Ivana Gorgolová, moderátorka:

 

Ivana Gorgolová, moderátorka, ředitelka OPR MHMP:

 

„Děkuji panu náměstkovi Paroubkovi. Nyní je prostor pro vaše dotazy, já bych Vás poprosila, protože všechny dokumenty jsou v tuto chvíli na internetu, na doméně http://www.praha-mesto.cz/ a  bude tam i podrobný zápis z této - nebo přesný zápis z této tiskové konference… Jestli byste se vždycky mohli představit a říci, z kterého jste média. Děkuji vám mockrát. „

 

Prosím, paní Šprunková.

 

Šprunková, Blesk:

 

„Já bych jenom takovou krátkou zmínku, že si myslím, že ta zpráva nám neukázala nic nového, to už jsme prakticky věděli v září a v říjnu, že jo. Že bylo hodně vody a že tam vnikla. Já bych se chtěla zeptat pana ing. Laudáta, on říkal, že komise bude posuzovat věc „padni komu padni“ - komu tedy padlo? Na pana ing. Houfka bych měla jeden dotaz, jestli taky neuvažuje o abdikaci a pana primátora bych se chtěla zeptat, on říkal, že bude zklamán, pokud tam nebudou jména. Vyrovnal jste se s tím zklamáním? To je všechno.“

 

Ing. František Laudát, předseda komise RHMP:

 

„Jedna věc, kdo v září nebo v říjnu věděl, kudy všude do metra voda natekla. My jsme od samého počátku upozorňovali, že ta řešení nebudou jednoduchá. Že to zřejmě vypadá na kombinaci řady faktorů, to zaprvé. Za druhé já se domnívám, že ta zpráva, pokud se týká věcného rozboru, nešetří odbor krizového řízení magistrátu, nešetří a své si užili a byli předmětem zkoumání rozhodnutí krizového štábu Prahy, všech orgánů Dopravního podniku a metra.“

 

Ivana Gorgolová:

 

„Děkuji, pan Houfek.“

 

Ing. Milan Houfek, GŘ Dopravního podniku Praha:

 

„O své abdikaci v současné době neuvažuji, já si myslím, že výsledky zprávy hovoří, kde se ty chyby staly, a jestliže přímo neukazují na nejvyšší vedení dopravního podniku, tak v této chvíli k tomu nemám důvod. „

 

Ivana Gorgolová:

 

„Děkuji, pane primátore...“

 

MUDr. Pavel Bém, primátor hl.m.Prahy:

 

