Komplexní nakládání s komunálním odpadem v hl.m. Praze v roce 2007 - základní informace a statistika

základní informace a statistika o nakládání s komunálním odpadem v Praze v roce 2007

 


 

zdeSystém sběru komunálního odpadu (KO) v Praze

V roce 2007 probíhala 10. rokem realizace Projektu hospodaření s odpady na území hl. m. Prahy. Principem tohoto projektu schváleného usnesením rady ZHMP č. 47 z roku 1996 je celoplošné komplexní třídění komunálního odpadu. Odpad byl v roce 2007 tříděn na následující složky komunálního odpadu:

  • papír a lepenka
  • sklo barevné
  • sklo čiré
  • plasty směsné
  • nápojové kartony
  • nebezpečný odpad
  • kovy železné a neželezné, stavební suť, elektrotechnický odpad, odpad z údržby zeleně, dřevěný odpad, pneumatiky
  • objemný odpad
  • směsný odpad.

 

Mimo sběru složek komunálního odpadu byl v roce 2006 zahájen i zpětný odběr vybraných elektrozařízení pocházejících z domácností.

Jednotlivé složky KO mají občané možnost odkládat donáškovým nebo odvozným systémem následujícími způsoby:

  • papír a lepenku, sklo, plasty ev. nápojové kartony – do sběrných nádob, určených na tyto složky KO, přímo na ulicích nebo v domech (na území Pražské památkové rezervace) a ve sběrných dvorech města;
    děti mohou papír a lepenku odkládat ve školách zapojených do soutěže ve sběru starého papíru, konané již 13. rokem pod patronátem Magistrátu hl. m. Prahy
  • nebezpečný odpad – při mobilním sběru, ve stabilních sběrnách, včetně sběrných dvorů města, v lékárnách (nepoužité či prošlé léky a rtuťové teploměry)
  • kovy železné a neželezné, stavební suť, elektrotechnický odpad, odpad z údržby zeleně, dřevěný odpad, pneumatiky – ve sběrných dvorech města
  • objemný odpad – do velkoobjemových kontejnerů umísťovaných na ulicích v pravidelných intervalech a ve sběrných dvorech města
  • směsný odpad – do sběrných nádob umístěných v domovním vybavení každé nemovitosti, případně na pozemní komunikaci
  • zpětný odběr elektrozařízení pocházejících z domácností – ve sběrných dvorech hl. m. Prahy
  • zpětný odběr baterií (použité monočlánky) – v úřadech městských částí, na základních a středních školách a ve sběrných dvorech.

 

Obr. 1 Organizace zajištění svozu směsného a tříděného odpadu prostřednictvím oprávněných firem, 2007

Mapa - Organizace zajištění svozu směsného a tříděného odpadu prostřednictvím oprávněných firem, 2007

Zdroj: OOP MHMP

 

Tab. 1 Produkce a nakládání s komunálním odpadem [kt]

Rok Komunální
odpad
Odstranění Využití
Skládkování Celkem Termické -
energetické
Materiálové
vytříděno* Fe – ze škváry

1998

231,6

94,5

138,0

129,1

8,0

2,0

1999

240,9

31,3

209,6

193,6

16,0

3,1

2000

251,1

59,2

191,9

166,9

25,0

2,9

2001

257,2

31,9

225,3

196,3

29,0

2,9

2002**

281,8

42,5

239,3

202,0

37,3

3,3

2003

292,9

43,4

249,5

205,4

44,1

3,6

2004

305,0

42,4

262,6

208,1

54,5

2,8

2005

319,1

54,0

265,1

201,2

63,9

3,4

2006

326,4

53,7

272,7

200,5

72,2

3,3

2007

340,5

62,9

277,6

197,30

80,3

3,1

* včetně nebezpečných odpadů
** není zahrnuto množství povodňového odpadu

Zdroj: OOP MHMP

 

zdeTříděný sběr papíru a lepenky, skla, plastů a nápojových kartonů

Tříděný sběr je na území Prahy zajišťován donáškovým, odvozným a kombinovaným systémem.

Občané především využívají donáškový způsob, kde je separovaný odpad odkládán do sběrných nádob (kontejnerů), s horním nebo spodním výsypem, o objemu 1100–3200 litrů. Počet nádob na separovaný sběr je v současné době stabilní. Počet sběrných míst v donáškovém systému byl v roce 2007, přes 3200. Zvýšená potřeba objemu je řešena zvýšením četností svozů.

Odvozný způsob je zajišťován v kombinaci s donáškovým způsobem na území Pražské památkové rezervace. V tomto systému jsou plastové sběrné nádoby o objemu 120 a 240 litrů umístěny přímo v bytových objektech. Jejich zřízení je však odkázáno na souhlas vlastníka nemovitosti, takže byly sběrné nádoby osazeny ve více než 1000 objektech.

V roce 2004 byl zahájen pilotní projekt sběru nápojových kartonů. V roce 2006, kdy projekt přešel do běžného režimu svozu separovaného odpadu, bylo dosaženo osazení cca 1660 sběrných míst tříděného odpadu (cca 1/2 všech sběrných míst tříděného odpadu) speciálně upravenou sběrnou nádobou o objemu 240 nebo 1100 litrů, v roce 2007 to již bylo 2 217 ks nádob dále jsou sběrné nádoby na všech sběrných dvorech hl. m. Prahy.

V prosinci 2004 byl zahájen pilotní projekt odděleného sběru čirého skla. Celkem bylo v roce 2007 k dispozici 540 ks nádob pro sběr čirého skla.

Sběrná místa určují městské části po konzultaci se svozovými společnostmi. Počet sběrných míst odpovídá počtu obyvatel a typu zástavby. Každé sběrné místo musí mít povolené zvláštní užívání komunikace (pokud je umístěno na pozemní komunikaci – na vozovce, na chodníku apod.).

 

Tab. 2 Množství vytříděného papíru, skla, plastů, nápojových kartonů [tun]

Rok Papír Sklo barevné Sklo čiré Plasty Nápojové
kartony
Celkem* Papír
základní školy

1998

3 983

2 248

684

6 915

750

1999

8 205

3 018

2 172

13 395

851

2000

11 152

5 039

3 586

19 777

951

2001

11 501

6 016

4 623

22 140

921

2002

13 738

6 711

5 081

25 530

1 117

2003

16 097

7 436

6 040

29 573

1 251

2004

18 003

7 909

2

6 596

9

32 519

1 411

2005

19 214

8 399

432

7 164

171

35 380

1 597

2006

22 244

9 119

828

8 114

424

40 729

1 571

2007

23 711

10 425

996

9 643

536

45 312

1 287

* součet vytříděného množství papíru, skla, plastů a nápojových kartonů (bez papíru vysbíraného na školách)

Zdroj: OOP MHMP

 

zdeTříděný sběr nebezpečných odpadů

Sběr nebezpečného odpadu (dále jen „NO“) – rozpouštědla, kyseliny, zásady, fotochemikálie, pesticidy, odpad obsahující rtuť, olej a tuk (vyjma jedlého), barvy, tiskařské barvy, lepidla, pryskyřice, detergenty a odmašťovací přípravky, nepoužitelná cytostatika a léky – probíhal v roce 2007 na území hl. m. Prahy v několika úrovních:

  • mobilní sběr – celkem 250 tras s 8 zastávkami
  • stabilní sběr – celkem 22 stabilních shromažďovacích míst NO
  • sběr léků a rtuťových teploměrů – celkem 260 lékáren.

 

Mobilní sběr byl provozován v období od března do listopadu kalendářního roku. Sběr NO probíhal převážně od 15.00 do 19.00 hodin, na žádost městských částí je v některých lokalitách prováděn také od 8.00 do 12.00 hodin. Občané mohou tímto způsobem odevzdat všechny druhy NO. V jednotlivých městských částech je sběr prováděn minimálně 3x ročně podle pevně stanoveného harmonogramu. Počet sběrových tras a zastávek odpovídá počtu obyvatel příslušné městské části. Na určených zastávkách ve stanoveném čase osádka vozidla přebírá od občanů NO.

Stabilní sběr tvoří 22 stabilních shromažďovacích míst s celoročním provozem, kde mohou občané odevzdávat NO. Mezi 22 stabilních sběren patří 10 sběrných dvorů hl. m. Prahy.

Doplňkový sběr nepoužitelných léčiv a rtuťových teploměrů probíhá v 260 lékárnách, které jsou zapojeny do systému organizovaného městem. Při realizaci tohoto způsobu sběru spolupracuje Magistrát hl. m. Prahy i s Českou lékárenskou komorou. Obyvatelé mohou odevzdat nepoužitelná či vyřazená léčiva ve všech lékárnách na území hl. m. Prahy tedy i těch, které městský systém nevyužívají.

Doplňkový sběr monočlánků byl zahájen v září roku 2001. Na Magistrátu hl. m. Prahy, v úřadech městských částí a v základních a středních školách byly rozmístěny speciální 35-ti litrové sběrné nádoby (červené typizované kontejnery), do kterých mohou Pražané použité monočlánky odkládat.

Počátkem roku 2005 podepsalo město se společností ECOBAT smlouvu, na základě které jsou baterie sbírány v rámci zpětného odběru baterií. K 31.12. 2007 bylo na území hl. m. Prahy zřízeno asi 440 míst zpětného odběru monočlánků.

 

Tab. 3 Množství vysbíraných nebezpečných odpadů v letech 1998–2006

Způsob sběru 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Stabilní sběr

63

85

81

131

196

236

271

391

288

Mobilní sběr

117

112

93

83

107

92

82

46

32

34

Celkem stabilní a mobilní sběr

117

175

178

164

238

308

318

317

423

322

Sběr chladicích zařízení

25

57

123

348

467

491

409

ZpO*

ZpO

Sběr TV a PC monitorů

100

ZpO

ZpO

Sběr léčiv a rtuť. teploměrů

22

32

31

34

36

33

48

45

47

Sběr monočlánků

1

7

8

8

ZpO

ZpO

Celkem

117

222

267

319

627

799

850

874

468

369

* ZpO – sběr a evidence v rámci zpětného odběru (viz následující kapitola)

Zdroj: OOP MHMP

 

zdeZpětný odběr některých výrobků

Na základě nového zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), je zavedena povinnost osobám, které dováží či vyrábí určené výrobky, zajistit jejich bezplatný zpětný odběr od spotřebitelů.

Zpětnému odběru podléhají následující výrobky (§ 38 zákona o odpadech):

  • minerální oleje a oleje ze živičných nerostů
  • elektrické akumulátory
  • galvanické články a baterie
  • výbojky a zářivky
  • pneumatiky (nejsou nebezpečným odpadem, ale jsou odpadem se specifickým režimem)
  • elektrozařízení.

 

Tyto výrobky jsou dosud výrazným způsobem zastoupeny v látkovém toku komunálního odpadu, zejména nebezpečných složek komunálního odpadu, jejich tříděný sběr hl. m. Praha organizuje již od roku 1994. Pro informaci je možné uvést, že minerální oleje a oleje ze živičných nerostů jiné než surové, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky, chladničky používané v domácnostech, které občané vytřídili, tvoří cca 70–75 % celkové hmotnosti vytříděných nebezpečných odpadů.

Povinnost zpětného odběru byla ze zákona u všech shora uvedených výrobků kromě chladicích zařízení dána od 23. 2. 2002. Povinnost zpětného odběru elektrozařízení byla stanovena odlišně od 13. 8. 2005.

 

Tab. 4 Sběr vyřazeného elektrozařízení v rámci zpětného odběru [t]

Odebírané zařízení 2005* 2006 2007

Chladicí zařízení

171

635,0

837

TV a PC monitory

83

442,0

776

Sběr baterií (monočlánků)

6

7,0

9,6

Světelné zdroje

0,8

3,8

Celkem

260

1 084,8

1 626,4

* sběr byl zahájen dne 13. 8. 2005

Zdroj: OOP MHMP

O množství baterií a elektrozařízení v tabulce byla snížena produkce nebezpečného odpadu.

 

zdeSběrné dvory

Součástí systému nakládání s odpady v hl. m. Praze je třídění komunálního odpadu. Kromě celoplošného třídění skla, papíru, plastů a nápojových kartonů je zřizována síť sběrných dvorů hl. m. Prahy, které umožňují odkládat vybrané druhy odpadů ve větším množství a v širokém výběru komodit. Jedná se o objemný odpad, stavební odpad, odpad ze zeleně, dřevo, kovy, pneumatiky, papír, sklo, plasty, nápojové kartony a nebezpečné složky komunálního odpadu. Navíc byla zřízena v rámci sběrných dvorů hl. m. Prahy místa zpětného odběru vyřazených elektrických a elektronických zařízení.

Fyzické osoby s trvalým pobytem na území Prahy mají službu odkládání odpadu zdarma (výjimku tvoří pneumatiky a stavební odpad nad 1 m3), právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají službu poskytovanou za úhradu. Provozní doba sběrných dvorů je: pondělí–pátek od 8.30 do 18.00 hod. (v zimním období do 17.00 hod.), sobota od 8.30 do 15.00 hod.

K 31.12. 2007 provozovala hl. m. Praha 10 sběrných dvorů:

  • Praha 4, Zakrytá ul.
  • Praha 5, Puchmajerova
  • Praha 5, Ke Kotlářce 4
  • Praha 6, Proboštská 1
  • Praha 8, Voctářova ul.
  • Praha 9, Pod šancemi 1
  • Praha 12, ul. Generála Šišky
  • Praha 14, Teplárenská 5
  • Praha 16, V sudech 2
  • Praha 20, Chvalkovická 3

 

Provoz sběrných dvorů v systému města je zajišťován přímo smluvně s provozující firmou nebo prostřednictvím městské části, které hlavní město poskytuje na provoz roční účelovou neinvestiční dotaci.

Sběrné dvory provozují na území hl. m. Prahy také Úřady městských částí Praha 4 a Praha 6. Umístění sběrných dvorů městských částí, podmínky provozu, výběr druhů odpadů, provozní doba i finanční krytí je plně v kompetenci jednotlivých úřadů městských částí.

 

Obr. 2 Hmotnostní zastoupení jednotlivých druhů odpadů na sběrných dvorech hl. m. Prahy

Graf - Hmotnostní zastoupení jednotlivých druhů odpadů na sběrných dvorech hl. m. Prahy, 2007

Zdroj: OOP MHMP

 

Tab. 5 Hmotnostní zastoupení jednotlivých druhů odpadů na sběrných dvorech, 2007 [t]

Objemný odpad

12258,72

Pneu

130,265

Dřevo

2912,94

Sklo

167,944

Zeleň

5463,903

Kovy

453,223

Papír

284,929

Nebezpečný odpad

260,648

Stavební suť

11595,305

plasty

70,74

 

 

Obr. 3 Množství odevzdaných odpadů a návštěvnost sběrných dvorů hl. m. Prahy v letech 2000–2007

Graf - Množství odevzdaných odpadů a návštěvnost sběrných dvorů hl. m. Prahy v letech 2000–2007

Zdroj: OOP MHMP

 

Tab. 6 odevzdaných odpadů a návštěvnost sběrných dvorů hl. m. Prahy, 2007

návštěvnost

181291

Množství odpadu (t)

33598,617

 

 

 

zdeSměsný odpad

Dostatečný objem sběrných nádob na směsný odpad zajišťovali vlastníci nebo správci nemovitostí. Počet sběrných nádob se v roce 2007 pohyboval okolo 112 tis. Na produkci směsného odpadu se podílí i osoby bez trvalého pobytu v Praze. Jejich počet se odhaduje na cca 300 tisíc.

 

Tab. 7 Produkce směsného odpadu

Rok Množství odpadu [tis. tun] Meziroční nárůst

1998

210,5

1999

208,6

0,85 %

2000

209,9

0,57 %

2001

211,8

0,95 %

2002

226,7

6,99 %

2003

230,2

1,54 %

2004

231,0

0,35 %

2005

234,7

1,02 %

2006

237,7

1,29 %

2007

240,5

 

Zdroj: OOP MHMP

zdeSběr vánočních stromků

Vánoční stromky mají obyvatelé možnost odkládat ke sběrným nádobám na směsný odpad. Svozové společnosti zajišťují jejich svoz v rámci sběru a svozu směsného odpadu. V lokalitách, kde byl prováděn zkušební sběr bioodpadu, jsou vánoční stromky sváženy k dalšímu zpracování na kompostárnu.

 

zdeObjemný odpad

Objemný odpad od občanů je možné odložit do velkoobjemových kontejnerů (dále jen „VOK“) o minimálním objemu 9 m3. Hl. m. Praha hradí přistavení přibližně 9,8 tis. ks VOK ročně.

VOK jsou přidělovány městským částem podle počtu obyvatel s tím, že minimálně má každá městská část k dispozici 24 VOK – 1 VOK každých 14 dní jako prevenci vzniku černých skládek. Některé městské části na své náklady přistavují dle svého uvážení další VOK. Městské části samy rozhodují o místech a termínech přistavení VOK dle vlastní potřeby na předem ohlášená místa. Místa přistavění jsou mimo jiné uváděna na internetových stránkách městských částí. Objemný odpad mohou občané dále odevzdat ve sběrných dvorech provozovaných hl. m. Prahou.

 

Tab. 8 Produkce objemného odpadu [t]

Rok VOK v ulicích Sběrné dvory města Celkem

1998

13 128

129

13 257

1999

16 095

673

16 768

2000

16 150

916

17 066

2001

16 282

1 417

17 699

2002

16 525

2 212

18 737

2003

16 902

3 149

20 051

2004

17 601

6 891

24 492

2005

20 527

9 923

30 450

2006

17 991

13 900

31 891

2007

19 892

12 258

32 150

Zdroj: OOP MHMP

 

 

zdeSběr pytlů naplněných listím napadeným klíněnkou jírovcovou

Již několik let jsou na území hl. m. Prahy koňské kaštany (jírovec maďal) napadeny klíněnkou jírovcovou. Jedním z nejúčinnějších opatření proti klíněnce je shrabání listí. Z tohoto důvodu město ve spolupráci s městskými částmi a svozovými firmami několik let organizuje sběr a svoz pytlů s napadeným listím.

Na cca 30 místech na území města (sběrné dvory, ÚMČ, provozovny svozových společností) si obyvatelé mohli v roce 2007 vyzvednout papírové pytle, do kterých mohou shrabané listí uložit. Pytle naplněné listím mohou buď odložit přímo ke sběrným nádobám na směsný odpad nebo je mohou odložit na určených sběrných místech (sběrné dvory, provozovny svozových společností) nebo ve spalovně komunálního odpadu.

Tab. 9 Náklady města na sběr listí napadeného klíněnkou jírovcovou [tis. Kč]

Rok Náklady na výrobu pytlů Náklady na sběr a svoz Náklady celkem (vč. DPH)

2002

130,5

106,6

237,1

2003

130,5

127,2

257,7

2004

70,0

136,3

206,3

2005

68,8

162,1

230,9

2006

45,8

162,4

208,3

2007

135,1

148,9

284,0

Zdroj: OOP MHMP

 

zdeZkušební projekty

Zkušební provoz kompostárny Malešice

V říjnu 2004 byl zahájen zkušební provoz první kompostárny hl. m. Prahy „Kompostárny Malešice“ v Dřevčické ulici, p.č. 803/25 v Praze 10 - Malešicích. Zařízení  bylo vybudováno na náklady Hl. m. Prahy a je určena pro odkládání odpadu z údržby zeleně a to jak občanů, tak i od firem provádějící tuto činnost. Zpracování bioodpadu je prováděno technologií aerobního kompostování. V roce 2007 občané Prahy odevzdali 254,33 tun bioodpadu ze zahrad. Pražané navštívili kompostárnu v roce 2007 více než 3 tisíckrát. Zařízení bylo zkolaudováno jako stavba dočasná a tento status dodnes trvá. Důvodem je plánovaná výstavba rozlehlé křižovatky. Z původní předpokládané doby trvání provozu kompostárny do konce roku 2005 se podařilo již podruhé termín ukončení provozu prodloužit a to tentokrát do konce roku 2009. Pokud však bude stavba křižovatky zahájena, bude provoz kompostárny omezen nebo zastaven.

