Vyhl�ka HMP - �. 16/2010

16.

 

Na��zen�,

kter�m se vyd�v� Integrovan� krajsk� program sni�ov�n� emis� a zlep�en� kvality ovzdu�� na �zem� aglomerace Hlavn� m�sto Praha pro obdob� let 2010 - 2012

 

          Rada hlavn�ho  m�sta Prahy se usnesla dne 16. 11. 2010 vydat podle � 44 odst. 2 z�kona �. 131/2000 Sb., o hlavn�m m�st� Praze, ve zn�n� z�kona �. 320/2002 Sb., a  � 6  odst. 6  a � 48 odst. 2 p�sm. c) z�kona �. 86/2002 Sb., o ochran� ovzdu�� a o zm�n� n�kter�ch dal��ch z�kon� (z�kon o ochran� ovzdu��),  ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, toto na��zen�:

 

� 1

 

          T�mto na��zen�m se vyd�v� Integrovan� krajsk� program sni�ov�n� emis� a zlep�en� kvality ovzdu�� na �zem� aglomerace Hlavn� m�sto Praha, uveden� v p��loze k tomuto na��zen�.

 

        � 2

 

          Zru�uje se na��zen� �. 14/2006 Sb. hl. m. Prahy, kter�m se vyd�v� Integrovan� krajsk� program sni�ov�n� emis� a zlep�en� kvality ovzdu�� na �zem� aglomerace Hlavn� m�sto Praha.

� 3

Toto na��zen� nab�v� ��innosti dnem 1. ledna 2011.

 

 

MUDr. Pavel B�m, v. r.

prim�tor hlavn�ho m�sta Prahy

 

JUDr. Rudolf Bla�ek, v. r.

n�m�stek prim�tora hlavn�ho m�sta Prahy

 

P��loha k na��zen� �. 16/2010 Sb. hl. m. Prahy

 

 

 

 

 

 

 

INTEGROVAN� KRAJSK� PROGRAM
SNI�OV�N� EMIS� A ZLEP�EN� KVALITY OVZDU��
NA �ZEM� AGLOMERACE HLAVN� M�STO PRAHA

 

 


O b s a h

 

Seznam zkratek.......................................................................................................................... 7

�vod                                                                                                                                          10

A.   M�sto p�ekro�en� limitn�ch hodnot................................................................................... 15

A.1.    Vymezen� a popis z�ny/aglomerace Hlavn� m�sto Praha..................................................... 15

A.2.    Lokace m�st.................................................................................................................... 15

A.3.    M��ic� stanice................................................................................................................... 15

B.   V�eobecn� informace........................................................................................................ 23

B.1. Typ z�ny............................................................................................................................. 23

B.2.  Topografick� �daje............................................................................................................. 23

B.3. Klimatick� �daje................................................................................................................. 24

B.4. Odhad rozlohy zne�i�t�n�ch oblast� a velikost exponovan� skupiny obyvatelstva................... 25

B.5. Informace o charakteru c�l� vy�aduj�c�ch ochranu................................................................. 28

B.5.1. Oblasti se zhor�enou kvalitou ovzdu��......................................................................... 28

B.5.2. Prioritn� �zem� pro realizaci opat�en� ke zhor�en� kvality ovzdu��.................................. 33

B.5.2.1.  Prioritn� �zem� kategorie 1................................................................................. 33

B.5.2.2.  Prioritn� �zem� kategorie 2................................................................................. 35

B.5.2.3.  �zem� se zv��en�m rizikem imisn� z�t�e arsenu................................................. 37

B.5.3. Shrnut�...................................................................................................................... 38

B.5.4. Vymezen� citliv�ch ekosyst�m�.................................................................................. 39

C.   Odpov�dn� org�ny............................................................................................................ 41

D.   Druh posouzen� zne�i�t�n� ovzdu��................................................................................... 42

D.1.   V�voj kvality ovzdu�� � koncentrace zne�i��uj�c�ch l�tek zji�t�n�ch v p�edchoz�ch letech..... 42

D.1.1. P�ehled v�sledk� m��en� na stanic�ch imisn�ho monitoringu.......................................... 42

D.2.    Aktu�ln� koncentrace zne�i��uj�c�ch l�tek.......................................................................... 45

D.3.    Prost�edky pou�it� ke zji��ov�n� koncentrac� zne�i��uj�c�ch l�tek....................................... 51

E.    P�vod zne�i�t�n� ovzdu��................................................................................................... 53

E.1. Celkov� mno�stv� emis�........................................................................................................ 53

E.2. Hlavn� zdroje zne�i��ov�n� ovzdu��....................................................................................... 57

E.2.1. Stacion�rn� bodov� zdroje......................................................................................... 57

E.2.2. Stacion�rn� plo�n� zdroje........................................................................................... 61

E.2.3. Liniov� zdroje (automobilov� doprava)...................................................................... 62

E.3. P�enos zne�i�t�n� z okoln�ch oblast�....................................................................................... 67

F.    Anal�za situace................................................................................................................. 68

F.1. Podrobnosti o faktorech p�sob�c�ch zv��en� zne�i�t�n� ovzdu��............................................. 68

F.1.1.      Prioritn� zne�i��uj�c� l�tky....................................................................................... 68

F.1.2.      Prioritn� skupiny zdroj� zne�i��ov�n�...................................................................... 68

F.2. Podrobnosti o mo�n�ch n�pravn�ch opat�en�ch..................................................................... 71

F.2.1.      C�le realizace Programu......................................................................................... 71

F.2.2.      Opat�en� k dosa�en� c�l� Programu......................................................................... 72

G.   Podrobnosti o opat�en�ch p�ijat�ch p�ed zpracov�n�m programu................................... 73

G.1.   Opat�en� na mezin�rodn� a n�rodn� �rovni........................................................................... 73

G.2.   Opat�en� na region�ln� a m�stn� �rovni................................................................................. 80

G.2.1.1.  Doprava........................................................................................................... 80

G.2.1.2.  Energetika........................................................................................................ 83

G.2.1.3.  N�stroje ve�ejn� spr�vy.................................................................................... 84

G.3.   Hodnocen� ��innosti opat�en�............................................................................................. 84

H.   Podrobnosti o nov�ch opat�en�ch ke zlep�en� kvality ovzdu��........................................ 86

H.1.   Seznam a popis navrhovan�ch opat�en�.............................................................................. 86

H.1.1. Skupina 1: Opat�en� ke sn�en� emisn� a imisn� z�t�e z automobilov� dopravy............. 86

H.1.2. Skupina 2: Opat�en� ke sn�en� emis� z vyt�p�n� obytn� z�stavby................................. 87

H.1.3. Skupina 3: Opat�en� k omezov�n� pra�nosti................................................................ 88

H.1.4. Skupina 4: Celoplo�n� pr��ezov� opat�en�................................................................. 88

H.2.    �asov� pl�n implementace opat�en�.................................................................................. 89

H.3.    Odhad pl�novan�ho zlep�en� kvality ovzdu�� a p�edpokl�dan� doba pot�ebn�   k dosa�en� t�chto c�l�   100

H.4.    Popis opat�en� ke zlep�en� kvality ovzdu�� zam��len�ch v dlouhodob�m �asov�m horizontu 101

I.     Seznam relevantn�ch dokument� a dal��ch zdroj� informac�......................................... 103

J.    P��loha podle Rozhodnut� Komise 2004/224/ES............................................................ 104

K.   Programov� dodatek....................................................................................................... 124

K.1.    Orientace � c�le a priority................................................................................................ 124

K.1.1. Glob�ln� c�l a specifick� c�le..................................................................................... 124

K.1.2. Priority................................................................................................................... 124

K.1.2.1. Celkov� priority programu a skupiny opat�en�.................................................. 124

K.2.    Popis jednotliv�ch opat�en� a �kol�................................................................................. 126

K.2.1. Skupina 1. Opat�en� ke sn�en� emisn� a imisn� z�t�e z automobilov� dopravy........... 126

K.2.1.1. V�stavba trat� kolejov� ve�ejn� dopravy osob................................................. 126

K.2.1.2. Podpora rozvoje syst�mu integrovan� dopravy................................................ 127

K.2.1.3. Preference vozidel hromadn� dopravy............................................................. 128

K.2.1.4. Zvy�ov�n� atraktivity hromadn� dopravy.......................................................... 130

K.2.1.5. V�stavba komunikac� pro automobilovou dopravu........................................... 133

K.2.1.6. Omezen� vjezdu t�k�ch n�kladn�ch automobil� do ��sti m�sta......................... 134

K.2.1.7. �asov� organizace z�sobov�n�........................................................................ 138

K.2.1.8. Zaveden� m�tn�ho syst�mu.............................................................................. 139

K.2.1.9. Parkovac� politika v centru m�sta a v lok�ln�ch centrech................................... 141

K.2.1.10. Podpora z�chytn�ch parkovi�� P+R.............................................................. 143

K.2.1.11. Komplexn� podpora vyu�it� alternativn�ch paliv v automobilov� doprav�.......... 147

K.2.1.12. Operativn� kontrola emisn�ch parametr� vozidel.............................................. 148

K.2.1.13. Omezov�n� emis� z autobus� MHD a dal��ch vozidel m�sta............................. 150

K.2.1.14. Podpora cyklistick� dopravy......................................................................... 152

K.2.1.15. Podpora p�� dopravy................................................................................... 155

K.2.1.16. Omezov�n� zdroj� a c�l� automobilov� dopravy.............................................. 158

K.2.2.     Skupina 2. Opat�en� ke sn�en� emis� z vyt�p�n� obytn� z�stavby........................... 160

K.2.2.1. Rozvoj environment�ln� p��zniv� energetick� infrastruktury............................... 160

K.2.2.2. Ekologizace energetick�ch zdroj�.................................................................... 161

K.2.2.3. Podpora �spor energie a efektivn�j��ho vyu��v�n� energie................................. 162

K.2.2.4. Podpora p�em�ny topn�ch syst�m� v dom�cnostech........................................ 164

K.2.3.     Skupina 3. Opat�en� k omezov�n� pra�nosti.......................................................... 165

K.2.3.1. Omezov�n� pra�nosti z plo�n�ch zdroj�............................................................ 165

K.2.3.2. Omezov�n� pra�nosti ze stavebn� �innosti......................................................... 166

K.2.3.3. Omezov�n� pra�nosti z dopravy....................................................................... 168

K.2.3.4. V�sadby izola�n� zelen� s protipra�nou funkc�.................................................. 170

K.2.3.5. Omezov�n� pra�nosti v�sadbami zelen� v obytn� z�stavb� a jej�m okol�............ 171

K.2.4. Skupina 4. Celoplo�n� pr��ezov� opat�en�............................................................... 174

K.2.4.1. Podpora aplikace vodou �editeln�ch n�t�rov�ch hmot...................................... 174

K.2.4.2. �zemn� pl�nov�n�............................................................................................ 174

K.2.4.3. Vymezen� n�zkoemisn�ch z�n............................................................................ 177

K.2.4.4. Aplikace preventivn�ch spr�vn�ch n�stroj� ochrany ovzdu��............................... 178

K.2.4.5. Zad�v�n� ve�ejn�ch zak�zek............................................................................ 180

K.2.4.6. Informov�n� a osv�ta ve�ejnosti....................................................................... 181

K.2.4.7. Informa�n� podpora ve�ejn� spr�vy................................................................. 182

K.2.4.8. Podpora lok�ln�ch aktivit ke zlep�en� kvality ovzdu��........................................ 183

K.3.    Hodnocen� konkr�tn�ch akc� v r�mci jednotliv�ch priorit.................................................. 186

K.4.    Finan�n� r�mec............................................................................................................... 187

K.4.1. N�klady na realizaci opat�en�................................................................................... 187

K.4.2. Zdroje financov�n�.................................................................................................. 198

K.4.2.1. Fondy Evropsk� unie...................................................................................... 198

K.4.2.2. Mezin�rodn� spolupr�ce (mimo fondy Evropsk� unie)...................................... 201

K.4.2.3. N�rodn� fondy a st�tn� rozpo�et....................................................................... 202

K.4.2.4. Granty hlavn�ho m�sta Prahy........................................................................... 204

K.4.3. R�mec pro financov�n� navr�en�ch opat�en�............................................................. 205

K.5.    ��zen� Programu ke zlep�en� kvality ovzdu��..................................................................... 210

K.5.1. Realizace Programu ke zlep�en� kvality ovzdu��........................................................ 210

K.5.2. Indik�tory pln�n� Programu ke zlep�en� kvality ovzdu��............................................. 219

K.5.3. Aktualizace Programov�ho dodatku........................................................................ 219

K.5.4. Publicita a osv�ta.................................................................................................... 220

K.5.5. Zaji�t�n� v�m�ny dat................................................................................................ 220

 

Seznam zkratek

AOT 40

 ukazatel, kter�m se vyjad�uje mno�stv� oz�nu v ovzdu�� z hlediska vlivu         na vegetaci (�hrnn� hodnota rozd�lu mezi hodinov�mi koncentracemi  p��zemn�ho ozonu p�evy�uj�c�mi  80 �g.m-3 a hodnotou 80 �g.m-3 b�hem  hodin denn�ho sv�tla naakumulovan� v ka�d�m roce  od kv�tna do �ervence)

As

 arsen

AOPK

 Agentura ochrany p��rody a krajiny

B(a)P

 benzo(a)pyren

Cd

CNG

 kadmium

 stla�en� zemn� plyn

CO

CZT

 oxid uhelnat�

 centr�ln� z�sobov�n� teplem

�HM�

 �esk� hydrometeorologick� �stav

DOP

DP

 odbor dopravy Magistr�tu hlavn�ho m�sta Prahy

 Dopravn� podnik hlavn�ho m�sta Prahy, a. s.

DSA

EIA

 odbor dopravn� a spr�vn�ch agend Magistr�tu hlavn�ho m�sta Prahy

 posuzov�n� vliv� z�m�r� na �ivotn� prost�ed�

ES

 Evropsk� spole�enstv�

EURO

FEU

 emisn� limit motorov�ch vozidel

 odbor fond� Evropsk� unie

HMP

 hlavn� m�sto Praha

CHKO

INF

 chr�n�n� krajinn� oblast

 odbor informatiky Magistr�tu hlavn�ho m�sta Prahy

LEG

LPG

 odbor legislativn� a pr�vn� Magistr�tu hlavn�ho m�sta Prahy

 zkapaln�l� ropn� plyn

M�

 m�stsk� ��st hlavn�ho m�sta Prahy

MHD

 m�stsk� hromadn� doprava

MHMP

 Magistr�t hlavn�ho m�sta Prahy

MO

 M�stsk� okruh

MP

 M�stsk� policie hlavn�ho m�sta Prahy

M�P

 Ministerstvo �ivotn�ho prost�ed�

NH3

 amoniak

Ni

NO2

 nikl

 oxid dusi�it�

NOx

 oxidy dus�ku

NPP

 n�rodn� p��rodn� pam�tka

NUTS

 �zemn� statistick� jednotka

O3

 oz�n

OMI

OOA

OOP

 odbor m�stsk�ho investora Magistr�tu hlavn�ho m�sta Prahy

 odbor obchodn�ch aktivit Magistr�tu hlavn�ho m�sta Prahy

 odbor ochrany prost�ed� Magistr�tu hlavn�ho m�sta Prahy

OPD

 Opera�n� program Doprava

OPPK

OPR

 Opera�n� program Praha � Konkurenceschopnost

 odbor public relations Magistr�tu hlavn�ho m�sta Prahy

OP�P

 Opera�n� program �ivotn� prost�ed�

OSM

OST

O�P

OZE

OZKO

 odbor spr�vy majetku Magistr�tu hlavn�ho m�sta Prahy

 odbor stavebn� Magistr�tu hlavn�ho m�sta Prahy

 odbor �zemn�ho pl�nov�n� Magistr�tu hlavn�ho m�sta Prahy

 obnoviteln� zdroje energie

 oblast se zhor�enou kvalitou ovzdu��

P + R

 Park and Ride

Pb

PID

 olovo

 Pra�sk� integrovan� doprava

PM10

 ��stice s aerodynamick�m pr�m�rem do 10 m

PM2,5

 ��stice s aerodynamick�m pr�m�rem do 2,5 m

POPs

 perzistentn� organick� zne�i��uj�c� l�tky

PP

 p��rodn� pam�tka

PR

 p��rodn� rezervace

REZZO 1 � 4

 kategorie zdroj� zne�i��ov�n� ovzdu��

RHMP

 Rada hlavn�ho m�sta Prahy

ROPID

 Region�ln� organiz�tor pra�sk� integrovan� dopravy

SF�P

 St�tn� fond �ivotn�ho prost�ed�

SPM

 celkov� pra�n� aerosol

SO2  

 oxid si�i�it�

SZ�

 St�tn� zdravotn� �stav

TSK

 Technick� spr�va komunikac� hlavn�ho m�sta Prahy

TZL

 tuh� zne�i��uj�c� l�tky

�EK

�P

 �zemn� energetick� koncepce

 �zemn� pl�n

�PD

�RM

 �zemn� pl�novac� dokumentace

 �tvar rozvoje hlavn�ho m�sta Prahy

�SES

 �zemn� syst�m ekologick� stability

VOC

 t�kav� organick� l�tky

ZHMP

 Zastupitelstvo hlavn�ho m�sta Prahy

ZPS

 z�na placen�ho st�n�

ZSJ

 z�kladn� s�deln� jednotka

Z�

 Zdravotn� �stav

�vod

Integrovan� krajsk� program sni�ov�n� emis� a zlep�en� kvality ovzdu�� na �zem� Aglomerace Hlavn� m�sto Praha (d�le jen �Program�) je zpracov�n na z�klad� po�adavku z�kona �. 86/2002 Sb., o ochran� ovzdu�� a o zm�n� n�kter�ch dal��ch z�kon� (z�kon o ochran� ovzdu��), ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�. Podle � 7 odst. 6 z�kona o ochran� ovzdu�� vypracuj� krajsk� ��ady (tj. v tomto p��pad� MHMP) programy ke zlep�en� kvality ovzdu�� pro ty zne�i��uj�c� l�tky, u nich� na jejich �zem� do�lo v p�edchoz�m kalend��n�m roce k p�ekro�en� imisn�ho limitu (nebo limitu zv��en�ho o mez tolerance, pokud je stanovena). Programy ke zlep�en� kvality ovzdu�� se vypracov�vaj� pro �zem� z�n a aglomerac� vymezen�ch M�P. Vzhledem k tomu, �e cel� �zem� HMP je podle z�kona o ochran� ovzdu�� vymezeno jako �aglomerace�, vypracov�v� MHMP Program pro cel� �zem� HMP.

Podle � 7 odst. 7 z�kona o ochran� ovzdu�� pak krajsk� ��ady aktualizuj� programy v t��let�ch intervalech nebo do 18 m�s�c� od konce kalend��n�ho roku, v n�m� dojde k p�ekro�en� imisn�ho limitu.

HMP vydalo program ke zlep�en� kvality ovzdu�� v roce 2006 na��zen�m �. 14/2006 Sb. hl. m. Prahy, kter�m se vyd�v� Integrovan� krajsk� program sni�ov�n� emis� a zlep�en� kvality ovzdu�� na �zem� aglomerace Hlavn� m�sto Praha. V leto�n�m roce tak v souladu s po�adavkem z�kona o ochran� ovzdu�� vyd�v� aktualizaci uveden�ho programu.

Obecn�m c�lem program� ke zlep�en� kvality ovzdu�� je zajistit dosa�en� v�ech stanoven�ch imisn�ch limit� na cel�m �zem� z�ny �i aglomerace. Imisn� limity ud�vaj� maxim�ln� p��pustn� koncentrace zne�i��uj�c�ch l�tek v ovzdu��. V sou�asn� dob� plat� imisn� limity stanoven� na��zen�m vl�dy �. 597/2006 Sb., o sledov�n� a vyhodnocov�n� kvality ovzdu��. Rozli�uj� se:

         imisn� limity pro ochranu zdrav� lid�

         imisn� limity pro ochranu ekosyst�m� a vegetace

Imisn� limity a c�lov� imisn� limity pro ochranu zdrav� lid� plat� celoplo�n�. V p��pad� limit� pro ochranu ekosyst�m� a vegetace se uplat�uje p��loha �. 4 na��zen� vl�dy �. 597/2006 Sb., podle kter� se m�sta odb�ru vzork� zam��en� na ochranu vegetace umis�uj� v�ce ne� 20 km od aglomerac� nebo v�ce ne� 5 km od jin�ch zastav�n�ch oblast�, pr�myslov�ch za��zen� nebo silnic. Na �zem� HMP se tak lokality, pro n� se vyhodnocuje spln�n� limitu pro ochranu ekosyst�m� a vegetace, prakticky nevyskytuj�.

V n�kter�ch p��padech jsou stanoveny tzv. c�lov� imisn� limity. C�lov� imisn� limit je ��rove� zne�i�t�n� ovzdu�� stanoven� za ��elem odstran�n�, zabr�n�n� nebo omezen� �kodliv�ch ��ink� na zdrav� lid� a na �ivotn� prost�ed� celkov�, kter� je t�eba dos�hnout, pokud je to b�n� dostupn�mi prost�edky mo�n�, ve stanoven� dob�. Jedn� se tedy o �m�k�� formu� imisn�ho limitu. C�lov� imisn� limity jsou stanoveny op�t samostatn� pro ochranu zdrav� lid� a pro ochranu ekosyst�m� a vegetace.

U limit�, kter� maj� dobu pr�m�rov�n� krat�� ne� 1 rok, je v n�kter�ch p��padech uveden p��pustn� po�et p�ekro�en� limitu b�hem roku (viz tabulka 1).

N�sleduj�c� tabulky uv�d�j� p�ehled imisn�ch limit� a c�lov�ch imisn�ch limit� pro ochranu zdrav� lid� i pro ochranu ekosyst�m� a vegetace.

Tab. 1. Imisn� limity pro ochranu zdrav� lid�

Zne�i��uj�c� l�tka

Doba pr�m�rov�n�

Imisn� limit

P��pustn� �etnost p�ekro�en� za kalend��n� rok

NO2

1 hodina

200 mg.m-3

18

NO2

kalend��n� rok

40 mg.m-3

-

Benzen

kalend��n� rok

5 mg.m-3

-

SO2

1 hodina

350 mg.m-3

24

SO2

24 hodin

125 mg.m-3

3

CO

maxim�ln� denn� 8hodinov� pr�m�r

10 mg.m-3

-

Suspendovan� ��stice PM10

24 hodin

50 mg.m-3

35

Suspendovan� ��stice PM10

kalend��n� rok

40 mg.m-3

-

Pb

kalend��n� rok

0,5 mg.m-3

-

Tab. 2. C�lov� imisn� limity pro ochranu zdrav� lid�

Zne�i��uj�c� l�tka

Doba pr�m�rov�n�

Imisn� limit

Datum spln�n�

As

kalend��n� rok

6 ng.m-3

31. 12. 2012

Cd

kalend��n� rok

5 ng.m-3

31. 12. 2012

Ni

kalend��n� rok

20 ng.m-3

31. 12. 2012

B(a)P

kalend��n� rok

1 ng.m-3

31. 12. 2012

Troposf�rick� O3

maxim�ln� osmihodinov� pr�m�r

120 mg.m-3

31. 12. 2009

Tab. 3. Imisn� limity a c�lov� imisn� limity pro ochranu ekosyst�m�

Zne�i��uj�c� l�tka

Doba pr�m�rov�n�

Imisn� limit

SO2 (imisn� limit)

kalend��n� rok a zimn� obdob�

20 mg.m-3

NOx (imisn� limit)

kalend��n� rok

30 mg.m-3

Troposf�rick� O3 (c�lov� imis. limit)

AOT40*

18 000 �g.m-3.hod

*) AOT40 je sou�et rozd�l� mezi hodinovou koncentrac� vy��� ne� 80 �g.m-3 a hodnotou 80 �g.m-3 z hodinov�ch hodnot mezi 8:00 a 20:00 SE� v obdob� 1. 5. � 31. 7.

 

Jak ji� bylo uvedeno, krajsk� ��ad vypracov�v� program ke zlep�en� kvality ovzdu�� pro ty zne�i��uj�c� l�tky, u nich� na jejich �zem� do�lo v p�edchoz�m kalend��n�m roce k p�ekro�en� imisn�ho limitu. M�P v souladu se z�konem o ochran� ovzdu�� vyd�v� ka�doro�n� vymezen� oblast� se zhor�enou kvalitou ovzdu��, tj. oblast�, na jejich� �zem� do�lo k p�ekro�en� limitu pro n�kterou zne�i��uj�c� l�tku. Vymezen� je vyd�v�no obvykle s dvoulet�m odstupem, tj. v sou�asnosti plat� aktu�ln� vymezen� oblast� se zhor�enou kvalitou ovzdu�� na z�klad� imisn�ch dat za rok 2007. V n�sleduj�c� tabulce je uveden souhrnn� p�ehled p�ekro�en� limit� pro ochranu zdrav� obyvatel na �zem� HMP za rok 2006 a 2007. Podrobn� anal�za p�ekro�en� imisn�ch limit� a c�lov�ch imisn�ch limit� je pak obsa�ena v kapitole F.

Tab. 4. Rozsah p�ekro�en� imisn�ch limit� pro ochranu zdrav� lid� na �zem� Prahy

Zne�i��uj�c� l�tka

Doba pr�m�rov�n�

Imisn� limit

Rozsah p�ekro�en�
v % rozlohy kraje

2006

2007

NO2

1 hodina

200 �g.m-3 (19.MV)

-

-

NO2

kalend��n� rok

40 �g.m-3

13,9

8,1

Benzen

kalend��n� rok

5 �g.m-3

-

-

SO2

1 hodina

350 �g.m-3 (25 MV)

-

-

SO2

24 hodin

125 �g.m-3 (4 MV)

-

-

CO

Max. denn� 8hodinov� pr�m�r

10 mg.m-3

-

-

PM10

24 hodin

50 �g.m-3 (36 MV)

97,9

47,9

PM10

kalend��n� rok

40 �g.m-3

4,0

-

Pb

kalend��n� rok

0,5 �g.m-33

-

-

As

kalend��n� rok

6 ng.m-3

-

1,2

Cd

kalend��n� rok

5 ng.m-3

-

-

Ni

kalend��n� rok

20 ng.m-3

-

-

B(a)P

kalend��n� rok

1 ng.m-3

96,4

87,7

Troposf�rick� O3

max. denn� osmihodinov� pr�m�r

120 �g.m-3

84,6

79,6

 

Rozsah a zp�sob vypracov�n� programu ke zlep�en� kvality ovzdu�� je z�vazn� d�n p��lohou �. 3 z�kona o ochran� ovzdu��:

1. Zp�sob vypracov�n� programu

V p��pad�, �e jsou p�ekro�eny imisn� limity a meze tolerance nebo imisn� limity, pokud nen� mez tolerance stanovena u v�ce zne�i��uj�c�ch l�tek, mus� b�t v r�mci programu zpracov�n podprogram pro ka�dou z t�chto l�tek. V n�zvu programu se pak pou�ije v�razu �Integrovan� program ke zlep�en� kvality ovzdu��.

2. Rozsah programu

a) m�sto p�ekro�en� limitn�ch hodnot:

         vymezen� z�ny, popis regionu a dal�� �daje;

         lokace p��padn�ch m�st (mapa),

         m��ic� stanice (mapa, geografick� sou�adnice);

b) v�eobecn� informace

         typ z�ny (m�sto, pr�myslov� nebo zem�d�lsk� oblast),

         odhad rozlohy zne�i�t�n�ch oblast� (v km2) a velikost exponovan� skupiny obyvatelstva, p��slu�n� klimatick� �daje,

         p��slu�n� topografick� �daje,

         informace o charakteru c�l� vy�aduj�c�ch v dan� lokalit� ochranu (obyvatelstvo, ekosyst�my atd.);

c) odpov�dn� org�ny

         jm�na a adresy osob odpov�dn�ch za vypracov�n� a prov�d�n� programu;

d) druh posouzen� zne�i�t�n� ovzdu��

         koncentrace zne�i��uj�c�ch l�tek zji�t�n� v p�edchoz�ch letech,

         aktu�ln� koncentrace zne�i��uj�c�ch l�tek,

         prost�edky pou�it� ke zji��ov�n� koncentrac� zne�i��uj�c�ch l�tek;

e) p�vod zne�i�t�n� ovzdu��

         v��et hlavn�ch zdroj� zne�i��ov�n� ovzdu�� dopln�n� jejich geografick�m vyzna�en�m,

         celkov� mno�stv� emis� v oblasti (t/rok),

         informace o zne�i�t�n� d�lkov� p�en�en�m z okoln�ch oblast�;

f) anal�za situace

         podrobnosti o faktorech p�sob�c�ch zv��en� zne�i�t�n� ovzdu��,

         podrobnosti o mo�n�ch n�pravn�ch opat�en�ch;

g) podrobnosti o opat�en�ch ke zlep�en� kvality ovzdu�� p�ijat�ch p�ed zpracov�n�m programu

         opat�en� na lok�ln�, region�ln�, n�rodn� a mezin�rodn� �rovni, kter� maj� vztah k dan� z�n�;

         hodnocen� ��innosti uveden�ch opat�en�;

h) podrobnosti o nov�ch opat�en�ch ke zlep�en� kvality ovzdu��

         seznam a popis navrhovan�ch opat�en� nebo projekt�, kter� jsou sou��st� programu;

         �asov� pl�n implementace opat�en�,

         odhad pl�novan�ho zlep�en� kvality ovzdu�� a p�edpokl�dan� doba pot�ebn� k dosa�en� t�chto c�l�,

         popis opat�en� ke zlep�en� kvality ovzdu�� zam��len�ch v dlouhodob�m �asov�m horizontu;

i) seznam relevantn�ch dokument� a dal��ch zdroj� informac�;

j) p��loha podle Rozhodnut� Komise 2004/224/ES;

k) Programov� dodatek podle �l. 18 odst. 3 Na��zen� Rady (ES) �. 1260/1999 o obecn�ch ustanoven�ch o struktur�ln�ch fondech.

V uveden� struktu�e je zpracov�na i Program.

A. M�STO P�EKRO�EN� LIMITN�CH HODNOT

A.1.         Vymezen� a popis z�ny/aglomerace Hlavn� m�sto Praha

�zem� aglomerace HMP je toto�n� se spr�vn�m �zem�m HMP.

Praha le�� uprost�ed �ech, na �ece Vltav� a je ze v�ech stran obklopena �zem�m St�edo�esk�ho kraje. Podle rozlohy je nejmen��m krajem a po�tem obyvatel druh�m nejlidnat�j��m krajem v �esk� republice. Geomorfologicky le�� �zem� Prahy ve st�edn� ��sti �esk� Vyso�iny - z velk� ��sti v Poberounsk� subprovincii, jen severov�chodn� ��st �zem� zasahuje do subprovincie �esk� tabule. Geologicky n�le�� �zem� �esk�mu masivu, kter� je jednou z nejstar��ch ��st� evropsk� pevniny. Krajinn� reli�f je charakteristick� na jedn� stran� plo�inn�m reli�fem v nejv��e polo�en�ch m�stech a na druh� stran� hluboce za��znut�m �dol�m Vltavy a jej�ch p��tok�. Nejvy���m m�stem je zarovnan� povrch jihoz�padn� od Zli��na (399 m n. m.), nejn�e se nach�z� hladina Vltavy na severn�m okraji m�sta v Sedlci (177 m n. m.), maxim�ln� v��kov� rozd�l tedy dosahuje cca 220 m. Z�kladn� �daje o HMP jsou uvedeny v n�sleduj�c�m p�ehledu.

Tab. A.1. Z�kladn� �daje o hlavn�m m�st� Praze (stav k 31. 12. 2008)

K�d CZ - NUTS

CZ011

Krajsk� m�sto

Praha

Rozloha

496 km²

Po�et obyvatel

1 233 211

Hustota zalidn�n�

2517 obyvatel/km²

Po�et m�stsk�ch spr�vn�ch obvod�

22

Po�et M�

57

 

A.2.         Lokace m�st

Aglomerace je tvo�ena jedn�m m�stem, a to HMP.

A.3.         M��ic� stanice

Na �zem� HMP bylo v roce 2007 provozov�no 48 m��ic�ch stanic imisn�ho monitoringu na 23 lokalit�ch. Z toho 21 stanic provozoval Z� a 47 stanic �HM�. Um�st�n� stanic imisn�ho monitoringu je uvedeno na obr�zku 1.

Tab. A.2. Seznam a popis stanic imisn�ho monitoringu v hlavn�m m�st� Praze

��slo/

K�d

Lokalita

Sou�adnice (JTSK)

Typ

Klasi-fikace*

Provozovatel

L�tky

X

Y

771

AREPA

 

Praha 1 - n�m�st� Republiky

-742346

-1043024

Automatizovan� m��ic� program

T/U/C

�HM�

SO2, NO, NO2, NOX, CO, O3, PM10, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY

1137

AMUZK

 

1665

AMUZ0

Praha 1 - N�rodn� muzeum

-742253

-1044064

Kombinovan� m��en�

 

M��en� TK v PM10

T/U/RC

Z�

NO2,CO, PM10

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

1483

ALEGA

 

1554

ALEGM

Praha 2 - Legerova

-742546

-1044774

Automatizovan� m���c� program

 

Manu�ln� m���c� program

T/U/RC

�HM�

NO, NO2, NOX, CO, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY

 

PM10

772

ARIEA

Praha 2 � Riegrovy sady

-741390

-1043810

Automatizovan� m���c� program

B/U/NR

�HM�

SO2, NO, NO2, NOX, PM10

 

773

ABRAA

 

Praha 4 - Bran�k

-744140

-1047892

Automatizovan� m���c� program

T/U/R

�HM�

SO2, NO, NO2, NOX, PM10,

774

ALIBA

 

1547

ALIBD

 

1515

ALIBH

 

693

ALIBM

 

1536

ALIBP

 

 

1561

ALIBV

 

 

 

 

 

 

 

1564

ALIB0

 

1626

ALIB5

Praha 4 - Libu�

-742190

-1052120

Automatizovan� m��ic� program

 

 

M��en� PD

 

M��en� PAHs pro ��ely projekt�

 

Manu�ln� m��ic� program

 

M��en� PAHs

 

 

 

M��en� VOC

 

 

 

 

 

 

 

M��en� TK v PM10

 

 

 

M��en� TK v PM2,5

B/S/R

�HM�

SO2, NO, NO2, NOX, CO, O3, PM2,5, PM10, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY

 

BZN

 

Fl, Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs

 

SO2, NO2, PM10, SO4, SNO3, SNH4

 

Fl, Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs

 

BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY, METAN, ETAN, ETEN, PRPA, PRPE, IBUT, NBUT, ACET, SBUT, IPEN, NPEN, SPTN, MCPT, NHEX, CHEX, NHEP, ISOP, NONN, MP23, MH23, CP, DMB22, DMB23, N_OKT, I_OKT

 

PM10, Ni, Cd, Mn, As, Pb

 

PM2,5, Ni, Cd, Mn, As, Pb

775

AMLYA

 

 

Praha 5 - Mlyn��ka

-745623

-1044365

Automatizovan� m��ic� program

T/U/R

�HM�

SO2, NO, NO2 , NOX, CO, PM2,5, PM10

 

1459

ASMIA

 

1548

ASMID

 

1516

ASMIH

 

1530

ASMIM

 

1535

ASMIP

Praha 5 - Sm�chov

-744717

-1044379

Automatizovan� m��ic� program

 

 

M��en� PD

 

M��en� PAHs pro ��ely projekt�

 

Manu�ln� m��ic� program

 

M��en� PAHs

T/U/RC

�HM�

SO2, NO, NO2, NOX, CO, O3, PM10, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY

 

BZN

 

Fl, Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs

 

PM2,5, PM10

 

Fl, Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs

1520

ASTOA

 

 

Praha 5 - Stod�lky

-749803

-1046679

Automatizovan� m��ic� program

 

B/U/R

�HM�

 

SO2, NO, NO2, NOX, O3, PM10,

629

ARERK

 

1668

ARER0

Praha 5 - �eporyje

-751576

-1048204

Kombinovan� m��en�

 

M��en� TK v PM10

B/S/RA

Z�

NO2, CO, PM10

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

437

ASVOK

 

1614

ASVOT

 

1615

ASVO0

Praha 5 - Svornosti

-743939

-1044832

Kombinovan� m��en�

 

 

M��en� TK v SPM

 

 

M��en� TK v PM10

T/U/IR

Z�

NO2, CO, PM10, SPM

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

1528

ASUCA

Praha 6 - Suchdol

-744801

-1038343

Automatizovan� m��ic� program

B/S/R

�HM�

SO2, NO, NO2, NOX, O3, PM10,

777

AVELA

Praha 6 - Veleslav�n

-747581

-1041272

Automatizovan� m��ic� program

B/S/R

�HM�

SO2, NO, NO2, NOX, O3, PM10,

441

AALZK

 

1659

AALZ0

Praha 6 - Al��rsk�

-747235

-1041382

Kombinovan� m��en�

 

 

M��en� TK v PM10

T/U/R

Z�

NO2, CO, PM10

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

1519

AKALA

Praha 8 - Karl�n

-741323

-1042581

Automatizovan� m��ic� program

T/U/C

�HM�

SO2, NO, NO2, NOX, PM2,5, PM10,

779

AKOBA

Praha 8 - Kobylisy

-739006

-1039584

Automatizovan� m��ic� program

B/S/R

�HM�

SO2, NO, NO2, NOX, O3, PM10,

446

ASOKK

 

1670

ASOKT

Praha 8 - Sokolovsk�

-738437

-1041876

Kombinovan� m��en�

 

 

M��en� TK v SPM

T/U/R

Z�

 NO2, CO, SPM

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

1521

AVYNA

Praha 9 - Vyso�any

-736665

-1041191

Automatizovan� m��ic� program

T/U/CR

�HM�

SO2, NO, NO2, NOX, CO, O3, PM2,5,, PM10,

1539

APRUA

Praha 10 - Pr�myslov�

-735009

-1046986

Automatizovan� m��ic� program

I/U/IC

�HM�

SO2, NO, NO2, NOX, PM10,

805

AVRSA

Praha 10 - Vr�ovice

-741385

-1045526

Automatizovan� m��ic� program

T/U/R

�HM�

SO2, NO, NO2, NOX, PM10,

1476

AJASK

 

1645

AJAST

 

1646

AJAS0

Praha 10 - Jasm�nov�

-736989

-1047446

Kombinovan� m��en�

 

M��en� TK v SPM

 

M��en� TK v PM10

T/U/RI

Z�

SO2, NO2, CO, PM10, SPM

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

457

ASROM

 

1653

ASROP

 

 

1654

ASROV

 

 

1656

ASRO0

 

1651

ASRO5

Praha 10 - �rob�rova

-739403

-1044831

Manu�ln� m��ic� program

 

M��en� PAHs

 

 

 

 

M��en� VOC

 

 

 

M��en� TK v PM10

 

 

M��en� TK v PM2,5

B/U/RC

Z�

NO2 , CO, PM2,5, PM10

 

Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs, PAHs_TEQ

 

BZN, TLN, EBZN,XYs, STYR, CM, TCM, CLB, DCLs, TMBs, CCI4, TCL, TECE, TCE? FR11, FR12, FR113

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

610

AUHRK

 

1673

AUHRT

Praha 10 - Uh��n�ves

-731801

-1049888

Kombinovan� m��en�

 

 

M��en� TK v SPM

T/S/I

Z�

NO2 , CO, SPM

 

 

Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb

*) Klasifikace stanic:

Lokalita: T - dopravn�, I - pr�myslov�, B � poza�ov�;  Z�na: U - m�stsk�, S - p�edm�stsk�, R - venkovsk�

Typ stanice: R - obytn�, C - obchodn�, I - pr�myslov�, A - zem�d�lsk�, N � p��rodn�

 

Obr. 1. Um�st�n� stanic imisn�ho monitoringu

 

B.            V�eobecn� informace

B.1.         Typ z�ny

Praha je nejv�t��m m�stem �esk� republiky a dominuje tedy jej� s�deln� struktu�e a je i jedn�m z rozhoduj�c�ch hospod��sk�ch center st�tu. Charakteristick�m rysem ekonomiky je vysok� pod�l obslu�n� sf�ry, kter� tvo�� v�ce ne� 80 % z ekonomick�ho sektoru.

�zem� HMP je velmi siln� dopravn� zat�eno, a to jak vnitrom�stskou dopravou, tak i dopravou zdrojovou a c�lovou a rovn� dopravou tranzitn�. Zde se projevuje n�kolik skute�nost�:

         vysok� m�ra automobilizace a mobilita obyvatel se i p�es rozvinut� syst�m ve�ejn� dopravy projevuje velk�m po�tem vnitrom�stsk�ch j�zd,

         v�znam HMP jako centra rozs�hl�ho regionu a ekonomick� aktivita m�sta se odr�ej� v odpov�daj�c� m��e zdrojov� a c�lov� dopravy,

         uzlov� poloha HMP jako k�i�ovatky rozhoduj�c�ch tranzitn�ch tras v �esk� republice (zejm�na d�lnice D1, D5, D8, D11 a rychlostn� komunikace R10) je spojena s vysokou z�t�� m�sta tranzitn� dopravou.

