiště a zahájení výstavby „bruslařské dráhy“. Na tuto etapu, zahrnující rekonstrukci cest, nové zahradní úpravy, inženýrské sítě, veřejné osvětlení, vodní prvky navazuje II. etapa. Tato etapa byla v roce 2006 zahájena obnovou významného nástupu do parku od Technického muzea. V rámci stavebních prací byly vybudovány nové zpevněné plochy (vyhlídky a odpočívadla) a velkoryse řešený vlastní nástup. Součástí obnovy byl i drobný mobiliář, veřejné osvětlení, pítko a obnova okrasné vodní nádrže v sousedství EXPO 58. Pozornost je samozřejmě věnována i vegetační složce parku. Unikátní jsou rozsáhlé výsadby okrasných jabloní, nová buková alej a výsadby 2000 m² trvalek.

Před dokončením je nový objekt sociálního zázemí pro návštěvníky parku. Součástí tohoto objektu je i malé občerstvení s letní terasou. Pro následující období se plánuje dokončit mimořádně náročnou obnovu vegetace v extrémních podmínkách Letenských svahů a celkovou rekonstrukci tzv. Thomayerova historického parteru, který se nachází mezi Letenským zámečkem a objektem EXPO 58. Součástí projektu je s veřejností diskutovaná rekonstrukce historické platanové aleje a nové dětské hřiště při ulici Kostelní. Nepříznivé dopady vláhového deficitu řeší velkorysý projekt rozsáhlých závlahových systémů, které napomohou zlepšení kondice stávající vegetace a trávníků. Součástí projektu je i výstavba otevřené vodní nádrže – vodojemu, který bude napájen užitkovou vodou z hradního vodovodu.

Zahrada Kinských

Obnova zahrady Kinských byla zahájena celkovou rekonstrukcí dětského hřiště při vstupu z nám. Kinských. Součástí dětského hřiště je i objekt sociálního zázemí. Na obnovu tohoto hřiště navázalo vytvoření reprezentativního nástupu do zahrady. Poté následovala velmi náročná rekonstrukce historického parteru zahrady, který zahrnoval i výstavbu nových inženýrských sítí, které slouží stávajícím objektům (Národopisné muzeum, Švýcárna) a objektům plánovaným. V rámci rekonstrukce zahrady byl kladen důraz na podporu původních vodních motivů. Rekonstruovala se tak jezírka s vodopády, kašna s vodometem a vybudovalo se i nové „vodní schodiště“ a nová eliptická kašna. Pro všechny tyto vodní prvky, včetně závlah trávníků, je využíváno podzemních vod z historických štol a vodojemů. Tato podzemní voda je přiváděna i pro závlahy Vrtbovské zahrady a komplex zahrad vrchu Petřína.

Na rekonstrukci parteru navazuje v západní části svahů zahrady obnova cestní sítě, včetně odvodnění. Podél těchto parkových cest se vybudovalo i nové veřejné osvětlení a instalovaly se parkové lavice. Pro údržbu zahrady slouží moderní zázemí zahradní údržby, jehož součástí jsou garáže zahradní techniky, dílny a administrativní a sociální zázemí zahradníků.

V roce 2006 byla zahájena další etapa obnovy ohradních a opěrných zdí zahrady Kinských. Tato obnova technického vybavení předmětné památky zahradní architektury je cílena na renovaci původního systému oplocení zahrady. Pro zajištění bezpečného provozu a zkvalitnění prostředí je plánována velká oprava cestní sítě ve východní části zahrady. Mimo náročné opravy stávajících cest ve svazích jsou navrhovány i cesty nové, s lepšími technickými parametry. Pro další zvýšení rekreačního potenciálu zahrady je určen projekt dalšího nového dětského hřiště ve svahu nad areálem internátní školy pro sluchově postižené. Rozsáhlým projektem, se kterým počítá studie i územní rozhodnutí týkající se celkové obnovy, je rekonstrukce původní oranžerie, ze které jsou v zahradě patrny bohužel pouze základy.

Komplex zahrad vrchu Petřína

V komplexu zahrad vrchu Petřína bylo v nedávné minulosti dokončeno několik významných stavebních akcí, včetně akcí, které sloužily obnově stávající vegetace. Z hlediska finanční náročnosti je nejvýznamnější dokončení rekonstrukce Hladové zdi a vybudování důstojného nástupního prostoru – rekonstrukce „jiřinkového sadu“ na úpatí Petřína.

V současné době proběhla kolaudace obnovy zdí Lobkovické zahrady, včetně přilehlých schodišť. Valná část této stavby je hrazena z prostředků EU. Mimo postupné obnovy ovocných stromů v Seminářské zahradě (3,5 tis. nově vysazených stromů v průběhu 20-ti let) se v zahradě Strahovské vysázelo 650 keřů vinné révy. Do konce roku 2006 proběhla výstavba „dětského hřiště Hellichova“ v Seminářské zahradě. Z dlouhodobých rozvojových projektů má mimořádný význam projekt celkové rekonstrukce Lobkovické zahrady a obnovy Parku u Rozhledny včetně části Růžového sadu. V současné době se po architektonické soutěži (Park u Rozhledny) a zpracování studie (Lobkovická zahrada) zpracovává a projednává podrobná dokumentace.

Královská obora

Po odstranění rozsáhlých povodňových škod bylo vysazeno téměř 50 tis. cibulovin, 20 tis. trvalek, cca 3 tis. rhododendronů a azalek, obnoveno cca 20 ha trávníků a ošetřeno celkem cca 1 tis. stromů a vysazeno cca 300 nových stromů. V rámci odstranění povodňových škod se zrekultivovaly rozsáhlé plochy (původně zahrádkové kolonie a zásobní zahrada). Na těchto pozemcích (8,5 ha) se od roku 2006 rozkládají odpočinkové rekreační louky, na které navazuje obnovené rameno Malé říčky. Odstraňování povodňových škod přerušilo původní plán postupné obnovy Obory, který byl zahájen vybudováním dětského hřiště „Kaštánek“ a rekonstrukcí svažitých partií pod Letohrádkem, pro zázemí údržby zahrady byla obnovena původní hájovna.