 

Zkušební projekt sběru plastů (a papíru) na základních školách Prahy 10

V rámci rozvoje environmentální výchovy žáků základních škol (dále ZŠ) byla mezi MHMP a MČ Praha 10 dohodnuta spolupráce formou pilotního projektu se zaměřením na separovaný sběr plastů a papíru ze ZŠ. Na základě výsledků dotazování na ZŠ v Praze 10 byl po dohodě s OŽP ÚMČ Praha 10 a společností Pražské služby v červnu 2006 zahájen pilotní projekt umístění kontejnerů na separovaný odpad k ZŠ.

Ke všem ZŠ, které na základě provedené dotazníkové akce projevily o umístění kontejnerů zájem (23 škol) byla přistavena sběrná nádoba na plasty. O sběr papíru projevilo zájem 9 škol, přičemž o něj projevily zájem i školy, které jsou zapojeny do soutěže ve sběru papíru, nicméně i v mezidobí mezi jednotlivými odvozy v rámci soutěže zde vzniká průběžně papírový odpad, jehož množství není bez významu. V období VI/06–XII/06 tak bylo získáno celkem 4,2 t plastů a 6 t papíru, přičemž kvalita vytříděných složek je vysoká.

 

Zkušební projekt sběru objemného bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů

V závěru podzimní sezóny 2007 Hl. m. Praha zorganizovala pilotní projekt sběru bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů. Bezplatná služba byla nabídnuta všem městským částem  Pro účel odzkoušení pilotního projektu bylo rozhodnuto o přistavení kontejnerů dle počtu obyvatel městské části. Celkem bylo nabídnuto 323 velkoobjemových kontejnerů. Služba byla poskytnuta v následujícím režimu. Kontejnery byly přistaveny v určeném termínu na max. 4 hodiny. Po celou dobu přistavení byla přítomna odborná obsluha, která monitorovala naplňování kontejneru a zodpovídala za čistotu vysbíraného bioodpadu. Sběr byl zaměřen na komunální bioodpad objemnějších rozměrů (především listí, tráva, větve, neznečištěná zemina). Jak zástupci městských částí, tak Pražané byli tímto projektem nadšeni a projevili zájem o jeho pokračování v dalších letech. Služba by měla být doplňkem při nakládání s bioodpady v Praze. Kontejnery by se měly přistavovat vždy na jaře a na podzim, kdy je předpoklad produkce objemného bioodpadu při údržbě zahrad.

 

zdeÚklid černých skládek

Na území města je každoročně organizován úklid černých skládek. Odklízí se na pozemcích, které jsou ve vlastnictví HMP případně ve správě městských částí. V roce 2007 bylo odklizeno na náklady Odboru ochrany prostředí MHMP cca 2000 t odpadu z černých skládek. Celkem bylo zrealizováno 22 zakázek za cca 3,015 mil. Kč (bez DPH). Nemalá množství každoročně odklidí v samostatné působnosti městské části a neziskové organizace pořádající dobrovolné akce.

Obr. 4 Množství odpadu z černých skládek uklizených OOP MHMP, 2004-2007 [t]

Graf - Množství odpadu z černých skládek uklizených OOP MHMP, 2004-2007 [t]

Zdroj: OOP MHMP

 

Tab. 10 Množství odpadu z černých skládek uklizených OOP MHMP, 2007 [t]

Bioodpad

36,37

Nebezpečné odpady

------

Pneu

11,16

Stavební suť

518,54

Objemný odpad

124,66

Zemina a kamení

867,82

Ostatní

413,18

 

zdePlán odpadového hospodářství hl. m. Prahy (krajský)

V roce 2005 byl schválen krajský Plán odpadového hospodářství hl. m. Prahy. Tento dokument slouží jako podklad pro původce odpadu, kteří překročí zákonem stanovené limity a tím jim vznikne povinnost zpracovat Plán odpadového hospodářství původce odpadu. V souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění je plán každoročně vyhodnocován. V listopadu 2008 proběhlo vyhodnocení za rok 2006. Informace jsou na internetových stránkách: https://envis.praha.eu/odpady.

