Metropolitní plán a doprava: Praha staví budoucnost na kolejích a nových propojeních

Město krátkých vzdáleností

Základní vizí Metropolitního plánu je město krátkých vzdáleností, které bude kompaktní, dostupné a provázané. Cílem je, aby lidé mohli většinu svých každodenních potřeb vyřídit v docházkové vzdálenosti a do vzdálenějších míst se dopravili efektivně, především veřejnou dopravou. „Město musí růst, ale zároveň zůstat živé a dostupné. Rozvoj nové zástavby proto plánujeme tam, kde už dnes existuje nebo bude v dohledné době vybudována kvalitní dopravní infrastruktura,“ vysvětluje Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní rozvoj. Podle Metropolitního plánu se až 82 % nové výstavby soustředí do vzdálenosti do 700 metrů od železniční stanice a 500 metrů od zastávky tramvaje. Doprava se tak stává přirozeným základem městské struktury.

Veřejná doprava jako páteř města

Praha patří mezi evropská města s nejvyšším podílem cestujících ve veřejné dopravě, více než 40 % všech cest se odehrává právě tam. Dalších přibližně 30 % připadá na individuální automobilovou dopravu, zhruba čtvrtinu tvoří pěší doprava a kolem 3–4 % cyklisté. Praha se díky těmto hodnotám řadí mezi evropská města s vůbec nejvyšším využitím veřejné a pěší dopravy, což svědčí o dobré dostupnosti a atraktivitě udržitelných forem dopravy v metropoli. Tento úspěch chce Metropolitní plán dále rozvíjet. Klíčovou roli hraje kolejová doprava, tedy metro, tramvaje a železnice, které společně tvoří kostru městské mobility.

Metro D

Základní osu systému tvoří metro, zejména připravovaná linka D, která propojí Písnici, Krč, Pankrác a centrum města. Nová linka odlehčí přetížené lince C a obslouží území, kde dnes žije přes 150 tisíc obyvatel. Stanice linky D se stanou přirozenými těžišti nových čtvrtí, kde bude vznikat zástavba kombinující bydlení, služby i pracovní příležitosti. „Metro D není jen dopravní projekt, ale městotvorný záměr. Umožní nám vytvářet nová centra a využít potenciál jižní části Prahy,“ doplňuje Jaromír Beránek, budoucí náměstek primátora pro dopravu.

Tramvaje pro nové čtvrti a rozšíření sítě 

Rozvoj se dotkne i tramvajové sítě, která se rozšíří do nových čtvrtí, například na Jižní Město, do Suchdola, Bohnic či Slivence. Nové tratě posílí dostupnost rozvojových lokalit, jako jsou Bubny–Zátory nebo Nákladové nádraží Žižkov, a nahradí část autobusových linek. Výstavba tramvajové tratě na Václavském náměstí už byla zahájena. Dnes má tramvajová síť zhruba 150 kilometrů a ročně přepraví přes 368 milionů cestujících. Nové tratě mají nahradit autobusové linky, obsloužit novou zástavbu a přispět ke snížení emisí CO₂. Metropolitní plán obsahuje 73 km nově navržených tramvajových tratí a dalších 25 km vymezuje v územní rezervě. 

Železnice a nové terminály

Metropolitní plán počítá s proměnou železnice v moderní páteřní systém městské i příměstské dopravy. Zásadní roli v tom hraje modernizace Železničního uzlu Praha, která propojí městské, příměstské i dálkové linky do jednotné a kapacitní sítě. Klíčovým projektem je nové železniční spojení Letiště Václava Havla s centrem města, které bude součástí modernizované trati Praha–Kladno. Ta zvládne přepravit až 50 tisíc cestujících denně a umožní přímý přestup z letištních terminálů na vlak. Součástí přestavby uzlu jsou také nové tunely pod centrem města, označované jako Metro S, které oddělí příměstskou a dálkovou dopravu a umožní častější a plynulejší provoz vlaků v samotném srdci metropole. Do centra by mělo v budoucnu jezdit až osm příměstských spojů za hodinu. „Železnice se stává skutečnou páteří města i regionu. Umožní rychlejší spojení, lepší dostupnost a odlehčí městské silniční síti,“ říká Martin Vaněk ze Správy železnic.

Na železniční síť navážou nové přestupní terminály, například Smíchov, Dlouhá Míle či Sever, které cestujícím nabídnou pohodlný přestup mezi vlakem, metrem a tramvají. Nové zastávky v hustě obydlených částech města, například Praha-Karlín, Michle nebo Braník Ve Studeném, přiblíží železnici každodennímu životu Pražanů. Na stávající systém navážou i vysokorychlostní tratě (VRT), které propojí Prahu s Brnem, Ostravou, Ústím nad Labem či s okolními evropskými městy. Vlaky pojedou rychlostí až 320 km/h a zásadně zkrátí cestovní doby.

Veřejná infrastruktura jako síť

Metropolitní plán chápe infrastrukturu jako propojený celek, který drží město pohromadě. Nejde jen o dopravu, ale i o technické sítě, veřejná prostranství a krajinné prvky, které společně vytvářejí funkční rámec pro každodenní život. Ulice, náměstí, parky, mosty i tunely jsou součástí jedné struktury, fyzické i symbolické páteře města. Plán proto počítá s rozvojem nových mostů a lávek, které zlepší propojení přes Vltavu i napříč městskými částmi. Přemostění v Karlíně, Podbabě nebo Troji doplní síť tangenciálních tras a usnadní pohyb nejen pěších a cyklistů, ale i veřejné dopravy. Vznikne tak kompaktnější a lépe dostupná městská struktura. Součástí návrhu je také rozvoj přístavu Radotín, který má do budoucna posílit městskou logistiku a zapojit lodní dopravu do systému zásobování. Plán tak propojuje dopravní, technickou a zelenou infrastrukturu do jednotného rámce, který podporuje udržitelný rozvoj i odolnost města.

Automobilová doprava s respektem k městu

Automobilová doprava má v metropoli své místo, ale musí být v rovnováze s ostatními druhy dopravy. Metropolitní plán proto podporuje řešení, která kombinují komfort řidičů s ohledem na městské prostředí. Součástí řešení Metropolitního plánu jsou parkovací domy a záchytná parkoviště P+R na okrajích města, kde mohou dojíždějící snadno přestoupit na vlak nebo metro. Nové kapacity vzniknou například u terminálu Dlouhá Míle, v Letňanech nebo u Depa Písnice. Parkovací domy pak představují způsob, jak kultivovaně integrovat automobilovou dopravu do městské struktury. Plán počítá s jejich umisťováním v hustěji zastavěných oblastech, kde nahradí plošné parkování a uvolní veřejný prostor pro lidi. Inspirací jsou příklady ze severských měst, kde parkovací domy nejsou jen technickou stavbou, ale i součástí veřejného prostoru s obchody, zelení či komunitními funkcemi.

Město, které drží pohromadě

Metropolitní plán směřuje Prahu k dostupnému, ekologickému a dobře propojenému městu. Kolejová páteř doplněná kvalitními veřejnými prostranstvími, novými terminály, mosty a vhodně umístěnými parkovacími domy vytváří soudržný dopravní systém, který propojuje jednotlivé části města i okolní krajinu. Cílem není jen zvládnout růst metropole, ale také posílit kvalitu života. Udržitelná mobilita se tak stává klíčovým nástrojem pro město, ve kterém je každodenní pohyb jednoduchý, pohodlný a dostupný pro všechny.