Vnitrom�stsk� kapacitn� komunikace, zejm�na Ji�n� spojka a Severoji�n� magistr�la, tak p�edstavuj� v sou�asnosti nejfrekventovan�j�� komunikace v �esk� republice.

Z celkov� rozlohy HMP (496,1 km2) zauj�m� nejv�t�� ��st zem�d�lsk� p�da (42 %), na druh�m m�st� jsou tzv. ostatn� plochy, zahrnuj�c� zejm�na nezastav�n� urbanizovan� prostor m�sta (36 %), zastav�n� plochy zauj�maj� 10 % rozlohy, lesn� p�da rovn� 10 % a vodn� plochy �i toky se nach�zej� na 2 % �zem� HMP.

Na �zem� kraje se nenach�z� ��dn� n�rodn� park, zasahuje do n�j CHKO �esk� kras, a to na jihoz�pad� �zem� v prostoru Radot�na. Na �zem� m�sta se nach�z� 89 maloplo�n�ch zvl�t� chr�n�n�ch �zem�, z toho 7 NPP, 16 PR a 66 PP.

B.2.         Topografick� �daje

Aglomerace HMP se nach�z� ve st�edn� ��sti �esk� Vyso�iny. Velmi zjednodu�en� ji lze charakterizovat jako p�ibli�n� kruhovou oblast, kterou obklopuje St�edo�esk� kraj a jej� pr�m�rn� polom�r je cca 13 km. Nejvy��� bod je zarovnan� povrch jihoz�padn� od Zli��na (399 m n. m.), nejni��� bod je hladina �eky Vltavy na severn�m okraji m�sta v Sedlci, kde opou�t� �zem� HMP (177 m n. m.).


Zem�pisn� sou�adnice hranic z�ny jsou n�sleduj�c�:

         nejsevern�j�� bod: zem�pisn� ���ka: 50�09′, zem�pisn� d�lka: 14�31′ (T�eboradice)

         nejji�n�j�� bod: zem�pisn� ���ka: 49�56', zem�pisn� d�lka: 14�23' (Zbraslav)

         nejz�padn�j�� bod: zem�pisn� ���ka: 50�06', zem�pisn� d�lka: 14�13' (Ruzyn�)

         nejv�chodn�j�� bod: zem�pisn� ���ka: 50�05', zem�pisn� d�lka: 14�42' (Kl�novice)

 

B.3.         Klimatick� �daje

Z�jmov� �zem� n�le�� do dvou klimatick�ch oblast�. V�t�ina �zem� spad� do tepl� oblasti T2, pouze jihov�chodn� ��st Prahy spad� do oblasti m�rn� tepl� - MT10.

Teplotn� a sr�kov� charakteristiky jednotliv�ch oblast� jsou uvedeny v n�sleduj�c� tabulce a p�ehledu.

         T2 - charakteristick� je dlouh� such� a tepl� l�to, velmi kr�tk� p�echodn� obdob� s tepl�m a� m�rn� tepl�m jarem i podzimem, kr�tkou, m�rn� teplou, suchou a� velmi suchou zimou s velmi kr�tk�m trv�n�m sn�hov� pokr�vky.

         MT10 - dlouh� l�to, tepl� a m�rn� such�. Kr�tk� p�echodn� obdob� s m�rn� tepl�m jarem a m�rn� tepl�m podzimem. Kr�tk� zima m�rn� tepl� a velmi such� s kr�tk�m trv�n�m sn�hov� pokr�vky.

Tab. B.1. Z�kladn� charakteristiky klimatick�ch oblast� na �zem� hlavn�ho m�sta Prahy

Klimatick� charakteristiky:

T2

MT10

Po�et letn�ch dn�

50-60

40�50

Po�et dn� s teplotou vy��� ne� 10 �C

160-170

140-160

Po�et mrazov�ch dn�

100-110

110-130

Po�et ledov�ch dn�

30-40

30-40

Pr�m�rn� teplota v lednu

-2 a� -3

-2 a� -3

Pr�m�rn� teplota v �ervenci

18-19

17-18

Pr�m�rn� teplota v dubnu

8-9

7 a� 8

Pr�m�rn� teplota v ��jnu

7-9

7 a� 8

Po�et dn� se sr�kami 1 mm a v�ce

90-100

110-120

�hrn sr�ek ve vegeta�n�m obdob�

350-400

400-450

�hrn sr�ek v zimn�m obdob�

200-300

200-250

Po�et dn� se sn�hovou pokr�vkou

40-50

50-60

Po�et zamra�en�ch dn�

120-140

120-150

Po�et jasn�ch dn�

40-50

40-50

 

B.4.         Odhad rozlohy zne�i�t�n�ch oblast� a velikost exponovan� skupiny obyvatelstva

V n�sleduj�c� tabulce jsou uvedeny �daje o rozsahu p�ekro�en� imisn�ch limit� a c�lov�ch imisn�ch limit� pro roky 2006 a 2007 podle �daj� �HM� a M�P.

Pro anal�zu byly pou�ity podkladov� vrstvy geografick�ho informa�n�ho syst�mu, kter� za roky 2006 a 2007 publikoval �HM�. Vrstvy obsahuj� �daje o p�ekro�en� limit� pro jednotliv� zne�i��uj�c� l�tky ve �tvercov� s�ti s hranou �tverce 1 km. Vzhledem k plo�n�mu rozsahu p�ekro�en� c�lov�ho limitu pro troposf�rick� O3 jsou v souladu s postupem �HM� uvedeny i celkov� hodnoty p�ekro�en� limit� bez uva�ov�n� O3.

Tab. B.2. Plo�n� rozsah p�ekro�en� limit� pro ochranu zdrav� lid� na �zem� hlavn�ho m�sta Prahy v letech 2006 a 2007

Zne�i��uj�c� l�tka

Doba pr�m�rov�n�

Rozsah p�ekro�en� limit�

km2

v % rozlohy kraje

2006

2007

2006

2007

NO2

1 hodina

-

-

-

-

NO2

kalend��n� rok

69

40

13,9 %

8,1 %

Benzen

kalend��n� rok

-

-

-

-

SO2

1 hodina

-

-

-

-

SO2

24 hodin

-

-

-

-

CO

max. denn� osmihodinov� pr�m�r

-

-

-

-

PM10

24 hodin

486

238

97,9 %

47,9 %

PM10

kalend��n� rok

20

-

4,0 %

-

Pb

kalend��n� rok

-

-

-

-

As

kalend��n� rok

-

6

-

1,2 %

Cd

kalend��n� rok

-

-

-

-

Ni

kalend��n� rok

-

-

-

-

B(a)P

kalend��n� rok

478

435

96,4 %

87,7 %

Troposf�rick� O3

max. denn� osmihodinov� pr�m�r

420

395

84,6 %

79,6 %

Imisn� limity celkem

486

244

97,9 %

49,2 %

C�lov� imisn� limity bez O3 celkem

478

435

96,3 %

87,7 %

C�lov� imisn� limity v�. O3 celkem

496

496

100,0 %

100,0 %

V�echny limity bez O3 celkem

486

440

97,9 %

88,7 %

V�echny limity v�. O3 celkem

496

496

100,0 %

100,0 %

 

N�sledn� byla provedena anal�za po�tu obyvatel dot�en�ch p�ekro�en�m limitu. Pro tuto anal�zu byly pou�ity vektorov� vrstvy z�stavby a �daje o po�tu obyvatel v ZSJ HMP podle podklad� �RM. Z�stavb� ka�d� ZSJ byl p�i�azen �daj o po�tu obyvatel a pomoc� n�stroj� geografick� anal�zy pak byla vypo�tena pom�rn� ��st plochy obce dot�en� p�ekro�en�m limitu. To znamen�, �e anal�za zohled�uje rozd�lnou hustotu os�dlen� jednotliv�ch ZSJ, v r�mci z�stavby ZSJ se v�ak ji� uva�uje s rovnom�rn�m rozlo�en�m obyvatelstva.

Tab. B.3 Po�et obyvatel dot�en�ch p�ekro�en�m limit� pro ochranu zdrav� lid� na �zem� hlavn�ho m�sta Prahy v letech 2006 a 2007

Zne�i��uj�c� l�tka

Doba pr�m�rov�n�

Po�et obyvatel v oblastech s p�ekro�en�m limit�

tis. obyvatel

% z celkov�ho po�tu

2006

2007

2006

2007

NO2

1 hodina

-

-

-

-

NO2

kalend��n� rok

363,9

193,0

30,0 %

15,9 %

Benzen

kalend��n� rok

-

-

-

-

SO2

1 hodina

-

-

-

-

SO2

24 hodin

-

-

-

-

CO

max. denn� osmihodinov� pr�m�r

-

-

-

-

PM10

24 hodin

1 210,9

750,5

99,9 %

61,9 %

PM10

kalend��n� rok

92,9

-

7,6 %

-

Pb

kalend��n� rok

-

-

-

-

As

kalend��n� rok

-

6,4

-

0,01 %

Cd

kalend��n� rok

-

-

-

-

Ni

kalend��n� rok

-

-

-

-

B(a)P

kalend��n� rok

1 211,5

1 206,4

99,9 %

99,5 %

Troposf�rick� O3

max. denn� osmihodinov� pr�m�r

936,8

847,1

77,3 %

69,9 %

Imisn� limity celkem

1 210,9

764,0

99,9 %

63,0 %

C�lov� imisn� limity bez O3 celkem

1,211,5

1 206,4

99,9 %

99,5 %

C�lov� imisn� limity v�. O3 celkem

1 211,8

1 211,8

100,0 %

100,0 %

V�echny limity bez O3 celkem

1 211,5

1 206,4

99,9 %

99,5 %

V�echny limity v�. O3 celkem

1 211,8

1 211,8

100,0 %

100,0 %

 

Z v�sledk� anal�zy vypl�v�, �e:

         Z hlediska plo�n�ho p�ekro�en� limitu (bez O3) z�st�vaj� hlavn�m probl�mem suspendovan� ��stice PM10 a B(a)P. U t�chto polutant� se p�ekro�en� dot�k� ��dov� stovek tis�c obyvatel, v p��pad� B(a)P a� mili�nu obyvatel. V p��pad� NO2 jsou p�ekro�en�m limitu dot�eny ��dov� deseti tis�ce obyvatel. Nov� je nutno zam��it pozornost na As, u n�ho� do�lo v roce 2007 k p�ekro�en� c�lov�ho limitu na �zem� zasahuj�c�m ��dov� tis�ce obyvatel.

         Rozsah p�ekro�en� imisn�ch limit� ��stic PM10 i oxidu dusi�it�ho se v roce 2007 v porovn�n� s rokem 2006 pom�rn� v�razn� sn�il � celkov� rozsah oblasti p�ekro�en� limit� se zmen�il z 98 % na 49 % �zem� m�sta. P�ekro�en� limit� v�ak zasahuje p�edev��m hust�ji os�dlen� oblasti. Na dot�en�m �zem� �ije cca 63 % obyvatel. Sou�asn� je nutno konstatovat, �e uveden� zlep�en� je do zna�n� m�ry d�no p��zniv�j��mi klimatick�mi podm�nkami a nikoli razantn�m sn�en�m emis� zne�i��uj�c�ch l�tek.

         M�n� p��zniv� je v�voj v p��pad� c�lov�ch imisn�ch limit�, kde je u B(a)P pokles podstatn� m�n� v�razn� a p�ekro�en� limitu se nad�le dot�k� t�m�� 90 % �zem� HMP       a p�edev��m prakticky v�ech obyvatel. Nov� pak bylo zaznamen�no p�ekro�en� c�lov�ho imisn�ho limitu pro As v lokalit� �eporyje. Koncentrace As zde postupn� stoupaly             i v p�edch�zej�c�ch letech, av�ak teprve v roce 2007 narostly nad �rove� imisn�ch limit�.

         Vzhledem k tomu, �e za rozhoduj�c� zdroj emis� obou uveden�ch l�tek, tj. B(a)P i As, je pova�ov�no lok�ln� vyt�p�n� tuh�mi palivy, je v p�edkl�dan�m Programu pos�lena role opat�en� zam��en�ch do t�to oblasti.

         Samostatn�m probl�mem z�st�vaj� koncentrace O3, kter� p�ekra�uj� imisn� limit na cca 80 % �zem�. Vzhledem k charakteru jeho vzniku (sekund�rn� tvorba �asto ve velk�ch vzd�lenostech od p�vodn�ho zdroje) je nutno zam��it se na sni�ov�n� emis� jeho prekurzor� (NOx a VOC) celoplo�n� v r�mci �esk� republiky a evropsk�ho prostoru.

B.5.         Informace o charakteru c�l� vy�aduj�c�ch ochranu

B.5.1.         Oblasti se zhor�enou kvalitou ovzdu��

Jak ji� bylo uvedeno, vyd�v� M�P ka�doro�n� vymezen� tzv. oblast� se zhor�enou kvalitou ovzdu��. Vymezen� t�chto oblast� bylo v letech 2002 a 2003 provedeno na �rovni obc�, od roku 2004 pak na �rovni spr�vn�ch �zem� stavebn�ch ��ad�. V�stupem je seznam, v n�m� je pro ka�d� �zem� stavebn�ho ��adu uveden procentueln� pod�l plochy s p�ekro�en�m imisn�ho limitu ka�d� zne�i��uj�c� l�tky. Podkladem pro vymezen� t�chto oblast� je anal�za prov�d�n� �HM�. V�stupy t�to anal�zy jsou od r. 2005 publikov�ny na internetov�ch str�nk�ch �HM� (pro rok 2005 pouze celkov� p�ekro�en�, od r. 2006 i jednotliv� polutanty).

V n�sleduj�c�ch tabulk�ch je uvedeno vymezen� oblast� se zhor�enou kvalitou ovzdu�� na z�klad� �daj� za rok 2007.

Tab. B.4. Vymezen� oblast� se zhor�enou kvalitou ovzdu�� � rok 2007

Stavebn� ��ad

PM10 � ro�n�

PM10 � 24hod

NO2 � ro�n�

NOx � ro�n�

Souhrn

% plochy s p�ekro�en�m limitu

��ad M� Praha 1

-

90

63

100

100

��ad M� Praha 2

-

100

50

100

100

��ad M� Praha 3

-

67

25

92

92

��ad M� Praha 4

-

58

14

86

86

��ad M� Praha 5

-

44

4

91

93

��ad M� Praha 6

-

33

3

65

82

��ad M� Praha 7

-

63

1

72

81

��ad M� Praha 8

-

28

3

45

47

��ad M� Praha 9

-

73

7

80

80

��ad M� Praha 10

-

93

27

100

100

��ad M� Praha 11

-

36

-

60

64

��ad M� Praha 12

-

5

-

42

42

��ad M� Praha 13

-

50

33

93

93

��ad M� Praha 14

-

70

-

73

81

��ad M� Praha 15

-

19

-

57

57

��ad M� Praha 16

-

61

-

56

79

��ad M� Praha 17

-

-

22

88

89

��ad M� Praha 18

-

25

-

-

25

��ad M� Praha 19

-

57

-

4

57

��ad M� Praha 20

-

72

-

72

83

��ad M� Praha 21

-

18

-

19

18

��ad M� Praha 22

-

10

3

13

10

Tab. B.5. P�ekro�en� c�lov�ch imisn�ch limit� � rok 2007 (bez O3)

Stavebn� ��ad

As

B(a)P

Souhrn

% plochy s p�ekro�en�m limitu

��ad M� Praha 1

-

100

100

��ad M� Praha 2

-

100

100

��ad M� Praha 3

-

100

100

��ad M� Praha 4

-

98

98

��ad M� Praha 5

-

84

84

��ad M� Praha 6

-

75

75

��ad M� Praha 7

-

100

100

��ad M� Praha 8

-

78

78

��ad M� Praha 9

-

100

100

��ad M� Praha 10

-

100

100

��ad M� Praha 11

-

72

72

��ad M� Praha 12

-

60

60

��ad M� Praha 13

27

63

66

��ad M� Praha 14

-

100

100

��ad M� Praha 15

-

85

85

��ad M� Praha 16

-

79

79

��ad M� Praha 17

-

67

67

��ad M� Praha 18

-

100

100

��ad M� Praha 19

-

71

71

��ad M� Praha 20

-

94

94

��ad M� Praha 21

-

74

74

��ad M� Praha 22

-

46

46

 

Jak ji� bylo uvedeno, do�lo mezi roky 2006 a 2007 k pom�rn� v�razn�mu zmen�en� rozsahu oblast� se zhor�enou kvalitou ovzdu��. Vzhledem k tomu, �e obecn� je toto zmen�en� pova�ov�no sp�e za meziro�n� v�kyv dan� p��zniv�mi klimatick�mi faktory, je v tomto programu sledov�no i p�ekro�en� imisn�ch limit� v roce 2006.

Obr�zky 2 � 4 uv�d�j� celkov� rozsah p�ekro�en� imisn�ch limit� podle podkladov� anal�zy �HM� pro rok 2006 a 2007 � celkov� rozsah p�ekro�en� imisn�ch limit� a c�lov�ch limit� bez O3, tj. podle sloupce �Souhrn� v tabulk�ch B.4. a B.5. V p��loze je pak uvedena grafick� prezentace rozsahu p�ekro�en� pro jednotliv� zne�i��uj�c� l�tky.

 

 Obr. 2. Pod�l p�ekro�en� imisn�ch limit� na rozloze �zem� stavebn�ch ��ad� � rok 2006

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 3. Pod�l p�ekro�en� c�lov�ch imisn�ch limit� na rozloze �zem� stavebn�ch ��ad� - rok 2006

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 4. Pod�l p�ekro�en� imisn�ch limit� na rozloze �zem� stavebn�ch ��ad� � rok 2007

Obr. 5. Pod�l p�ekro�en� c�lov�ch imisn�ch limit� na rozloze �zem� stavebn�ch ��ad� � rok 2007

 

B.5.2.         Prioritn� �zem� pro realizaci opat�en� ke zhor�en� kvality ovzdu��

B.5.2.1.        Prioritn� �zem� kategorie 1

Na z�klad� v�sledk� modelov�ch v�po�t� bylo provedeno vyhodnocen� souhrnn�ho indexu kvality ovzdu��. V�sledky byly pou�ity k vymezen� prioritn�ch �zem� kategorie 1. Vyhodnocen� bylo provedeno pomoc� metodiky pou�it� v mezin�rodn�m projektu CITEAIR, a to pro pr�m�rn� ro�n� index kvality ovzdu�� (v projektu je ozna�en zkratkou YACAQI � Year Average Common Air Quality Index, tj. pr�m�rn� ro�n� index kvality ovzdu��).

Tento pr�m�rn� ro�n� index se stanov� na z�klad� d�l��ch index� pro jednotliv� zne�i��uj�c� l�tky, kter� jsou vypo�teny jako pod�l pr�m�rn�ch ro�n�ch koncentrac� v��i hodnot�m uveden�m v tabulce B.6.

Tab. B.6. V�po�et indexu kvality ovzdu�� dle metodiky CITEAIR

Imisn� hodnota

V�po�et

NO2 � ro�n� koncentrace

pr�m�rn� ro�n� koncentrace / 40 �g.m-3

��stice PM10 � ro�n� koncentrace

pr�m�rn� ro�n� koncentrace / 40 �g.m-3

��stice PM10 � denn� koncentrace

pr�m�rn� ro�n� koncentrace / 31 �g.m-3

SO2 � ro�n� koncentrace

pr�m�rn� ro�n� koncentrace / 20 �g.m-3

benzen

pr�m�rn� ro�n� koncentrace / 5 �g.m-3

 

V p��pad� pr�m�rn�ch ro�n�ch koncentrac� NO2, PM10 a benzenu se tedy jedn� o pod�l k imisn�mu limitu.

D�le je uva�ov�no s imisn� z�t�� denn�ch koncentrac� PM10, kde z anal�zy uveden� v projektu CITEAIR vyplynulo, �e tolerovan� hodnota 35 p�ekro�en� imisn�ho limitu za rok je p�ekro�ena p�i pr�m�rn� ro�n� koncentraci 31 �g.m-3. Proto je v�po�et proveden jako IHr / 31 �g.m-3, av�ak s t�m �e v�sledn� hodnota reprezentuje z�t� �zem� z hlediska denn�ch koncentrac� PM10. V p��pad� oxidu si�i�it�ho nen� limit pro pr�m�rn� ro�n� koncentrace z hlediska ochrany zdrav� lid� stanoven, proto je pou�it limit pro ochranu ekosyst�m� (20 �g.m-3).

