Pramen: severně od Ďáblického zámku. Délka toku: 15,22 km. Velikost povodí: 74,4 km2.
Pramení v Ďáblicích severně od zámečku, v remízku uprostřed polí. Pokračuje po okraji Čakovic a Miškovic, kde se stáčí k severu a opouští území Prahy. V obci Mírovice se spojuje s Třeboradickým potokem a vytváří tak společně potok Mratínský. Červenomlýnský potok je v seriálu, společně s potokem Vinořským, jedinými potokem,vytékajícím ven z Prahy a ústícím do Labe.
Při sledování samotného toku Červenomlýnského potoku by bylo škoda vynechat dva pražské lesoparky: Čimický a Ďáblický háj. Proto začátek této trasy bude poněkud vzdálen od samotného Červenomlýnského potoku. Na začátek trasy jezdí několik autobusových linek MHD. Případně je nedaleko stanice metra Kobylisy. Vhodným začátkem je křižovatka ulic K Pazderkám a Čimické.
Začátek pro cyklisty:
Cyklisté mohou využít stanice metra Kobylisy. Přes Čimický háj, tedy začátek trasy je připravovaná cyklotrasa od Troje do Čakovic, která takřka kopíruje zelenou turistickou značku. Vhodný začátek trasy pro cyklisty je shodný se začátkem pro pěší.
km
Místo
Zajímavosti
0
BMX dráha v Bohnicích
Nedaleko je na ulici Čimické autobusová zastávka linek: 102, 127, 144, 152, 177, 186, 200. Dráha sousedí s Čimickým hájem, prochází tudy, těsně kolem prostoru startu, zelená turistická značka, po které vstupuje trasa do lesa.
1,4
Ulice Maškova
Konec Čimického háje, zelená značka ústí na Maškovu ulici, po které se jde dále.
1,7
Tramvajová smyčka
Tramvajová smyčka linek: 5 a 25. Cesta pokračuje dále po zelené značce rovně do mírného stoupání k Ďáblickému háji.
2,3
Rozcestí turistických značek
Rozcestí turistických značek. Zelená značka odbočuje vpravo, trasa podél Červenomlýnského potoka pokračuje vlevo po značce žluté.
Zde se nabízí možnost odbočky dlouhé 500 metrů ke geodetické věži, od které však není přístupná a není ani odtud možný výhled.
Žlutá turistická značka se dostává do zástavby Ďáblic, na ulici Květnovou.
Vpravo je odbočka k hvězdárně s dalekým rozhledem. K hvězdárně lze pohodlně dojít buď přes louku po neznačené pěšince nebo po odbočce ze žluté značky.
4,2
BUS Květnová
Ulice Květnová křižuje ulici Hřenskou, v těchto místech je autobusová zastávka „Květnová“ linek 103, 345, 368.
4,8
Konec Květnové ul.
Ulice Květnová ústí na hlavní Na Štamberku, která se posléze mění na ulici U Parkánu. Trasa pokračuje po těchto ulicích a vede k Ďáblickému zámku. Upozornění pro cyklisty: některé ulice v Ďáblicích jsou jednosměrné a trasa vede v protisměru. Naštěstí jde o málo frekventované komunikace. Kolo proto veďte nebo dbejte zvýšené opatrnosti
5,1
Ďáblický zámek
Ulice U Parkánu vede kolem Ďáblického zámku. Zámecká kaple je využívána k bohoslužbám, celý zámek je však nepřístupný.
Pokud byste hledali pramen Červenomlýnského potoka, naleznete jej v remízku uprostřed pole za zámkem. Poblíž vede ulice Ďáblická, ale vlastní pramen je velmi obtížně přístupný.
5,2
Křižovatka
Ulice U Parkánu končí na křižovatce s ulicí Ďáblickou. Trasa pokračuje rovně po ulici Kostelecké, která je jedinou možností, jak překonat přes most dálnici Cínoveckou.
6,0
BUS Na lukách
Za mostem přes dálnici – Cínoveckou, je autobusová zastávka na znamení „Na lukách“ linky 202. Zde můžete udělat odbočku k samotnému Červenému mlýnu. Můžete jít po první ulici Řepné hned vlevo za mostem. Tato komunikace obchází novou výstavbu rodinných domků a obloukem vede k samotnému Červenému mlýnu. Bohužel další cesta podél Červenomlýnského potoka není možná, proto se musíte vrátit na hlavní ul. Kosteleckou a pokračovat po chodníku podél ul. Kostelecké až ke křižovatce s ul. Za tratí, která odbočuje vlevo.
7,5
Odbočka z ul. Za tratí
Z ul. Za tratí se odbočuje trasa vpravo mezi průmyslové objekty. Po této bezejmenné komunikaci se asi po 200 metrech dojde na křižovatku a na ní vlevo. Na konci odbočky se změní asfaltový povrch na štěrkový. Rovněž se radikálně změní okolí, kde se místo prostředí továren dostanete do přírody, přesněji k Cukrovarskému rybníku. Dobrým vodítkem vám budou bílá sila na stavební materiály.