Na podzim roku 2006 se veřejnosti předaly do užívání upravené pozemky tzv. Starého parku a okolí Planetária. V rámci těchto investičních akcí je zkvalitňován povrch cestní sítě. Nepropustné asfaltové plochy jsou nahrazovány zpevněnými pěšinami s pískovým nebo dlážděným povrchem. Renovována je stavba fontány a altánu ve Starém parku. V okolí Planetária jsou zakládány záhony a konstrukce pro jarní výsadby růží. V roce 2006 probíhala architektonická soutěž na projekt obnovy centrální části Královské obory a dna bývalého „Rudolfova rybníku“. V zadání soutěže byla zahrnuta podpora přírodních a historických hodnot území, včetně zvýšení rekreačního potenciálu daného území. Mimo tohoto rozsáhlého dlouhodobého projektu se pro rok 2007 připravuje rekonstrukce a dostavba bývalé konečné zastávky tramvají. Tento objekt bude sloužit veřejnosti jako sociální zařízení, včetně možnosti občerstvení.

Park na vrchu Vítkově

Obnova parku na vrchu Vítkově byla soustředěna především na zlepšení stavu vegetace (zejména na problematických partiích svahů). Pro zvýšení rekreačního potenciálu trávníků se vybudovala automatická závlaha.

Pro rok 2007 je k realizaci připraven rozsáhlý projekt obnovy centrální části parku, který zahrne výstavbu nových pěšin tak, že do budoucna vznikne nový parkový okruh, včetně zahradní restaurace s vyhlídkou a rozšíření vyhlídkových a odpočinkových míst. První etapou tohoto projektu je vybudování dětských hřišť.

Obora Hvězda

Stavební akce v oboře Hvězda byly zahájeny postupnou obnovou historických ohradních zdí, pokračovaly posléze rekonstrukcí parteru před Letohrádkem a diskutovanou obnovou hlavní parkové osy. Součástí postupné obnovy obory je i realizovaný projekt obnovy rybníku.

V souladu s požadavky MČ Praha 6 a zejména s ohledem na chybějící sociální zázemí pro údržbu i návštěvníky obory se po projednání projektu počítá v roce 2007 s vybudováním tohoto zázemí, včetně výstavby nového dětského hřiště.

Lesopark Cibulka

Mimo pravidelné údržby lesních porostů byla údržba soustředěna na restaurování původní sochařské výzdoby a obnovu stávajících vodních prvků.

Připravuje se a s veřejností projednává projekt obnovy vegetace lesoparku, včetně rozsáhlé opravy cestní sítě. Cesty budou v některých úsecích sloužit i pro obslužnou lesnickou techniku, tomu musí odpovídat i jejich založení. Výhledovým projektem je vybudování sociálního zázemí pro návštěvníky parku.

Přírodně krajinářský park U Čeňku

Na základě požadavků místní samosprávy zadal OOP MHMP zpracování přírodně krajinářské studie na zhodnocení dané lokality. Požadavkům na rozsáhlé rekreační využití daného území odpovídá druhá studie, kterou následně zpracoval Útvar rozvoje HMP. Tato studie ÚRHMP bude podkladem pro nezbytnou změnu územního plánu a pro vypracování podrobného ekonomického vyhodnocení potřebných nákladů na realizaci a následnou údržbu. Ve spolupráci s ÚRHMP a na základě připomínek dotčených městských částí a příslušných orgánů ochrany přírody se stanoví optimální postup obnovy tohoto velice přírodně cenného území v souladu s nároky na jeho rekreační využívání.

 

Tab. Stěžejní akce realizované oddělením investic a rozvoje zeleně OOP MHMP (2002–2006)

Dílo	Rozsah	Popis	Rok	Finance (tis. Kč)
Zahrada Kinských
Rekonstrukce „dolního“ dětského hřiště	2 000 m2	Nové herní prvky, včetně povrchů a sociálního zázemí.	2001–2002	11 000
Rekonstrukce parteru před Letohrádkem Kinských	22 000 m2	Nová dešťová a splašková kanalizace, nové komunikace, nové trávníky včetně automatické závlahy, nové výsadby, vodní prvky (kašny), mobiliář, veřejné a slavnostní osvětlení a rekonstruovaná veřejná WC.	2003–2004	20 900
Nové zázemí zahradní údržby	4 200 m2	Nový objekt pro zahradní údržbu Kinského zahrady a zahrad vrchu Petřína.	2002–2003	25 700
Obnova „horní“ části zahrady	52 000 m2	Rekonstrukce obou jezírek, včetně vodopádu s vyhlídkou, rekonstrukce cestní sítě, nové veřejné a slavnostní osvětlení, nová děšťová kanalizace, mobiliář, nové výsadby.	2004–2005	42 500
Královská obora / Royal Game Preserve Stromovka
Odstranění povodňových škod	530 000 m2	Odstranění naplavenin, uhynulých dřevin, rekultivace ploch.	2003–2004	18 200
Rekonstrukce dětského hřiště „Kaštánek“	6 000 m2	Kompletní rekonstrukce dětského hřiště, včetně sociálního zázemí pro návštěvníky. Nové herní prvky, povrchy, víceúčelové hřiště na míčové hry, pítka, výsadby.	2004	12 000
Rekonstrukce svahů pod letohrádkem	15 000 m2	Celková rekonstrukce komunikací, včetně opěrných zdí a zábradlí.	2002–2003	7 000
Oprava č.p. 11 – Dům oborníka	2 500 m2	Celková rekonstrukce objektu pro potřeby zahradní údržby, včetně zpevněných ploch v jeho okolí a oplocení.	2005	4 500
Rekonstrukce „Starého“ parku	52 000 m2	Obnova cestní sítě, fontány a vegetačních prvků.	2006	8 500
Zahradní úpravy v okolí Planetária	11 250 m2	Opravy povrchů, nové veřejné a slavnostní osvětlení, nové výsadby, včetně rosária, nové trávníky s automatickou závlahou.	2006–2007	8 100
Letenské sady / Letenské Orchards
Obnova Letenských sadů – III. etapa	48 000 m2	Obnova komunikací, sadové úpravy, nové veřejné osvětlení, nový mobiliář, nové inženýrské sítě, pítko.	2004	28 200
Dětské hřiště „U hrocha“	5 000 m2	Kompletní rekonstrukce dětského hřiště, nové herní prvky, povrchy, mobiliář.	2002–2003	1 800
Sociální zázemí pro návštěvníky parku	800 m2	Nový přízemní objekt veřejných WC a občerstvení pro návštěvníky parku.	2006	8 700
Nástup do Letenských sadů od zámečku	5 700 m2	Rekonstrukce povrchů, nové veřejné osvětlení, nové inženýrské sítě, trávníky a výsadby.	2006	5 300
Petřín / Petřín Hill
Rekonstrukce jiřinkového sadu na úpatí Petřína	7 000 m2	Oprava komunikací, sadové úpravy, automatická závlaha, nové veřejné osvětlení, mobiliář, včetně modelace terénu.	2002	11 000
Oprava Hladové zdi	500 bm	Oprava opukové zdi z doby Karla IV.	2002–2005	47 500
Oprava ohradní zdi Lobkovické zahrady a přilehlých schodišť	750 bm	Oprava kamenné ohradní zdi s oplocením včetně vápenných omítek, rekonstrukce schodiště z Vlašské ulice a schodiště v Petřínských sadech.	2005–2006	17 000
Obora Hvězda (NKP) / Game Reserve Hvězda (National Cultural Monument)
Rekonstrukce ohradní zdi obory	450 bm	Rekonstrukce historické opukové zdi, včetně nových dubových bran a nátěru proti graffiti.	2004–2005	8 000
Rekonstrukce parteru před Letohrádkem Hvězda	5 500 m2	Nová modelace terénu, nové komunikace, mobiliář, sadové úpravy, automatická závlaha.	2004–2005	7 100
Vítkov / Vítkov Mountain
Automatická závlaha	5 000 m2	Automatický závlahový systém trávníkových ploch u památníku.	2003	2 000

