Pro budoucnost nového koncertního sálu, který by měl být jádrem nového moderního kulturního a společenského centra v hlavním městě Praze
- 4 minuty čtení
4 minuty čtení
Na počátku nového funkčního období byly pražskému primátorovi MUDr. Bohuslavu Svobodovi předány jeho předchůdcem MUDr. Pavlem Bémem základní informace a materiály o dosavadní přípravě projektu, který by měl být jednou z prestižních priorit nového vedení hlavního města v nastávajícím funkčním období nově zvoleného Zastupitelstva hl.m. Prahy.
Myšlenka postavit pro hlavní město Prahu nový koncertní sál se v různé intenzitě a v určitých vlnách vrací jako téma odborných i veřejných diskusí řadu desetiletí. Po roce 1989 bylo toto téma krátce nastoleno v intenzivní podobě v souvislosti se slibným, ale nerealizovaným projektem koncertního sálu na citlivém místě okraje Letenských sadů při křižovatce Špejchar.
Praha má dva mezinárodně proslavené koncertní sály – Dvořákovu síň Rudolfina z roku 1885 a Smetanovu síň Obecního domu z roku 1914. Je jistě paradoxem, že se téma nezbytnosti výstavby nového sálu stalo trvalou součástí obecných koncepčních úvah hudebníků, producentů, urbanistů, architektů i politiků až po uskutečnění generálních oprav obou uvedených historických pražských hudebních, kulturních a společenských center (Rudolfinum 1989 -1992, Obecní dům 1994 – 1997). Obě tyto technicky i ekonomicky náročné akce byly nesporně splátkou dluhu vůči oběma národním kulturním památkám.
Po jejich skončení se ale ukázalo, že Praha získala zpět vysoce reprezentativní koncertní sály dokládající jedinečným způsobem její koncertní, uměleckou, společenskou i technickou vyspělost a tradici, které však umožňují koncertní provoz pouze v té podobě, která se vytvářela v době jejich výstavby a zůstala nezměněna po celé století. Tradiční či v dobrém smyslu slova konzervativní část koncertního (ale také společenského) života zde je (a nesporně také bude) i nadále přítomna, a její potřeby mohou uvedené sály do značné míry saturovat.
Avšak dramatický vývoj samotné hudby v posledním století, zásadní proměny hudebního i společenského života a rychlý rozvoj Prahy ve 20. století, obnova jejího mezinárodního postavení jako významné evropské metropole v posledních 20 letech, i zřejmé nároky blízké budoucnosti nastolily pro kulturní centra a moderní koncertní sály zcela nové požadavky a potřeby akustické, technické, dispoziční, kapacitní, estetické, architektonické i urbanistické, s nimiž se velkoměsto 21. století musí vyrovnat.
Tato realita, jejíž závažnost je podržena zprávami o mnohých nových víceúčelových kulturních centrech a dokonalých moderních koncertních sálech vybudovaných v mnoha zemích světa včetně zemí sousedních, zcela reálné snahy dalších českých a moravských měst vyrovnat se s obdobnými výzvami, byly inspirací k založení "Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu" v Praze. Toto občanské sdružení vzniklo na základě pozitivního výsledku předběžných konzultací s vedením hlavního města Prahy a klade si za cíl inspirovat vedení města Prahy, český stát, odborné kruhy a veřejnost v Praze i celé České republice, k podpoře záměru, který je obsažen v jeho názvu.
Intenzivní zájem vedení města o toto téma a konstruktivní diskuse se Spolkem byly potvrzeny podpisem společného "Memoranda o spolupráci a vzájemné podpoře při vzniku nového koncertního sálu mezi hlavním městem Prahou a Spolkem pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze", které se opírá o příslušné Usnesení Rady hlavního města Prahy č. 587 ze dne 27. 4. 2010.
Od přijetí výše uvedeného Memoranda proběhla řada pracovních jednání Koordinačního výboru pro uskutečňování záměru vzniku nového koncertního sálu v Praze, který je smíšenou pracovní skupinou MHMP a Spolku, obě strany zpracovaly v rámci svých možností a pravomocí příslušné podklady pro další dílčí přípravné kroky mířící k realizaci projektu. Podrobně byl diskutován budoucí stavební program budovy, jejíž součástí sál bude, s tím, že vedle ambice mít jeden z nejlepších koncertních sálů v Evropě je třeba respektovat zejména principy funkčnosti, efektivnosti a ekonomického realismu. Útvarem rozvoje města byly zpracovány podklady pro kvalifikovaný výběr umístění budoucího objektu, který by měl zásadním způsobem doplnit a dotvořit širší centrum města. Spolek zpracoval přehled dvaceti světových center a sálů, které by měly být inspirací pro pražský projekt.
Praha dosáhla v posledních dvaceti letech řady úspěchů při budování infrastruktury především v oblasti dopravy, byly překonány nečekané živelné pohromy, četná místa byla rehabilitována, doplněna a přestavěna. Mnohé historické objekty byly rekonstruovány, opravy dalších se připravují (Národní muzeum). Nicméně je skutečností, že veřejných reprezentativních budov mnoho nevzniklo – nové budovy městského a státního archivu či Národní technická knihovna jsou spíše výjimkami. Mnohé nové či obnovené městské celky tak postrádají svá přirozená společenská centra a orientační body.
Celý dosavadní vývoj je provázen úsilím všech stran, aby právě z výše uvedených důvodů byl projekt nového koncertního sálu kulturního centra i pro nové vedení města prestižním zájmem a radostí, tak jako tomu bylo dosud. Funkční a přátelský dialog o projektu s veřejností, kterou Spolek zastupuje, je dobrým příkladem, který není běžný. Rovněž je nepřehlédnutelný konkurenční aspekt – ta evropská města, která byla v této věci rychlejší, dnes mají nezanedbatelnou komparativní výhodu.
K předávacímu dopisu byl přiložen materiál a četné podklady, které obsahovaly vše to, na co lze v nejbližší době i v budoucnosti navázat.
Přílohy: