Funkčnost protipovodňových opatření prověřilo cvičení Karlín a Libeň 2018

Prakticky prověřit činnost všech složek, které se podílejí na řešení povodňových situací v Praze, procvičit správnou montáž a demontáž mobilních prvků protipovodňových opatření a prověřit stav pevných částí protipovodňové ochrany je cílem dnešního cvičení Karlín a Libeň 2018.

  • 1 minuta čtení
  • 5 fotografií
Protipovodňové cvičení Karlín a Libeň 2018

Cvičení zahrnuje etapu 0003 Karlín a Libeň na pravém břehu Vltavy mezi 52,5 a 44,5 říčním kilometrem. Celková délka protipovodňových opatření v oblasti Karlína a Libně měří 4,2 km, z toho mobilní protipovodňová opatření 506,9 metru o výšce od 0,8 metru po 3,8 metru. O vybudování protipovodňové ochrany v této oblasti Prahy bylo rozhodnuto po povodni v srpnu 2002. Ta zaplavila podstatnou část Karlína a v Libni oblast od náměstí Dr. Holého až na Palmovku. Jednalo se o povodní nejvíce zasaženou oblast. Muselo být evakuováno 28 000 obyvatel, škody na majetku dosáhly 7,2 miliard Kč a zaplaveny byly i stanice metra Florenc, Invalidovna a Palmovka.

Složky integrovaného záchranného systému už mnohokrát potvrdily, jak skvěle dokáží spolupracovat a v případě potřeby rychle a efektivně zasáhnout. Přesto je ale potřeba zásahy při krizových situacích stále nacvičovat, aby koordinace byla co možná nejlepší,“ uvedla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová.

Protipovodňovou ochranu hl. m. Prahy etapa 0003 Karlín a Libeň tvoří vzájemně se prolínající opatření:

  • mobilní protipovodňová opatření
  • železobetonové zdi
  • zemní protipovodňové valy
  • protipovodňová opatření na kanalizační síti
  • uzávěr Libeňských přístavů a čerpací stanice Rokytky

„Pokud bude Praha ohrožována velkou vodou, bude občany zajímat, jak jsou před ní chráněni. Připravenost odpovědných záchranných a preventivních složek je tedy základem pro jejich bezpečí. Máme dnes velmi kvalitní techniku, kterou město záchranáře proti riziku povodní vybavilo. Bez schopných a dobře vycvičených profesionálů z řad jednotek Integrovaného záchranného systému by však sama o sobě nebyla nic platná. Smyslem každého takového cvičení je proto přesvědčit se o tom, jak týmy protipovodňové ochrany zvládají své úkoly, které stojí na rychlosti a perfektní koordinaci,“ doplnil radní hl. m. Prahy pro oblast bezpečnosti Libor Hadrava.

Výstavba protipovodňových opatření v etapě 0003 byla postupně dokončována a předávána hlavnímu městu v rozmezí let 2005 až 2006 a vyžádala si investiční náklady ve výši 643,50 mil. Kč, z toho unikátní přečerpávací stanice a protipovodňový uzávěr Rokytky a Libeňských přístavů přišel na 301,72 mil. Kč. Jejich funkčnost se prokázala při povodni v červnu 2013, která způsobila pouze minimální škody. Protipovodňová ochrana hlavního města Prahy plně odolala a nebyly zaplaveny stanice metra.

 

Fotogalerie

22. září 2018
22. září 2018