Doprava a životní prostředí v hl.m. Praze

text z ročenky Praha ŽP 2004

(informace z ročenky Praha ŽP 2004)

Automobilová doprava je jevem, který s přibývajícími počty vozidel a s nárůstem provozu stále více ovlivňuje obyvatelstvo i městské prostředí. Stává se prioritním problémem velkých měst a obzvláště Prahy, která zaujímá v automobilové dopravě České republiky specifické postavení, projevující se v nadprůměrně vysokých intenzitách i dopravních výkonech ve srovnání s jinými českými městy nebo s dálnicemi a silnicemi v extravilánu. Problematikou automobilové dopravy v Praze a sledováním dopravy na vybrané komunikační síti se zabývá Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy (ÚDI), z jehož podkladů čerpá tato kapitola.

Vývoj motorizace a automobilizace

Celkový počet motorových vozidel registrovaných na území Prahy se výrazně zvyšoval do roku 1999, v letech 2000–2003 se nárůst zpomalil. V roce 2003 přibylo v Praze cca 9700 registrovaných motorových vozidel. Rozhodující podíl na přírůstcích motorových vozidel tvoří osobní automobily.

Obr. - Počet motorových vozidel

počet motorových vozidel

Zdroj: ÚDI

Poznámka: Do roku 2001 byly údaje o počtech registrovaných motorových vozidlech v Praze i ČR přebírány od Policie ČR. Od roku 2002 jsou tyto údaje přebírány od nových správců těchto údajů, kterými jsou za Prahu Magistrát hl. m. Prahy, Odbor dopravně správních agend, a za ČR Ministerstvo dopravy, Odbor dopravně správních agend. Uvedený počet osobních automobilů v Praze je odborným odhadem Ústavu dopravního inženýrství hl. m. Prahy, neboť správce údajů za Prahu nerozlišoval v období leden 2002 až září 2003 jednotlivé druhy vozidel registrovaných po 1. 1. 2002 a tudíž měl k dispozici pouze údaje o celkovém počtu motorových vozidel. Uvedený počet motorových vozidel i osobních automobilů v Praze v roce 2003 je rovněž odborným odhadem Ústavu dopravního inženýrství hl. m. Prahy, neboť správce údajů za Prahu od října 2003 již rozlišuje všechny druhy vozidel, avšak s tím, že počet 654 667 vykazovaných registrovaných vozidel k 31. 12. 2003 je o cca 130 000 vozidel nižší než skutečný.

Intenzity automobilové dopravy v pracovních dnech

Základním agregovaným ukazatelem vývoje automobilové dopravy v Praze jsou dopravní výkony (ujeté vozokilometry) na celé komunikační síti. Dopravní výkony sleduje ÚDI od roku 1978. Kromě dopravních výkonů slouží ke zjišťování trendů vývoje pražské automobilové dopravy také kordonová sledování tzn. periodická dopravní sčítání na místech vytvářejících ucelený kordon všech významných vstupních komunikací do vymezené oblasti. Časové řady jsou k dispozici v ÚDI ve vnějším i centrálním kordonu od roku 1961.

Poznámka: Všechny údaje o dopravních výkonech se vztahují k období 0–24 hodin průměrného pracovního dne. Veškeré údaje o automobilové dopravě jsou uváděny bez autobusů MHD.

V širší oblasti centra města v roce 2003 intenzita automobilové dopravy na území Prahy ve srovnání s rokem 2002 stagnovala – zůstala prakticky stejná. Ve srovnání s rokem 1990 však vjíždělo do širší oblasti centra města o 36 % vozidel více. Veškerý nárůst po roce 1990 byl tvořen pouze osobními automobily (+46 %) neboť počet nákladních vozidel a autobusů naopak od roku 1990 poklesl o více než polovinu (–54 %). V roce 2003 vjíždělo do této oblasti v rozmezí 6–22 h průměrného pracovního dne 295 000 vozidel, z toho 281 000 osobních automobilů.

