Pramen: na západním okraji Prahy, u obce Chýně. Délka toku: společně se Šáreckým potokem 19,5 km. Velikost povodí: společně se Šáreckým potokem 62,9 km2.
Litovický potok má na rozdíl od většiny pražských potoků velice zajímavý již začátek svého toku. Jde totiž o soustavu rybníků a bažantnice mezi Břvemi a Hostivicemi, kudy navíc prochází trasa naučné stezky Hostivické rybníky.
Další zvláštností Litovického potoku je změna jeho jména pod vodní nádrží Džbán, kdy se z něj stane potok Šárecký.
Do Hostivic, části Břve, jezdí od stanice metra Zličín autobusová linka číslo: 358. Zastávka se jmenuje Hostivice Břve a nachází se přímo na okraji Litovického rybníka.
Začátek pro cyklisty:
Pro začátek trasy podél Břevského potoka je vhodná stanice metra Zličín, odkud se přes Zličín sjede do ulice Hrozenkonské, kterou již vede cyklotrasa číslo: 201. Tato trasa vede přes Sobín přímo do Břví k Litovickému rybníku.
km
Místo
Zajímavosti
0
Zastávka autobusu Hostivice Břve
Od zastávky se jde zpět, proti směru jízdy k hrázi Břevského rybníka.
0,3
Ulice U obory
Před stavidlem rybníka vlevo do ulice U obory. V těchto místech se setkáváte se zelenou značkou NS Hostivické rybníky. Po této značce se pokračuje dále, až do Litovic.
1,0
Lovecká chata
Rozcestí u lovecké chaty, značená cesta zde odbočuje vlevo.
1,7
Začátek Hostivic
Trasa NS vstupuje do zástavby a na hráz Litovického rybníka, po které se pokračuj k Litovické ulici.
V těchto místech se na trasu napojuje cyklostezka č.: 201, směřující sem ze Zličína.
2,1
Konec hráze
Cesta po hrázi ústí na Litovickou ulici, kde je oficiální začátek trasy NS Hostivické rybníky. Rovněž zde vede cyklotrasa č.: 0081.
Od hráze pokračuje trasa přímo po hlavní ulici Litovické, která vás dovede na Husovo náměstí. Potok v těchto místech musíte opustit, protože protéká nepřístupným územím. Jinou, klidnější, ale na orientaci náročnější variantu nabízí cesta po hrázi a po první odbočce vlevo do lesa. Na konci zástavbou stále rovně do ulice Ke Stromečkům, na jejím konci vlevo do ul. Komenského, která ústí na Husovo náměstí.
2,1
Odbočka k Litovické tvrzi
Na konci hráze lze odbočit vlevo po Litovické ulic, kde asi po 500 metrech stojí po pravé straně zachovalá Litovická tvrz.
Husovo náměstí je středem Hostivic, dominantou náměstí je zámek. Přes náměstí se pokračuje na hlavní ulici Čsl. armády a po ní vpravo směrem k Jiráskově ulici po levé straně.
V těchto místech se trasa poněkud odchyluje od vlastního potoka, který na kraji Hostivic podtéká železniční násep a pokračuje územím, kde není vhodná cesta.
Z hlavní Čsl. armády se odbočuje vlevo do Jiráskovy ulice, která vede obloukem vpravo k závorám a dále k hřbitovu.
4,8
Hřbitov
Zde končí Hostivice a začíná klidná komunikace, vedoucí kolem oplocení letiště v Ruzyni. Tato asfaltová cesta je vhodnou spojkou pro cyklisty, protože jedinou další možností je jízda po velmi frekventované a úzká Karlovarské.
Za hřbitovem se nabízí zajímavý výhled na údolí Litovického potoka a do míst kde je bývalý Peterkův mlýn.
Před oplocením v přejdete přes most dálniční obchvat Prahy a budete pokračovat podél oplocení letiště, až na jeho konec. Dále trasa vede vpravo dolů a přes trať za ní vlevo k retenční nádrži Strnad.
7,5
Jiviny
Na hrázi nádrže Jiviny pokračuje trasa rovně k Ruzyni.
7,5
Odbočka do Řep
Cestou vpravo přes hráz a přes Řepy lze dojít ke klášteru Boromejek a řepskému hřbitovu.
Před železniční zastávkou vpravo dolů na Staré náměstí v Ruzyni.
8,5
Staré náměstí v Ruzyni
Z náměstí se jde kolem brány vazební věznice úzkou uličkou, ústící na náměstí Českého povstání. Dále se pokračuje ulicí Ruzyňskou. V těchto místech Litovický potok teče pod zemí, kam vstupuje těsně před věznicí. Zanedlouho dojdete ke zdi kolem Hvězdy
V těchto místech se znovu objeví Litovický potok, ve zdi je malá branka a trasa odbočuje vpravo od ulice podél potoka. Jde se po malé pěšince, která stoupá do Horní Liboci.
10,1
Horní Liboc
Pěšinka končí na prostranství s kostelem sv. Fabiána a Šebestiána, je zde rovněž zastávka autobusu 179 „Libocká“. Trasa vede dále po ulici Fabiánské, dolů k Libockému rybníku. Tento rybník lze obejít z obou stran k podjezdu pod železniční tratí. Na levém břehu stojí památný strom, dub letní.