V projektu CITEAIR je pou�it je�t� d�l�� index pro O3, kter� v�ak nen� v p�edkl�dan� studii hodnocen. V�po�et d�l��ho indexu je zde stanoven jako (po�et dn� s osmihodinovou koncentrac� nad 120 �g.m-3 ) / 25.

V�sledn� hodnota pr�m�rn�ho ro�n�ho indexu kvality ovzdu�� je pak stanovena jako pr�m�r d�l��ch index�. V�sledky v�po�tu tohoto indexu pro �zem� HMP uv�d� obr. 6.

 

 

 

Obr. 6. Pr�m�rn� ro�n� index kvality ovzdu��

Oblasti s pr�m�rn�m ro�n�m indexem kvality ovzdu�� vy���m ne� 0,75 jsou v r�mci Programu vymezeny jako priority kategorie 1. Jedn� se o �zem�, na kter� je nutno soust�edit nejv�t�� pozornost p�i aktivit�ch sm��uj�c�ch ke sn�en� imisn� z�t�e. Jde o n�sleduj�c� oblasti:

         Okol� Barrandovsk�ho mostu a n�kolik lokalit pod�l Ji�n� spojky (zejm�na v bl�zk�m okol� k��en� s ulic� 5. kv�tna). Hodnota ro�n�ho indexu se zde pohybuje v rozmez�        1,5 � 2. V t�chto oblastech se vyskytuj� nadlimitn� hodnoty NO2 a suspendovan�ch ��stic frakce PM10, hlavn�m d�vodem zv��en�ch koncentrac� je zde automobilov� doprava.

         Mezi oblasti s hodnotami pr�m�rn�ho ro�n�ho indexu kvality ovzdu�� v rozmez� 1 � 1,5 pat�� �ir�� okol� Barrandovsk�ho mostu (v�etn� p�ilehl�ho �seku ulice K Barrandovu), t�m�� cel� �sek Ji�n� spojky od Barrandovsk�ho mostu a� po Z�b�hlice, v centr�ln� ��sti m�sta pak okol� Wilsonovy ulice, Karlova n�m�st�, Sm�chova a lok�ln� tak� okol� ulic Pr�myslov�, Kbelsk�, C�noveck�, Evropsk� a na �ad� dal��ch m�st. Pro tyto lokality jsou typick� zv��en� koncentrace p�edev��m vlivem zv��en�ch intenzit automobilov� dopravy. Hodnoty ro�n�ho indexu vy��� ne� 1 byly vypo�teny tak� v bl�zk�m okol� v�znamn�ch stacion�rn�ch zdroj� (zejm�na s produkc� NOx �i ��stic PM10). Jedn� se p�edev��m o cement�rnu Radot�n a kamenolom �eporyje.

         oblasti s hodnotami v rozmez� 0,5 � 1 se nach�z� prakticky v cel�m �ir��m centru HMP a v okol� v�ech v�znamn�ch komunikac�.

Pozn�mka: z obr�zku je patrn�, �e nejvy��� imisn� z�t� se vyskytuje pod�l Barrandovsk�ho mostu a Ji�n� spojky v �seku po napojen� na d�lnici D1. V tomto p��pad� je nutno upozornit, �e p���inou vysok� imisn� z�t�e je zde skute�nost, �e uveden� komunikace tvo�� p�te�n� trasu tranzitn� dopravy t�m�� pro v�echny sm�ry j�zd. S postupem budov�n� jednotliv�ch �sek� Silni�n�ho okruhu kolem Prahy by se m�la z�t� v t�to oblasti sni�ovat, p�i�em� v�razn� zlep�en� je mo�n� o�ek�vat ji� po zprovozn�n� �seku Slivenec � d�lnice D1, kter� je v sou�asnosti ve v�stavb�.

Lze proto o�ek�vat, �e vymezen� prioritn�ho �zem� kategorie 1 se bude v n�sleduj�c�ch letech pom�rn� v�razn� m�nit.

 

B.5.2.2.        Prioritn� �zem� kategorie 2

Podle podklad� M�P jsou jako prioritn� �zem� d�le uva�ov�ny oblasti, v nich� bylo zaznamen�no p�ekro�en� n�kter� limitn� hodnoty (imisn� limit nebo c�lov� imisn� limit) alespo� t�ikr�t v posledn�ch p�ti letech. Proto�e v�ak �daje o p�ekro�en� limitu pro obdob� p�ed r. 2006 jsou k dispozici pouze ve form� v��tu spr�vn�ch �zem� stavebn�ch ��ad� (a to pouze za obdob� od r. 2004), je toto vymezen� provedeno pro �zem� stavebn�ch ��ad� v letech 2004 � 2007.

Tab. B.7. Po�ty p�ekro�en� imisn�ch limit� a c�lov�ch limit� (bez O3) ve spr�vn�ch �zem�ch stavebn�ch ��ad� v letech 2004 � 2007

Stavebn� ��ad

Po�et p�ekro�en� n�kter�ho z imisn�ch limit�

 

2004

2005

2006

2007

Celkem

��ad M� Praha 1

4

4

4

3

15

��ad M� Praha 2

4

4

4

3

15

��ad M� Praha 3

4

4

4

3

15

��ad M� Praha 4

4

4

4

3

15

��ad M� Praha 5

4

4

4

3

15

��ad M� Praha 6

3

3

4

3

12

��ad M� Praha 7

4

4

4

3

15

��ad M� Praha 8

4

4

4

3

15

��ad M� Praha 9

4

4

4

3

15

��ad M� Praha 10

0

4

3

3

10

��ad M� Praha 11

1

2

3

2

8

��ad M� Praha 12

2

2

3

2

9

��ad M� Praha 13

2

2

3

3

10

��ad M� Praha 14

2

2

4

2

10

��ad M� Praha 15

3

3

3

3

12

��ad M� Praha 16

3

2

3

2

10

��ad M� Praha 17

1

3

3

3

10

��ad M� Praha 18

1

2

2

2

7

��ad M� Praha 19

2

2

2

2

8

��ad M� Praha 20

1

2

4

2

9

��ad M� Praha 21

1

2

2

2

7

��ad M� Praha 22

1

3

3

3

10

 

Obr. 7. Po�ty p�ekro�en� imisn�ch limit� a c�lov�ch limit� (bez O3) ve spr�vn�ch �zem�ch stavebn�ch ��ad� v letech 2004 � 2007

 

Z tabulky je patrn�, �e alespo� troj� p�ekro�en� n�kter�ho z limit� b�hem posledn�ch �ty� let (2004 � 2007) bylo zaznamen�no na cel�m �zem� HMP. Spr�vn� �zem� t�chto stavebn�ch ��ad� jsou v r�mci Programu vymezena jako priority kategorie 2.

Men�� po�et p�ekro�en� byl zaznamen�n pouze ve v�chodn� a� severov�chodn� ��sti HMP, ale i zde se p�ekro�en� imisn�ch limit� vyskytlo minim�ln� sedmkr�t ve sledovan�m obdob�.

V �zem�ch kategorie 2 jsou sou�asn� zahrnuta i v�echna �zem� vymezen� jako OZKO za rok 2007. Ve v�ech �zem�ch, kde byl v roce 2007 p�ekro�en limit, byla sou�asn� i nejm�n� 3 p�ekro�en� za posledn� 4 roky.

 

B.5.2.3.        �zem� se zv��en�m rizikem imisn� z�t�e arsenu

D�le byly vymezeny potenci�ln� problematick� oblasti s velk�m pod�lem tuh�ch paliv na vyt�p�n�, a tedy potenci�ln� vy���mi koncentracemi As. Nejvy��� hodnoty jsou dosahov�ny v okrajov�ch ��stech HMP, kde p�eva�uj� rodinn� domy, ale i ve star�m j�dru HMP, kde se st�le vyskytuj� bytov� domy vyt�p�n� tuh�mi palivy. Oblasti s nejvy���mi hodnotami jsou obvody Cholupice, Holyn�, H�jek, Na B�lidle, Kolod�je, Nov� Vr�ovice, �eporyje a Slivenec, kde m�rn� spot�eba tuh�ch paliv p�ekra�uje 250 GJ/ha/rok.

 

Obr. 8. Urbanistick� obvody podle m�rn� spot�eby tuh�ch paliv


B.5.3.         Shrnut�

Prioritn� �zem� jsou pro ��ely Programu vymezena takto:

Kategorie 1: �zem� s pr�m�rn�m ro�n�m indexem kvality ovzdu�� vy���m ne� 0,75:

         okol� Barrandovsk�ho mostu a Ji�n� spojky

         Wilsonova ulice, Karlovo n�m�st�, Sm�chov, lok�ln� tak� okol� ulic Pr�myslov�, Kbelsk�, C�noveck�, Evropsk� a �ada dal��ch m�st

         okol� cement�rny Radot�n a kamenolomu �eporyje

Kategorie 2: �zem� s p�ekro�en�m alespo� 3 limit� v obdob� 2003 � 2007:

Cel� �zem� HMP, kter� nespad� do kategorie 1.

 

Obr. 9. Vymezen� kategori� prioritn�ch �zem�

Pozn�mka: uveden� vymezen� plat� pouze do doby zprovozn�n� dal��ch �sek� Silni�n�ho okruhu kolem Prahy, kter� odvedou ��st tranzitn� dopravy z nejv�ce zat�en�ho �seku Ji�n� spojky a z oblasti Barrandova. Pot� bude nutno prov�st revizi prioritn�ch oblast�.

 

 

B.5.4.         Vymezen� citliv�ch ekosyst�m�

Jak ji� bylo uvedeno, uplat�uj� se imisn� limity pro ochranu ekosyst�m� a vegetace v oblastech vymezen�ch p��lohou �. 4 na��zen� vl�dy �. 597/2006 Sb., o sledov�n� a vyhodnocov�n� kvality ovzdu��, podle kter� se m�sta odb�ru vzork� zam��en� na ochranu vegetace umis�uj� v�ce ne� 20 km od aglomerac� nebo v�ce ne� 5 km od jin�ch zastav�n�ch oblast�, pr�myslov�ch za��zen� nebo silnic.

Vzhledem k tomu, �e HMP je aglomerace, nevyskytuj� se na jeho �zem� ��dn� takto vymezen� ekosyst�my. P�esto se zde nach�z� mno�stv� hodnotn�ch p��rod� bl�zk�ch ploch, zasluhuj�c�ch ochranu. Nejv�znamn�j�� z nich jsou vymezeny jako zvl�t� chr�n�n� �zem� (CHKO �esk� kras a 89 maloplo�n�ch chr�n�n�ch �zem� o rozloze v�ce ne� 2 200 ha), evropsky v�znamn� lokality soustavy NATURA 2000 (celkem 12 lokalit o rozloze 1 250 ha) a p��rodn� parky (12 park� o rozloze t�m�� 9 850 ha).

Pro ochranu ekosyst�m� a vegetace plat� limitn� hodnoty, uveden� v tabulce �. 3 Programu (kapitola �vod). Z hlediska pln�n� t�chto limit� v roce 2007 lze konstatovat, �e:

         c�lov� imisn� limit pro O3 je p�ekra�ov�n na t�m�� cel�m �zem� kraje krom� M� Prahy 8,

         hodnota stanoven� jako imisn� limit pro NOx (30 �g.m-3 pro ro�n� koncentrace) je p�ekra�ov�na na v�t�in� �zem� HMP.

Ve vztahu k v��e uveden�m hodnotn�m ploch�m jsou pak p�ekra�ov�n�m limitu NOx alespo� ��ste�n� dot�ena chr�n�n� �zem� CHKO �esk� Kras (zde se vedle vliv� automobilov� dopravy projevuj� i emise z cement�rny v Radot�n�), v�t�ina maloplo�n�ch chr�n�n�ch �zem�, v�echny p��rodn� parky s v�jimkou Rokytky a v�echny prvky soustavy NATURA 2000 krom� Let�an.


Obr. 10. Vymezen� nejv�znamn�j��ch ekosyst�m� vy�aduj�c�ch ochranu

C.            Odpov�dn� org�ny

Org�ny odpov�dn�mi za pln�n� Programu jsou:

RHMP

�len RHMP odpov�dn� za oblast �ivotn�ho prost�ed�

OOP

�editel OOP

D.           Druh posouzen� zne�i�t�n� ovzdu��

D.1.         V�voj kvality ovzdu�� � koncentrace zne�i��uj�c�ch l�tek zji�t�n�ch v p�edchoz�ch letech

D.1.1.         P�ehled v�sledk� m��en� na stanic�ch imisn�ho monitoringu

Grafy v p��loze zobrazuj� v�voj m��en�ch hodnot koncentrac� zne�i��uj�c�ch l�tek na stanic�ch imisn�ho monitoringu v HMP. Na z�klad� dat imisn�ho monitoringu je mo�n� charakterizovat v�voj v posuzovan�m obdob� n�sledovn�:

         Pr�m�rn� ro�n� koncentrace suspendovan�ch ��stic PM10: imisn� limit byl p�ekra�ov�n v pr�b�hu cel�ho sledovan�ho obdob� na t�m�� polovin� stanic. Maxim�ln� hodnoty byly m��eny na za��tku obdob�, v roce 1997, a n�sleduj�c� rok v�razn� poklesly. Od roku 1998 postupn� nar�staly a� do roku 2003, kdy op�t nastal pokles. Hodnoty obecn� klesaj� a� do sou�asnosti s mal�m nav��en�m v roce 2006. U stanice Praha 10 � Po�ernick� se vyskytovaly nam��en� hodnoty vy��� t�m�� po cel� obdob�.

         Dvaceti�ty�hodinov� koncentrace suspendovan�ch ��stic PM10 - 36. nejvy��� hodnota v roce: b�hem cel�ho hodnocen�ho obdob� do�lo na v�t�in� m���c�ch stanic k p�ekro�en� imisn�ho limitu, v�jimkou jsou roky 1998 - 1999, kdy bylo 7 stanic pod imisn�m limitem. Stanice Praha 10 - �rob�rova nep�ekro�ila imisn� limit v cel�m sledovan�m obdob�. Maxim�ln� hodnoty byly nam��eny na za��tku sledovan�ho obdob�, zejm�na v letech 1997 a 1998. Vysok� hodnoty vykazoval tak� rok 2003.

         Pr�m�rn� ro�n� koncentrace celkov�ho prachu (SPM): hodnoty m��en�ch koncentrac� jsou pom�rn� vyrovnan� mezi roky 1997 � 2003. V letech 2004 � 2006 neprob�haj� na stanic�ch m��en�. Vy��� hodnoty se vyskytuj� na stanic�ch Praha 5 � Svornosti a Praha 8 � Sokolovsk�, a to trvale po cel� obdob�. Nejvy��� hodnoty v�bec byly nam��eny na stanici Praha 8 � Sokolovsk� v roce 2003. Imisn� limit nen� stanoven.

         Pr�m�rn� ro�n� koncentrace SO2: nejvy��� koncentrace byly m��eny na stanic�ch v HMP na za��tku sledovan�ho obdob�. Pot� doch�zelo k plynul�mu poklesu. Od roku 1999 a� do sou�asnosti jsou m��en� hodnoty t�m�� ust�len�, s drobn�mi v�kyvy na ob� strany. Imisn� limit pro ochranu zdrav� lid� nen� stanoven. Nejvy��� koncentrace byly nam��eny na stanici Praha 1 � N�m�st� Republiky.

         Dvaceti�ty�hodinov� koncentrace SO2 - 4. nejvy��� hodnota v roce: na za��tku sledovan�ho obdob� vykazovaly m��en� koncentrace nejvy��� hodnoty, �asto i s v�razn�m p�ekro�en�m imisn�ho limitu. M��en� koncentrace v�razn� klesaly a� do roku 1999. Od roku 2000 jsou m��en� hodnoty vyrovnan�, rok 2008 p�edstavuje pro v�t�inu stanic dlouhodob� minimum.V�jimku tvo�� stanice Praha 5 � �eporyje, kter� vykazuje v�razn� vy��� hodnoty ne� zbyl� stanice, p�esto se ale dr�� pod stanoven�m limitem. Od roku 1999 se hodnoty nam��en� na v�ech stanic�ch dr�� pod imisn�m limitem.


         Hodinov� koncentrace SO2 - 25. nejvy��� hodnota: na ��dn� ze stanic nebylo zji�t�no p�ekro�en� imisn�ho limitu. Nejvy��� hodnoty byly nam��eny na za��tku sledovan�ho obdob� s postupn�m poklesem a� do roku 1999. Do roku 2001 jsou koncentrace jsou t�m�� vyrovnan�.

         Pr�m�rn� ro�n� koncentrace NO2: v pr�b�hu let 1997 � 2008 byly hodnoty pom�rn� vyrovnan�, imisn� limit 40 �g.m-3 byl p�ekro�en n�kolikr�t, ��dov� na polovin� stanic. Nejvy��� hodnoty vykazuj� stanice Praha 1 - N�rodn� muzeum, Praha 2 - Legerova a Praha 8 - Sokolovsk� a to v letech 2004 - 2008.

         Hodinov� koncentrace NO2 - 19. nejvy��� hodnota: imisn� limit 200 �g.m-3 byl p�ekro�en pouze v letech 2003 � 2008 na stanici Praha 2 � Legerova. U ostatn�ch stanic nedo�lo k p�ekro�en� limitu po celou dobu m��en�.

         Pr�m�rn� ro�n� koncentrace NOx: pr�b�h koncentrac� je ve sledovan�m obdob� u v�t�iny stanic vyrovnan� s m�rn�m n�r�stem od roku 2001. Ze stanic v�razn� vybo�uj� stanice Praha 2 � Legerova, Praha 5 � Svornosti, Praha 8 � Sokolovsk�, kter� maj� v�razn� vy��� nam��en� koncentrace po v�t�inu sv�ho m���c�ho obdob�. Limit pro ochranu zdrav� nen� stanoven.

         Pr�m�rn� ro�n� koncentrace CO: imisn� limit nen� stanoven. Stanice jsou podle sv�ch hodnot seskupeny do t�� skupin. V�t�ina vykazuje pom�rn� n�zk� hodnoty a jejich pr�b�h je vyrovnan� po cel� sledovan� obdob�. Druh� skupina (Praha 1 � Ryt��sk�, Praha 1 - N�rodn� muzeum, Praha 10 � �rob�rova, Praha 5 � �eporyje) vykazuje vy��� hodnoty v letech 1997 � 2002. V�razn� vy��� hodnoty vykazuj� dv� stanice: Praha 8 � Sokolovsk� a Praha 5 � Svornosti.

         Osmihodinov� koncentrace CO: na v�t�in� stanic nebyl imisn� limit p�ekro�en b�hem cel�ho sledovan�ho obdob�. Pouze stanice Praha 5 - Svornosti, Praha 5 � �eporyje, Praha 8 - Sokolovsk� p�ekro�ily imisn� limit, a to v letech 1999 � 2004, a stanice Praha 1 � Ryt��sk�, ve kter� do�lo k p�ekro�en� limitu v roce 1999. Nejvy��� hodnoty vykazuj� stanice Praha 5 � Svornosti, Praha 8 � Sokolovsk�, a to a� dvojn�sobek imisn�ho limitu.

         Pr�m�rn� ro�n� koncentrace p��zemn�ho O3: v cel�m pr�b�hu se hodnoty pohybovaly na obdobn� �rovni, na v�t�in� stanic nedoch�zelo k v�znamn�j��m zm�n�m v imisn� z�t�i. Pouze na stanici Praha 8 � Kobylisy do�lo k v�razn�mu n�r�stu hodnot mezi roky 2001 a 2003. Imisn� limit nen� stanoven.

         Osmihodinov� koncentrace p��zemn�ho O3: na v�ech stanic�ch je c�lov� imisn� limit dlouhodob� p�ekra�ov�n s v�jimkou stanic Praha 1 � N�m�st� Republiky a Praha 5 � Sm�chov. Nejvy��� hodnoty byly nam��eny na stanic�ch v roce 2003. Imisn� limit je 120 �g.m-3.

         Pr�m�rn� ro�n� koncentrace benzenu: benzen je m��en pouze na 5 stanic�ch, a to dosti nerovnom�rn�. Nam��en� hodnoty jsou pod imisn�m limitem 5 �g.m-3a vykazuj� sp�e pokles.

         Pr�m�rn� ro�n� koncentrace B(a)P: b�hem sledovan�ho obdob� byl B(a)P m��en na 3 stanic�ch imisn�ho monitoringu. V�echny nam��en� hodnoty jsou v�razn� nad c�lov�m imisn�m limitem. Nejvy��� hodnoty nam��ila ve sledovan�m obdob� stanice Praha 10 - �rob�rova.

         Pr�m�rn� ro�n� koncentrace Pb: nejvy��� hodnoty byly nam��eny na za��tku sledovan�ho obdob� s dlouhodob�m poklesem od roku 1997, p�i�em� nejvy��� koncentrace p�ipadaj� na stanici Praha 8 � Sokolovsk�. Na v�ech stanic�ch se hodnoty pohybovaly hluboko pod �rovn� imisn�ho limitu 500 ng.m-3.

         Pr�m�rn� ro�n� koncentrace As: nejvy��� hodnoty byly zji��ov�ny v prvn�m roce sledovan�ho obdob�, pot� doch�zelo k poklesu a od roku 2004 m��en� koncentrace m�rn� nar�staj�. K p�ekro�en� limitu 6 ng.m-3 do�lo v p��pad� stanic Praha 1 � N�rodn� muzeum, Praha 1 � Ryt��sk�, Praha 10 � Uh��n�ves v roce 1997 a u stanice Praha 5 � �eporyje v roce v letech 2007 � 2008. 

         Pr�m�rn� ro�n� koncentrace Cd: pr�b�h koncentrac� na jednotliv�ch stanic�ch je v pr�b�hu sledovan�ho obdob� zna�n� rozkol�san�, hlavn� v prvn� polovin� sledovan�ho obdob�. C�lov� imisn� limit byl b�hem sledovan�ho obdob� p�ekro�en na stanici Praha 4 - Antala Sta�ka, a to v roce 1998 a 2001 i na stanici Praha 7 ZOO v roce 1998. M��en� koncentrace jsou na v�ech ostatn�ch stanic�ch hluboko pod c�lov�m imisn�m limitem.

         Pr�m�rn� ro�n� koncentrace Ni: k p�ekro�en� c�lov�ho imisn�ho limitu do�lo pouze na stanici Praha 5 � �eporyje, Praha 10 � Uh��n�ves v roce 1997 a na stanici Praha 10 � �rob�rova v letech 1998 � 1999. Na zbyl�ch stanic�ch jsou od roku 2003 m��en� koncentrace v n�zk�ch hodnot�ch.

D.2.         Aktu�ln� koncentrace zne�i��uj�c�ch l�tek

Grafy na obr. 11 umo��uj� p�ehledn� porovn�n� imisn� situace za posledn� 3 roky, pro kter� jsou k dispozici imisn� data, tj. za roky 2006, 2007 a 2008.

Z hlediska pln�n� imisn�ch limit� jsou na �zem� HMP v sou�asnosti problematick� n�sleduj�c� l�tky:

         Suspendovan� ��stice PM10 � pr�m�rn� ro�n� koncentrace: limit byl v roce 2006 p�ekro�en na stanic�ch Praha 2 � Legerova, Praha 5 � Svornosti, Praha 5 � Sm�chov, Praha 8 � Karl�n, Praha 9 � Vyso�any, v roce 2007 na stanic�ch Praha 2 � Legerova, Praha 5 � Svornosti a v roce 2008 na stanici Praha 5 � Svornosti.

         Suspendovan� ��stice PM10 � maxim�ln� denn� koncentrace: limit v roce 2006 nebyl p�ekro�en pouze na stanic�ch Praha 10 � �rob�rova. V roce 2007 do�lo k p�ekro�en� limitu na 8 stanic�ch, a to na stanic�ch Praha 2 � Legerova, Praha 5 � Mlyn��ka, �eporyje, Sm�chov, Praha 8 � Karl�n, Praha 9 � Vyso�any, Praha 10 � Pr�myslov�, Vr�ovice. V roce 2008 do�lo k p�ekro�en� limitu na stanic�ch Praha 2 � Legerova, Praha 5 � Mlyn��ka, Sm�chov, Praha 8 � Karl�n a Praha 10 � Vr�ovice.

         NO2 � pr�m�rn� ro�n� koncentrace: limit byl v roce 2006 p�ekro�en na stanic�ch Praha 1 � N�rodn� muzeum, Praha 2 � Legerova, Praha 4 � Bran�k, Praha 5 � Sm�chov, Svornosti, Praha 8 � Karl�n, Sokolovsk�, Praha 9 � Vyso�any, Praha 10 � Jasm�nov�, Uh��n�ves, Vr�ovice. V roce 2007 do�lo k p�ekro�en� limitu na stanic�ch Praha 1 � N�rodn� muzeum, Praha 2 � Legerova, Praha 5 � �eporyje, Sm�chov, Svornosti, Praha 6 � Al��rsk�, Sokolovsk�, Praha 8 � Karl�n, Praha 9 � Vyso�any, Praha 10 � Jasm�nov�, Uh��n�ves, na stanic�ch Praha 5 - Sm�chov a Praha 8 � Karl�n se jednalo o p�ekro�en� o n�kolik desetin. V roce 2008 byl limit p�ekro�en na stanic�ch Praha 1 � N�rodn� muzeum, Praha 2 � Legerova, Praha 5 � Sm�chov, Svornosti, Praha 8 � Sokolovsk�, Praha 9 � Vyso�any, Praha 10 � Jasm�nov�, �rob�rova.

         NO2 � maxim�ln� hodinov� koncentrace: limit byl ve sledovan�ch letech 2006 � 2008 p�ekro�en na stanici � Praha 2 � Legerova. 

         B(a)P: krom� roku 2008 na stanici Praha 4 � Libu� byl c�lov� imisn� limit pro pr�m�rn� ro�n� koncentrace v cel�m sledovan�m obdob� p�ekro�en na v�ech stanic�ch (celkem se jedn� o 3 stanice imisn�ho monitoringu).

         As: c�lov� imisn� limit pro pr�m�rn� ro�n� koncentrace byl p�ekro�en pouze na stanici Praha 5 � �eporyje v roce 2007 a 2008.

         O3 (osmihodinov� koncentrace): k p�ekro�en� limitu do�lo v roce 2006 na 4 stanic�ch: Praha 4 � Libu�, Praha 5 � Stod�lky, Praha 6 � Suchdol, Veleslav�n a v roce 2007 na stanic�ch Praha 4 � Libu�, Praha 5 � Stod�lky, Praha 6 � Suchdol, v roce 2008 na stanic�ch Praha 4 � Libu�, Praha 5 � Sm�chov, Praha 8 � Kobylisy a Praha 9 - Vyso�any.


U ostatn�ch polutant� nebyly v letech 2006 � 2007 p�ekro�eny stanoven� limity:

         NOx � pr�m�rn� ro�n� koncentrace: pro tuto l�tku nen� stanoven imisn� limit pro ochranu zdrav� lid�. Nejvy���ch hodnot, a to v�razn� vy���ch ne� v p��pad� ostatn�ch stanic, dosahovala stanice Praha 2 - Legerova ve t�ech sledovan�ch letech.

         SO2 � pr�m�rn� ro�n� koncentrace: imisn� limit pro ochranu zdrav� nen� stanoven, nejvy���ch hodnot ve sledovan�m obdob� dosahuj� stanice Praze 5 � Stod�lky, Praha 6 � Suchdol a Veleslav�n.  

         SO2 � maxim�ln� denn� koncentrace: limit (125 �g/m3) nebyl ve sledovan�ch letech p�ekro�en na ��dn� stanici na �zem� HMP. Nejvy���ch hodnot ve sledovan�m obdob� dosahuj� stanice Praha 2 � Riegrovy sady, Praha 5 � Stod�lky, Praha 6 � Suchdol, Praha 10 � Pr�myslov�.

         SO2 � maxim�ln� hodinov� koncentrace: limit nebyl ve sledovan�ch letech p�ekro�en na ��dn� stanici na �zem� HMP. Nejvy���ch hodnot ve t�ech sledovan�ch letech dosahuj� stanice Praha 2 � Riegrovy sady, Praha 6 � Suchdol, Praha 10 � Pr�myslov�.

         CO � maxim�ln� osmihodinov� pr�m�r koncentrac� za rok: limit nebyl ve sledovan�ch letech p�ekro�en na ��dn� stanici na �zem� HMP. P�i porovn�n� 3 let vykazuj� koncentrace oxidu uhelnat�ho mezi lety 2006 a 2007 pokles a mezi lety 2007 a 2008 m�rn� n�r�st s v�jimkou stanic na Praze 10 (Jasm�nov�, Uh��n�ves).

         Benzen � pr�m�rn� ro�n� koncentrace: nam��en� hodnoty na v�ech stanic�ch s dostupn�mi daty nep�ekra�uj� limit ani v jednom ze sledovan�ch let.

         Cd � pr�m�rn� ro�n� koncentrace: hodnoty nam��en� na v�ech stanic�ch na �zem� HMP byly ve 3 sledovan�ch letech hluboko pod stanoven�m limitem. Nejvy���ch hodnot bylo dosa�eno na stanici Praha 8 � Sokolovsk�, a to ve v�ech 3 letech.

         Ni � pr�m�rn� ro�n� koncentrace: hodnoty nam��en� na stanic�ch imisn�ho monitoringu na �zem� HMP nedosahovaly stanoven�ho imisn�ho limitu. Nejvy���ch hodnot bylo dosa�eno na stanici Praha 10 � �rob�rova a Praha 8 � Sokolovsk�.

         Pb � pr�m�rn� ro�n� koncentrace: limit nebyl ve sledovan�ch letech p�ekro�en na ��dn� stanici na �zem� HMP. Hodnoty dosahovaly nejv��e na stanici Praha 8 � Sokolovsk�.





D.3.         Prost�edky pou�it� ke zji��ov�n� koncentrac� zne�i��uj�c�ch l�tek

Na �zem� HMP je v sou�asnosti prov�d�no pravideln� m��en� imisn�ch koncentrac� zne�i��uj�c�ch l�tek pomoc� n�sleduj�c�ch m��ic�ch program�:

         automatizovan� m���c� program � 15 stanic

         kombinovan� zp�sob m��en� � 7 stanic

         manu�ln� m���c� program � 4 stanice

         m��en� t�k�ch kov� v PM10 � 7 stanic

         m��en� t�k�ch kov� v PM2,5 � 2 stanice

         m��en� t�k�ch kov� v SPM � 4 stanice

         m��en� aromatick�ch uhlovod�k� pro projekty � 2 stanice

         m��en� aromatick�ch uhlovod�k� � 3 stanice

         m��en� VOC - 2 stanice

         m��en� benzenu pasivn�m dozimetrem � 2 stanice.

Z hlediska po�tu m��en�ch l�tek se na 21 stanic�ch m��� koncentrace PM10 (na 2 z nich tak� PM2,5), na 16 stanic�ch koncentrace oxidu si�i�it�ho a na 24 stanic�ch koncentrace NOx. Obsah t�k�ch kov� je m��en na 7 stanic�ch v PM10 a na 2 v PM2,5. Koncentrace O3 jsou m��eny na 8 stanic�ch a koncentrace polycyklick�ch aromatick�ch uhlovod�k� na 5 stanic�ch, na 2 stanic�ch je m��en benzen pasivn�m dozimetrem.

�HM� prov�d� krom� m��en� tak� modelov� vyhodnocen� kvality ovzdu�� na �zem� �esk� republiky, na jejich� z�klad� jsou vyhla�ov�ny OZKO.

V HMP d�le prob�h� od roku 1992 projekt �Modelov� hodnocen� kvality ovzdu�� na �zem� hl. m. Prahy�. V roce 1994 byla dokon�ena tzv. z�kladn� �rove� tohoto projektu, n�sledn� byla emisn� a imisn� situace v HMP aktualizov�na v�dy ve dvoulet�ch cyklech. V�stupy t�chto hodnocen� jsou pravideln� u��v�ny pro pot�eby org�n� HMP a M� nebo pro aktu�ln� hodnocen� vlivu v�ech p�edpokl�dan�ch zm�n v �zem� na kvalitu ovzdu��.

Hlavn�m p��nosem modelov�ch v�po�t� je skute�nost, �e (p�i nezbytn� verifikaci) umo��uj� popsat stav kvality ovzdu�� v �zem� celoplo�n�, tj. nejen v m�st� m��en�. Verifikace v�sledk� modelov�n� v HMP prob�h� po celou dobu trv�n� projektu s dobr�mi v�sledky a syst�m tak p�in�� podrobn� a ov��en� �daje o imisn�m zat�en� HMP.

Rozsah modelovan�ch zne�i��uj�c�ch l�tek se v pr�b�hu jednotliv�ch aktualizac� vyv�jel, a to zejm�na s ohledem na zm�ny v legislativ� ochrany ovzdu��. V posledn�ch 3 etap�ch projektu byly modelov�ny koncentrace 6 l�tek: suspendovan� ��stice frakce PM10, SO2, NO2, NOx, CO a benzen. V roce 2008 bylo d�le dopln�no vyhodnocen� souhrnn�ho ukazatele kvality ovzdu�� na z�klad� metodiky CITEAIR, jeho� v�sledky jsou v Programu pou�ity pro popis �zem� s nejvy��� imisn� z�t�� (tzv. prioritn� oblasti kategorie 1). Popis metody jeho stanoven� je uveden v kapitole B.5.2.

V�sledky v�ech aktualizac� projektu jsou zpracov�ny v geografick�m informa�n�m syst�mu, co� umo��uje jejich p��m� za�len�n� do dynamick�ch mapov�ch syst�m�, jako je Atlas �ivotn�ho prost�ed� hlavn�ho m�sta Prahy, dohled�n� konkr�tn� imisn� z�t�e v ur�it�m m�st� atd. V r�mci vlastn�ch v�stup� projektu jsou pak v�sledky graficky zpracov�ny pomoc� izolini�, kter� pod�vaj� okam�itou a p�ehlednou informaci o rozlo�en� koncentrac� p��slu�n� l�tky v ovzdu��.

C�lem pr�b�n�ch aktualizac� projektu je nejen pod�vat pravideln� informace o v�voji kvality ovzdu�� na �zem� HMP, ale sou�asn� i p�ipravit podklady pro hodnocen� zm�n v kvalit� ovzdu�� na z�klad� jeho o�ek�van� situace zdroj� zne�i��ov�n�. T�mto zp�sobem umo��uje syst�m vyhodnocovat vlivy investi�n�ch z�m�r� a urbanistick�ch �e�en� �zasazen� v kontextu celkov� emisn� a imisn� situace HMP. Obzvl�t� v�znamn� je tento p��stup p�i posuzov�n� plo�n� v�znamn�ch z�m�r�, a� ji� koncep�n�ch (zejm�na �P) nebo investi�n�ch (nap�. stavba MO).

E.            P�vod zne�i�t�n� ovzdu��

E.1.          Celkov� mno�stv� emis�

Tabulka E.1. uv�d� �daje o celkov�m mno�stv� emis� tuh�ch l�tek, SO2, NOx, VOC, CO a NH3 na �zem� HMP v roce 2007. Na obr. 12 je pak uveden v�voj za obdob� let 2001 � 2007.

�daje jsou uvedeny v �len�n� podle kategori� REZZO, tj.:

         REZZO 1 � zvl�t� velk� a velk� stacion�rn� zdroje

         REZZO 2 � st�edn� stacion�rn� zdroje

         REZZO 3 � mal� stacion�rn� zdroje (zejm�na lok�ln� vyt�p�n�)

         REZZO 4 � mobiln� zdroje

V tabulce jsou podbarveny nejv�znamn�j�� skupiny zdroj� emis� ka�d� zne�i��uj�c� l�tky. Skupina s nejv�t��m pod�lem je nav�c zv�razn�na tu�n�m p�smem. U l�tek, kter� maj� stanoveny emisn� stropy, je sou�asn� uvedena doporu�en� hodnota emisn�ho stropu pro HMP podle na��zen� vl�dy �. 351/2002 Sb., kter�m se stanov� z�vazn� emisn� stropy pro n�kter� l�tky zne�i��uj�c� ovzdu�� a zp�sob p��pravy a prov�d�n� emisn�ch inventur a emisn�ch projekc�, ve zn�n� na��zen� vl�dy �. 417/2003 Sb., a pod�l celkov�ch emis� v��i hodnot� emisn�ho stropu.

Tab. E.1. Celkov� emise hlavn�ch zne�i��uj�c�ch l�tek v roce 2007

Kategorie zdroj�

tuh� l�tky

SO2

NOx

VOC

NH3

CO

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

Zvl�t� velk� a velk� zdroje

92,4

4,7

969,2

65,6

2 396,0

26,7

326,5

2,3

0,2

0,0

582,6

2,7

St�edn� zdroje

223,9

11,5

76,9

5,2

321,8

3,6

200,0

1,4

15,4

3,8

225,8

1,0

Mal� zdroje

219,4

11,2

376,2

25,5

404,6

4,5

9 914,8*

73,8

14,7

3,6

1 309,4

6,0

Mobiln� zdroje

1 420,9

72,6

55,4

3,7

5 841,2

65,2

3 702,5

26,2

380,4

92,6

16 698,9

90,3

Celkem

1 956,6

100,0

1 477,7

100,0

8 963,6

100,0

14 143,8

100,0

410,7

100,0

21 816,7

100,0

Emisn� strop a pod�l emise/strop (%)

-

-

3 300

45

14 700

61

12 800

110

200

205

-

-

*) z toho je 9 653 tun (68,2 % z celkov�ch emis�) odhadov�no jako nespecifikovan� spot�eba hmot s pod�lem VOC � plo�n� spot�eba barev, lepidel, rozpou�t�del apod.

 

Z porovn�n� je patrn�, �e:

         Celkov� emise tuh�ch l�tek za obdob� 2001 - 2007 m�rn� klesaly, a to zejm�na z d�vodu poklesu emis� z mobiln�ch zdroj�, kter� se od r. 2001 sn�ily o 25 %. Procentu�ln� pokles je sice v�t�� v p��pad� zdroj� kategorie REZZO 1, ale mobiln� zdroje jednozna�n� dominuj� co do celkov�ho mno�stv�. V sou�asnosti tvo�� mobiln� zdroje p�es 70 % emis� tuh�ch l�tek.

         Emise oxidu si�i�it�ho maj� ve sledovan�m obdob� m�rn� klesaj�c� tendenci, a to u v�ech kategori� zdroj�, v p��pad� zdroj� REZZO 1 je pokles v posledn�ch letech v�razn�j��. Hlavn� pod�l na emis�ch oxidu si�i�it�ho maj� v sou�asnosti zvl�t� velk� a velk� zdroje (REZZO 1) s v�ce ne� 65 %. V�znamn� je rovn� pod�l mal�ch zdroj� (p�es 25 %), ostatn� zdroje jsou z hlediska celkov� bilance zanedbateln�. Celkov� emise v aglomeraci nedosahuj� v sou�asnosti ani 50 % doporu�en� hodnoty emisn�ho stropu.

         Emise NOx celkov� klesaj�, pouze v kategorii REZZO 3 je zaznamen�n dlouhodob� m�rn� n�r�st. Nejv�razn�j�� pokles zaznamen�vaj� mobiln� zdroje, a to p�edev��m v posledn�ch dvou letech. Tato kategorie zdroj� m� tak� nejv�t�� pod�l na celkov�ch emis�ch, a to z v�ce ne� 65 %. Emise NOx v HMP nep�ekra�uj� doporu�enou hodnotu emisn�ho stropu.

         Emise VOC v cel�m obdob� klesaj�. Ve skupin� REZZO 3 je vedle mal�ch spalovac�ch zdroj� a technologick�ch provoz� zahrnuta tak� tzv. plo�n� spot�eba organick�ch rozpou�t�del. Jedn� se o velmi v�znamnou kategorii, kter� je dopo�tena z celkov�ho prodeje hmot obsahuj�c�ch VOC, tato skupina je sama hlavn�m zdrojem VOC s pod�lem 68 % emis� v aglomeraci. Pod�l emis� z mobiln�ch zdroj� kles�. Celkov� emise p�ekra�uj� hodnoty emisn�ho stropu pro HMP o v�ce ne� 10 %.

         Celkov� emise NH3 vykazuj� od po��tku sledovan�ho obdob� vyrovnan� pr�b�h s v�jimkou emis� z mobiln�ch zdroj�, kter� v cel�m obdob� plynule nar�staj� a v sou�asnosti tvo�� 93 % emis� NH3. Emisn� strop pro HMP je u amoniaku p�ekro�en o 105  %, co� je v�ak d�no velice n�zkou hodnotou krajsk�ho stropu v porovn�n� s jin�mi kraji �esk� republiky. Zem�d�lsk� emise NH3 �in� za celou HMP pouze n�kolik tun a jsou v r�mci �esk� republiky bezv�znamn�.

