Kvalita vody

Rok 2014:

Z geologického hlediska leží studánka v pruhu tvořeném paleozoickými šáreckými břidlicemi, které jsou typicky tmavošedé jílovitopísčité slídnaté, relativně odolné vůči zvětrávání, ne však v porovnání se sousedními buližníky, které budují výšinné hradiště, i skaleckými křemenci, které probíhají z druhé strany. Geologické poměry lokality jsou poměrně složité.

Souvrství šáreckých břidlice vytváří kolektor s omezenou puklinovou propustností a s velmi malou vododajností. Zvýšená propustnost je pouze v přípovrchové zóně zvětralina a rozpojení puklin. Zvětralinová zóna je sycena z výše položených písků a písčitých hlín, které jsou reliktem křídových sedimentů v nejvýše položených partiích terénu a vytvářejí plošně omezený průlinový kolektor napájený infiltrací dešťových srážek. Voda prosakuje do svahových hlinitých uloženin a zvětralinové zóny jinak málo propustného skalního podkladu, po kterém stéká mělce pod povrchem do údolí směrem k Šáreckému potoku (drenážní báze).

Vydatnost pramene je velmi malá a pohybuje se řádově okolo 0,001 l/s.

Podzemní voda je středně až slabě mineralizovanou hydrochemického typu Ca-HCO₃ až Ca-HCO₃–SO₄, s neutrálním pH a odpovídá chemismu křídových kolektorů. Je však částečně ovlivněna chemismem ordovických šáreckých břidlic. Analýza obsahu těžkých a toxických kovů rozpuštěných v podzemní vodě prokázala koncentrace arsenu přibližně dvojnásobné hodnoty (19,8 μg/l) ve srovnání s limitem pro pitnou vodu.  Přítomnost arsenu je patrně způsobená zvětráváním šáreckých břidlic s pyritickým zrudněním.

Nápadná je vyšší koncentrace fosforu (>2mg/l) a také draslíku v porovnání s obdobnými studánkami. Může to být znak eutrofizace vody v jímce vlivem hospodaření na okolních plochách.

Monitoring kvality byl proveden teprve potřetí (2008, 2012 a 2014). Celkově došlo k poklesu koncentrace síranů, chloridů, dusičnanů a nově i dusitanů. Klesá obsah rozpuštěných látek. Pravidelná údržba a vyčištění jímky má pozitivní vliv na kvalitu vody.