„Já musím trošičku korigovat položenou otázku, já bych skutečně byl zklamán, kdybychom uzavřeli kauzu metro a příčiny zatopení klíčového dopravního prostředku v hlavním městě Praze pouze konstatováním, že někde byly organizační nedostatky a někde byly stavebně-technické nedostatky. Já musím říci ,že s tím bych se skutečně  asi obtížně vyrovnával, nicméně dnes jsme se dozvěděli o abdikačním dopise ředitel odboru krizového nebo ochranného systému metra pana Svobody a pro mě to je jakýsi první signál, že skutečně osobní odpovědnost a jakýsi vztah k ní tady na úrovni Dopravního podniku je. Takže v tento okamžik já mohu vyjádřit bohužel jenom, já bych to strašně nerad nazýval spokojeností v této chvíli, ale přirozeným důsledkem. Vlastní zprávu já považuji za mimořádně vypovídající, komplexní, úplnou. Já se přiznám, že já nevím, s jakými zdroji měla možnost nebo jste měla možnost pracovat vy, paní redaktorko, já se přiznám, že jsem si přečetl ve sdělovacích prostředcích hodně a ono upřímně řečeno, když po zpřístupnění části tunelu metra se bylo možné podívat na to, jak vypadá kabelová průchodka v té baterii, která prostě říká nebo ukazuje a už tehdy podle objemu těch kabelových průchodek bylo možné spočítat , jakou silou se ta voda valila a tzn. objemově spočítat, kolik litrů té vody se do příslušné části metra dostalo, tak to samozřejmě bylo zřejmé, a ta informace se na veřejnost dostala a bylo to naprosto v pořádku. Bylo by s podivem, kdyby to konstatování v té zprávě nebylo, ale to, co bylo potřeba, bylo vyhodnotit, proč to tak bylo, do jaké míry, ve srovnání s ostatními stavebně-technickými závadami se např. tento detail na zaplavení metra podílel a já si myslím, že málokdo z vás nebo z široké veřejnosti skutečně byl ochoten přistoupit někdy v říjnu nebo v listopadu loňského roku na konstatování, že to bylo téměř z jedné poloviny. Dnes tady máme zprávu, která je podložena odbornými, technickými posudky a já si myslím, že kredibilitu členů nebo účastníků komise si málokdo v této místnosti dovolí zpochybnit, když se podíváte na jejich životní zkušenost, současné  postavení a akademické tituly. Já musím říci, že kromě toho, že tu zprávu považuji tedy za mimořádně zdařilou, úplnou, komplexní, tak jak mi to dovoluje moje vzdělání a schopnost, tedy kapacita vnímat ty technické detaily, tak ještě si dovolím upozornit, že Rada a já osobně, my jsme velmi jednoznačně poděkovali všem členům komise za jejich několika- nebo mnohaměsíční práci. Stovky hodin, které samozřejmě nemají na té druhé straně rovnice, která by mohla snad vyvážit tu první část rovnice, ty nemají jaksi významově finanční ocenění. Já jsem přesvědčen, že naprostá většina, včetně pana předsedy, to dělala prostě se stejným entuziasmem a potřebou, jako by to dělal asi kdokoli z vás, s potřebou znát odpověď. V této souvislosti to poděkování nepatří jenom odborníkům, ale patří i zastupitelům, patří i doktoru Hoškovi, patří i panu doktoru Hvížďalovi, prostě všem, kteří se na práci té komise podíleli. Čili v tomto ohledu já musím říci, že jsem naprosto spokojen. To, co je pro mě vůbec nejdůležitější v této chvíli, ale nejenom pro mě, ale já jsem přesvědčen to, co je nejdůležitější pro celou současnou Radu a vedení hlavního města Prahy, je to do dál – otázka nebo odpověď na otázku, co dál? Co budeme dělat s těmi stavebně-technickými nedostatky? Co budeme dělat s faktem, že prostě kabelové průchodky nefungovaly a že způsobily přibližně ze 44% zaplavení metra při povodni? Co budeme dělat s tím, že prostě nefungovala a včas nebyla uzavřena  některá šoupata? Co budeme dělat s tím, že systém krizového řízení na úrovni Dopravního podniku, odvětvový závod metra, prostě nebyl takový, jaký měl být - způsob vedení dokumentace, evidence, zápisy do povodňové knihy. Co budeme dělat s tím, že jsme historicky nenahrávali například jednání krizového štábu na úrovni hlavního města Prahy. Ta odpověď je někde jednoduchá, jako například tady – ano, budeme je nahrávat, budeme je monitorovat, tak abychom se prostě k té odpovědnosti mohli třeba za tři roky, nedej bože, kdyby přišla podobná povodeň, přihlásit. V některých oblastech to bude těžší, protože samozřejmě rekonstrukce nebo stavebně –technické úpravy a to tedy přesahuje teč v této chvíli moji kapacitu, na úrovni průchodek, nefungujících šoupat a tak dále… To je samozřejmě věc, kterou budou muset řešit odborníci, a je to také součástí vlastního usnesení. Čili v tomto ohledu zpráva naprosto splnila moje očekávání a samozřejmě, jakoby ses dá říct, pro nás uzavírá tu otázku proč, asi úplně ještě neuzavírá tu otázku kdo, ale upřímně řečeno, to ani nebylo smyslem a cílem dnešního jednání, to ani nebylo smyslem a cílem zprávy, proto jsem na to na začátku upozornil. A v žádném případě neuzavírá otázku, jak do budoucnosti chránit hlavní město Praha, Dopravní podnik a konkrétně metro proti povodni, typu pětisetletá voda. „

 

Ivana Gorgolová:

 

„Děkuji všem třem pánům za odpovědi a ještě by chtěl svou odpověď doplnit pan náměstek Bürgermeister.“

 

Ing. Jan Bürgemeister, náměstek primátora:

 

„Já věřím, že představenstvo Dopravního podniku v pondělí bude projednávat jednak tuto zprávu při hodnocení výkonu managementu. Pevně věřím, že vyhodnotí reálnou situaci, která prostě od srpnové povodně v září, v říjnu do konce roku v Praze byla. Já myslím, že zabezpečit plný přepravní výkon za situace, kdy řekněme polovina tras metra byla k  nepoužití a velmi dlouho než se odčerpala voda dalo se vše do pořádku, svědčí o vysoké funkčnosti dopravního podniku jako celku. Před týdnem jsme vám tady citovali na tiskovce dopravní výkon celkový za minulý rok zůstal v podstatě stejný jako byl plánovaný, tam  je asi nějaká desetinka procenta nižší. Při celém tom výpadku systému metra a pokud by se panu generálnímu řediteli honily hlavou  úvahy nad abdikací to teda cituji otázku paní Šprunkové, tak bych ho prosil, aby zároveň vzal v úvahu vysokou schopnost managementu pod jeho vedením čelit  velmi mimořádné události, na kterou nebyly nastaveny plány. Plány byly nastaveny na plný výkon metra i při povodni přesto dopravní podnik dokázal připravovat Pražany a Pražané to myslím ocenili. „

 

Ivana Gorgolová:

 

„Děkuji panu náměstkovi a prosím další dotazy.“

 

Ziegler, Mladá fronta Dnes

 

„Já bych se chtěl zeptat na jednu věc. Tady bylo už předtím řečeno, že ty ochranné systémy nebyly stavěny proti povodním, ale spíš proti atomové válce a abdikoval teda šéf OSM, ale přitom i z té zprávy jasně vyplývá, že ty chyby tam  dělali i jiní pracovníci, ty chyby tam dělali pracovníci  vlakového dispečinku metra a další, znamená to teda, že budou následovat i nějaké další personální změny aspoň na úrovni závodu metra a nebo že to jenom skončí abdikací pana Svobody?“

 

MUDr. Pavel Bém:

 

„Já mohu říct jenom za sebe, já v této chvíli si dovolím upozornit na skutečnost, když upřímně řešeno, já tuto zprávu nebo respektive teze této zprávy mohu číst už asi devátý den a rada formálně dostala úplný dokument a i já jsem dostal úplný dokument v úterý. Tedy měli jsem třikrát dvacet čtyři hodin na to, abychom celý dokument si přečetli a pokusili se mu porozumět a tam kde jsme mu neuměli porozumět tak abychom  se mohli seznámit s tou další dokumentací, která skutečně se dá měřit na tisíc stránek. Takže pro nás pro všechny, kteří tady sedíme to znamenalo prostě hodiny studia a práce. V této souvislosti já se dnes umím vyjádřit pane Ziegler pouze a jenom k této zprávě na úrovni ještě navíc mého vzdělání a mé schopnosti  této zprávě stavebně technicky například rozumět. Na straně druhé, osobní odpovědnost, dnes tedy jsme se dozvěděli o ochranném systému metra, já se netajím tím, já to kvituji prostě jako logické vyústění pochopení, že dotyčný pracovník, dotyčný manažér tu odpovědnost nese. A samozřejmě předpokládám, že následně Dopravní podnik se bude na úrovni těch příslušných pochybení, na které je ve zprávě poukázáno tak se tím bude vážně zabývat, ale upřímně řečeno já v této chvíli neumím říci, kdo  za to nese odpovědnost  a jestli lze přisoudit jednomu konkrétnímu jménu. Čili já se k tomu v této chvíli neumím vyjádřit, ale rozhodně, ale rozhodně té mé odpovědi nelze rozumět tak, že se tím  nebudeme, nebo dopravní podnik nebude zabývat. Předpokládám, že bude. „

 

Ing.Radovan Šteiner, radní HMP:

 

