Strategie hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku – Cirkulární Praha 2030

Základní strukturované informace o dokumentu Cirkulární Praha 2030 a jeho přípravě.

Stav dokumentu (k 3/2022):

Dokument schválený usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. Z-9977 ze dne 27. 1. 2022.

Rámec zpracování:

Cirkulární Praha 2030 - Strategie hl. m Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku (dále také jen Strategie) je klíčová strategie vedoucí k výraznému snížení spotřeby primárních surovin, produkce odpadů a snížení emisí skleníkových plynů. Představuje rámec pro aktivity, kterými město může tento směr dalšího rozvoje podpořit.

Strategie a její cíle vychází ze schváleného Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030 (usnesení ZHMP č. 27/30 ze dne 27.5.2021) a jeho úkolů a postupů snižování emisí skleníkových plynů. Byla připravena na základě usnesení Rady hl. m. Prahy a doporučení Pracovní skupiny pro cirkulární ekonomiku v rámci Komise Rady HMP pro udržitelnou energii a klima. Cirkulární ekonomika může významně přispět k naplnění klimatických cílů. Uvádí se, že 45% globálních emisí CO₂ se váže na produkci a spotřebu jídla, materiálů a výrobků, které každodenně užíváme.

Praha se touto strategií hlásí k průběžnému snižování své ekologické a uhlíkové stopy (zdrojové náročnosti spotřeby) a směřování k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Pro naplnění této vize chce Praha motivovat pražské aktéry, včetně soukromého sektoru a veřejnosti, k odpovědnému nakládání se zdroji a odpovědné spotřebě.

Zadavatel:

Hl. m. Praha.

Předkladatel:

Náměstek primátora Ing. Petr Hlubuček, člen Rady hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí, infrastruktury, technické vybavenosti a bezpečnosti.

Zpracovatel:

Strategii hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku zpracoval Pražský inovační institut, z.ú (Pii,) v úzké spolupráci s odborem ochrany prostředí MHMP a společnostmi Pražské služby, a.s.; Pražská vodohospodářská společnost, a.s.; ČVUT UCEEB, FSV ČVUT, Crea-Tura, nizozemskou konzultační společností Circle Economy a řadou dalších expertů, kteří se účastnili individuálních či skupinových konzultací.

Popis, průběh zpracování:

Strategie se zaměřuje na cíle a opatření v sektorech s největším potenciálem materiálových i emisních úspor, jsou to: 1) stavebnictví, 2) voda, 3) zemědělství a potraviny, 4) odpady. Tři průřezové oblasti se zaměřují na nástroje, kterými město může podpořit realizaci opatření navržených v tematických oblastech. Jsou to veřejné zakázky, tedy to, jaké produkty a služby město poptává. Dále jsou to motivační nástroje formou dotačních podpor, voucherů, ale i cíleného vzdělávání a podpory komunikace, informačních kampaní. Třetí oblastí je řízení a implementace strategie, tedy koordinace v rámci města, příprava akčních plánů a jejich vyhodnocování na základě sledovaných dat.  

V navržené strategii je 7 strategických cílů rozpracováno do 27 specifických cílů a ty následně do 73 opatření a 34 projektových karet. Inspirací pro návrhy řešení byla v mnoha případech dobrá zahraniční praxe, která je v materiálu uvedena formou rozpracovaných příkladů či uvedených odkazů. 

Při zapojení podnikatelské sféry, výzkumu a vývoje, je cirkulární ekonomika příležitostí pro nové druhy produktů, služeb a nová pracovní místa. Podporou sdílené ekonomiky, komunitních aktivit či zapojením sociálních podniků cirkulární ekonomika přispívá také k sociální soudržnosti města.   

Cirkulární ekonomika je cestou pro splnění ambiciózních cílů odpadové legislativy. Vytřídění 70 % komunálního odpadu nelze reálně dosáhnout bez zastavení (či alespoň zbrzdění) nárůstu produkce komunálního odpadu. Cirkulární ekonomika tak představuje nezbytný předpoklad k naplnění povinných cílů pro nakládání s odpady, při jejichž neplnění hrozí sankce a zastavení přísunu prostředků z evropských fondů.

Po vzoru dalších evropských měst (Amsterdam, Londýn, Paříž, Kodaň, Glasgow a řada dalších má Praha ambici stát se cirkulárním inovačním hubem, kde realizací strategických a pilotních projektů město podporuje digitalizaci, rozvoj a využití nových technologií, materiálů a procesů.

Nejvíce jsou dosud rozpracovány na úroveň projektových karet tematické oblasti odpadů a vody, kterým se město a městské společnosti dlouhodobě a systematicky věnují.  Podporu města získává i městské zemědělství, i když v této oblasti byla vytipována v průběhu přípravy strategie řada nových aktivit a je zde určitě velký potenciál dalšího rozvoje, i s ohledem na značnou poptávku ze strany veřejnosti.