 

 

zdeNáklady komplexního systému třídění komunálního odpadu

Tab. 11 Celkové náklady komplexního nakládání s komunálním odpadem v Praze

Celkové náklady v tis. Kč
Rok Tříděný sběr
celkem
Objemný odpad Směsný odpad Nebezpečný
odpad
Sběrné dvory Celkem

1998

18 772

22 115

396 694

4 432

1 549

443 562

1999

63 717

26 744

501 553

11 756

2 947

606 718

2000

82 906

30 239

505 018

10 476

5 222

633 861

2001

88 823

32 674

532 409

15 913

5 580

675 399

2002

109 661

32 879

563 647

19 566

6 277

732 029

2003

140 833

33 835

583 760

23 624

11 391

793 443

2004

177 560

37 816

644 685

25 341

18 689

904 091

2005

195 454

46 203

697 755

20 842

28 801

989 055

2006

219 051

42 501

717 813

6 646

30 232

1 016 243

2007

250 033

49 839

740 895

7 959

30 331

1 079 057

Pozn.: Náklady na papír, sklo a plasty jsou po odečtení případných tržeb z prodeje vytříděných surovin.

Zdroj: OOP MHMP

Příspěvek od společnosti EKO-KOM, a. s.

Součástí tříděného sběru papíru, skla, plastů a nápojových kartonů jsou z větší části obaly. Do roku 2001 byl zpětný odběr obalů na území ČR zajišťován prostřednictvím tzv. Dobrovolné dohody, uzavřené mezi Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí a Ministerstvem životního prostředí ČR. Na základě dohody podepsalo hl. m. Praha v roce 2001 smlouvu se společností EKO-KOM, a. s. S přijetím obalového zákona musí povinné osoby zajistit zpětný odběr obalů nebo odpadu z těchto obalů. Tento odběr mohou zajistit prostřednictvím tzv. autorizované společnosti (EKO-KOM).

V roce 2007 činil příspěvek od společnosti EKO-KOM 100,857 mil. Kč.

 

Proplácení nákladů spojených se sběrem, svozem a odstraněním léků Ministerstvem financí ČR

Na základě novely zákona o léčivech od ledna 2003 ministerstvo financí proplácí náklady spojené se sběrem, svozem a odstraněním léků z lékáren. V roce 2003 činila dotace 1 676 682,- Kč, v roce 2004 činila dotace 1 509 013,80 Kč, v roce 2005 činila dotace 1 361 614,30 Kč. V roce 2006 činila dotace 815 148,10 Kč, v roce 2007 830 763,60 Kč

 

Dotace ze Státního fondu životního prostředí ČR

Hl. m. Praha obdrželo od Státního fondu životního prostředí České republiky dotaci, ze které měl být zpětně plně hrazen sběr chladicích zařízení včetně jejich odpovídajícího odstranění. Výše dotace závisela na množství vysbíraných a odstraněných chladicích zařízení. Na základě rozhodnutí ministra životního prostředí město za odstranění cca 50 000 kusů chladniček mělo na základě smlouvy obdržet 31 710 tis. Kč. Poněvadž od 13. 8. 2005 došlo k zavedení zpětného odběru chladících zařízení, dodatkem č. 2 z roku 2006 ke smlouvě se SFŽP byla výše maximální podpory stanovena na 25 120 tis. Kč.

Z této částky obdrželo město v roce 2005 cca 17 mil. Kč, v listopadu 2006 obdrželo město dotaci ve výši cca 4,5 mil. Kč (dosud 90 % nákladů za chladničky vysbírané v letech 2001–2005). Zbývající částka [cca 2,5 mil. Kč] byla městu uhrazena v roce 2007.

V roce 2002 obdrželo hl. m. Praha od Státního fondu životního prostředí České republiky dotaci ve výši 4310 tis. Kč na výstavbu SD pořilo.

 

Tab. 12 Celkové náklady ponížené o příjmy od společnosti EKO-KOM (za tříděný sběr), Ministerstva financí ČR (za léky) a o příjmy ze SF ŽP (za sběr chladniček)

Celkové náklady v tis. Kč
Rok Tříděný sběr celkem Celkem

1998

18 772

443 562

1999

63 717

606 717

2000

82 906

633 861

2001

65 924

651 374

2002

70 130

688 488

2003

70 045

713 716

2004

106 467

826 194

2005

113 547

905 786

2006

128 476

925 668

2007

149 176

977 369

Zdroj: OOP MHMP

4. května 2009
4. května 2009