Ve středním pásmu města se automobilový provoz zvýšil oproti roku 2002 o 3–10 %. Doprava ve středním pásmu od roku 1990 trvale a výrazně roste. Na některých komunikacích v tomto pásmu se doprava zvýšila trojnásobně až čtyřnásobně.

Ve vnějším pásmu města vzrostla intenzita automobilové dopravy v roce 2003 o 14,0 % oproti roku 2002. Ve srovnání s rokem 1990 přijíždělo denně do Prahy z jejího okolí více než 3x více vozidel (+209 %). Rozhodující část nárůstu po roce 1990 byla tvořena osobními automobily, neboť jejich počet se zvýšil již téměř čtyřnásobně (+272 %). V rozmezí 6–22 h průměrného pracovního dne vjíždělo do města 216 000 vozidel, z toho 188 000 osobních automobilů.

Tempo nárůstu dopravních výkonů automobilové dopravy v Praze po roce 1990 ve srovnání s 80. léty bylo v první polovině 90. let více než 5x vyšší, v roce 2003 opět přibližně 5x vyšší, o 1053 tisíc vozokm/den. Celkově se denní dopravní výkon v Praze zvýšil za posledních 13 let (1991–2003) o 11,5 mil. vozokm/den. Za uplynulých 13 let narostl automobilový provoz v Praze více, než za předcházejících 100 let existence automobilismu od konce 19. století až do roku 1990.

Průměrná obsazenost osobních automobilů v Praze v roce 2003 v centru 1,37, na vnějším pásmu 1,43 a celkem byla 1,41 osob na vozidlo.

Nejzatíženějšími úseky na pražské komunikační síti v roce 2003 byly Barrandovský most se 121 000 vozidel za den, Jižní spojka v úseku 5. května–Vídeňská se 120 000 vozidel za den (0–24 h), Jižní spojka v úseku Vídeňská–Modřanská se 101 000 vozidel za den, Wilsonova ulice na přemostění Masarykova nádraží se 98 000 vozidel za den a Wilsonova ulice u Hlavního nádraží s 96 000 vozidel za den.

Nejzatíženějšími mimoúrovňovými křižovatkami v roce 2003 byly 5. května–Jižní spojka 200 000 vozidel za den, Jižní spojka–Vídeňská 156 000 vozidel za den, Strakonická–Barrandovský most 155 000 vozidel za den, Jižní spojka–Chodovská 135 000 vozidel za den, Jižní spojka–Sulická 128 000 vozidel za den a Bulhar 126 000 vozidel za den.

Nejzatíženějšími úrovňovými křižovatkami v roce 2003 byly Žitná–Mezibranská 77 000 vozidel za den, Anglická–Legerova 72 000 vozidel za den, Argentinská–Plynární 69 000 vozidel za den, Letenské náměstí 68 000 vozidel za den, Argentinská–Jateční 67 000 vozidel za den a náměstí I. P. Pavlova– Sokolská 67 000 vozidel za den.

Míra nárůstu automobilové dopravy je různá v jednotlivých pásmech města. V letech 1991–2003 se zvýšil automobilový provoz takto: v průměru na celé síti +157 %, v širší oblasti centra města +36 %, ve vnějším pásmu +209 % a ve středním pásmu města +100 až +300 %.

Obr. - Intenzita automobilové dopravy na vybrané komunikační síti, 2003

Zdroj: ÚDI

Obr. - Intenzita automobilové dopravy na vybrané komunikační síti, Praha – centrum, 2002

Zdroj: ÚDI

Vliv automobilové dopravy na dopravní poměry ve městě z širšího pohledu

První dopravní problémy jako důsledek přibývajícího počtu automobilů vznikaly v Praze již ve 30. letech 20. století. Vlivem 2. světové války a poválečného vývoje se automobilový provoz ve městě na čas významně utlumil. Málo známou skutečností například je, že stupeň automobilizace z roku 1937, kdy 1 osobní automobil v Praze připadal na 32 obyvatele, byl po válečném a poválečném poklesu dosažen znovu teprve v roce 1959. Rozvoj automobilové dopravy od počátku 60. let s sebou přinesl opětovný vznik známých dopravních problémů a jedním z nich byla nedostatečná kapacita klíčových křižovatek vzhledem k dopravním nárokům. Důsledkem pak byl vznik front pomalu projíždějících vozidel.

Ve srovnání se současným stavem se však až do konce 80. let tyto problémy týkaly spíše jen omezeného počtu klíčových křižovatek, omezovaly se většinou jen na centrum města, měly v průběhu dne jen krátkodobé trvání a vyskytovaly se převážně pouze v dopravních špičkách. (Pro srovnání s rokem 2003 byl automobilový provoz v Praze v roce 1970 3,7x nižší a v roce 1990 2,6x nižší.)

Explozivní nárůst automobilové dopravy v Praze v 90. letech vytvořil kvalitativně zcela novou situaci:

přetížení komunikační sítě má již plošný charakter. Za přetíženou lze považovat celou oblast centra a navazujícího středního pásma města o rozměrech cca 7 x 6 km
dochází častěji k dopravním zácpám nejen v centru, ale i na nejkapacitnějších komunikacích
postupně se snižuje rozdíl mezi špičkami a sedlovými obdobími
prodlužuje se doba v průběhu dne, kdy je kapacita rozhodujících křižovatek vyčerpána, dopravní zácpy jsou stále častější, rozsáhlejší a déle trvající. Vliv této „dopravy popojížděním“ na životní prostředí, obzvláště v centru města, je zřejmý.

Vysoký nárůst automobilové dopravy v Praze v posledních letech je způsoben řadou vlivů, z nichž rozhodující jsou tyto jevy:

zvyšuje se celkový počet cest po městě, související zřejmě s podnikáním a změnou životního stylu
vzrůstá počet osobních automobilů, které denně přijíždějí do Prahy z ostatního území státu nebo ze zahraničí (za období 1991–2003 zvýšení o 272 % tj. téměř na čtyřnásobek stavu roku 1990)
část obyvatel přestala používat k cestám po městě MHD a místo toho jezdí osobními automobily. Pokles počtu cestujících MHD, ke kterému docházelo především do roku 1998 a jejich přesun na osobní automobily, je pro dopravní poměry i život ve městě velmi nepříznivý.

Základní systém cyklistických tras na území města

Koncepce základního systému cyklistických tras na území hl. m. Prahy, schválená usnesením RHMP č. 0544 ze dne 29. 4. 2003, předpokládá postupnou realizaci 450 km cyklistických tras. Jedná se o trasy celoměstského významu. Trasy jsou zvoleny tak, aby pokryly celé území města a cyklista měl minimální kontakt s intenzivní automobilovou dopravou. Trasy jsou vedeny, pokud to místní poměry dovolí, v ulicích s nízkou intenzitou automobilové dopravy, po komunikacích, které jsou společné pro cyklisty i chodce, nebo přímo po samostatných komunikacích pouze pro cyklisty. Cyklistické trasy základního systému jsou na území hl. m. Prahy značeny podle vyhlášky MDS č. 30/2001 Sb. směrovým dopravním značením pro cyklisty.

V současné době je vyznačeno 180 km cyklistických tras. Z toho je 60 km vedeno po komunikacích bez automobilové dopravy, a to společně s pěším provozem po stávajících komunikacích v parcích a sadech nebo po nově vybudovaných samostatných komunikacích pro cyklisty a chodce.

V září 2003 byl v rámci podpory evropskému týdnu mobility 2003 otevřen nový úsek cyklistické stezky podél Vltavy v Modřanech.

V letech 2002 a 2003 bylo na vybraných cyklistických stezkách a na vybraných vjezdech do Pražské památkové rezervace provedeno sčítání intenzity cyklistů. Celková zjištěná hodnota intenzit cyklistů překračujících hranice PPR v pracovním dnu 2003 dosáhla hodnoty 3200 mezi 6–22 hodinou.

Obr. - Základní síť cyklistických tras v Praze a navazující cyklotrasy ČR, 2003