Zdroj: OOP MHMP

 

Vegetační úpravy

Mimo zahradních úprav v rámci jednotlivých staveb se v parcích průběžně obnovuje vegetace. Od 1. 1. 2003 se do dnešních dnů např. vysázelo:

• 588 stromů,
• 10 008 keřů,
• 56 920 květin.

 

Průběžně jsou ošetřovány i staré stromy v parcích I. kategorie. Za poslední čtyři roky jich arboristé ošetřili 2651 kusů.

 

Projektová dokumentace

V současné době se projednávají následující stěžejní projekty:

• Obnova parku U Rozhledny a západní část Růžového sadu na vrchu Petříně, včetně dětských hřišť v Seminářské zahradě
• Centrální část parku na Vítkově
• Obnova dalších svahových cest, včetně odvodnění v zahradě Kinských
• Dětské hřiště včetně sociálního zázemí v Oboře Hvězda
• Obnova centrální části Královské obory (dno bývalého Rudolfova rybníku)
• Rekonstrukce sociálního zázemí (občerstvení a veřejná WC) v Královské oboře
• Výstavba nového vodojemu „rybníka“ a automatických závlah celého parku Letenské sady, včetně úprav navazujících ploch
• Výstavba hájovny pro lesnický úsek Cibulka– Motol
• Studie přírodně-krajinářského parku U Čeňku
  a mnoho dalších projektů.

zde

 

Stromořadí

Od roku 1995, kdy hlavní město zahájilo projekt Praha stromům – stromy Praze, v jehož rámci započala systematická obnova uličních stromořadí, se podařilo ve stromořadích zařazených do systému stromořadí I. kategorie významu vysadit více než 2700 nových stromů.

I v roce 2006 pokračovala postupná obnova uličních stromořadí. Magistrát hl. m. Prahy uzavřel s Technickou správou komunikací smlouvu o „Zabezpečení péče o vybranou silniční vegetaci“, jejímž předmětem je zabezpečení pravidelné péče o stromořadí I. kategorie. Péčí o stromořadí se rozumí obnova stromořadí, tj. nezbytné kácení, náhrady odstraněných stromů a dosadby chybějících stromů ve stromořadích (ve stávajících i nově budovaných rabátkách) a údržba stávajících stromů i nových výsadeb.

Počet nově vysazovaných stromů v uličních stromořadích vždy značně převyšuje počet stromů kácených!

Obnova stromořadí I. kategorie v roce 2006:

• káceno – 32 kusů
• vysazeno – 197 kusů.

Březinova, Praha 8

Jednalo se o druhou etapu obnovy tohoto stromořadí (I. etapa proběhla v roce 1999). Vykáceny byly celkem 4 stromy a vysazeno 12 stromů, z toho bylo 8 úplně nových stromových míst na západní straně ulice. Vysazeno zde bylo 11 kusů úzkokorunných jasanů Fraxinus excelsior ‘Atlas’ (obvod kmene 16–18 cm) a 1 kus dřezovce trojtrnného Gleditsia triacanthos ‘Skyline’ (obvod kmene 20–25 cm).

Evropská, Praha 6

Na jaře roku 2006 byla provedena výsadba 22 kusů platanů Platanus acerifolia (obvod kmene 18–20 cm) do nově vybudovaných rabátek podél parku.

Evropská – v prostoru Vítězného nám. Praha 6

Na podzim roku 2006 byla realizována obnova stromořadí v zeleném pásu v prostoru Vítězného nám. 5 kusů stávajících uhynulých lip stříbrných (Tilia tomentosa) bylo nahrazeno 5-ti kusy platanů Platanus acerifolia ‘Tremonii’ o výsadbové velikosti obvodu kmene 35–40 cm.

Korunní, Praha 3 a 10 – v úseku Kolínská–Jičínská

Další etapa postupné obnovy tohoto stromořadí proběhla na podzim roku 2006. Byla provedena dosadba do prázdných stromových míst a nově bylo vytvořeno 9 stromových míst. V rámci této etapy byl pokácen 1 strom a nově vysazeno bylo 9 kusů akátů Robinia pseudoacacia ‘Monophylla’ (obvod kmene 18–20 cm) a 11 kusů Robinia pseudoacacia (obvod kmene 20–25 cm).

Modřanská, Praha 4

Do zeleného pásu podél cyklostezky na ulici Modřanská bylo na jaře 2006 dosazeno 7 kusů lip Tilia cordata ‘Greenspire’ (obvod kmene 16–18 cm).