„Já bych to doplnil v této fázi - rozhodně  bude a to už zde myslím zaznělo na pondělním zasedání představenstva, toto bude pochopitelně hlavním bodem jednání za účasti všech odpovědných pracovníků metra a na vaši otázku pane Ziegler, ano skutečně zpráva říká, to co jsme říkali od začátku, co některé deníky nám prostě tvrdily, že ochranný systém metra nebyl nikdy plánován, projektován ani připraven na protipovodňovou ochranu, pouze na civilní  ochranu proti jadernému nebezpečí. Nicméně pravdou je, že některé prvky toho ochranného systému jak zpráva konstatuje, nebyla řádně udržovány. A to v zásadě nemá jaksi co dělat s tím, jestli přišla povodeň nebo nepřišla povodeň. Hypoteticky i kdyby povodeň nebyla a nějakou jinou cestou se zjistilo, že ty prvky  nebyla řádně udržována, tak je to pochybení, za které ať už konkrétně pan Svoboda nebo někdo další, kde to má v popisu práce musí nést odpovědnost. Čili  tam je řekněme ten významový rozdíl  na který vy jste se ptal a který bude také předmětem jednání pondělního představenstva. V pondělí budeme analyzovat i zodpovědnost i pracovníků mimo ochranný systém metra. To já souhlasím. Nicméně jak i pan primátor konstatoval, toto konkrétní pochybení, to znamená údržba některých prvků ochranného systému metra byť neměly sloužit, systém neměl složit protipovodňové ochraně což je pochybení  zásadní a jak já to vnímám, pan  ing.Svoboda toto tedy reflektuje ve svém dopise nebo  ve svém postupu, o které jsme vás dnes informovali. Představenstvo se bude v pondělí zabývat i otázkou odpovědnosti všech zaměstnanců nejenom pana inženýra Svobody nebo někoho jiného, ale otázka  bude nebo nebude vyvozena personální odpovědnost, já  v tuto chvíli nevím. Nelze to samozřejmě vyloučit, ale to je ta fáze šetření, která vámi možná byla někdy napadána, že tedy zpráva takzvaně neobsahuje jména a je přece právě na dopravním podniku, aby on tedy ta jména řekněme dosadil, nebo si je vyvodil z  těch jednotlivých textů. Já rozumím tomu, že toto komise nedělala, k tomu ani nebyla ustavena. „

 

MUDr. Pavel Bém:

 

„Já jenom doplním, k tomu dokonce ani Rada hl. m. Prahy nemá žádný mandát a pravomoc „

 

Ing.Radovan Šteiner:

 

„Je to otázka Zákoníku práce a hl. m. Praha, natož komise nemá žádný pracovně právní vztah k zaměstnancům Dopravního podniku. „

 

Ivana Gorgolová:

 

„Děkuji za odpovědi, další dotazy…“

 

MUDr. Marián Hošek, zastupitel – člen komise:

 

„Já nebudu zneužívat tuto vaši tiskovou konferenci a k mé prezentaci. Ale vy jste mě jmenoval jako člena komise, který s tímto názorem komise souhlasí a já se domnívám, že ta vaše interpretace je příliš růžová, že je to růžová interpretace výsledku této komise, a že já s touto interpretací zásadně nesouhlasím. Já jsem ochoten kdykoli o tom mluvit, nechci to tady rozporovat, je to vaše tisková konference, jestli budete chtít se mnou polemizovat, rád budu polemizovat všem, ale domnívám se, že tato interpretace této zprávy není úplně správná, je v růžových barvách.“

 

MUDr. Pavel Bém:

 

„Já jsem vám chtěl jenom poděkovat, pane doktore, ale samozřejmě, pakliže poděkování rozumíte tak, že s tím vyjadřujete souhlas.“

 

 

MUDr. Marián Hošek:

 

„Já jsem nad tím strávil desítky hodin a domnívám se, že takto se skutečně interpretovat nedá. „

 

Ivana Gorgolová:

 

„Já se omlouvám, já bych poprosila dotazy.“

 

MUDr. Pavel Bém:

 

„Já jenom ještě, pardon já cítím potřebu na to reagovat. Já jsem si dal velký pozor, prosím pěkně, abych neřekl slovo navíc nad to, co je napsáno ve zprávě, pane doktore, pro vaší informaci, takže jestli jste si všímal, ve svém dvacetiminutovém expozé jsem citoval příslušné odstavce, stránku po stránce. „

 

Ivana Gorgolová

 

 „Ještě pan náměstek Bürgermeister.“

 

 

Ing. Jan Bürgemeister.:

 

„Protože jsem tuto námitku očekával, i já ve svém hodnocení nepoužívám žádná jiná tvrzení, než jsem přečetl ve zprávě, kterou jste vy podepsal.“

 

Ivana Gorgolová:

 

„Děkuji, prosím další dotazy.“

 

Dlabaja, TV NOVA:

 

„Dobrý den. Já to také tak cítím, že to vypadá jako něco se stalo, ale už je to v pořádku, nechejme to tak. Poprosil bych asi pana primátora k tomu.“

 

MUDr. Pavel Bém:

 