         U emis� CO se projevuje na jedn� stran� m�rn� pokles, p��padn� vyrovnan� stav po cel� sledovan� obdob� v p��pad� kategori� stacion�rn�ch zdroj�, na druhou stranu v�razn� pokles v p��pad� mobiln�ch zdroj�. P�esto m� doprava rozhoduj�c� pod�l na celkov�ch emis�ch (90 %).




E.2.          Hlavn� zdroje zne�i��ov�n� ovzdu��

E.2.1.          Stacion�rn� bodov� zdroje

Tabulka E.2. uv�d� p�ehled nejv�znamn�j��ch evidovan�ch zdroj� emis� jednotliv�ch zne�i��uj�c�ch l�tek z kategorie REZZO 1 a REZZO 2. Prostorov� rozm�st�n� nejv�znamn�j��ch zdroj� je zachyceno na obr�zku 13.

Zdroje uveden� v tabulk�ch tvo��:

         82 % emis� tuh�ch l�tek ze zdroj� REZZO 1+2 a 13 % celkov�ch emis� TZL v HMP

         94 % emis� oxidu si�i�it�ho ze zdroj� REZZO 1+2 a 67 % celkov�ch emis� SO2 v HMP

         78 % emis� NOx ze zdroj� REZZO 1+2 a 24 % celkov�ch emis� NOx v HMP

         39 % emis� VOC ze zdroj� REZZO 1+2 a 1,5 % celkov�ch emis� VOC na �zem� HMP

         92 % emis� NH3 ze zdroj� REZZO 1+2 a 3,5 % celkov�ch emis� NH3 v HMP

         72 % emis� CO ze zdroj� REZZO 1+2 a 2,6 % celkov�ch emis� CO na �zem� HMP

Tab. E.2 Nejv�znamn�j�� zdroje emis� � kategorie REZZO 1 a REZZO 2 (rok 2007)

Ozna�en�

Zdroj

Kategorie

Emise (t.rok-1)

Tuh� l�tky

1

PIKASO, spol. s r. o., kamenolom �eporyje

REZZO 2

134,8

2

K�MEN Zbraslav, spol. s r. o., lom Zbraslav

REZZO 2

50,5

3

�eskomoravsk� cement, a. s., n�stupnick� spole�nost �R Radot�n

REZZO 1

29,7

4

Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., Tepl�rna Male�ice

REZZO 1

29,2

5

Skanska DS, a. s. � obalovna �eporyje

REZZO 1

5,7

6

TEDOM, s. r. o. � kogenera�n� tepl�rna

REZZO 1

3,0

7

GRANDHOTEL EVROPA Praha, a. s., kotelna

REZZO 2

2,6

8

T�lov�chovn� jednota Ruzyn�, kotelna

REZZO 2

1,8

9

Pivovary Staropramen, a. s.- pivovar Staropramen Sm�chov

REZZO 1

1,7

10

Z�vod 14, Za��zen� na energetick� vyu�it� odpad� Male�ice

REZZO 1

1,6

SO2

4

Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., Tepl�rna Male�ice

REZZO 1

892,0

3

�eskomoravsk� cement, a. s., n�stupnick� spole�nost �R Radot�n

REZZO 1

49,3

11

Haman Ji��, Ing., kotelna, �v�bky

REZZO 2

9,7

12

�R Ministerstvo obrany, kotelna, K Dalej�m

REZZO 2

7,8

13

TBG METROSTAV, s. r. o., kotelna, beton�rka, Puchmajerova

REZZO 2

5,5

14

Jan Fiala � cihelna �t�rboholy

REZZO 1

5,5

15

Pra�sk� silni�n� a vodohospod��sk� stavby, a. s., kotelna, Podolsk�

REZZO 2

5,2

16

Pra�sk� silni�n� a vodohospod��sk� stavby, a. s., z�vod B�chov

REZZO 1

5,2

17

Bytov� dru�stvo NEPOMUK, kotelna, Nepomuck�

REZZO 2

3,7

18

Pra�sk� vodovody a kanalizace, a. s., ��OV

REZZO 1

3,5

NOx

3

�eskomoravsk� cement, a. s., n�stupnick� spole�nost �R Radot�n

REZZO 1

1167,0

4

Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., Tepl�rna Michle

REZZO 1

597,8

10

Z�vod 14, Za��zen� na energetick� vyu�it� odpad� Male�ice

REZZO 1

152,7

18

Pra�sk� vodovody a kanalizace, a. s., ��OV

REZZO 1

40,5

19

Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., Tepl�rna Hole�ovice

REZZO 1

34,8

20

TEDOM, s. r. o. � kogenera�n� tepl�rna

REZZO 1

30,9

21

Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., Tepl�rna Veleslav�n

REZZO 1

30,7

22

OMNICON, s. r. o. - �VN Praha

REZZO 1

20,7

23

Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., Tepl�rna Juliska

REZZO 1

20,5

24

Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., Tepl�rna Michle

REZZO 1

13,9

VOC

39

MITAS, a. s. � V�robn� z�vod Praha, �vehlova

REZZO 1

39,2

25

TRW Volant, a. s., N�chodsk�

REZZO 1

37,3

4

Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., Tepl�rna Male�ice

REZZO 1

25,8

27

Triangl, a. s., tisk�rna, Beranov�ch

REZZO 2

21,0

26

Svoboda Press, a. s., Saze�sk�

REZZO 1

18,9

28

Zentiva, s. a. Praha, U Kabelovny

REZZO 1

15,6

29

�esk� Aerolinie, a. s., leti�t� Ruzyn�

REZZO 1

14,5

30

Barvy a laky Hostiva�, a. s., Pr�myslov�

REZZO 1

13,6

31

�esk� Unigrafie, a. s., U Stavoservisu

REZZO 1

11,7

32

INTERPHARMA PRAHA, a. s., Komo�ansk�

REZZO 1

11,6

 

 

CO

4

�eskomoravsk� cement, a. s., n�stupnick� spole�nost �R Radot�n

REZZO 1

194,1

20

TEDOM, s. r. o. � kogenera�n� tepl�rna are�l Daewo - Avia

REZZO 1

149,9

25

Pra�sk� vodovody a kanalizace, a. s.- ��OV

REZZO 1

59,7

4

Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., Tepl�rna Male�ice

REZZO 1

50,3

23

Svoboda Press, a. s., Saze�sk�

REZZO 1

41,7

33

Kv�t Ladislav, kotelna, M�chova

REZZO 2

34,2

10

Z�vod 14, Za��zen� na energetick� vyu�it� odpad� Male�ice

REZZO 1

18,9

22

OMNICON, s. r. o. - �VN Praha

REZZO 1

10,6

34

TISK�RNA REPROPRINT, s. r. o., Pod�bradsk�

REZZO 1

10,6

35

TEDOM, s. r. o. � kogenera�n� jednotka, ��blick�

REZZO 2

10,2

NH3

36

V�zkumn� �stav �ivo�i�n� v�roby, v. v. i. � kotelna, P��telstv�

REZZO 2

14,0

37

Polypeptide Laboratories, spol s. r. o., R�diov�

REZZO 1

0,2

38

WALTER ENGINES, a. s. � technologie, Jinonick�

REZZO 1

0,2

 

Z uveden�ho v��tu nejv�znamn�j��ch zdroj� zne�i�t�n� kategorie REZZO 1 a REZZO 2 vypl�v�, �e na produkci tuh�ch l�tek se nejv�ce pod�lej� firmy provozuj�c� kamenolomy (PIKASO, spol. s r. o., a K�men Zbraslav, spol. s r. o.), a to i p�es sv� za�azen� do kategorie REZZO 2, d�le cement�rny (�eskomoravsk� cement, a. s.), a v neposledn� �ad� spalovny (Pra�sk� tepl�rensk�, a. s.).

V p��pad� emis� oxidu si�i�it�ho m� nejv�t�� pod�l na jejich produkci Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., provozuj�c� spalovnu Male�ice a d�le cement�rna �eskomoravsk� cement, a. s. Z kategorie st�edn�ch zdroj� jsou hlavn�mi zne�i��ovateli provozovatel� kotelen � Haman Ji��, Ministerstvo obrany a TBG Metrostav, s. r. o.

Mezi nejv�t�� producenty emis� NOx pat�� pouze zdroje kategorie REZZO 1. Jde p�edev��m o z�vody Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., spole�nost �eskomoravsk� cement, a. s., a z�vod na zpracov�n� odpadu v Male�ic�ch.

Emise VOC jsou produkov�ny tak� p�edev��m zdroji z kategorie REZZO 1, kter� se zab�vaj� automobilov�m pr�myslem � v�robou pneumatik a volant�, z�vod Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., v Male�ic�ch, v�robny l�k� (Zentiva, a. s., Interpharma Praha, a. s.) a tisk�rny. V�jimku tvo�� spole�nost Triangl, a. s., kter� provozuje tisk�rnu v Praze 9 a pat�� do kategorie st�edn�ch zdroj�.

Emise oxidu uhelnat�ho jsou produkov�ny p�edev��m tepl�rensk�mi z�vody, spole�nost� �eskomoravsk� cement, a. s., a tiska�sk�mi provozy z kategorie REZZO 1. Z kategorie st�edn�ch zdroj� mezi nejv�t�� producenty emis� oxidu uhelnat�ho pat�� kotelny men��ch provoz�.

Mezi producenty emis� NH3 pat�� p�edev��m zem�d�lsk� provozy, v HMP jde o V�zkumn� �stav �ivo�i�n� v�roby, v. v. i., a d�le spole�nosti zab�vaj�c� se v�robou l��iv a chemik�li�.

 

Obr. 13 Rozm�st�n� nejv�znamn�j��ch bodov�ch zdroj� emis�

E.2.2.          Stacion�rn� plo�n� zdroje

Tabulka E.3 pod�v� p�ehled o nejv�znamn�j��ch zdroj�ch emis� v kategorii REZZO 3. Tato kategorie je emisn� bilancov�na na �rovni M�, v tabulk�ch jsou tedy uvedeny emise ze zdroj� REZZO 3 v�dy za celou M�. Po�ad� M� je sestaveno podle m�rn�ch emis� (t/km2), d�le je uv�d�no celkov� mno�stv� vyprodukovan�ch emis� za rok. 

Tab. E.3 Nejv�znamn�j�� zdroje emis� � kategorie REZZO 3 (rok 2007)

M�

Emise (t.rok-1)

Emise (t/km2)

Tuh� l�tky

Praha - Kolod�je

7,28

3,78

Praha 2

11,25

3,05

Praha - Slivenec

15,03

2,87

Praha - P�edn� Kopanina

2,74

2,48

Praha - �eporyje

15,20

2,40

Praha - Lochkov

4,55

2,26

Praha - Lipence

6,76

2,19

Praha 21

6,81

2,16

Praha 16

14,10

2,11

Praha - Zbraslav

8,97

2,04

SO2

Praha 2

18,18

4,92

Praha - Kolod�je

9,23

4,79

Praha - Slivenec

22,12

4,23

Praha - P�edn� Kopanina

4,64

4,19

Praha - �eporyje

25,66

4,05

Praha - Lochkov

7,39

3,67

Praha 16

22,73

3,40

Praha - Lipence

10,19

3,31

Praha - Zbraslav

13,46

3,05

Praha - Suchdol

21,00

3,01

NOx

Praha 2

44,57

12,07

Praha 1

35,20

6,40

Praha 3

42,44

6,39

Praha 7

25,23

2,68

Praha - Petrovice

1,54

2,56

Praha 10

48,27

2,44

Praha - Dube�

3,30

2,33

Praha 21

7,09

2,26

Praha 6

74,21

2,15

Praha - Doln� Chabry

4,16

1,98

CO

Praha 2

70,16

19,00

Praha - Kolod�je

31,59

16,41

Praha - Slivenec

76,25

14,58

Praha - P�edn� Kopanina

16,13

14,54

Praha - �eporyje

88,90

14,04

Praha - Lochkov

25,60

12,72

Praha 16

78,97

11,82

Praha - Lipence

35,42

11,50

Praha - Zbraslav

47,23

10,71

Praha - Suchdol

73,01

10,47

VOC

Praha 2

13,95

3,78

Praha - Kolod�je

6,38

3,31

Praha - Slivenec

15,26

2,92

Praha - P�edn� Kopanina

3,20

2,89

Praha - �eporyje

17,66

2,79

Praha - Lochkov

5,10

2,53

Praha 16

15,72

2,35

Praha - Lipence

7,08

2,30

Praha - Zbraslav

9,44

2,14

Praha - Suchdol

14,59

2,09

 

E.2.3.          Liniov� zdroje (automobilov� doprava)

Pro vyhodnocen� nejv�znamn�j��ch liniov�ch zdroj� zne�i��ov�n� ovzdu�� byly vyu�ity �daje o intenzit�ch dopravy, kter� zaji��uje TSK. Pou�ity jsou v�sledky posledn�ho s��t�n� z roku 2008. Silni�n� s� na �zem� HMP s rozli�en�m komunikac� podle intenzit dopravy je zobrazena na obr. 14 a 15. Samostatn� jsou prezentov�ny celkov� intenzity a intenzity n�kladn� automobilov� dopravy. N�sleduj�c� tabulky uv�d�j� p�ehled nejv�ce zat�en�ch �sek� z hlediska cel�ho dopravn�ho proudu a n�kladn�ch automobil�.

 

 

Tab.E.4 Nejv�ce zat�en� �seky komunikac� v roce 2008 � v�echna vozidla

Ulice

�sek

��slo uzl� TSK

Intenzita (voz/den)

Barrandovsk� most

Ji�n� spojka � Strakonick�

4100-5033

138 190

Ji�n� spojka

5. kv�tna � V�de�sk�

4016-4034

129 500

D�lnice D1

Chodovec � Chodov

4017-4018

112 900

Ji�n� spojka

V�de�sk� - Sulick�

4034-4094

109 800

5. kv�tna

Ji�n� spojka - Ry�av�ho

4016-4093

109 716

Strakonick�

Barrandovsk� most � MO

5033-5120

108 918

Ji�n� spojka

Chodovsk� � V Korytech

4096-10065

108 200

D�lnice D1

Chodov � �eberov

4018-4019

105 300

Ji�n� spojka

Pr�b�n� � V Korytech

1006410065

104 800

Wilsonova

Hl�vk�v most � k�i�ovatka Bulhar

1043-1055

104 000

Ji�n� spojka

Sulick� - Bran�k

4094-4101

103 000

D�lnice D1

�eberov � hranice m�sta

4019-4020

102 000

Wilsonova

k�i�ovatka Bulhar - Legerova

1055-1063

97 469

Ji�n� spojka

5. kv�tna - Chodovsk�

4016-4096

97 100

5. kv�tna

Na Str�i - Vysko�ilova

4014-4015

94 716

Ji�n� spojka

Barrandovsk� most � Bran�k

4100-4101

91 800

5. kv�tna

D�kansk� � Na Str�i

4013-4014

90 508

5. kv�tna

Lounsk�ch � D�kansk�

4012-4013

88 408

Nuselsk� most

Sokolsk� � 5. kv�tna

2011-4011

88 268

most Barik�dn�k�

Argentinsk� � Pelc Tyrolka

7018-7019

87 438

5. kv�tna

Vysko�ilova � Ji�n� spojka

4015-4016

87 016

5. kv�tna

Pankr�ck� n�m. � Lounsk�ch

4011-4012

86 916

5. kv�tna

D�lnice D1 - Ry�av�ho

4017-4093

85 000

Ji�n� spojka

Pr�b�n� - Pr�myslov�

10064-10082

82 600

Hl�vk�v most

Klimentsk� � n�b�e�� Kapit�na Jaro�e

1043-7027

81 800

Tab. E.5 Nejv�ce zat�en� �seky komunikac� v roce 2008 � n�kladn� vozidla a autobusy

Komunikace

�sek

��slo s��t. �sek�

Intenzita (voz/den)

Ji�n� spojka

     Chodovsk� � V Korytech

4096-10065

20 100

Barrandovsk� most

     Ji�n� spojka - Strakonick�

4100-5033

19 100

Ji�n� spojka

     Pr�b�n� � V Korytech

10064-10065

19 000

Ji�n� spojka

     5. kv�tna - V�de�sk�

4016-4034

19 000

Ji�n� spojka

     Sulick� - Bran�k

4094-4101

17 800

Ji�n� spojka

     Pr�b�n� - Pr�myslov�

10064-10082

17 700

Ji�n� spojka

     V�de�sk� - Sulick�

4034-4094

17 400

Ji�n� spojka

     5. kv�tna - Chodovsk�

4016-4096

17 300

Ji�n� spojka

     Barrandovsk� most - Bran�k

4100-4101

16 900

D�lnice D1

     Chodovec � Chodov

4017-4018

15 600

D�lnice D1

     Chodov � �eberov

4018-4019

15 400

D�lnice D1

     �eberov � hranice m�sta

4019-4020

15 100

C�noveck�

     Libereck� � Kosteleck�

8051-9095

11 800

C�noveck�

     Na Hlavn� - Kosteleck�

8052-9095

11 600

Pra�sk� okruh

     O�e�sk� � Pod Lochkovem

5064-5101

11 600

 

Tab. E.6 Nejv�ce zat�en� �seky komunikac� podle m�rn�ch emis� na 1 km

Ulice

�sek

��slo uzl� TSK

Emise
(t.km-1.rok-1)

PM10

Ji�n� spojka

5. kv�tna � V�de�sk�

4016 - 4034

100,1

Ji�n� spojka

Chodovsk� � V Korytech

4096 - 10065

96,7

Ji�n� spojka

V�de�sk� - Sulick�

4034 - 4094

93,7

Ji�n� spojka

5. kv�tna - Chodovsk�

4016 - 4096

91,3

Ji�n� spojka

Pr�b�n� � V Korytech

10064 - 10065

90,9

Ji�n� spojka

Sulick� - Bran�k

4094 - 4101

90,4

Ji�n� spojka

Ji�n� spojka � Pr�b�n�

10064 - 10082

89,8

D�lnice D1

Chodov - Chodovec

4017 - 4018

89,6

D�lnice D1

Chodov � �eberov

4018 - 4019

84,7

SO2

Barrandovsk� most

Ji�n� spojka - Strakonick�

4100 - 5033

0,34

Mezibransk�

�itn� - Muzeum

1047 - 1056

0,32

Sokolovsk�

n�m. I. P. Pavlova - Rumunsk�

2006 - 2009

0,32

Wilsonova

Hl�vk�m most � k�i�ovatka Bulhar

1043 - 1055

0,31

Ji�n� spojka

5. kv�tna � V�de�sk�

4016 - 4034

0,29

Hl�vk�v most

Klimentsk� � N�b�e�� Kapit�na Jaro�e

1043 - 7027

0,28

K Barrandovu

Pod Habrovou - Geologick�

5094 - 5095

0,28

D�lnice D1

Chodovec � Chodov

4017 - 4018

0,28

Je�n�

�t�p�nsk� � n�m. I. P. Pavlova

2005 - 2006

0,27

Ji�n� spojka

Chodovsk� � V Korytech

4096 - 10065

0,26

NOx

K Barrandovu

Pod Habrovou - Geologick�

5094 - 5095

183,5

D�lnice D1

Chodovec � Chodov

4017- 4018

156,5

K Barrandovu

Geologick� - Lama�ova

5095 - 5096

153,5

Ji�n� spojka

5. kv�tna � V�de�sk�

4016 - 4034

149,4

K Barrandovu

Strakonick� � Pod Habrovou

5033 - 5094

144,9

Ji�n� spojka

Chodovsk� � V Korytech

4096 - 10065

141,1

Ji�n� spojka

V�de�sk� - Sulick�

4034 - 4094

138,6

Ji�n� spojka

5. kv�tna - Chodovsk�

4016 - 4096

132,7

D�lnice D1

�eberov � hranice m�sta

4019 - 4020

125,6

D�lnice D1

Chodov � �eberov

4018 - 4019

123,5

CO

Je�n�

�t�p�nsk� � n�m. I. P. Pavlova

2005 - 2006

410,6

Nov� Ml�ny

Revolu�n� � n�m�st� Ludv�ka Svobody

1028 - 1030

340,6

Karlovo n�m�st�

Resslova - Odbor�

2003 - 2046

314,4

Mezibransk�

�itn� - Muzeum

1047 � 1056

282,6

Strojnick�

Veletr�n� � Dukelsk�ch Hrdin�

7006 - 7009

249,5

Sokolsk�

n�m. I. P. Pavlova - Rumunsk�

2006 - 2009

240,2

V�clavsk� n�m�st�

Opletalova - Muzeum

1050 - 1056

239,6

Karlovo n�m�st�

Resslova - Je�n�

2003 - 2004

238,7

K Barrandovu

Pod Habrovou - Geologick�

5094 - 5095

238,6

Wilsonova

Hl�vk�m most - k�i�ovatka Bulhar

1043 - 1055

235,9

Benzen

�t�p�nsk�

�itn� - Mezibransk�

1045 - 1047

4,2

Je�n�

�t�p�nsk� � N�m. I. P. Pavlova

2005 - 2006

3,8

Wilsonova

Hl�vk�m most - k�i�ovatka Bulhar

1043 - 1055

3,7

Nov� Ml�ny

Revolu�n� � n�m�st� Ludv�ka Svobody

1028 - 1030

3,7

�itn�

Karlovo n�m�st� - �t�p�nsk�

1044 - 1045

3,3

V�clavsk� n�m�st�

Opletalova - Muzeum

1050 - 1056

3,2

Je�n�

Karlovo n�m�st� - �t�p�nsk�

2004 - 2005

3,1

Legerova

Anglick� - Vinohradsk�

1048 - 2007

3,0

Karlovo n�m�st�

Resslova - Odbor�

2003 - 2046

2,9

Sokolsk�

n�m. I. P. Pavlova - Rumunsk�

2006 - 2009

2,7

 

Obr. 14 Celkov� intenzita dopravy

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 15 Intenzita n�kladn� dopravy

E.3.          P�enos zne�i�t�n� z okoln�ch oblast�

Nejv�znamn�j�� pod�l na p�enosu zne�i�t�n� z jin�ch oblast� m� St�edo�esk� kraj, kter� HMP obklopuje. N�kter� zdroje ve St�edo�esk�m kraji se lok�ln� projevuj� n�r�stem imisn� z�t�e v okrajov�ch ��stech HMP. V men�� m��e se pak projevuje p�enos ze vzd�len�j��ch zdroj� v �esk� republice a ze zahrani��. V okrajov�ch lokalit�ch m��e pod�l d�lkov�ho p�enosu na celkov�ch koncentrac�ch dosahovat i ��dov� des�tek procent. Naopak v bl�zkosti v�znamn�ch zdroj� (p�edev��m dopravn�ch tah�) a v centru HMP je procentueln� pod�l d�lkov�ho p�enosu n�zk�, nebo� doch�z� k jeho p�ev��en� m�stn�mi zdroji.