Na konci Libockého rybníka je průjezd pod železniční tratí, za kterým začíná zahrádkářská kolonie. Trasa pokračuje rovně po široké cestě až na konec zahrádek, před výškové domy.
11,6
Mostek přes Litovický potok
Zde se opět setkáte s Litovickým potokem, který doposud tekl mezi zahrádkami. Další cesta vede po levém břehu, po asfaltovém chodníku až k hlavní ulici Evropské. Zde je nejbližší přechod pro chodce vpravo.
12,2
Přechod přes Evropskou
Na druhé straně přechodu je nutno vrátit se kousek zpět a projít protihlukovou barierou, za kterou začíná zástavba starých Vokovic. Zástavbou protéká potok směrem k vodní nádrži Džbán.
Logickým pokračováním výletu je trasa podél Šáreckého potoka, která je popsána zvlášť. Nejbližším prostředkem MHD jsou tramvajové linky 20 a 26 nebo autobusy 119, 218, jezdící po Evropské ulici.
Pro cyklisty:
Cyklisté mohou využít cyklostezku podél Evropské ulice. Další možností je cyklotrasa VE – DE (Veleslavín- Dejvice). Bez problému je rovněž průjezdná trasa podél Šáreckého potoka.
Zámek vznikl jako novostavba v letech 1689 – 97 a byl postupně přestavován do dnešní podoby. Kaple byla dostavěna dodatečně v roce 1751 a autorem je Kilián I. Dientzenhofer.
Nově zrekonstruovaný objekt od svého vzniku v 19. století vystřídal několik funkcí: byl zde klášter, ženská věznice a výzkumný ústav zemědělské techniky. V současnosti je zde domov sv. Karla Boromejského, kde řádové sestry Boromejky pečují o lidi potřebné a zároveň jim pomáhají i odsouzené z nedaleké věznice v Ruzyni.
Skládá se z několika oddělených částí. Největší je představována běžným hřbitovem, na sousedním jsou pochovány řádové sestry a zadní část dříve sloužila v letech 1886 až 1948 jako hřbitov vězeňský. Zde je dodnes zachován jediný náhrobek legendárního Václava Babinského (20. 8. 1796 až 1. 8. 1879).
Staré náměstí 9., čp. 15. Ruzyně. Náleží k nejstarším ruzyňským hospodářským usedlostem. Příslušníci rodu Kubrů byli ruzyňskými rychtáři. Původně barokní stavba ze začátku 18. století je od roku 1964 památkově chráněn.
Poprvé se o Ruzyni zmiňuje zakládací listina břevnovského kláštera z roku 993, která je však pozdějším falzem. Ves je poprvé věrohodně připomínána počátkem 15. století. V době husitských bouří zabrali ves Pražané, později se stala obec stala součástí purkrabských statků. Koncem 18. století přešla obec do zemské správy.
Na Starém náměstí je ukryta kaplička s datem 1854. Na témže náměstí je zachováno několik památkově chráněných rolnických usedlostí (čp. 4, 5, 6, 8, 9, 10, 13, 15, 18). Všechny tyto usedlosti jsou doloženy již v 16. století.
CHPV. 1988. Výměra 84,15 ha. Historická obora – park se smíšeným porostem. Původně královská obora. Je renesančního původu, vznikla po roce 1534 a rozkládá se v nadmořské výšce 320 – 370 metrů, má rozlohu 84 ha. V oboře roste převážně buk lesní, dále dub letní i zimní, habr obecný, javor mléčný a javor horský neboli klen. U zdi obory, v místě zvaném Světlička, vyvrcholila 8. 11. 1620 bitva na Bílé Hoře.
Tvoří dominantu stejnojmenné obory a nachází se na průsečíku tří cest.Základní kámen letohrádku byl položen 28. června 1555, a to arcivévodou Ferdinandem I., stavba byla dokončena již rok po té. Letohrádek má půdorys šesticípé hvězdy a oproti původní podobě se současný vzhled letohrádku liší tvarem střechy, k úpravě došlo ve 2. polovině 17. století. Stavba prošla v letech 1948 – 1951 obnovou. Letohrádek sloužil v období let 1785 – 1874 jako prachárna.
Původně kaplička připomínající bitvu na Bílé hoře. Kaplička byla v letech 1704 – 1730 přestavěna K. Lunou na kostel Panny Marie Vítězné, vzniklo tak mariánské poutní místo. Uvnitř je bohatá malířská výzdoba.
Kostel v Horní Liboci. Historie kostela sahá podle kroniky Václava Hájka z Libočan až do roku 992. Spolehlivě je však kostel doložen až ve 14. století. Původní stavba kostela byla zbořena roku 1842 a v roce 1844 byl otevřen kostel nový.
Ve vedlejší faře sídlí konvent Karmelitánů.
Obec Liboc patřila od roku 993 břevnovskému klášteru.
Pro pěší je trasa podél Litovického potoka, dobře průchodná, a to bez vážnějších kolizí s automobilovou dopravou. Totéž platí i pro cyklisty, pro které může být zajímavou variantou příjezdu do Prahy ve směru od Rakovníka.