Pod Kaštany, Praha 6

Na podzim 2006 byla provedena dosadba do zeleného pásu podél této silně frekventované komunikace a do nově vybudovaných stromových míst v prostoru nově zrekonstruovaného úseku komunikace. Bylo zde vysazeno 28 kusů růžově kvetoucího jírovce pleťového či červenokvětého Aesculus carnea a 13 kusů bíle kvetoucího jírovce maďalu Aesculus hippocastanum (obvod kmene 16–18 cm).

Rašínovo nábřeží, Praha 2

Na podzim 2006 bylo na nábřeží vykáceno 10 kusů uhynulých stromů a následně bylo vysazeno 11 kusů lip Tilia europea ‘Pallida’ (obvod kmene 18–20 cm).

Sokolovská, Praha 9

Na podzim 2006 byla provedena první etapa obnovy tohoto stromořadí. Z důvodu zvýšeného výskytu dřevokazné houby sírovce žlutooranžového (Laetiporus sulphureus) byla stávající výsadba akátů nahrazena výsadbou 25 kusů vzhledově blízkého jerlínu Sophora japonica (obvod kmene 16–18 cm).

Starostrašnická, Praha 10

Na podzim 2006 proběhla konečná II. etapa celkové obnovy tohoto stromořadí. V roce 2006 tak bylo vykáceno 13 stromů a bezprostředně poté vysazeno 19 kusů akátů Robinia pseudoacacia ‘Bessoniana’ (obvod kmene 18–20 cm). Stromy jsou stejně jako u první etapy chráněny pochozí mříží a vysokou kovovou chráničkou kmene.

Šrobárova, Praha 3 a 10

Na podzim 2006 byla provedena druhá etapa výsadeb do tohoto stromořadí. Byly vykáceny 3 stávající stromy a následně proběhla výsadba do stávajících i nově vybudovaných stromových míst a do zeleného pásu podél Vinohradské nemocnice. Celkem zde bylo v rámci této etapy vysazeno 32 kusů úzkokorunných platanů javorolistých Platanus acerifolia ‘Pyramidalis’ (obvod kmene 16–18 cm). V prostoru parkování aut jsou stromy chráněny pojezdnou mříží a vysokou kovovou chráničkou kmene.

V Olšinách (v prostoru před školou), Praha 10

V prostoru před vchodem do školy byly odstraněny 3 stávající akáty, které vzhledem ke svému nedobrému zdravotnímu stavu mohly způsobit ohrožení chodců a bezprostředně poté byla realizována výsadba 4 kusů akátů Robinia pseudoacacia (obvod kmene 18–20 cm), povrch výsadbových míst je chráněn pochozí mříží.

Všechny nové výsadby zůstávají v péči Odboru ochrany prostředí MHMP, který bude zajišťovat realizaci intenzivní následné péče o vysazené stromy.

V roce 2006 bylo na obnovu pražských stromořadí I. kategorie vynaloženo cca 6,5 mil. Kč a na jejich údržbu bylo vynaloženo cca 6 mil. Kč.

Obr. Obnova stromořadí I. kategorie

Zdroj: OOP MHMP

zde

 

Lesy

 

A) Nové plochy lesa

1. Lesopark Dolní Počernice, pozemek 1493/2 k.ú. Dolní Počernice a 1856/75 k.ú. Dubeč: výsadba lesa na ploše 25 000 m² (10 000 ks dubu, 2500 lípy, 1500 javor mléč, 900 habr, 200 třešeň ptačí, 1500 borovice, 500 modřín, 1000 douglaska).

Na podzim 2006 proběhlo také rozsáhlé vylepšování lesních kultur vysazených v roce 2005, které byly poškozeny dlouhou zimou 2005/2006 – největší poškození vykazoval dub a douglaska v lokalitách Šeberov a Dolní Počernice (p.č. 1330/65 – cca 50% úhyn).

Celkem vysázeno 25 000 m² nových ploch lesa na zemědělských půdách.

 

B) Obnova lesa

Ve stávajících lesích bylo v rámci obnovy lesa znovu osázeno 111 400 m², dřevinná skladba (celkem 17 druhů dřevin):

Dřevinná skladba		Počet kusů
Borovice lesní	Pinus sylvestris	5 600
Borovice vejmutovka	Pinus strobus	900
Buk lesní	Fagus sylvatica	8 600
Douglaska tisolistá	Pseudotsuga manziesii	4 100
Dub zimní	Quercus petraea	36 500
Habr obecný	Carpinus betulus	1 500
Jasan ztepilý	Fraxinus excelsior	900
Javor mléč	Acer plananoides	1 400
Jedle bělokorá	Abies alba	2 500
Jeřáb břek	Sorbus torminalis	300
Jilm habrolistý	Ulmus carpinifolia	850
Lípa malolistá	Tilia cordata	9 300
Modřín opadavý	Larix decidua	6 000
Olše lepkavá	Alnus glutinosa	300
Ořešák černý	Junglans nigra	200
Smrk omorika	Picea omorika	350
Třešeň ptačí	Cerasus avium	700

Celkem bylo vysázeno 80 000 kusů dřevin, z toho 24,3 % jehličnanů a 75,7 % listnáčů.

 

C) Hospodaření v lesích

Hospodaření v lesích probíhalo dle schváleného lesního hospodářského plánu a v souladu se zásadou trvale udržitelného hospodaření v lesích. Vzhledem k nepříznivému průběhu počasí (vysoké teploty, nízké srážky) stále trvá vysoké zastoupení tzv. nahodilých těžeb, tj., těžba stromů nemocných a usychajících – celkově souše tvořily 37 % u objemu těžeb, ovšem ve starších porostech (nad cca 100 let) se již jednalo o 55 % – většinu souší tvořil smrk a borovice. V závěru roku proběhla certifikace lesního majetku hl. m. Prahy a hospodaření na něm ekologicky velmi přísným systémem FSC (Forest Stewardship Council). V rámci podpory mimoprodukčních funkcí lesa byl zaveden systém pravidelného dohledu, údržby a revizí dětských hřišť a drobného mobiliáře v lesích (celkem je v lesích rozmístěno 2620 prvků). Po celkové rekonstrukci byl znovu otevřen zookoutek u Kunratické hájovny. V rámci oprav lesních cest byly mimo běžnou údržbu stávajících cest dokončeny dva rozsáhlejší projekty – celková oprava páteřní lesní cesty v Xaverovském háji v délce 1800 metrů a komplexní oprava asfaltových cest v Chuchelském háji.

zde

 

Projekt obnova a revitalizace pražských nádrží

Cíle projektu:

1. Ekologické

Zajištění ochrany životního prostředí a zvýšení počtu rostlinných a živočišných druhů vázaných na vodní ekosystémy – zvýšení biodiverzity v hl. m. Praze, ochrana chráněných druhů, zvýšení čistoty vody v pražských vodních tocích a rybnících.

