Kvalita pitné vody

(Informace z ročenky Praha životní prostředí 2005)

Praha byla v roce 2004 zásobovaná po dobu 11-ti měsíců ze dvou úpraven pitné vody (Želivka, Káraný), v průběhu jednoho měsíce ze tří úpraven pitné vody – Želivka, Káraný, Podolí.

Od konce roku 2002 slouží úpravna Podolí jako záložní zdroj pro Prahu. V roce 2004 byl v březnu obvyklý provoz úpravny Podolí, kdy vyráběná voda z této úpravny byla distribuována spotřebitelům. Po zbytek roku nebyla voda z této úpravny distribuována.

V roce 2004 byla kvalita pitné vody v 1.–4. měsíci hodnocena dle vyhlášky MZdr. č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. Od 1. 5. 2004 vstoupila v platnost novela této vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody (dále jen vyhláška). Jedná se o prováděcí vyhlášku k zákonu o ochraně veřejného zdraví č. 258/2001  b. v platném znění. Uvedené předpisy jsou v souladu s požadavky EU na pitnou vodu.

Proces výroby pitné vody byl v roce 2004 sledován laboratořemi na jednotlivých úpravnách v rozsahu ukazatelů nezbytných z technologického hlediska. V celé šíři ukazatelů dle vyhlášky byly rozbory prováděny v Oddělení laboratorní kontroly Praha (OLK Praha). Od roku 2001 jsou všechny laboratoře PVK, a. s. (pro kontrolu pitné i odpadní vody včetně vzorkování) sloučeny do Útvaru kontroly kvality vody. Laboratoře pitné vody – OLK Praha, OLK Káraný a OLK Želivka jsou akreditovány Českým institutem pro akreditaci (ČIA) v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025 včetně vzorkování, č. osvědčení 1247; 1247,1; 1247,2.

Program sledování kvality pitné vody na rok 2004 jak pro úpravny tak pro distribuční síť byl vypracován v souladu s požadavky platné legislativy a Hygienické stanice hl. m. Prahy resp. Krajské hygienické stanice Středočeského kraje a podle potřeb jednotlivých úpraven.

Celkem laboratoře PVK, a. s. v roce 2004 sledovaly kvalitu pitné vody u 5779 vzorků s celkovým počtem stanovení 154 639. Z toho 4219 vzorků bylo odebráno z pražské distribuční sítě, kde bylo provedeno 120 696 stanovení. Pro úpravnu Želivka bylo zpracováno 997 vzorků (19 799 stanovení) upravené vody, pro úpravnu Káraný 446 vzorků (11 269 stanovení) a pro úpravnu Podolí bylo zpracováno 137 vzorků (2875 stanovení) pitné vody. Z celkového počtu provedených analýz pitné vody bylo 1,40 % v nesouladu s vyhláškou.

 

Vodárna Želivka

Úpravna vody Želivka je nejmodernější a největší úpravnou vody pro hl. m. Prahu. Doprava pitné vody je zajištěna štolovým přivaděčem o průměru 2,64 m a délce 51,97 km. Podíl Želivky v roce 2004 na zásobování Prahy pitnou vodou byl 75,7 %. Úpravna vody Želivka zásobuje pitnou vodou i oblasti Středočeského a Kraje Vysočina.

Maximálním špičkovým výkonem 6900 l.s^-1 pitné vody a výkonem v roce 2004 cca 103,3 mil. m³ za rok pitné vody se řadí úpravna vody Želivka k největším úpravnám vody v Evropě a je největší úpravnou vody v České republice.

Kvalita vyrobené vody splňovala v roce 2004 limitní hodnoty dané platnou legislativou. Jediným problematickým parametrem v upravené vodě byl mikroskopický obraz v průběhu jarní a podzimní cirkulace. Tyto přírodní jevy na vodárenské nádrži vyžadují zvýšená technologická opatření v kritických uzlech jak ve vlastní technologické lince úpravy vody, tak v průběhu distribuce vody, aby byla spotřebiteli dodávána voda vyhovující kvality. Vzhledem k charakteru zdroje surové vody (povrchová voda) je obsah minerálů velmi nízký a voda není ani po finální alkalizaci upravené vody v optimální vápenato-uhličitanové rovnováze. Dle TNV 75 7221 je s hlediska koroze na kovová potrubí voda zařazena do druhého stupně agresivity, tj. jedná se o vodu středně agresivní. Korozívnost želivské vody je snižována optimalizací dávky vápenného hydrátu na pH vody 8 až 8,5, což současná legislativa připouští.