Zcela novou agendou je potravinová politika města a opatření pro předcházení vzniku potravinového odpadu.  Dosud nedostatečně kapacitně i odborně pokryté jsou oblasti stavebnictví a odpovědných veřejných zakázek. S cirkulárními řešeními ve stavebnictví přichází v Praze soukromý sektor a městu zatím chybí koordinační a metodická jednotka, která by nové cirkulární přístupy ve stavebnictví systematicky prosazovala.

Mezi 34 připravovanými záměry uvedenými v projektových kartách (v příloze Strategie) jsou jak infrastrukturní projekty připravované městskými společnostmi Pražské služby, a. s. (PSAS) a Pražská vodohospodářská společnost, a. s. (PVS), tak projekty zaměřené na nastavení nových pravidel, vzdělávání či komunikaci. Celková investiční náročnost infrastrukturních projektů se pohybuje kolem 1,5 mld. Kč a tvoří menší část navrhovaných řešení. Většina projektů je v řádech sta tisíc až desítek milionů Kč. Financování jednotlivých projektů bude zajištěno z externích zdrojů financování (např. dotačních programů), případně z rozpočtu hlavního města Prahy. Rozpočet bude řešen samostatným tiskem v průběhu roku.

Největším chystaným infrastrukturním projektem je bioplynová stanice připravovaná společností Pražské služby, a. s. (PSAS), která představuje koncovou technologii pro využití biologicky rozložitelného odpadu (BRO) nevhodného ke kompostování, o předpokládané roční kapacitě 50 000 tun. Záměrem PSAS je také vybudovat kapacity pro úpravu škváry, aby se 60.000 tun tohoto materiálu odváženého na skládku, mohlo využít ve stavebnictví. 

Pilotní projekty Pražské vodohospodářské společnosti, a.s. (PVS) ověřují možnosti zpracování bioplynu z čistírenských kalů na bioCNG, který bude následně vtlačován do plynovodní sítě, a řešení kalové koncovky s možností energetického využití.

Zavedení plošného sběru biologicky rozložitelných odpadů v rámci města, či rozšiřování multikomoditního sběru (tj. společného sběru plastů, nápojových kartonů a kovových obalů) jsou příklady projektů OCP MHMP, které vyžadují spolupráci veřejnosti a musí být doprovázeny vzděláváním a osvětovými komunikačními kampaněmi. 

Další typ projektů tvoří iniciativy přicházející z městských částí či od veřejnosti. Příkladem jsou komunitní zahrady či komunitní kompostování, rozvoj městského zemědělství a udržitelné nakládání s potravinami, včetně předcházení vzniku potravinového odpadu. 

Snižování velkoobjemového odpadu zajišťují především projekty sdílení, oprav a znovuvyužití. Jedná se o přípravu re-use centra, rozšiřování re-use pointů, komunitní akce typu “železné neděle” a další.  

Z hlediska města je jedním z nejdůležitějších opatření zohledňovat cirkulární principy při nákupu produktů, služeb či stavební činnosti, a tedy zavést podrobné podmínky pro odpovědné veřejné zadávání, proškolit pracovníky města a městských organizací, vytvořit prostředí pro sdílení zkušeností a na konkrétních zakázkách si tyto nové přístupy ověřovat.  

Předcházet vzniku odpadu a znečištění pomůže také zapojení firem (malé a střední podniky, start-upy) a jejich užší spolupráce s městem a výzkumnými institucemi. Příkladem je Platforma Cirkulární Praha  či testování nových postupů v území formou městských laboratoří, tzv. “urban labs”.   

Aby se dařilo tyto záměry realizovat v celé šíři, bude nezbytné nastavit projektové řízení naplňování strategie a ustavit koordinátora pro cirkulární ekonomiku v rámci MHMP. Strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku předpokládá úzkou koordinaci s dalšími strategickými dokumenty, zejména v oblasti sdílení dat a nastavení indikátorů. 

Návazné aktivity:

Usnesením Rady je zároveň zřizována koordinační komise Strategie hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku. Je sestavena ze zástupců Rady HMP, odborů MHMP a městských společností.

Koordinační komise bude dohlížet na naplňování cílů schválených ve Strategii, realizaci souboru opatření a projektů, zároveň na přípravu akčního plánu Strategie, který bude připravován v dvouletých intervalech.  

Usnesením rady zároveň vzniká pozice Cirkulárního manažera.

Dokument k dispozici:

Plné znění dokumentu je ke stažení na webových stránkách ke Klimatickému plánu hl. m. Prahy, v části Cirkulární ekonomika:
https://klima.praha.eu/cs/cirkularni-ekonomika.html

 

Kontakty, informace:

  • Pražský inovační institut: Zuzana Drhová, Veronika Doubnerová

 

Poslední aktualizace popisu: k 15. 3. 2022

24. března 2022
24. března 2022