• V roce 2006 byl dokončen biologický průzkum a hodnocení dalších šesti pražských rybníků v majetku HMP. Celkem je již zmonitorováno 31 rybníků.
• Při revitalizacích a opravách je kladen velký důraz na doplnění břehových porostů, vytvoření litorálních a břehových pásů vegetace včetně výstavby ostrůvků pro vodní živočichy a ptáky.

2. Technické

Zajištění bezpečnosti vodních děl při povodňových stavech; rekonstrukce a opravy všech funkčních objektů vodních nádrží.

• Při obnovách technických prvků rybníku jsou používány zejména přírodní materiály (kámen, dřevo).

3. Kulturně-historické a společenské

Zvyšování povědomí obyvatel Prahy o pražských rybnících, jejich významu v městské krajině a historii. Obnova historických rybníků a památek s nimi souvisejících.

• V souvislosti s projektem byl vytvořen jednotný informační systém o pražských rybnících a chráněných územích, který je postupně zaváděn.

 

V současné době probíhá:

2006/2007 – oprava retenční nádrže Černý most.

 

V rámci projektu byly opraveny tyto rybníky a nádrže:

2006

• rekonstrukce Velkého Počernického rybníku
• oprava rybníku U Vodotoku
• rekonstrukce rybníčku v lesoparku Na Cibulce
• revitalizace Čimického rybníku.

2005

• obnova původního rybníku v oboře Hvězda
• revitalizace retenční nádrže N1 Stodůlky.

2004

• rekonstrukce středního Rybníku v Dolních Chabrech.

2003

• Malá říčka – oprava a vyčištění vodohospodářského systému ve Stromovce.

 

Připravuje se:

Jedním z nejvýznamnějších projektů, které hl. m. Praha v současnosti připravuje je revitalizace suchého poldru Čihadla, kde vznikne velké množství nových koryt potoků, tůní, slepých ramen a mokřadních ploch.

Plánovány jsou i opravy všech rybníků v chráněných územích hl. m. Prahy.

1. Dokončení rekonstrukce a odbahnění Velkého Počernického rybníku

Rekonstrukce Velkého Počernického rybníku byla vyvolána dlouhodobě nevyhovujícím stavem hráze, všech funkčních objektů, obtokové stoky a celkovým zabahněním rybníku. Hráz rybníku byla opevněna kamennou dlažbou a bezpečnostní přeliv byl vyzděn z kamene. Opraveny byly také nábřežní zdi, stejně jako koryto pod přelivem. Historický pískovcový most byl kompletně rozebrán a následně po zpevnění všech konstrukcí opět složen. Kompletní rekonstrukce se nevyhnula ani stavidlu (požeráku) a dělící hrázce mezi rybníkem a obtokovou stokou.

Poslední částí rekonstrukce bylo odbahnění a výstavba ostrova. V okolí rybníku bylo také vyhloubeno několik tůní pro rozvoj obojživelníků a bezobratlých živočichů. Projekt významnou mírou přispěl ke zvýšení rekreačního potenciálu celého území, respektuje kulturní a historické dědictví městské části a v neposlední řadě revitalizoval významnou přírodní lokalitu.

Rekonstrukce, která byla zahájena po podzimním výlovu již koncem roku 2004, byla dokončena v červenci 2006.

Celkové rozpočtové náklady činily 56,3 mil. Kč. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci programu JPD2 a byl to první pražský projekt, který v daném opatření tuto dotaci získal. Rekonstrukce rybníku je nejvýznamnější a nejnáročnější vodohospodářská stavba, kterou Odbor ochrany prostředí MHMP ve spolupráci s organizací Lesy hl. m. Prahy v posledních letech dokončil.

Obr. Rekonstrukce Velkého Počernického rybníku

Zdroj: OOP MHMP

2. Oprava Čimického rybníku

V červnu 2006 byla dokončena oprava Čimického rybníku, kterou zahájil Odbor ochrany prostředí v dubnu 2005.

První zmínky o Čimickém rybníku pocházejí z roku 1890. V šedesátých letech 20. století však rozvoj urbanizace Čimic, provázený rozsáhlým zatrubňováním a výstavbou inženýrských sítí, výrazně omezil zasakování dešťových vod do vod podzemních. Poslední ranou pro Čimický rybník byla výstavba kanalizační stoky F v jeho těsné blízkosti. Po dokončení prací se již rybník nepodařilo napustit a na jeho místě se místo vodní plochy nacházelo zarostlé a zpustlé území.

Oprava rybníku zahrnovala odstranění veškerých starých a nefunkční objektů. V místě starého přelivu bylo postaveno nové stavidlo (požerák) a hráz byla opevněna kamennou dlažbou. Rybník byl odbahněn, upravily se břehy a u nátoku byl vytvořen malý ostrůvek se skupinou vrb. Na levém břehu byly ponechány mělké části s porostem rákosu, protože jsou nezbytné pro rozmnožování obojživelníků a hnízdění vodních ptáků. Rybník tak nyní plní nejen funkci krajinotvornou a estetickou, ale také ekologickou. V roce 2006 pokračovaly práce na utěsnění okolí kanalizační stoky F, která odváděla veškeré podzemní vody mimo rybník. Ihned po provedení zatěsnění začala voda v rybníku výrazně stoupat a měsíc po provedených opatřeních dosáhla voda v rybníku původní hladiny, tedy až k vrbám na levém břehu rybníku.

Voda přiváděná do rybníku z drenáží bohužel obsahuje zvýšené množství dusíku a fosforu, což způsobuje nadměrný výskyt řas.

Lze tedy konstatovat, že v Praze byla zachráněna další vodní plocha včetně potůčku, který z rybníku vytéká do Čimického údolí.

Stavbu prováděla organizace Lesy hl. m. Prahy za cenu cca 6 mil. Kč. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci programu JPD2.