Velk� v�znam pak m� p�enos zne�i�t�n� v p��pad� troposf�rick�ho O3 a suspendovan�ch ��stic PM10. Tento polutant vznik� v atmosf��e z prekurzor� (organick�ch l�tek a NOx), p�i�em� proces tvorby O3 ur�itou dobu trv�. B�hem t�to doby uraz� reaguj�c� l�tky pom�rn� dlouhou dr�hu, tak�e molekuly O3 vznikaj� �asto ve velk� vzd�lenosti od p�vodn�ch zdroj� emis�.

 

V p��pad� suspendovan�ch ��stic PM10 je nutno upozornit na vliv d�lkov�ho p�enosu zejm�na z pohledu kr�tkodob�ch n�r�st� zne�i�t�n� b�hem tzv. prachov�ch epizod. V tomto obdob� doch�z� k celoplo�n�mu zv��en� koncentrac� PM10 v cel�m regionu v d�sledku p�enosu prachov�ch ��stic z velmi vzd�len�ch oblast�. Pokud tato epizoda trv� v�ce dn�, m��e v�znamn� p�isp�t k p�ekro�en� imisn�ho limitu denn�ch koncentrac� PM10 na rozs�hl�m �zem�.

F.             Anal�za situace

F.1.          Podrobnosti o faktorech p�sob�c�ch zv��en� zne�i�t�n� ovzdu��

F.1.1.          Prioritn� zne�i��uj�c� l�tky

Na z�klad� v��e uveden� emisn� a imisn� anal�zy jsou stanoveny n�sleduj�c� priority z hlediska zne�i��uj�c�ch l�tek:

         suspendovan� ��stice PM10: plo�n� p�ekra�ov�n� imisn�ho limitu pro dvaceti�ty�hodinov� koncentrace, v p�edchoz�ch letech p�ekra�ov�n� limitu i pro pr�m�rn� ro�n� koncentrace (v roce 2007 k p�ekro�en� nedo�lo pravd�podobn� vlivem p��zniv�j��ch klimatick�ch pom�r�);

         NOx a NO2[1]: p�ekro�en� imisn�ho limitu pro ochranu zdrav�; NOx jsou prekurzorem tvorby troposf�rick�ho (p��zemn�ho) O3, u n�ho� doch�z� k plo�n�mu p�ekro�en� c�lov�ho imisn�ho limitu; emisn� strop, kter� je stanoven pr�v� z tohoto d�vodu, je v�ak v HMP spln�n se zna�nou rezervou;

         B(a)P: plo�n� a dlouhodob� p�ekra�ov�n� c�lov�ho imisn�ho limitu;

         As: lok�ln� p�ekro�en� c�lov�ho imisn�ho limitu (�eporyje), jedn� se o nov� identifikovan� probl�m, kdy po cca �ty�let�m n�r�stu se koncentrace As dostaly nad imisn� limit;

         VOC: p�ekro�en� emisn�ho stropu, jsou prekurzorem tvorby troposf�rick�ho O3, u n�ho� doch�z� k plo�n�mu p�ekro�en� c�lov�ho imisn�ho limitu;

         troposf�rick� O3: doch�z� k plo�n�mu p�ekra�ov�n� c�lov�ho imisn�ho limitu, obdobn� jako v cel� �esk� republice; probl�m imisn� z�t�e p��zemn�ho O3 je nutno �e�it sni�ov�n�m emis� prekurzor� jeho tvorby, tj. NOx a VOC (viz v��e). V n�sleduj�c�m textu tak nejsou p��mo k O3 p�i�azov�ny ani rozhoduj�c� zdroje ani p��slu�n� opat�en�, kter� jsou �e�ena pro jeho prekurzory;

         NH3: doch�z� k v�razn�mu p�ekra�ov�n� doporu�en� hodnoty emisn�ho stropu, zde je v�ak ��ste�nou p���inou n�zk� nastaven� stropu, kter� bylo provedeno vzhledem k n�zk�mu po�tu zem�d�lsk�ch provoz� v HMP, av�ak p�i n�sledn�m zapo�ten� emis� z dopravy vych�zej� celkov� emise na �rovni dvojn�sobku stanoven� hodnoty.

F.1.2.          Prioritn� skupiny zdroj� zne�i��ov�n�

K v��e uveden�m zne�i��uj�c�m l�tk�m jsou na z�klad� anal�zy emisn� situace p�i�azeny n�sleduj�c� skupiny zdroj�, kter� se nejv�ce pod�lej� na produkci emis� a na imisn� z�t�i t�chto l�tek.

a) Suspendovan� ��stice frakce PM10

         REZZO 4 (doprava), p�edev��m automobilov� doprava. Vedle p��m�ch emis� saz� z v�fuk� automobil� (zejm�na dieselov�ch) jsou emitov�ny tak� jemn� ��stice z obrusu pneumatik, brzd �i povrchu vozovky, dal��m velmi v�znamn�m zdrojem je tzv. sekund�rn� pra�nost � zv��en� prachov�ch ��stic usazen�ch na povrchu komunikac�. Vedle t�chto emis�, kter� jsou alespo� ��ste�n� zahrnuty do celkov� emisn� bilance TZL, je doprava v�znamn�m zdrojem prekurzor�, tzv. sekund�rn�ch aerosol� � ��ste�ek vznikaj�c�ch kondenzac� plynn�ch l�tek.

         Sekund�rn� pra�nost � jedn� se o nebilancovanou skupinu, kter� zahrnuje prachov� ��stice zv��en� ze zemsk�ho povrchu v�trem nebo i lidskou �innost�. Do t�to skupiny lze zahrnout i technologick� provozy nesledovan� v REZZO (nap�. haldy zeminy), pra�nost ze zem�d�lsk�ch ploch, staveni��, pr�myslov�ch are�l� apod.

b) NOx

         REZZO 4 (doprava), tvo�� 65 % emis� NOx na �zem� HMP. Op�t se jedn� dominantn� o dopravu automobilovou.

         zdroje REZZO 1 (zvl�t� velk� a velk� zdroje) tvo�� cca 27 % celkov�ch emis� v kraji.

c) B(a)P

         REZZO 3 (spalov�n� tuh�ch paliv), p�edstavuj� dle proveden� anal�zy rozhoduj�c� zdroj imisn� z�t�e B(a)P. Emise B(a)P nejsou standardn� bilancov�ny, anal�za imisn�ch hodnot z m��ic�ch stanic v�ak jednozna�n� ukazuje, �e v zimn�m obdob� jsou m��eny hodnoty n�kolikan�sobn� vy��� ne� v letn�ch m�s�c�ch (viz obr. 16). Tento pr�b�h je typick� pro zne�i�t�n� poch�zej�c� z lok�ln�ho vyt�p�n�. Rozhoduj�c� pod�l lok�ln�ho vyt�p�n� na celkov�ch koncentrac�ch B(a)P potvrzuj� i studie SZ�.

d) As

         REZZO 3 (spalov�n� tuh�ch paliv) � v p��pad� As lze konstatovat tyt� z�v�ry jako u B(a)P, tj. rozhoduj�c� vliv lok�ln�ho vyt�p�n� je mo�n� vyvodit jednak z anal�zy m��en�ch koncentrac� (obr. 17), jednak z m��en� SZ�.

e) VOC

         Plo�n� spot�eba rozpou�t�del � tvo�� cca 68 % z celkov�ch emis� VOC na �zem� HMP. Do t�to skupiny jsou zahrnuty odpary VOC z pou�it� n�t�rov�ch hmot, rozpou�t�del, lepidel apod. s obsahem organick�ch l�tek, kter� p�i zasych�n� p��slu�n� hmoty unikaj� do ovzdu��. Tyto emise nejsou bilan�n� v�z�ny na konkr�tn� lokalitu, jedn� se o celkovou spot�ebu jak obyvatelstvem, tak i v podnikov� sf��e.

         REZZO 4 (doprava) je druh�m nejv�znamn�j��m zdrojem s cca 26 % celkov�ch emis� VOC v HMP.

 

 

f) NH3

         REZZO 4 (doprava), tvo�� 93 % emis� NH3 na �zem� HMP. Op�t se jedn� dominantn� o dopravu automobilovou.

 

Obr. 16. Ro�n� chod m�s��n�ch koncentrac� B(a)P

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 17. Ro�n� chod m�s��n�ch koncentrac� arsenu na stanici Praha - �eporyje v letech 2003 � 2008

F.2.          Podrobnosti o mo�n�ch n�pravn�ch opat�en�ch

F.2.1.          C�le realizace Programu

Na z�klad� v��e uveden� anal�zy jsou pro realizaci Programu stanoveny n�sleduj�c� c�le:

Glob�ln�m c�lem je zajistit na cel�m �zem� HMP kvalitu ovzdu�� spl�uj�c� z�konem o ochran� ovzdu�� stanoven� po�adavky (imisn� limity a c�lov� imisn� limity) a p�isp�t k dodr�en� z�vazk�, kter� �esk� republika p�ijala v oblasti omezov�n� emis� zne�i��uj�c�ch l�tek do ovzdu�� (n�rodn� emisn� stropy).

Konkr�tn� c�le Programu zlep�ov�n� kvality ovzdu�� jsou:

         sn�it imisn� z�t� zne�i��uj�c�mi l�tkami pod �rove� stanovenou platn�mi imisn�mi limity a c�lov�mi imisn�mi limity � plat� pro suspendovan� ��stice PM10, NO2, B(a)P     a As; �asov� nal�havost kr�tkodob� a� st�edn�dob�;

         trval�m sni�ov�n�m emis� prekurzor� troposf�rick�ho O3 (VOC, NOx) dos�hnout sn�en� imisn� z�t�e O3 pod �rove� c�lov�ho imisn�ho limitu; �asov� nal�havost st�edn�dob�;

         sn�it emise VOC pod �rove� doporu�en� hodnoty krajsk�ho emisn�ho stropu; �asov� nal�havost kr�tkodob� a� st�edn�dob�;

         udr�et podlimitn� imisn� z�t� v lokalit�ch, kde nedoch�z� k p�ekra�ov�n� imisn�ch limit� a c�lov�ch imisn�ch limit�; �asov� nal�havost dlouhodob�;

         udr�et emise oxidu si�i�it�ho, NOx a NH3 pod �rovn� doporu�en�ch hodnot krajsk�ch emisn�ch strop�; �asov� nal�havost dlouhodob�.

F.2.2.          Opat�en� k dosa�en� c�l� Programu

Ve vazb� na v��e uveden� c�le ochrany ovzdu�� v kombinaci s vyjmenovan�mi dominantn�mi zdroji emis� jednotliv�ch l�tek je mo�n� formulovat n�sleduj�c� z�kladn� skupiny n�pravn�ch opat�en�:

1. Opat�en� ke sn�en� emisn� a imisn� z�t�e z automobilov� dopravy � maj� z�sadn� v�znam vzhledem k pod�lu dopravy na celkov�ch emis�ch zejm�na u ��stic PM10 a NOx, v�znamn� se pod�lej� na emis�ch VOC.

2. Opat�en� ke sn�en� emis� z vyt�p�n� obytn� z�stavby � dot�kaj� se zejm�na lok�ln�ho vyt�p�n� (REZZO 3), v �ir��m kontextu v�ak v�ech typ� energetick�ch zdroj�. Maj� v�znam zejm�na ve vztahu k imisn� z�t�i B(a)P a As.

3. Opat�en� k omezov�n� pra�nosti � maj� za ��el sn�en� imisn� z�t�e ��stic PM10 poch�zej�c� ze sekund�rn� pra�nosti.

4. Celoplo�n� pr��ezov� opat�en� � zahrnuj� aktivity sm��uj�c� k plo�n�mu sn�en� emis� VOC, pr��ezov� preventivn� opat�en� (�zemn� pl�nov�n�, �zemn� rozhodov�n�) a podp�rn� aktivity ke sn�en� emis� v�ech l�tek (informov�n� a osv�ta, ve�ejn� zak�zky, podpora lok�ln�ch aktivit).

G.           Podrobnosti o opat�en�ch p�ijat�ch p�ed zpracov�n�m programu

G.1.         Opat�en� na mezin�rodn� a n�rodn� �rovni

Pr�vn� p�edpisy

Opat�en� na mezin�rodn� �rovni zahrnuj� mezin�rodn� �mluvy a d�le akty, souvisej�c� s p�istoupen�m �esk� republiky k Evropsk� unii. Historicky lze za nejv�znamn�j�� mezin�rodn� aktivitu pova�ovat p��stup �esk� republiky k �mluv� Evropsk� hospod��sk� komise Organizace spojen�ch n�rod� o d�lkov�m zne�i�t�n� ovzdu�� p�ekra�uj�c�m hranice st�t� a k jej�m protokol�m.

         prvn� a druh� protokol o s��e

         protokol o dus�ku

         protokol o VOC

         protokol o t�k�ch kovech

         protokol o POPs

         (G�teborsk�) protokol o omezov�n� acidifikace, eutrofizace a tvorby p��zemn�ho O3

Z�sadn�m prvkem je tak� implementace p�edpis� Evropsk� unie do �esk� legislativy, tj. zapracov�n� po�adavk� R�mcov� sm�rnice 96/62/ES o posuzov�n� a ��zen� kvality vn�j��ho ovzdu�� a navazuj�c�ch dce�inn�ch sm�rnic, obsahuj�c�ch konkr�tn� po�adavky v emisn� i imisn� oblasti ve zna�n�m rozsahu: mimo jin� stanoven� imisn�ch limit�, po�adavky v oblasti evidence l�tek a zdroj� zne�i��ov�n�, po�adavek na vypracov�n� program� sni�ov�n� emis� a program� ke zlep�en� kvality ovzdu�� atd. Obdobn� v�znam m�lo i p�evzet� evropsk� legislativy v oblasti integrovan� prevence a omezov�n� zne�i�t�n� (IPPC), implementace po�adavk� v oblasti omezov�n� emis� z motorov�ch vozidel (emisn� limity EURO) atd.

Sou�asn� plat�, �e ji� p�vodn� pr�vn� �prava ochrany ovzdu�� v �esk� republice, p�ijat� v 90. letech 20. stolet�, obsahovala celou �adu modern�ch prvk� a zalo�ila pevn� struktur�ln� r�mec, zejm�na v oblasti kontroly zdroj� zne�i��ov�n� a omezov�n� emis�. V kombinaci t�to ur�it� tradice a aktu�ln�ch p�edpis� Evropsk� unie tak byla v �esk� republice vytvo�ena pom�rn� velmi d�sledn� soustava pr�vn�ch p�edpis� v oblasti ochrany ovzdu��.

V kv�tnu roku 2008 byla schv�lena sm�rnice Evropsk�ho parlamentu a Rady 2008/50/ES o kvalit� vn�j��ho ovzdu�� a �ist��m ovzdu�� pro Evropu, kter� p�edstavuje novou komplexn� pr�vn� �pravu v oblasti posuzov�n� a ochrany kvality ovzdu�� (c�le kvality vn�j��ho ovzdu��, zp�soby posuzov�n�, pravidla pro z�sk�v�n� informac� atd.) a zam��uje se na intenzivn� spolupr�ci mezi �lensk�mi st�ty Evropsk� unie v oblasti omezov�n� zne�i�t�n� ovzdu��. Implementace t�to sm�rnice do �esk� legislativy v sou�asnosti prob�h�.

V sou�asn� dob� jsou pravd�podobn� nejv�znamn�j�� mezin�rodn� aktivitou opat�en� sm��uj�c� k ochran� klimatu. I kdy� je jejich z�kladn�m c�lem omezov�n� emis� sklen�kov�ch plyn� (zejm�na oxidu uhli�it�ho), je nanejv�� pravd�podobn�, �e �ada vyvolan�ch opat�en� p�inese ��douc� vedlej�� efekty tak� v oblasti omezov�n� emis� ostatn�ch zne�i��uj�c�ch l�tek. Aktu�ln�m p��kladem je podpora �spor energi�, obm�ny topn�ch syst�m� a vyu�it� OZE         v dom�cnostech s vyu�it�m financov�n� prost�ednictv�m tzv. Green investment scheme.

Ekonomick� n�stroje

V obdob� 90. let 20. stolet� byla zalo�ena soustava ekonomick�ch n�stroj� ochrany ovzdu��, sest�vaj�c� zejm�na z poplatk� za zne�i��ov�n� ovzdu�� a dotac� a zv�hodn�n�ch p�j�ek, poskytovan�ch SF�P, kter� je p��jemcem zna�n�ho pod�lu v�nosu z poplatk�. V obdob� 1994 a� 1996 byly p��jmy fondu nav��eny jednor�zov�m p�evodem 6,1 mld. K� na podporu N�rodn�ho programu ozdrav�n� ovzdu��. Celkov� v�daje SF�P k ochran� ovzdu�� dos�hly v obdob� 1992 a� 2002 ��stky cca 14 mld. K�, z toho na �zem� St�edo�esk�ho kraje bylo vynalo�eno cca 10 %. V d�sledku vysok�ch poplatk� za zne�i�t�n� ovzdu�� do�lo tak� k razantn� plynofikaci zejm�na ve zdroj�ch REZZO 2. Ekonomick� podpora obc�m se odrazila p�edev��m rozvoji plynofikace obytn� z�stavby.

V dal��m obdob�, zejm�na pak po roce 2004, nabyly na v�znamu finan�n� podpory poskytovan� ze struktur�ln�ch fond� Evropsk� unie. V obdob� 2004 � 2006 byly prost�edky poskytov�ny prost�ednictv�m Program� pro C�l 2, kter� byly realizov�ny v regionech nespadaj�c�ch do C�le 1 (v �esk� republice jen v HMP), od roku 2007 pak z Opera�n�ho programu Praha Konkurenceschopnost. N�rodn� fondy, tedy zejm�na SF�P, pak poskytuj� prost�edky pro nezbytn� spolufinancov�n� jednotliv�ch akc� z n�rodn�ch zdroj�.

V n�sleduj�c� tabulce je uveden p�ehled akc� na �zem� HMP, kter�m byla p�izn�na v obdob� let 2004 � 2006 podpora v r�mci Programu pro C�l 2.