Od roku 2001 PVK, a. s. cíleně systematicky sleduje skupinu triazinových herbicidních látek. V surové vodě, zejména po povodňových stavech, byly zjištěny varovné koncentrace blížící se limitní hodnotě pro pitnou vodu. Ve vlastních přítocích do vodárenské nádrže byly opakovaně zjištěny i koncentrace těchto látek v několikanásobném překročení této limitní hodnoty (100 ng.l^-1 pro jednotlivý pesticid, suma pesticidních látek 500 ng.l^-1). Ve vodárenské nádrži Švihov je prováděn společný monitoring PVK, a. s. a Povodí Vltavy, s. p. z hlediska základních chemických a mikrobiologických parametrů a na základě zjištění výskytu triazinových herbicidů byl tento společný monitoring od roku 2004 doplněn o tyto látky.

Z regulačních vodojemů úpravny Želivka je voda odváděna štolovým přivaděčem do vodojemu v Jesenici a odtud je po dochlorování distribuována po Praze.

 

Vodárna Káraný

Vodárna v Káraném jako jediná dodává vodu podzemní, která se vyznačuje výbornými parametry jakosti a z toho plynoucími příznivými biogenními vlastnostmi. Tato podzemní voda vykazuje vyrovnaný obsah iontů, které pozitivně ovlivňují i organoleptické vlastnosti vody.

Podzemní pitná voda je v Káraném získávána ze tří systémů: Přirozená infiltrace, umělá infiltrace a zdroj artéské vody (mimořádně kvalitní voda jímaná ze 7 artéských vrtů z hloubek 60–80 metrů). Z artéské vody je provzdušněním a pískovou filtrací odstraňováno železo. Po povinném zdravotním zabezpečení chlórem je voda dopravována do Prahy třemi výtlačnými řady o shodné délce 23 km.

Kvalita vyrobené vody v roce 2004 splňovala v celé šíři limitní hodnoty dané aktuálně platnou legislativou. Organické polutanty sledované v souladu s platnou legislativou se trvale pohybují pod mezí stanovitelnosti. Z hlediska koroze se voda blíží k vápenato-uhličitanové rovnováze s velmi nízkým korozním účinkem na kovová potrubí. Dle TNV 75 7221 je zařazena na rozhraní 1. a 2. kategorie agresivity, tj. voda mírně až středně agresivní. Zákon o vodách (č. 254/2001 Sb.) řeší ochranná pásma vodních zdrojů formou obecné ochrany. Z tohoto titulu je provozovatelem zajišťován kontrolní monitoring jakosti jímané vody a surové vody v Jizeře, včetně dalších kontrolních míst zájmového území. V 1. čtvrtletí 2004 byl dokončen matematický model jímacího území Káraný. Následně byly zpracovány prvotní dílčí výstupy z tohoto modelu. Jedním z nich byla optimalizace míst a počtu parametrů ve sledovaných profilech PHO a optimalizace provozu umělé infiltrace. Dále byl zahájen cílený „dusičnanový monitoring“ na jímacích řadech břehové infiltrace.

Podíl Káraného v roce 2004 na zásobování Prahy pitnou vodou byl 23,3 %, úpravna vyrobila za rok 2004 cca 31,8 mil. m³ kvalitní pitné vody (charakteru vody podzemní).

 

Vodárna Podolí

Již v úvodu je konstatováno, že úpravna Podolí slouží od konce roku 2002 jako záložní zdroj pro Prahu. Úpravna je pravidelně udržována v takovém stavu, aby v případě potřeby byla schopna kdykoli zahájit výrobu pitné vody.

Úpravna vyráběla vodu do distribuční sítě v roce 2004 po dobu 1 měsíce: 8. 3.–8. 4. 2004, kdy kvalita surové vody byla z hlediska upravitelnosti dobrá, kvalita vyráběné vody vyhověla požadavkům vyhlášky. Lze konstatovat, že i kvalita surové vody byla v roce 2004 v obvyklých hodnotách a je i dle laboratorních pokusů prováděných po celý rok upravitelná na vodu pitnou.

Vzhledem k charakteru zdroje surové vody (povrchová voda) není upravená voda ani po finální alkalizaci v optimální vápenato-uhličitanové rovnováze. Dle TNV 75 7221 je voda s hlediska koroze na kovová potrubí zařazena do druhého stupně agresivity, tj. jedná se o vodu středně agresivní.