 

3. Oprava lesního jezírka pod Dianou

Vodohospodářský systém na Cibulce nebyl delší dobu udržován a většina objektů v parku se nacházela ve velmi špatném stavu. Z toho důvodu zahájil Odbor ochrany prostředí MHMP už v roce 2005 celkovou rekonstrukci vodohospodářských zařízení na potoce Cibulka. Kompletní rekonstrukce začala opravou jezírka Pod Dianou a opravou rozpadlých propustků pod cestami.

Oprava jezírka Pod Dianou byla dokončena v červnu 2006 a představovala celkovou rekonstrukci jezírka, včetně výstavby nové hráze, přelivu a stavidla. Jezírko dostalo nový oválný tvar a břehy jsou nyní šikmé opevněné kamennou dlažbou. Došlo tak k provázání vodního prostředí s okolím, což ocení nejen návštěvníci, ale i vodní živočichové a obojživelníci. Jako hradící objekt rybníku byl zhotoven půlkruhový kamenný přeliv, který navazuje na klenutý most s dřevěným zábradlím.

Okolí jezírka bylo upraveno tak, aby byl obnoven původní průhled od altánku přes jezírko až k soše Diany. Veškeré kamenné konstrukce byly vystavěny z křemitého porfýru, což je kámen barvou i strukturou podobný pískovci, který je v této lokalitě původní. Stavbu prováděla organizace Lesy hl. m. Prahy. Náklady: 2,4 mil. Kč.

 

4. Oprava rybníku U Vodotoku

Oprava rybníku U Vodotoku vycházela z havarijního stavu rybníku, jehož veškeré funkční objekty byly poškozeny – prosakovala hráz a rybník trpěl nedostatkem vody. Oprava, která byla zahájena na podzim roku 2005, zahrnovala celkovou rekonstrukci a zatěsnění hrázového tělesa, odstranění starého nefunkčního betonového sdruženého objektu a výstavbu nového kamenného přelivu.

V rámci celkových oprav rybníku byly v dnové části rybníku provedeny lokální tvarové úpravy, rybník byl odbahněn a břehy vyčištěny od odpadků. Vlastní dno rybníku bylo upraveno tak, aby rybník plnil nejen funkci krajinotvornou a estetickou, ale také ekologickou. Mělké části na nátoku byly ponechány a to včetně rákosových porostů, které jsou nezbytné pro rozmnožování obojživelníků. Dolní část rybníku se dotvarovala tak, aby nedocházelo k zarůstání vegetací a zůstala zde volná vodní hladina.

V roce 2006 práce pokračovaly opravami na vzdušném líci hráze. Vyústění dešťových kanalizací a odpadu v rybníku bylo obezděno kamenem a byl zde vytvořen kamenný vývar na zmírnění síly vody vytékající z dešťových kanalizací do Zátišského potoka. Stavba byla dokončena v prosinci 2006 a prováděla ji organizace Lesy hl. m. Prahy.

V rámci běžné údržby se provádí:

• pravidelné sekání hrází rybníků a nádrží
• údržba břehových porostů
• úklid hladiny a okolí nádrží
• pravidelná kontrola technického stavu všech objektů
• pravidelné sledování stavu hladiny.

 

PRAŽSKÉ POTOKY

1. Oprava jezu v Petrovicích

V červnu 2006 byla dokončena oprava jezu na Botiči v Petrovicích, kterou zahájil Odbor ochrany prostředí v březnu 2006.

Petrovický jez byl postaven v 17. století, aby zvýšil hladinu Botiče a voda mohla být náhonem přiváděna do mlýna v Petrovicích. Začátkem roku 2004 však zbývalo z původního jezu už jen torzo a zbytky bočních zdí hrozily zřícením. Z toho důvodu byl v roce 2004 zahájen projekt na opravu jezu a revitalizaci nejbližšího okolí. Oprava jezu zahrnovala odbahnění prostoru nad jezem a sanaci podemletých břehů. Původní klasickou konstrukci jezu nahradil balvanitý skluz s několika prohlubněmi, které slouží jako rybí přechod. Výška skluzu dosahuje úrovně zachované části původního jezu, a to zejména proto, aby nedošlo ke změně zátopového území v Křeslicích. Původní boční zdi byly rozebrány a přezděny z nového kamene. Výška zdí byla dána požadavkem na budoucí umístění lávky přes Botič pro nově navrhovanou cyklistickou stezku.

Stavbu prováděla firma Nowastav, a. s. za cenu cca 5 mil. Kč. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci programu JPD2.

 

2. Oprava jízku na Botiči s rybím přechodem

Jízek (ul. U Břehu) byl již delší dobu ve velmi špatném stavu a prakticky nefunkční, proto byla v dubnu 2006 zahájena jeho oprava.

Nyní jez slouží ke zpomalení proudění vody a zamezení odplavování břehů. Zadržená voda navíc vytváří vhodnou lokalitu pro ryby a jiné vodní živočichy. Velmi důležité je i okysličování vody, ke kterému dochází při přepadání vody přes jízek. Nedílnou součástí opravy bylo také vybudování rybího přechodu – prvního rybího přechodu v Praze. Za současných podmínek se jedná spíše o ukázkovou stavbu rybího přechodu, neboť kvalita vody v Botiči neumožňuje dlouhodobý vývoj a migraci ryb. Do budoucna ale věříme, že se kvalitu vody v pražských tocích podaří natolik zlepšit, aby vytvářela i životní podmínky pro ryby.

Stavbu prováděla organizace Lesy hl. m. Prahy. Náklady: 1,5 mil. Kč.

 

3. Bezpečné odvedení dešťových vod z povodí Větveného potoka

Větvený potok je přítokem Motolského potoka, do kterého ústí u křižovatky ulic 5. máje a Plzeňská v Praze 5. Potok o délce cca 700 m vytéká z retenční nádrže U Hájů, kam jsou svedeny pramenné přítoky i dešťová kanalizace. Ve spodním, zastavěném úseku, je Větvený potok zatrubněn. Tento úsek je kritický a často zde docházelo k zaplavování okolních pozemků a domů i při menších deštích či tání sněhu. Hlavní příčinou tohoto špatného stavu byla skutečnost, že vlivem rozvoje urbanizace v tomto území bylo koryto potoka přeloženo mimo přirozenou údolnici a nevhodně zatrubněno.

