Emise - zdroje znečisťování ovzduší, 2010

Informace ze zkrácené verze RŽP 2010

Stacionární zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1-3)

Množství emisí ze stacionárních zdrojů (kategorie REZZO 1–3) je celostátně sledováno u základních znečišťujících látek: tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3) a u dalších vybraných škodlivin, jako jsou těžké kovy a persistentní organické látky.

Dlouhodobě zjišťované a vyhodnocované údaje dokumentují trvalý dlouhodobý pokles emisí tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů.
Tento příznivý vývoj je důsledkem:

  • snižování spotřeby paliv
  • změny skladby spalovaných paliv

 

Obr 1 : Významné stacionární zdroje emisí, Praha, 2010

Obr  Významné stacionární zdroje emisí, Praha, 2010
Zdroj: ČHMÚ

 

Tab. 1 : Celkové emise ze stacionárních zdrojů v Praze, za rok 2010 – předběžné údaje [t.rok-1]

2010 tuhé látky SO2 NOx
569 1 507 2 642

Zdroj: ČHMÚ

 

Tab. 2 : Evidovaný počet zdrojů znečišťování ovzduší v Praze, 2010

Kategorie 2010
REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje, celkem 221
REZZO 2 - střední zdroje celkem, v tom: 3 153
Tuhá paliva 31
Kapalná paliva 66
Plynná paliva 2 661
Ostatní vč. technologií 395

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

 

Obr 2 : Měrné emise ze stacionárních zdrojů, Praha, 2000 – 2010 (od r. 2008 zahrnuty emise tuhých látek ze stavebních činností)

Obr.  Měrné emise ze stacionárních zdrojů, Praha, 2000 – 2010 (od r. 2008 zahrnuty emise tuhých látek ze stavebních činností
Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP


 

Mobilní zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 4 - doprava)

Nejvýznamnější zdroj emisí znečišťujících látek představuje automobilová doprava, jejíž negativní vliv přetrvává. Vyhodnocení emisní bilance automobilové dopravy je prováděno pravidelně ve dvouletých cyklech v rámci projektu ATEM – Modelového hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy.

Obr 3 : Emise z dopravy

Obr. Emise z dopravy
Zdroj: ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o

 

Emise skleníkových plynů

Systematické sledování emisí skleníkových plynů má v České republice kratší historii, než je tomu u klasických škodlivin evidovaných v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (viz předchozí kapitola). V podmínkách ČR se sledují tyto skleníkové plyny: oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), fluorid sírový (SF6) a dvě velké skupiny plynů označované jako částečně (HFC) a zcela (PFC) fluorované uhlovodíky.

Měrné emise skleníkových plynů v hl. m. Praze ze sledovaných kategorií zdrojů se v posledních letech pohybují na ustálené úrovni přibližně 8 t CO2 ekvivalent na obyvatele. Za posledních 5-7 let lze pozorovat slabý pokles a opětovný nárůst v roce 2010, kdy se celkové emise skleníkových plynů vrátily za hranici 10 mil. t. Měrné emise dosáhly přitom 7,96 t CO2 ekv. na obyvatele. Největším podílem přispívají emise z výroby elektřiny, dále emise ze spalování zemního plynu, z dopravy a z výroby dálkově dodávaného tepla.

Obr 4 : Celkové emise skleníkových plynů na území hl. m. Prahy [tis. t CO2 ekv.]

Obr. Celkové emise skleníkových plynů na území hl. m. Prahy 2003-2010 [tis. t CO2 ekv.]
Zdroj: ČHMÚ, CDV, D. Vácha

 

Obr 5 : Podíly kategorií zdrojů na emisích skleníkových plynů, Praha, 2010

Obr. Podíly kategorií zdrojů na emisích skleníkových plynů, Praha, 2010
Zdroj: ČHMÚ, CDV, D. Vácha

27. února 2013
27. února 2013