Metropolitní plán a bytová krize: Praha hledá cestu, jak stavět uvnitř města
Praha má potenciál pojmout dalších půl milionu obyvatel, aniž by se rozrůstala do krajiny. Nový Metropolitní plán ukazuje, jak toho dosáhnout – díky využití brownfieldů, městských pozemků a plánovacím smlouvám, které spojují developery i město. O přístupu k bydlení se debatovalo v Centru architektury a městského plánování (CAMP).
Praha dnes stojí před jedním z největších urbanistických úkolů posledních desetiletí, a to zajistit dostatek bytů pro své obyvatele, ale zároveň chránit své okolí a krajinu před další zástavbou. Podle náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka je cílem stavět kapacitně, udržitelně, dostupně a kvalitně. Základní princip nové koncepce spočívá v tom, že město nechce expandovat do volné krajiny, ale využít své vnitřní rezervy, tedy území už napojená na veřejnou dopravu a infrastrukturu. Metropolitní plán tak přináší novou logiku rozvoje: místo rozpínání ven se soustředí na využití vnitřních rezerv.
Brownfieldy jako nová čtvrť města
Metropolitní plán staví především na přeměně tzv. brownfieldů, tedy bývalých průmyslových a dopravních ploch, které už mají infrastrukturu a napojení na veřejnou dopravu. Z celkových rozvojových ploch tvoří 55 %, přičemž právě na nich se nachází až 73 % kapacit nové výstavby. „Většina těchto území leží do několika stovek metrů od tramvaje, vlaku nebo metra. Právě takto chceme rozvíjet město krátkých vzdáleností,“ vysvětluje Petr Hlaváček. K nejvýznamnějším transformačním lokalitám patří Bubny-Zátory, kde vznikne nové městské centrum pro přibližně 25 000 obyvatel, dále nákladové nádraží Žižkov, Vysočany, Smíchovské nádraží či Letňany. Tyto oblasti se mají proměnit v plnohodnotné městské čtvrti s bydlením, prací i službami.
Město krátkých vzdáleností a plánovací smlouvy
Zásadním principem Metropolitního plánu je koncept města krátkých vzdáleností – prostředí, kde lidé najdou bydlení, práci, školy, služby i zeleň v dochozí vzdálenosti. Cílem není jen počet postavených bytů, ale především kvalita života. Nejde tedy jen o to, kolik bytů se postaví, ale jaké prostředí tím vytvoříme. Plán proto usiluje o vznik kompaktních městských čtvrtí, které fungují jako přirozené součásti města, nikoli izolované obytné enklávy. Tento přístup má v praxi zajistit systém plánovacích smluv propojující veřejný a soukromý sektor. Developery zavazuje, aby se podíleli na výstavbě veřejné infrastruktury, jako jsou například školky, parky či komunitní zařízení, a umožňuje městu koordinovat rozvoj tak, aby nové lokality skutečně sloužily svým obyvatelům.
Kapacita pro budoucí Pražany
Podle aktuálních dat žije v Praze 1 385 000 obyvatel s trvalým bydlištěm a celkem kolem 1,53 milionu lidí, kteří obývají přibližně 650 000 bytů. Metropolitní plán pracuje s potenciálem vzniku až 350 000 nových bytů, tedy s kapacitou pro 400 až 500 tisíc dalších obyvatel. Přibližně 20 % těchto kapacit leží na městských pozemcích, což představuje obrovskou šanci: „Musíme využít to, co vlastníme, a stavět dostupné bydlení i z pozice města,“ zaznělo z úst Petra Hlaváčka na debatě. Aby nový růst byl udržitelný, soustředí se plán na lokality s dobrou dopravní dostupností, více než 80 % nových ploch leží do 700 metrů od stanice metra či vlaku, nebo do 500 metrů od tramvajové zastávky. „Když už město roste, musí růst tam, kde to dává smysl, tedy ne v polích, ale v blízkosti kolejí,“ dodává Petr Hlaváček.
Plán jako nástroj proměny
Metropolitní plán sám o sobě nové byty nepostaví, jeho význam však spočívá v nastavení jasných pravidel a odstranění administrativních překážek, jež dnes brzdí rozvoj. Praze dává silný nástroj: soustředí výstavbu dovnitř města, otevírá brownfieldy v blízkosti dopravní infrastruktury a vytváří rámec, který může urychlit přípravu nových čtvrtí. Zároveň umožní efektivnější koordinaci mezi městem a developery, tedy mezi těmi, kdo staví, a těmi, kdo pečují o veřejný prostor. Pokud se podaří naplnit jeho ambice – využít brownfieldy, posílit městské pozemky a rozvíjet území podle principu krátkých vzdáleností – může se stát klíčovým krokem k řešení bytové situace v hlavním městě. „Plán umožní rychlejší, lépe koordinovanou výstavbu v souladu s charakterem Prahy,“ shrnuje Petr Hlaváček.
Metropolitní plán hl. m. Prahy je zveřejněný od 20. října v Centru architektury a městského plánování. Záznamy diskusních večerů, které jsou součástí doprovodného programu opakovaného veřejného projednání Metropolitního plánu, najdete zde.
Záznam z diskusního večera věnovaného tématu Bydlení si můžete pustit zde.