V rámci tohoto projektu bylo řešeno minimalizování zatápění přilehlých pozemků v zastavěné části Větveného potoka. Původní nekapacitní zatrubnění bylo odstraněno a nahrazeno novým potrubím s otevřenými úseky, které slouží k dalšímu odvedení povrchové vody do potoka.

Nové potrubí je plastové a je navrženo tak, aby nedocházelo k ostrým lomům a střídání různých spádů, které snižují kapacitu potrubí. Oproti původnímu projektu se podařilo zmenšit délku zatrubněných úseků na úkor otevřených koryt a malých vodních ploch. Projekt tak přispěl nejen k zlepšení podmínek při povodňových situací, ale i k ekologickému zhodnocení dříve zatrubněných částí potoka.

Stavba byla dokončena v prosinci 2006 a prováděla jí organizace Lesy hl. m. Prahy. Náklady: 4,8 mil. Kč.

 

4. Oprava koryta Dalejského potoka v Řeporyjích

Odbor ochrany prostředí MHMP ve spolupráci s MČ Řeporyje v roce 2006 pokračoval v opravách koryta Dalejského potoka. Jednalo se o opravu nábřežních zdí v zastavěné části obce. Nábřežní zdi byly provedeny jako replika historických nábřežních zdí z první poloviny 20. století, kdy se ještě v Prokopském údolí těžil vápenec. Kámen na opravu se díky pracovníkům úřadu městské části podařilo získat z posledního fungujícího lomu v okolí.

Součástí oprav byla i výstavba malého lapače splavenin, který bude přispívat ke zlepšení kvality vody v Dalejském potoce.

Stavba byla dokončena v prosinci 2006 a prováděla jí organizace Lesy hl. m. Prahy. Náklady: 2,5 mil. Kč.

V rámci běžné údržby se provádí:

• pravidelné sekání břehů na vybraných lokalitách
• údržba břehových porostů
• úklid v okolí vodních toků
• čištění propustků a odstraňování zátarasů
• pravidelné sledování kvality vody.

zde

 

Pražská zvláště chráněná území

Současní lidé obklopení technosférou mají možnost poznávat fungování přírodních ekosystémů spíše z knih a televize, než přímým fyzickým kontaktem. Krajina pro ně přestává být domovem, kde žijí a pracují, ale stává se cizím místem, kam chodí pouze občas na návštěvu. O to jsou cennější prvky přírodní krajiny, které se zachovaly v městské struktuře až do dnešních dnů, a které jsou cenným dědictvím po našich předcích z relativně nedávné doby, dříve než člověk vědomě či nevědomě začal sám sebe z přírody i krajiny vyčleňovat.

Tak jako ve větší části Evropy i ČR vznikla pražská chráněná území činností člověka, který po staletí a někde i po tisíciletí ovlivňoval krajinu, kterou dnes nazýváme krajinou kulturní.

 

Historie vývoje pražských ZCHÚ

Osídlení pražské oblasti lze datovat do 6. tisíciletí před naším letopočtem. Výrazné zásahy do krajiny na území dnešního města však započaly kolem poloviny 19. století, kdy byly položeny základy prvních průmyslových podniků a přilehlých dělnických čtvrtí zejména v oblasti dnešního Karlína a Smíchova. Vznikají trasy železničních tratí, kterými je město protkáno dosud, rozvíjí se těžba stavebních materiálů, písku, pískovce, vápence. Je to doba odkryvů různých vrstev bohatého a rozmanitého geologického podloží města, doba slavných objevů zkamenělin Joachima Barranda. Řada těchto geologických lokalit má v Praze statut významných zvláště chráněných území celoevropského významu.

Velký růst města pokračoval v 1. polovině 20. století zejména mezi 1. a 2. světovou válkou. Blízké okolí města si však stále zachovávalo charakter venkovské krajiny s intenzivním zemědělstvím. K významnému předělu došlo v roce 1948 po politickém zvratu a nastoupení komunistické správy státu s prvky diktatury. Všeobecným zestátněním majetku, tedy i zemědělské půdy, došlo ve společnosti k otřesu, jehož důsledky pociťujeme doposud. Zemědělství, půda a krajina přestává být postupně pro člověka předmětem a zdrojem obživy, sociální jistotou i duchovním prvkem. Scelují se pole, mnohé pozemky se pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu ukazují jako nerentabilní, zůstávají tedy neobdělány. Dříve citlivý vztah k půdě a stavovská hrdost zemědělců se mění často v lhostejnost. V 70. a 80. letech 20. století nastává epocha velkého plošného rozšiřování města – výstavby sídlišť, která zabrala značné plochy půdy. Je to však naštěstí také doba, kdy jsou vyhlašována první pražská zvláště chráněná území. Jejich vznik byl završen do dnešní podoby v 1. polovině 90 let.

 

Pražskou přírodu formoval již od dávných dob člověk

Díky zemědělské činnosti a úcty našich dávných předků ke krajině se na řadě míst Prahy uchovala rostlinná společenstva a na nich biotopy hmyzu i živočichů, které jsou do značné míry vázány na určité formy zemědělské činnosti. Příkladem jsou přírodní rezervace Divoká Šárka a Prokopské údolí. V obou těchto území existovalo husté osídlení již v dobách před naším letopočtem a v 8. a 9. století zde existovala mohutná slovanská hradiště, jejichž význam ustoupil v době založení Pražského Hradu na začátku 10. století v průběhu formování českého státu.

 

Vzestup významu pražské přírody v rámci města

Jak je patrné z předchozího textu, u vzniku dosud zachovaných částí pražské přírodní krajiny stál již v dávných dobách člověk svou cílenou zemědělskou a pasteveckou činností, jak je tomu ostatně u většiny obdobných lokalit v České republice nebo i v Evropě. Poslední dvě desetiletí 20. století jsou obdobím, kdy si postupně odborná veřejnost uvědomuje historii vzniku dnes chráněných přírodních lokalit jako důsledek činnosti člověka po celá staletí a často i tisíciletí. Současně se ukazuje, že Praha není jen město unikátních historických památek a místem, kde sídlí „genius loci“, ale má i cenné přírodní lokality často spjaté s jeho dávnou historií, které však byly předky nepřetržitě po staletí udržovány a obdělávány. Tím se zejména na nelesních plochách postupem času vytvořila společenstva fauny a flory, která jsou na tento způsob údržby do značné míry vázána a která by bez ní zanikla. Ukázalo se, že lokality chráněné statutem zvláště chráněného území potřebují nejen vysoký stupeń ochrany, ale také odborný management a pravidelnou údržbu, která by velmi citlivě simulovala dřívější zemědělskou činnost a která více než 40 let zcela chyběla. Přelom tisíciletí je tedy období, kdy se v Praze rozvíjí údržba zvláště chráněných území.

