Praha hledá rovnováhu mezi růstem a charakterem města

Nová pravidla pro město 21. století

Současný územní plán, vzniklý ještě v devadesátých letech, už dávno neodpovídá dnešní realitě. Nový Metropolitní plán má nabídnout jasná, srozumitelná a spravedlivá pravidla rozvoje tak, aby město mohlo růst, a přitom si zachovalo to, co ho činí jedinečným: svou strukturu, krajinu a charakter čtvrtí. „Schválení Metropolitního plánu bude krokem, který Prahu změní. Rozváže ruce jejímu rozvoji a dá prostor, aby Pražané v příštích desetiletích měli vše, co potřebují ke kvalitnímu životu. Od dostatku bytů přes kvalitní veřejný prostor a služby až po rychlá dopravní spojení,“ říká primátor Bohuslav Svoboda.

Zásadní změna v rozhodování o rozvoji

Podle náměstka pro územní rozvoj Petra Hlaváčka přináší nový metropolitní plán zásadní změnu v tom, jak se bude o rozvoji města rozhodovat: „Hlavním důvodem potřeby plánu je komplexní hodnocení stavu města na moderních digitálních datech, stanovení principů rozvoje a zjednodušení regulace podle současných urbanistických principů pro vytvoření města krátkých vzdáleností. Nejde přitom o urychlení výstavby za každou cenu, ale o kvalitnější prostředí, kde je jasně řečeno, co se kde může stavět a proč.“ Díky novému plánu dojde také ke zvýšení kapacity pro výstavbu, lepší ochraně urbanistických kvalit města, včetně typických výšek a charakteru lokalit, a nově je v něm akcentováno zajištění vybavenosti pro komplexní fungování nových čtvrtí.

Jasné hranice rozvoje a více bydlení

Metropolitní plán nově vymezuje hranice města a určuje, kde může Praha růst, a naopak kde má zůstat zeleň. Nahrazuje dřívější systém funkčních ploch konceptem „lokalit“, které lépe odrážejí reálnou podobu města. Každá z více než 700 pražských lokalit má stanovená pravidla pro zástavbu, funkci i výškovou hladinu. „Každá čtvrť má svůj charakter a my ho chceme chránit i rozvíjet,“ vysvětlil ředitel IPR Praha Ondřej Boháč. Plán chrání přírodu uvnitř města i v jeho okolí, historické panorama i typické výhledy. Zároveň otevírá brownfieldy pro výstavbu nových čtvrtí – až 72 % všech rozvojových ploch se nachází právě na územích, která už byla v minulosti zastavěna a nyní čekají na nové využití. Díky tomu může vzniknout až 350 000 nových bytů doplněných školami, nemocnicemi a další veřejnou vybaveností.

Digitalizace přináší přehlednost a transparentnost

Metropolitní plán je prvním plně digitalizovaným plánem v historii města. Občané, odborníci i developeři v něm mohou snadno dohledat, co se v jednotlivých čtvrtích plánuje, a přehledně podat připomínky přes Portál Pražana. Podle ředitele odboru územního rozvoje Filipa Foglara se zjednodušil i proces zasílání připomínek, kterých přišlo na šedesát tisíc: „Každou připomínkou, kterou jsme obdrželi, jsme se individuálně zabývali. Při novém projednání lidé nebudou muset psát vše znovu, mohou využít své původní podněty z roku 2022, označit je za vyřešené nebo upravit podle aktuální situace.“ Digitalizace zároveň pomůže propojit plán s novým stavebním zákonem a urychlit schvalování projektů, zejména v případech, kdy investoři uzavřou tzv. plánovací smlouvu a zajistí potřebnou veřejnou vybavenost.

Město s charakterem: ochrana rozmanitosti Prahy

Debata Město s charakterem ukázala, že klíčem k úspěchu nového plánu není jen rychlost, ale především cit pro měřítko a rozmanitost. Jak zaznělo, Praha není homogenní město, ale mozaika čtvrtí s odlišnou historií, hustotou i výškou zástavby – od historického jádra přes vilové oblasti až po sídliště a nové čtvrti, a to je zásadní pro její další rozvoj. Právě s ohledem na tuto rozmanitost byla zavedena výšková regulace, která v Praze dosud chyběla. Ta má chránit klíčové pohledy na Pražský hrad, panoramata Vltavského údolí či vyhlídky z Petřína a Vyšehradu. Zároveň ale umožňuje vznik nových dominant v rozvojových oblastech, například v okolí nádraží, Smíchova či Palmovky. „Praha je rozmanité město s charakterem. Plán chrání její typické výhledy i panoramata a nastavuje jasná pravidla pro doplnění siluet nových čtvrtí,“ zaznělo během diskuse. Tento přístup zajistí, že město bude růst promyšleně, tedy bez ztráty identity, ale s prostorem pro architektonickou invenci.

Vize promyšlené metropole

Metropolitní plán není pouhou odpovědí na potřebu nového územního dokumentu. Je především vizí Prahy pro 21. století, tedy města, které se rozvíjí promyšleně, otevřeně a s respektem k lidem, kteří v něm žijí. Jak shrnul Ondřej Boháč: „Plán, který leží před námi, je maximální možná dohoda nad budoucností Prahy. Strávili jsme nad ním dvanáct let a jsem hrdý jak na výsledek, tak na proces, kterým vznikal.“ Metropolitní plán je aktuálně vystavený v CAMPu i online. Pražané ho mohou připomínkovat do začátku roku 2026. Na jeho přijetí panuje shoda napříč politickým spektrem a schvalování se očekává v létě 2026.