„Já bych si to dovolil přefrázovat. Já bych řekl: první část ano, něco se stalo. Druhá část vaší teze - nechejme to tak – já bych řekl: s tím už prostě nic dnes nenaděláme s tím, co se stalo, ale co to pro nás znamená, že musíme porozumět, proč se tomu stalo, jestli se tomu dalo zabránit, a že si musíme vytvořit jasný algoritmus našeho jednání pro případ příští takové katastrofy. A vytvořit vše pro to, aby víme-li, že existovaly nějaké nedostatky, tak aby příště tyto nedostatky byly odstraněny a prostě ten systém fungoval. A zase já  v žádné případě se nechci stylizovat do role někoho, který bude bránit tuto zprávu. Já dokonce naopak za sebe mohu říci, že jsem v některých fázích měl potřebu tuto zprávu polemizovat a polemizovat s názorem odborníků, na úrovni třeba těch kritických závěrů ve smyslu krizového řízení, ale dokonce i závěrů, třeba v té oblasti stavebně-technické a musel jsem se skutečně osobně seznámit se stovkami stránek dokumentace a nechal jsem se přesvědčovat, že ten můj názor je chybný. Já jediné, co mohu je, že tu zprávu mohu vzít, mohu ji číst a mohu doporučení a závěry v této zprávě okomentovat, nesouhlasit s nimi, ale já říkám, že po skutečně desítkách hodin práce, desítkách hodin seznamovaní se nejen s těmito sto stránkami, ale i s těmi přílohami, které jsou k dispozici… Samozřejmě, my je nenavěsíme na web, ani nemůžeme, protože by to bylo tisíce stránek dokumentace. Nicméně, kdyby samozřejmě někdo z vás měl potřebu mi… tam samozřejmě nejsou věci, které by se měly označit jako tajné, protože smyslem této zprávy bylo ukázat zcela otevřeně nedostatky a smyslem a úlohou odpovědností nás je ty nedostatky prostě a jednoduše odstranit. Takže ta zprávy, když ji čtete dobře, tak ona je vlastně hodně kritická… „

 

Dlabaja, TV NOVA:

 

„Ale vy jste říkal, že budete dost naštvaný, pokud tam nebudou jména. Už jste naštvaný?“

 

 

MUDr. Pavel Bém:

 

„Nenene, já zase bych musel parafrázovat, co jsem odpovídal paní redaktorce Šprunkové. Já bych byl nespokojen, kdybychom na jedné straně měli zprávu a na druhé straně té rovnice nebylo nic. Ale to není otázka zprávy. Proto jsem na začátku konstatoval, že i zpráva jednoznačně říká, že jejím cílem bylo ukázat pro, kde, jak, ale ne kdo, takže to kdo, jestli mohu poprosit… Buďte trochu trpěliví… Vždyť ta zpráva – vy možná, jako sdělovací prostředky, ji máte už těch čtrnáct dní na rozdíl od radních, k vám se prostě nějakým záhadným hnutím osudu dostala dřív, než ji dostala rada hlavního města Prahy, ale budiž. Buďte trpěliví, já si myslím, že není možné na základě dnešního závěru z jednání rady říci: teď je velká tečka a jediná osobní odpovědnost, která byla vyvozena, je abdikační dopis pana Svobody. To teď, si myslím, by bylo skutečně předčasné.“

 

Dlabaja, TV NOVA:

 

„Poslední otázka. To mám zápis z jednání komise rady hlavního města Prahy z 6. května 2003, tam se hovoří, že Invalidovna by nebyla zaplavena, pokud by se dodrželo vše, co se má dodržet. Je tam řečeno, že by byly zaplaveny pouze vestibuly, to v té zprávě ale nikde není.“

 

MUDr. Pavel Bém:

 

„Prosím, jestli by se k tomu uměl vyjádřit pan kolega Laudát, nebo pan náměstek

Bürgermeister. Protože je třeba od sebe oddělovat řekněme teze a závěry, které mají odbornou hodnotu a kde se můžete opřít a nějaký odborný nález.“

 

Dlabaja:

 

„Toto byli odborníci. Tady jsou podepsaní: Hošek, Václavík, Houfek, Bruška…“

 

Ing. Jan Bürgemeister:

„S dovolením, já jsem tady citoval osud jednoho výtlačného potrubí o průměru 22 cm s chráničkou 30 cm, která přes vzduchotechnické kanály a přečerpávací stanici obešla uzavřený traťový uzávěr právě na stanici Invalidovně a citoval jsem ze zprávy. „

 

MUDr. Pavel Bém:

„Jenom pro vaši informaci, pane redaktore, pan Hošek je zubař.“

 

Dlabaja:

„Určitě byl u toho jednání. Je tam popsáno, že kdyby bylo dodrženo vše, tak by ta Invalidovna nebyla nikdy zaplavena. To tam je zapsáno.“

 

MUDr. Pavel Bém:

 

„Ale je to zubař. Jinými slovy: prosím vám, máme k dispozici skutečně odborné posudky, které mají na sobě a nesou pečeť kulatého razítka. Položím rétorickou otázku: čemu vlastně mohu já věřit? Mohu věřit, jako primátor města, poraďte mi. Čemu nám věřit? Mám věřit a teď při vší úctě k panu kolegovi Hoškovi. Mám věřit dobrozdání zubaře, na to, jestli měla nebo neměla být zatopena nějaká stanice, při veškerém respektu a úctě k zubařským kvalitám pana doktora Hoška, nebo mám věřit stavebně technickému posudku s kulatým razítkem odborníka, který prostě dělá soudně znalecké posudky? Nezlobte se na mě, samozřejmě jako primátor musím věřit tomu druhému, ale já sám se k tomu nedokážu vyjádřit jinak.“

 

Ivana Gorgolová, moderátorka:

„Poprosím ještě pana předsedu Laudáta.“

 

Ing. František Laudát:

 

„Jestli můžu, prosím vás, pokud byste pane kolego vedl jakoukoli komisi, nebo řešil problém a někdo vám pod rukou bral meziprodukty, já jsem velice často na té komisi dával i provokativní otázky. Vy berete ty zápisy, že je to pravda. To není možné tímto způsobem pracovat a samozřejmě tak řekne někdo nějakou tezi, ta je zaznamenána, ale to není pravda. Pak je zásadně vyvrácena, ať už při tomtéž jednání, následujícím a podobně. To, že se někdo, i když tu všichni členové i přizvaní odhlasovali jakýsi důvěrný statut komise a nešlo o tutlání faktů. Potom se někdo nestydí sebrat průběžné zápisy z těchto věcí. Podobně jako se někdo asi chtěl pochlubit a zveřejnit – vlastně do dneška to visí na internetu, nebo na webových stránkách ČTK – simulaci zaplavování metra, která byla připravována pro veřejnost, a jakmile dořešíme ještě smluvní vztahy, tak tam bude dána, ale takovýmto způsobem brát komisi pracovní materiály… Jedna věc je o něčem diskutovat, vytvářet tam hypotézy, druhá věc je, k jakým závěrům potom po různých analýzách prostě komise dojde, nebo je jednotliví odborníci. Já jsem mnohokrát změnil názor na to, zda ten ochranný systém v budoucnu bude, nebo nebude použitelný…“

 

MUDr. Pavel Bém:

 

„Ne, jednoduše: těsto na závin, pane kolego, není závin, polotovar není výsledný produkt, zápis komise není závěrečná zpráva. Já si myslím, že je to každému z nás jasné a já chápu, že je nějaká objednávka, nebo potřeba hledat na té zprávě nedostatky. Hledejte je, prosím pěkně. Ale hledejme je v rovině odborné, jestli mohu poprosit. Korektně.“

 

Ivana Gorgolová:

 

„Děkuji, další dotaz.“

 

Petr Bušta, televize Prima

 

„Já mám taký dotaz spíš ještě k té rezignaci. Já tu rezignaci dost nechápu, když vás tady tak poslouchám. Protože všichni svorně říkáte: ochranný systém metra tomu nemohl zabránit za žádných okolností. Žádné pochybení tam nebylo. Proč tedy ten člověk rezignoval dneska?“

 

Ing.Radovan Šteiner:

„Pane Bušta, já se omlouvám, ale poslouchali jsme se, když jsem hovořil? Já jsem říkal, pravda, panu Zieglerovi jsem odpovídat v podstatě na stejnou otázku. Ano, ochranný systém metra mimo jiné, tedy jak zpráva potvrdila, jak jsme říkali o začátku, neměl sloužit k protipovodňové ochraně, nicméně v rámci povodní se přišlo na to, že údržba prvků ochranného systému metra nebyla v pořádku. Kdyby se na to přišlo jiným způsobem, nepochybně by nějaké důsledky – pracovně právní – byly vyvozeny také. Toto byl akt pana Svobody. Já se přiznám, že jsem se oněm dozvěděl až dnes dopoledne na zasedání rady. Čili, myslím, že to vysvětlení je poměrně jednoznačné. Prostě zpráva, nebo tedy bohužel povodeň, přispěla k tomu, že se zjistilo, že ochranný systém metra nebyl udržován v některých částech tak, jak měl být. „