Hlavní město má celkem 88 zvláště chráněných území, z nichž 77 kategorie přírodní památka a přírodní rezervace je v péči města.

 

Nežádoucí dřeviny a rostliny ovlivňující pražskou chráněnou přírodu

Pro vytvoření podmínek k regeneraci a návratu lučních, stepních ale i lesních ekosystémů je třeba nejprve zastavit agresivní sukcesi křovin a dřevin i některých dalších rostlin, zvláště trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) a trnky (Prunus spinosa). Trnka je světlomilný keř vyskytující se v české krajině přirozeně a osidlující především meze, okraje lesů nebo plochy bez pravidelné údržby, akát je introdukovaná dřevina původem se Severní Ameriky, zpočátku vysazovaná pouze v parcích a soukromých dendrologických sbírkách. Koncem 19. a v průběhu prvních desetiletí 20. století byl akát masově vysazován lesníky zejména na prudké svahy a chudá, exponovaná stanoviště. Během druhé poloviny 20. století se začal samovolně masově rozšiřovat zejména do ploch dlouhodobě neudržovaných. Nyní jsou jeho souvislé porosty nacházející se často v přírodně významných lokalitách velkým varováním a výstrahou, jako připomínka a pomník neúcty člověka ke krajině.

Známý je příběh bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum), nebezpečné a jedovaté rostliny, jejíž výskyt se daří v rámci města minimalizovat. Poměrně častý je výskyt křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis), která se šíří především podél vodních toků a v nedávné době také netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Tedy rostliny, které dokáží velmi rychle vytlačit domácí flóru, obsadit její stanoviště a tím ovlivnit hmyz a živočichy na původní stanoviště vázané. Všechny uvedené rostliny jsou pravidelně redukovány. Velký výskyt netýkavky žláznaté je v současnosti pozorován v Šáreckém údolí, kde také probíhá její systematická likvidace pravidelným kosením a vytrháváním.

 

Péče o ZCHÚ, péče o krajinu

Lze říci, že v některých místech, jako je např. přírodní rezervace Divoká Šárka, Prokopské údolí, zvláště chráněná území v oblasti Tróje či přírodní památka Hrnčířské louky již můžeme nazvat údržbu chráněných území péčí o přírodní území města tradičními metodami směřujícími k obnovení a zachování historické krajiny. Zde se daří postupně potlačovat nevhodné a agresivní dřeviny a vytvářet podmínky pro návrat a opětovné šíření rostlinných společenstev ale i odpovídající dřevinné skladbě lesních porostů.

 

Podíl pastvy na utváření pražské přírody

Terénní reliéf města je značně členitý, rozdíl mezi bodem s nejnižší a nejvyšší nadmořskou výškou činí 222 m. Zejména na prudkých svazích s jižní expozicí a vysýchavých lokalitách s minimální bonitou půdy se postupem staletí vytvořila rostlinná společenstva „xerotermních trávníků“ sice jako společenstva druhotná, ovšem zaujímající zde toto místo po mnoho let. Vzhledem k dřívějšímu venkovskému charakteru osídlení okolí dnešního centra města byl součástí tehdejšího zemědělství po celá staletí chov drobného domácího zvířectva, kromě jiného i ovcí a koz. Odhadujeme, že jich zde byly chovány tisíce. Pohybovaly se a pásly především na plochách, které nebylo dost dobře možné využít jako pole nebo louky. Stáda pravidelně redukovala travní porosty, zejména kozy spásáním keřů v zárodku zamezovaly sukcesi křovin a dřevin do území. Zvířata drobným narušováním půdy kopýtky a zároveň hnojením vytvářela podmínky pro růst a rozmnožování celé řady specifických travin a květin. Tento stav však v 50. letech vzhledem k socialistické zemědělské velkovýrobě a ke změnám vlastnictví půdy, expanzi stavební činnosti ale i postupné změně životního stylu ustal. Abychom tyto lokality v rámci hlavního města zachovali, přistoupili jsme u vybraných lokalit alespoň k částečnému a citlivému simulování dřívějšího obhospodařování krajiny. K tomu napomáhá již sedmým rokem řízená pastva stáda ovcí a koz na vybraných lokalitách. V současné době od května do října dvě až tři stáda těchto zvířat obhospodařují 21 lokalit na 16 chráněných územích. Stádo je v lokalitě vždy pouze po omezenou dobu, aby pastva byla optimální.

 

Nenahraditelnost ZCHÚ

Vše tedy nasvědčuje tomu, že tento způsob péče udržovaným lokalitám velmi prospívá a je významným přínosem k zachování historického rázu zachovalých částí pražské krajiny i stabilizaci zastoupení její fauny a flory. Je dobře, že si současná Evropa ale i město Praha, jako centrum České republiky, váží a klade důraz na zachování přírodního dědictví, kulturního dědictví, kulturních památek apod. Ku příkladu většina evropských skvostů historických památek zapsaných na seznamu UNESCO je zdokumentováno tak dokonale, že v případě nutnosti lze tyto stavby v původní podobě bez potíží obnovit. Ztráta historických ekosystémů jejich ponecháním přirozené sukcesi nebo dokonce poničení stavbami je nenahraditelná.

Dnešní technika umí vrátit zpět poškozený reliéf krajiny, nebo znovu postavit katedrálu poničenou zemětřesením, navrátit však zpět celý systém složitých vazeb organismů unikátních ekosystémů vytvářených po staletí však nikdy nedokáže… Takové ztráty by byly nevratné.

Bez ochrany a údržby pražských zvláště chráněných území by došlo k nenahraditelným ztrátám.

Hlavní město České republiky Praha si uvědomuje cenu a význam svých dochovaných přírodních lokalit a proto předpokládáme, že nastoupená cesta údržby pražských zvláště chráněných území se bude i nadále úspěšně rozvíjet.