Od roku 2001 se provádí systematické sledování triazinových herbicidů v surové vodě a v hlavních přítocích Vltavy (Sázava, Berounka) a to včetně vody z vltavské kaskády (profil Zbraslav). Do léta 2002 (než došlo k odstavení úpravny do záložního režimu) byly zvýšené koncentrace jednotlivých triazinů (především atrazinu) v upravené vodě řešeny mícháním vyrobené vody s vodou z ostatních zdrojů tak, aby nedošlo k překročení limitních hodnot u spotřebitele v distribuční síti. V případě nutného najetí úpravny jako záložního zdroje, pokud budou zjištěny zvýšené koncentrace pesticidů, bude tento režim „míchání zdrojů“ aplikován.

Podíl Podolí v roce 2004 na zásobování Prahy pitnou vodou byl cca 1%, celkové množství vyrobené pitné vody bylo za 1 měsíc provozu cca 1,3 mil. m³.

 

Distribuční síť

V průběhu distribuce pitné vody dochází ke kvalitativním změnám v důsledku:

• působení materiálů přicházejících do styku s pitnou vodou (druhotné zaželeznění vlivem koroze),
• v souvislosti s poklesem spotřeby vody dochází k prodlužování doby zdržení vody v distribuční síti (dále jen DS), snížení rychlosti proudění (pokles konc. vol. Cl₂ Ţ možné mikrobiologické závady),
• poruchovosti distribuční sítě,
• manipulacím v souvislosti s rekonstrukcemi vodovodních sítí,
• v období zvýšeného biosestonu v surové vodě dochází v případě ÚV Želivka ke zvýšení dávek ozonu a Cl₂ na výstupu z úpravny. V důsledku toho je v DS sledován nárůst vedlejších produktů chlorace (THM) u spotřebitele. Jednotlivé trihalogenmethany ani celková suma THM nepřekročily ani v roce 2004 povolené limitní hodnoty dané legislativou,
• v důsledku prodlužující se doby zdržení vody bylo nutné zajistit dochlorování vytypovaných celků DS z důvodu zajištění mikrobiální nezávadnosti. Kromě stabilních míst dodatečné desinfekce (Cl₂, NaClO) je možné na základě zjištěných havarijních situací operativně zajistit dezinfekci cílené části DS mobilním bateriovým zařízením,
• analogicky jako na úpravnách jsou všechny akumulace a ČS v DS pravidelně sanovány s následnou kontrolou kvality vody po čištění,
• z důvodu zlepšení kvality vody v DS je od roku 2002 aplikován „Odkalovací řád hlavních distribučních řadů“. Kromě toho jsou prováděny cílené proplachy lokálních problémových oblastí DS,
• v oblastech pražské DS, kde dochází k trvalému překračování limitních hodnot Fe (v důsledku koroze trubních materiálů) je orgánem ochrany veřejného zdraví dána výjimka z limitních hodnot tohoto parametru na časově omezenou dobu. Do doby platnosti výjimky je nutné zajistit nápravu ať již formou rekonstrukce stávajícího potrubí nebo výměnou trubního systému. Z hlediska kvality vody jsou tyto oblasti s udělenou výjimkou upřednostněny v plánovaných opravách nebo investičních akcích.

Uvedené důvody zhoršení kvality způsobují cca 1,5% nárůst nevyhovujících parametrů v porovnání s procenty nevyhovujících analýz na výstupu z úpraven.

Kvalita pitné vody v distribuční síti je pravidelně kontrolována Orgánem ochrany veřejného zdraví (OOVZ) – hygienickou stanicí hl. m. Prahy. V roce 2004 nebyly zjištěny závažné výkyvy v kvalitě vody u vzorků sledovaných v rámci superkontroly OOVZ. Výsledky kvality vody u spotřebitelů jsou od roku 2004 v elektronické podobě předávány do celostátního monitoringu OOVZ (software PiVo), tato povinnost je dána zákonem č. 258/00 Sb. v platném znění. Výsledky kontrolních radiologických analýz upravené vody na úpravnách jsou dle požadavku platné legislativy každoročně předávány Státnímu ústavu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

 

Obr. Porovnání úpraven a vodovodní sítě z hlediska vybraných ukazatelů

Zdroj: PVK, a. s.