8,3
Cukrovarský rybník
Cukrovarský rybník lze pohodlně obejít až k jeho stavidlu, za kterým trasa pokračuje po pohodlné pěšince.
8,4
Zámecký park
Cestička od Cukrovarského rybníka vede k bráně do bývalého zámeckého parku. Parkem lze projít po několika pohodlných cestách, které křižují pěkně obnovený zámecký park.
Na jihovýchodním okraji parku je budova Čakovického zámku. Trasa podél Červenomlýnského potoka zde vychází z parku na Cukrovarskou ulici, rovněž je zde zastávka autobusových linek: 158, 166, 202, 210.
Trasa dále prochází Čakovicemina jejich severovýchodní okraj, kam lze dojít například přes náměstí Jiřího Berana, ulicí Polabskou a vlevo do ulice Na barikádách a na její konec.
Na konci ulice Na barikádách je ocelová lávka, vedoucí na druhý břeh Červenomlýnského potoka k zahrádkářské kolonii, kolem ní vpravo podél toku potoka. Pokračuje se po pohodlné pěšince, která vede zeleným koridorem až do Miškovic.
11,4
Miškovice
Pěšinkou se pohodlně dostanete do Miškovic, na ulici Polabskou, k autobusové zastávce „Tuháňská“ linek: 365, 366. Trasa podél Červenomlýnského potoka dále pokračuje vlevo po ulici Polabské.
11,6
Bažantnice
Z ulice Polabské trasa odbočuje vpravo na pěšinku a vstupuje se tak do zeleně bažantnice, kterou se prochází až na její konec.
V těchto místech opouští trasa podél Červenomlýnského potoka území Prahy.
12,2
Lom
Uprostřed bažantnice je bývalý lom a zaniklé stavidlo, které přivádělo vodu k Miškovickému mlýnu.
12,8
Konec bažantnice
Pěšinka, procházející celou bažantnicí končí ve zmole, kterou vede širší polní cesta. Trasa vede vlevo po širší cestě směrem k Mírovicím.
13,8
Mírovice
Polní cesta vstupuje do Mírovic, kde je zastávka autobusových linek: 365, 366, 377.
Pod Mírovicemi se Červenomlýnský potok spojuje s potokem Třeboradickým a vzniká tak potok Mratínský.
Jako chráněné území vyhlášeno roku 1982 na území 0,66 ha v nadmořské výšce 330 až 359 m. n. m. Jde o lom ve vrcholové partii buližníkového masivu uprostřed areálu lesoparku Ďáblický háj. Je zde jedna z nejlépe dochovaných ukázek činnosti příboje pravěkého moře s výskytem zkamenělin.
Na místech zámečku stával nejdříve vrchnostenský dvůr, který roku 1526 vyhořel. Jeho majitelé, křižovníci s červenou hvězdou, jej přestavěl na tvrz, která však zanikla již v 17. století. V 18. století byl v Ďáblicích stavěn nový dvůr, zničený v roce 1740 požárem. Po té začali křižovnící, zřejmě pod dohledem K. I. Dientzenhofera, stavět nový dvůr s obytným stavením – letohrádkem. V roce 1755 byla vysvěcena zámecká kaple, nahrazující obvyklý hlavní sál. Tato, pozdně barokní stavba, se dochovala takřka v původní podobě dodnes.
První zmínky o mlýnu jsou z roku 1253, kdy jej založil řád křižovníků s červenou hvězdou. Za třicetileté války byl původně dřevěný mlýn vypálen, ale křižovníci postavili mlýn nový, kamenný. V roce 1911 byl mlýn přestavěn na obytné účely, k čemuž slouží dodnes.
Jeho vznik souvisí s rozvojem sousedního zámku. Park začal vznikat v polovině 19. století, kdy zámek vlastnil hrabě Schöller. V letech 2000 až 2002 prodělala park velkou obnovu, při které bylo nově vysazeno 479 vzrostlých stromů a 6010 keřů. Zároveň byly vybudovány nové kamenné mostky, cesty a další parkové stavby. Ve starších materiálech bývá zámecký park nazýván sady Vítězství, protější park pak jako sady Husitské tradice.
Novorománská stavba vznikla v letech 1878 až 81, v roce 1904 byla přistavěna křestní kaple. Kostel má půdorys kříže s věží v čele. Před kostelem stojí sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého, obě z 18. století.
Trasa podél Červenomlýnského potoka nabízí procházku po klidných cestách vzdálených od rušných komunikací. Trasa propojuje několik lesoparků, zámecký park a další nečekané zelené koridory na severním okraji Prahy. Celé popisované území je poněkud stranou zájmu turistů, což dokazuje absence turistických značených cest. Pouze v oblasti Kobylis a Ďáblic vedou zelená a žlutá značka a z Miškovic vychází značka červená.
Pro cyklisty bude přínosem vytýčení cyklotrasy z Troje do Čakovic, která je částečně shodná s popisovanou trasou podél Červenomlýnského potoka. Bohužel cyklotrasa často vede po rušných komunikacích a nevyužívá stávajících polních, lesních nebo jiných cest.