 

MUDr. Pavel Bém:

 

„Já na to ještě odpovím. Já když jsem asi před třemi měsíce se setkal s polotovarem, který byl předběžnou informací, která posléze se nicméně dostala, jako závěr do původních draftů závěrečné zprávy. Ta informace říkala, že v rámci řízení protipovodňového krizového systému v dopravním podniku, závod metro se vlastně nepostupovalo podle žádného manuálu, podle žádného operačního schématu, že se vydávaly pokyny na úrovni ústních doporučení, bez jakékoli evidence, která posléze samozřejmě znamená, že je strašně těžké ten systém krizového řízení vyhodnocovat. I když to nesouvisí teď s ochranným systémem metra, ale souvisí to s tou částí krizového řízení. Kladl jsem si otázku: Jak je to možné? Nebo: To přece bude muset být vyvozena nějaká osobní zodpovědnost. Já v této chvíli mohu říci, že to skutečně vnímám jako přiznání, nebo vyjádření té odpovědnosti, kterou za to příslušný pracovník, manažer nese a samozřejmě, ochranný systém metra je doplněk, kde se zjistilo, že zřejmě kdyby došlo k jadernému nebezpečí, nebo k nějakému ohrožení, na úrovni civilní ochrany obyvatel, tak bychom také měli asi problémy. Naštěstí k tomu tedy v dnešní době nedošlo a já doufám, že v budoucnosti nedojde, ale pro nás to každopádně znamená, že celý ten OSN se musí změnit, že do něj musí být nainvestovány asi zřejmě miliardy v řádech, které můžeme dnes odhadnout. Tak aby to skutečně fungovalo. Já tam skutečně chci vidět člověka, který bude schopný ten systém řídit. Nedej bože, kdyby se něco podobného stalo.“

 

Bušta:

 

„Mám v tom případě ještě doplňující otázku: Jak to, že jste to zjistili až teď? Jak to, že se tady prezentovalo, dopravní podnik každý měsíc ten systém zkouší, zavírá různá vrata na různých stanicích. Jak to, že jste to zjistili až teď, devět měsíců po povodni, že byl špatně udržovaný?“

 

MUDr. Pavel Bém:

 

„To se nezjistilo až teď. Ta zpráva byla navěšena na web devět měsíců po povodni a radní se s ní seznámili devět měsíců po povodni. Já jsem rád, že je to devět měsíců, protože termín pro předložení této zprávy byl 30.6. Tedy jedenáct měsíců po povodni a já jsem se sám obrátil dopisem na pana předsedu Laudáta, a požádal jsem ho, aby maximálně urychlil práci této komise a skutečně práce komise byla urychlena. Pracovali po nocích, ale předložili to s dvouměsíčním předstihem. Jinak, samozřejmě to, že součásti krizového systému, nebo ochranného systému nefungovaly, tak to se v nějakých dílčích aspektech vědělo stejně tak v říjnu, jako v listopadu, jako v prosinci.“

 

Ing. Jan Bürgermeister:

 

„Já bych to rád doplnil. Ta zpráva to všude přesně cituje. Velká voda tím přelivem přes protipovodňové zábrany mohla udělat jedinečný experiment, který jinak nelze. Ty konstrukce nelze zatížit inside jinak, než touto katastrovou. Ukázalo se, že kromě nedbalostních prvků, jakože nějaká průchodka nebyla utěsněna, tak ty odzkoušené laboratorní testy, a to v té zprávě je, opakované laboratorní testy teď udělané ukazují, že ty tmely vyhoví, ale je možné, a v této zprávě je, všechno vyměnit, protože je možné, že dochází během let, k degradaci matriálu, to je novinka technická. Ta zpráva jasně říká, že jeden jediný u

uzávěr nebyl dotěsněn. Neví se proč je možné, že nefungovaly hydraulické prvky. Protože byl přerušen proud, nebo jiné důvody? Ale zpráva jasně říká, všechno se musí moc ovládat z vnějšku. Zpráva jasně říká, že došlo k obtoku vody neutěsněným potrubím, které se nepočítalo, že by jím mohla proudit voda, nebyly na něm zpětné klapky. Že nebyly zpětné klapky na vzduchotechnice, zpráva říká: doporučujeme osadit a opatřit dálkovým ovládáním. Ono to v té zprávě všechno kousek po kousku je. A proto jsme jí vyslovili tak vysoké uznání. „

