TISKOVÁ ZPRÁVA: Praha potřebuje na soustavnou péči o památky peníze i od státu
Centrum hlavního města tvoří Pražská památková rezervace. Od roku 1992 je pod ochranou UNESCO. Jde o největší městskou rezervaci zapsanou na tento seznam. Finanční podpora, kterou jí město každoročně dotuje, jejímu významu odpovídá. O podpoře ze strany státu se ale ve stejném duchu hovořit nedá. Péči o památky komplikuje i současný zákon, jehož novelizaci vláda nepodpořila.
„V uplynulých pěti letech investovalo město do údržby a rozvoje PPR miliardy korun, další stovky milionů vložili soukromí investoři. Zařazení historického centra města na seznam památek UNESCO je přitom pouze prestižní záležitostí a finanční výhody z něho neplynou žádné. Naopak právo, aby byl historický střed Prahy zapsán mezi světové skvosty, musíme neustále obhajovat. Spolupráce a spoluzodpovědnost ze strany státu je proto podle nás nezbytná,“ řekl náměstek pražského primátora Jan Bürgermeister, do jehož kompetence památková péče spadá.
Stát nepodpořil ani Karlův most či Národní muzeum
Praha přitom i díky bohatému cestovnímu odevzdává do státního rozpočtu mnohonásobně víc než od státu dostane. Celých 25 procent hrubého domácího produktu republiky je vytvořeno právě v Praze. Kolik poté dostane Praha peněz ze státního rozpočtu zpět? Pouhých sedm procent. „Osm let ignoruje vláda sociální demokracie důležité potřeby hlavního města.V oblasti památkové péče je toho nejzřetelnějším příkladem Karlův most. Je to stavba natolik významná a svázaná s dějinami našeho národa, že se již nedá spojit s jedinou institucí či městem. Povodně v roce 2002 ho vážně poškodily a na rekonstrukci musí město vydat okolo 150 milionů korun. Stát přitom žádost Prahy o 50 milionový příspěvek na opravu při projednávání rozpočtu zamítl,“ uvedl náměstek Bürgermeister. Dalším příkladem je stále chátrající budova Národního muzea. „Vláda sice peníze na jeho rekonstrukci stále slibuje, ale žádná suma ještě nepřišla,“ řekl náměstek Bürgermeister.
Ministerstvo komplikuje vztah s UNESCO
Za nekoncepční krok lze podle náměstka Bürgermeistera označit také reorganizaci na ministerstvu kultury pod vedením Vítězslava Jandáka , kdy zmizelo místo koordinátora pro záležitosti UNESCO a památek v něm zapsaných v ČR. „Na to nedoplácí jen Praha, ale i další památky zapsané v UNESCU. Na úrovni státu nyní chybí člověk, který by zprostředkovával komunikaci s centrálou v Paříži. Tyto kontakty přitom musí zajistit stát, taková jsou pravidla hry podle UNESCO,“ zdůraznil náměstek Bürgermeister.
Současné zákony o památkové péči ji ztěžují
Současné zákony, zahrnující podmínky památkové péče, jsou těžkopádné, nedokonalé a vůči těm, kteří chtějí udržovat a zvelebovat architektonické dědictví národa spíše nepřátelské. „Hlavní město proto připravilo novelu památkového zákona, která měla odstranit současnou administrativní náročnost schvalovacího procesu rekonstrukcí památek pro toho, kdo se rozhodne do opravy historicky cenných objektů investovat. Je škoda, že naši iniciativu nepodpořila a tak se nedostala na pořad jednání sněmovny. Bez přesných a jednoduchých pravidel památkové péče se boj s časem o záchranu kulturního dědictví vyhrává jen těžko,“ zdůraznil náměstek Bürgermeister.
Vyřešení těchto čtyř nejdůležitějších okruhů problémů proto Praha očekává velmi netrpělivě. „V prvé řadě jde o úpravu postavení Národního památkového ústavu (NPÚ) při zpracování stanovisek, bez kterých nelze zpracovat odborem památkové péče magistrátu závazná rozhodnutí. NPÚ se totiž nemusí řídit správním řádem a při obvyklých dlouhých lhůtách vyřizování nemá stavebník žádnou oporu v zákoně,“ uvedl náměstek Bürgermeister.
Druhým cílem novely zákona je postavení vlastníka nemovitosti, kterou ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku. „Jde o důležitý zásah do vlastnického práva a při veškerém respektu k nadřazenému zájmu ochrany památky, by měl vlastník mít právo se k tomu vyjádřit, popřípadě mít možnost se proti rozhodnutí odvolat,“ zdůvodnil náměstek Bürgermeister.
Dalším bodem je problematika drobných stavebních úprav uvnitř stavby. Současný zákon požaduje posouzení odborného pracoviště památkové péče i u banálních změn na území ochranného pásma památkové rezervace, která je rozsáhlá a která zahrnuje i stavby sídlišť. Z hlediska města jde o zbytečné zatížení odborníků na památkovou péči.
Poslední částí navrhované změny je taková úprava zákona, která by nám umožnila městskou vyhláškou upravit podrobné podmínky pro údržbu, opravy a rekonstrukce na domech v památkové rezervaci. „Takové upřesnění pražských technických podmínek pro výstavbu v podmínkách PPR je častým požadavkem odborné veřejnosti. Tato vyhláška existovala, ale bohužel s účinností nového památkového zákona jsme ji museli zrušit,“ konstatoval náměstek Bürgermeister.
PŘÍLOHY:
- Důvody zápisu Pražské památkové rezervace v UNESCO (ze zprávy z října roku 1992)
- Finanční podpora obnovy památek z rozpočtu hl. města Prahy (informace k 10.5.2006
V Praze 15. 5. 2006