 

Ing.Radovan Šteiner:

 

„To není jen otázka údržby. Ve zprávě se hovoří a my jsme to také několikrát prezentovali, že betonové prahy pod tlakovými uzávěry prostě byly v těch sedmdesátých a osmdesátých létech provedeny špatně. Místo železobetonu tam byl prostý beton, který nevydržel tlak vody. To myslím zpráva na straně 63 a jinde říká zcela jasně. Komise, alespoň tak , jak jsme byli informováni, prověřovala stav jednotlivých betonových prahů rentgeny. V současné době. Tedy, to je odpověď na otázku, proč některé stavební závady na prvcích ochranného systému metra, jako jsou například betonové prahy v kolejišti nemohly být zjištěny v jiné než v reálné katastrofické situaci. Samozřejmě je otázka… Pan Bušta se ptal na prezentace, které dopravní podnik prováděl, řekněme v uplynulých létech. Zejména po jedenáctém září, to je pravda, ochranného systému metra, kdy byly prezentovány tlakové uzávěry a tak dále. V té době opravdu nikdo netušil a ani nemohl zjistit, že beton pod těmito tlakovými uzávěry v sobě neobsahuje armatury. To snad věříme, že to tak je.“

 

Ivana Gorgolová:

 

„Děkuji, další dotaz.“

 

Mrázek, Hospodářské noviny

 

„Jak pan Šteiner říkal, že byly nějaké stavební chyby, že to stavěl Metrostav. Uvažujete o nějaké vazební zodpovědnosti vůči této společnosti?“

 

Ing.Radovan Šteiner:

 

„To nebyl pouze Metrostav. Na stavbě metra se podílela řada firem už za socialismu.“

 

Ing. Jan Bürgermeister:

 

„Jednak také v té zprávě je, že jakými odstraněním studené války došlo k tomu, že ten akcent na dobudování systému ochranného se již nedokončil a šetřily se peníze, to je celá trase B. To je rozhodnutí podle mě, které reagovalo na společenskou objednávku a druhá věc: některé prvky z roku 1979 selhaly. To je hodně dlouho a já nejsem právník, ale určitě to velký aspekt znamená. Konstrukce, kde chybí výztuž – některé jsou z roku 1979 …“

 

MUDr. Pavel Bém:

 

„Jestli mohu doplnit jen na základě zkušeností s přebíráním veřejných zakázek v dnešní době, vždy je to dvoustranný proces. Na jedné straně dodavatel a na druhé straně zadavatel. Oba nesou svůj díl odpovědnosti. Samozřejmě, stejně tak, jako dodavatel měl dodat kvalitní dílo a práci, tak zadavatel si měl prostě přezkoušet, jestli to dílo je dodáno tak, jak mělo být dodáno. Na druhou stranu, to je historie dvacet pět let zpátky a já si myslím, že nikdo z nás tady si dnes nemyslí, že je možné tuto historii přinášet na obětním oltáři a myslet si, že tím něco dokážeme. To v žádném případě ne. Já si myslím, že to nejcennější, co dnes víme je, že řada těch stavebně-technických nedostatků v metru byla, že způsobila to, co způsobila a pro nás je svým způsobem tragédií, že nám nezbývá nic jiného, než je odstranit. Odstranit znamená obrovské finanční investice. Tedy my, v následujících letech budeme investovat do sektoru, jako je dopravní podnik, hovořím za hlavní město Prahu, budeme investovat obrovské finanční prostředky do toho, abychom tyto nedostatky, tyto závady odstranili, i s ohledem na skutečnost, že to bude znamenat pravděpodobně přezkoumávání celé řady dalších tubusů metra, které voda nepostihla a tak dále. A bude to znamenat, že tyto finanční prostředky budou chybět někde jinde. Například v další investiční výstavbě metra, čili to je, nebo alespoň část z nich bude v této oblasti chybět. To je problém, který vidíme, ale nicméně, toto je absolutní prioritou. Já si myslím, že na tu otázku nelze odpovědět tak, že bychom mohli hnát k odpovědnosti někoho za historické nedostatky roku 1978/79.“

 

Ivana Gorgolová:

 

„Děkuji a já poprosím o poslední dotaz. Jestli nejsou žádné otázky, tak vám všem moc děkuji za pozornost, že jste přišli a přeji vám hezký víkend.“