Tab. G.1 P�ehled ��dost�, kter�m byla p�izn�na podpora z Programu pro C�l 2.

�adatel

N�zev projektu

Celkov� n�klady

Dotace z

 Evropsk� unie

Dotace ze st�tn�ho rozpo�tu

tis. K�

TSK

Dopravn� modelov�n�

4 000

1 740

1 152

HMP

Projekty na opravu m�stn�ch komunikac�

1 291 888

436 998

282 580

DP

Projekty na podporu m�stsk� hromadn� dopravy

292 357

113 174

76 255

DP

projekty na podporu syst�m� aktivn� preference MHD

64 792

27 234

18 458

ONYO, s. r. o.

D�lkov� syst�m ��zen� zdroj� tepla a chladu � Inteligentn� energetick� dispe�ink pro optimalizaci a ��zen� spot�eby elekt�iny, plynu, tepla a p�ry

11 781

1 484

742

HMP

Informa�n� servis o �ivotn�m prost�ed� ve vybran�ch M� hl. m�sta Prahy

12 620

6 310

1 249

 

Od roku 2007 prob�h� poskytov�n� dotac� ze struktur�ln�ch fond� Evropsk� unie         v r�mci OP�P a OPPK. V r�mci t�chto program� do�lo k roz���en� mo�nost� poskytov�n� dotac� i na n�kter� dal��, d��ve nezahrnut� aktivity. Vzhledem k tomu, �e programy jsou vyps�ny na obdob� let 2007 � 2013, nejsou v sou�asnosti zn�my v�echny akce, kter�m byla, resp. bude p�izn�na podpora.

V n�sleduj�c� tabulce je uveden p�ehled dosud schv�len�ch projekt� na �zem� HMP za prioritn� osy nebo oblasti podpory, u nich� lze alespo� ��ste�n� uva�ovat pozitivn� vliv na kvalitu ovzdu��, tj.:

         prioritn� osa 2 � Zlep�ov�n� kvality ovzdu�� a sni�ov�n� emis� � v�echny projekty

         prioritn� osa 3 � Udr�iteln� vyu��v�n� zdroj� energie � v�echny projekty

         prioritn� osa 6 � Zlep�ov�n� stavu p��rody a krajiny, oblast 6.5 - Podpora regenerace urbanizovan� krajiny (p�edpokl�d�n efekt alespo� ��ste�n�ho sni�ov�n� pra�nosti) � nebyly schv�leny ��dn� projekty pro �zem� HMP

         prioritn� osa 7 � Rozvoj infrastruktury pro environment�ln� vzd�l�v�n�, poradenstv� a osv�tu 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci enviroment�ln�ch vzd�l�vac�ch program�, poskytov�n� enviroment�ln�ho poradenstv� a enviroment�ln�ch informac� � oba projekty � nebyly schv�leny ��dn� projekty pro �zem� HMP

Tab. G.2 P�ehled schv�len�ch projekt� v r�mci dosavadn�ch v�zev Opera�n�ho programu �ivotn� prost�ed� � hlavn� m�sto Praha

�adatel

N�zev opat�en�

Celkov� n�klady akce

Po�adovan� dotace z fond� Evropsk� unie

Po�adovan� dotace ze SF�P

Po�adovan� podpora ze SF�P

PRIORITN� OSA 2                                                                                       tis. K�

Jihov�chodn� M�sto, a. s.

Centr�ln� zdroj tepla Benice

3 048 378

2 332 009

0

0

PRIORITN� OSA 3

3.1. V�stavba a rekonstrukce zdroj� tepla

Sokol Kr�-Baseball

V�stavba lok�ln�ho zdroje tepla vyu��vaj�c� OZE pro oh�ev tepl� vody

1 114 192

829 588

48 799

48 799

M� Praha 8

Sn�en� energetick� n�ro�nosti u objektu Z�kladn� �koly Mazursk�, Praha 8

21 823 000

14 328 802

842 870

842 870

HMP

Energeticky �sporn� opat�en� v objektech VO� informa�n�ch slu�eb (Pacovsk�)

37 993 472

28 609 276

1 682 898

1 682 898

HMP

Sn�en� energetick� n�ro�nosti u objektu Z�kladn� �koly Na Slovance, Praha 8

17 915 000

11 361 688

668 334

668 334

M� Praha 4

Energetick� �spory v Z� Jeremenkova

32 524 991

14 629 552

860 562

860 562

M� Praha 4

�spory energi� - Z� Hor��kova, Praha 4

45 229 896

24 34 9 445

1 432 320

1 432 320

3.2 Realizace �spor energie a vyu�it� odpadn�ho tepla

3.2.1. Realizace �spor energie

HMP

Zateplen� objektu Z� pro zrakov� posti�en� (N�m�st� M�ru)

10 833 573

6 919 307

407 018

407 018

HMP

Zateplen� objektu SO� pro administrativu EU (Lip�)

16 645 605

11 056 889

650 405

650 405

St�edn� �kola - Centrum odborn� p��pravy technickohospod��sk�, Praha 9, Pod�bradsk� 1/179

Soubor opat�en� ke sn�en� neenergetick� n�ro�nosti objekt� S�-COPTH Pod�bradsk� 1, Praha 9

14 338 292

10 776 548

633 914

633 914

M� Praha 13

Zateplen� objektu Soukrom� M� Kor�lek, Klausova 2448

4 820 856

3 195 027

187 942

187 942

M� Praha 13

Zateplen� objektu M� Bal�nek, Klausova 2188

4 820 856

3 044 152

179 067

179 067

M� Praha 13

Zateplen� objektu M� Barvi�ka, Klausova 2449

4 820 856

3 173 177

186 696

186 696

M� Praha 13

Zateplen� objektu M� Poh�dka, Klausova 2187

4 820 856

3 080 702

181 217

181 217

M� Praha 13

Zateplen� objektu Z� PedF UK, Klausova 2187

54 094 661

34 777 886

2 045 758

2 045 758

M� Praha 13

Zateplen� objektu M� �sm�v, Her��kova 2190

4 820 856

3 052 227

179 542

179 542

M� Praha 8

Sn�en� energetick� n�ro�nosti u objektu Z�kladn� �koly �ernoseck�, Praha 8

42 241 000

30 429 197

1 789 952

1 789 952

M� Praha 8

Realizace energetick�ch �spor na budov� Z� Glowack�ho, Praha 8

33 603 735

22 956 278

1 350 369

1 350 369

St�edn� �kola - Centrum odborn� p��pravy technickohospod��sk�, Praha 9, Pod�bradsk� 1/179

Soubor opat�en� ke sn�en� neenergetick� n�ro�nosti objekt� S�-COPTH Pod�bradsk� 12, Praha 9

11 897 661

9 073 087

533 711

533 711

M� Praha 13

Zateplen� objektu Z�, Praha 13, Klausova 2450

23 527 605

15 226 564

895 680

895 680

M� Praha 11

Energetick� optimalizace a zateplen� objekt� Z� Mendelova 550

80 313 411

11 095 245

652 661

652 661

M� Praha 13

Zateplen� objekt� Z� p�i PedF UK, Praha 13, Brdli�kova 1878

44 827 252

30 164 716

1 774 395

1 774 395

M� Praha 13

Zateplen� objekt� Z� s roz���enou v�ukou jazyk�, Praha 13, Bronzov� 2027

26 442 477

17 489 155

1 028 773

1 028 773

HMP

Zateplen� objekt� gymn�zia, Z� a M� Na Pra�a�ce (Nad Ohradou)

24 460 249

17 103 586

1 006 093

1 006 093

M� Praha 13

Zateplen� objektu Z�, Praha 13, Jansk�ho 2189

33 725 609

22 566 742

1 327 455

1 327 455

HMP

Zateplen� objekt� SO� a SOU Praha �akovice

6 160 583

4 402 116

258 948

258 948

HMP

Zateplen� objektu Sm�chovsk� SP� (Preslova)

20 558 149

14 821 036

871 825

871 825

HMP

Zateplen� objektu SO� a SOU  Hostiva�

24 202 221

17 841 262

1 049 486

1 049 486

HMP

Zateplen� objektu SP� stavebn� Josefa Go��ra

31 916 682

23 427 540

1 378 090

1 378 090

M� Praha 4

Zlep�en� tepeln� technick�ch vlastnost� obvodov�ch konstrukc� budov Z�kladn� �koly Pol��kova, Praha 4

20 926 844

14 819 435

871 731

871 731

M� Praha 13

Zateplen� objektu M� B�hounkova 2300

3 099 204

1 753 298

103 135

103 135

HMP

Zateplen� objektu ZU� Praha 8

9 081 874

6 855 233

403 249

403 249

M� Praha 13

Zateplen� objektu M� Rosni�ka, B�hounkova 2474

3 088 049

1 619 716

95 277

95 277

M� Praha 13

Zateplen� objektu Z� Kuncova 1580

29 683 511

17 792 634

1 043 625

1 043 625

M� Praha 8

Realizace energetick�ch �spor na budov� Z� Dol�kova, Praha 8

39 142 092

25 305 627

1 488 566

1 488 566

M� Praha 4

Zlep�en� tepeln� technick�ch vlastnost� obvodov�ch konstrukc� budov Mate�sk� �koly Mat�chova, Praha 4

3 144 613

1 478 779

86 987

86 987

HMP

Zateplen� objektu Domova ml�de�e a �koln� j�delny (Lovosick�)

18 637 274

12 411 932

730 113

730 113

HMP

Zateplen� objektu SOU slu�eb (Novovyso�ansk�)

13 685 851

9 500 111

558 830

558 830

M� Praha 13

Zateplen� objektu M�, Husn�kova 2067

3 053 605

1 834 814

107 930

107 930

M� Praha 13

Zateplen� objektu Z� PedF UK, Mezi �kolami 2322

27 715 112

19 649 970

1 155 880

1 155 880

M� Praha 4

Zlep�en� tepeln� technick�ch vlastnost� obvodov�ch konstrukc� budov M� Jihoz�padn�, Praha 4

5 590 629

4 214 770

247 927

247 927

M� Praha 4

Zlep�en� tepeln� technick�ch vlastnost� obvodov�ch konstrukc� budov M� Mezivr��, Praha 4

5 928 136

4 403 537

259 031

259 031

HMP

Zateplen� objektu SP� stavebn� (Du�n�)

5 446 023

3 907 120

229 830

229 830

M� Praha - Kl�novice

Zateplen� objektu Masarykovy z�kladn� �koly, Praha 9 - Kl�novice

4 854 732

3 631 799

231 635

231 635

HMP

Zateplen� objektu Obchodn� akademie Praha 6 (Krupkovo n�m�st�)

25 712 806

7 495 254

440 897

440 897

M� Praha 4

Zlep�en� tepeln� technick�ch vlastnost� obvodov�ch konstrukc� budov Z� J�lovsk�, Praha 4

14 400 042

10 645 405

626 200

626 200

 

V r�mci OPPK se za prioritn� osy nebo oblasti podpory, u nich� lze alespo� ��ste�n� uva�ovat pozitivn� vliv na kvalitu ovzdu�� pova�uj�:

         prioritn� osa 1 � Dopravn� dostupnost a rozvoj ICT a v r�mci n� podoblast 1.1 Podpora ekologicky p��zniv� povrchov� ve�ejn� dopravy

         prioritn� osa 2 � �ivotn� prost�ed�, v r�mci n� podoblast 2.2 �sporn� a udr�iteln� vyu��v�n� energi� a p��rodn�ch zdroj�

V sou�asn� dob� prob�h� 2. v�zva programu. V r�mci prvn� v�zvy byly schv�leny tyto projekty:

 

�adatel

N�zev projektu

V��e schv�len� podpory
 

PRIORITN� OSA 1 � Podoblast 1.1                                                                      tis. K�

HMP

Cyklistick� stezka Mal� Chuchle - Lahovice

7 157

HMP

Rokytka � rozvoj �zem� - cyklostezka

98 594

DP

Tramvajov� tra� Radlick�

511 462

HMP

Cyklo-zav�en� l�vka Lahovice

57 777

DP

RTT St�elni�n� v�etn� smy�ky ��blick�

153 949

DP

Vybudov�n� v�tahu ve stanici metra Chodov

27 843

DP

RTT Mysl�kova

144 696

DP

RTT St�elni�n� � Klapkova v�etn� smy�ky B�ezin�vsk�

104 545

PRIORITN� OSA 2 � Podoblast 2.2

M� Praha � Slivenec

N�zkoenergetick� rekonstrukce Z� a M� Praha Slivenec

5 875

M� Praha 15

Vyu�it� OZE v budov�ch M� Praha 15

15 143

M� Praha 11

Slune�n� �kola Z� K Mil��ovu

41 707

 

G.2.         Opat�en� na region�ln� a m�stn� �rovni

Obdobn� jako v r�mci cel� �esk� republiky byla i na �zem� HMP v minulosti realizov�na cel� �ada krok�, kter� p�isp�vaj� ke zlep�en� kvality ovzdu��. V n�kter�ch p��padech byla tato opat�en� zam��ena p��mo na sn�en� emis� a imis� zne�i��uj�c�ch l�tek. �asto se v�ak jedn� o n�stroje, jejich� hlavn� ��el byl jin� a p��nosy ke zlep�en� kvality ovzdu�� jsou u nich ��douc�m vedlej��m efektem. Jedn� se zejm�na o podporu opat�en� v doprav� a energetice. V n�sleduj�c�m textu je uveden p�ehled n�kter�ch n�stroj� a opat�en�, kter� byly v posledn�m obdob� v HMP realizov�ny.

 

G.2.1.1.       Doprava

Provoz MHD a realizace dopravn� v�stavby jsou ka�doro�n� hlavn� slo�kou v�dajov� str�nky rozpo�tu HMP. Nap�. v roce 2008 byly celkov� v�daje v kapitole �Doprava� 25 mld. K� (38,4 % v�ech v�daj�). U b�n�ch v�daj� (10,2 mld. K�) je v�t�ina financ� sm��ov�na na podporu MHD (7,7 mld. K�). V ��sti v�daj� kapit�lov�ch (14,8 mld. K�) p�eva�ovaly v rozpo�tu v�daje ur�en� na investice do komunika�n� s�t� (9,7 mld. K�) na obnovu a rozvoj MHD bylo vy�len�no 4,9 mld. K�.

Podpora PID

Do syst�mu PID se ji� zapojila naprost� v�t�ina oblast� p�irozen� sp�duj�c�ch k HMP. Po�et obc� obsluhovan�ch autobusy PID vzrostl z 55 v roce 1996 na 299 v roce 2008. Dopravn� v�kon p��m�stsk�ch autobusov�ch linek PID vzrostl z 2,5 mil. vozokm v roce 2000 na 24,3 mil. vozokm v roce 2008.

Podpora preference MHD

Preference MHD je nej�ast�ji zaji��ov�na instalac� pod�ln�ch odd�lovac�ch prvk� k zamezen� j�zdy automobil� po tramvajov�ch trat�, vymezen�m j�zdn�ch pruh� pro autobusy, v�stavbou nov�ch typ� tramvajov�ch zast�vek zv�hod�uj�c�ch cestuj�c� p�ed automobily nebo regulac� sv�teln� signalizace. Preference tramvaj� byla zaji�t�na v roce 2008 na 121 k�i�ovatk�ch, z celkov�ch 193 sv�teln� ��zen�ch k�i�ovatek na tramvajov� s�ti. Z toho na 50 k�i�ovatk�ch byla realizov�na tzv. absolutn� preference.

Rozvoj kvality MHD

MHD v HMP pat�� mezi nejkvalitn�j�� v Evrop�. V roce 2007 bylo v provozu metra ji� 47 nov�ch vlakov�ch souprav typu M1 a d�le prob�h� modernizace voz� metra i tramvajov�ch voz�. V roce 2008 bylo v provozu 393 n�zkopodla�n�ch autobus� (jejich pod�l v autobusov�m vozov�m parku �in� 19 %).

Podpora kolejov� dopravy

Dne 8. 5. 2008 byl slavnostn� otev�en nov� �sek trasy C mezi stanicemi L�dv� a Let�any dlouh� 4,6 kilometr� (v�etn� obratov�ch a odstavn�ch kolej�), na n�m� slou�� cestuj�c�m 3 nov� stanice (St��kov, Prosek a Let�any). Dne 4. 10. 2008 byla do pravideln�ho provozu uvedena nov� tramvajov� tra� mezi Laurovou a stanic� metra Radlick�. Nov� �sek je dlouh� 740 metr� a jsou na n�m 3 zast�vky (Laurov�, �kola Radlice a Radlick�).

V�stavba kapacitn� komunika�n� s�t�

V roce 2008 byla dokon�ena �ada pro HMP v�znamn�ch dopravn�ch staveb (prodlou�en� metra C do Let�an, �Nov� spojen�, prodlou�en� tramvajov� trati ke stanici metra Radlick�, nov� �sek rychlostn� komunikace R6, Pob�e�n� III � 2. etapa), prob�hly rozs�hl� rekonstruk�n� akce (Vy�ehradsk� tunel, rekonstrukce Hlavn�ho n�dra��) a nad�le pokra�ovalo budov�n� staveb, jejich� zprovozn�n� je pl�nov�no na n�sleduj�c� roky (ji�n� segment Silni�n�ho okruhu kolem Prahy, MO - tunelov� komplex Blanka, Vyso�ansk� radi�la).

Jednou z nejsledovan�j��ch dopravn�ch staveb je stavba MO (OMI) Malovanka � Pelc Tyrolka, jej� sou��st� je i tunelov� komplex Blanka. Na �sec�ch �pejchar � Pra�n� most � Myslbekova byly zapo�aty p��pravn� pr�ce a n�sledn� pokra�ovalo hlouben� stavebn� j�my. V prostoru Letn� pak prob�hala stavba hlouben�ch tunel� v otev�en� j�m�. Zprovozn�n� cel�ho �seku Malovanka � Pelc Tyrolka se p�edpokl�d� b�hem roku 2011.

P��pravu a realizaci Silni�n�ho okruhu kolem Prahy zaji��uje �editelstv� silnic a d�lnic �esk� republiky ve spolupr�ci s HMP, jeho v�stavba je financov�na ze st�tn�ho rozpo�tu. Z celkov� d�lky okruhu 82,5 km je v provozu 17,5 km. V roce 2007 prob�hala na �zem� HMP a St�edo�esk�ho kraje v�stavba ji�n� ��sti Silni�n�ho okruhu kolem Prahy. Pr�ce na stavb�ch 514 Slivenec � Lahovice a 513 Lahovice � Vestec � Jesenice, v�etn� mostu p�es Vltavu, byly ji� v pln�m tempu. V prosinci roku 2007 byl prora�en t��pruhov� tunel na stavb� 514.

Dne 2. 12. 2008 bylo ofici�ln� uvedeno do provozu tzv. �Nov� spojen� (S�DC), jeho� v�znamem je p�edev��m zv��en� propustnosti �elezni�n�ch trat� a zv��en� rychlosti mezi Hlavn�m n�dra��m a Masarykov�m n�dra��m na jedn� stran� a stanicemi Praha - Libe�, Praha - Vyso�any a Praha - Hole�ovice na stran� druh�. �Nov� spojen� propojuje I., III. a IV. �elezni�n� koridor a spolu s modernizac� p�ilehl�ch trat� p�isp�je ke zv��en� atraktivity �elezni�n� dopravy v syst�mu integrovan� dopravy HMP.

 
Podpora cyklistick� a p�� dopravy

Koncepce z�kladn�ho syst�mu cyklistick�ch tras na �zem� HMP p�edpokl�d� postupnou realizaci 670 km cyklistick�ch tras. Jedn� se o p�te�n� cyklistick� trasy a hlavn� cyklistick� trasy. Tento syst�m byl schv�len usnesen�m RHMP v ��jnu 2006 a obsahoval nov� syst�m ��seln�ho ozna�ov�n� cyklistick�ch tras (A1, A2, A11, A12, A101apod.). Struktura koncepce je zvolena tak, aby trasy pokryly cel� �zem� m�sta a cyklista m�l minim�ln� kontakt s intenzivn� automobilovou dopravou.

Do roku 2007 bylo vyzna�eno 180 km cyklistick�ch tras, z toho 60 km bylo vedeno spole�n� s p��m provozem po komunikac�ch bez automobilov� dopravy. P�i n�kolika stanic�ch metra a v dal��ch lokalit�ch v centr�ln� ��sti HMP byly um�st�ny stojany pro j�zdn� kola.

Pokra�uje budov�n� p��ch z�n. V roce 2008 byla d�le realizov�na �ada opat�en� a staveb k zlep�en� podm�nek pro p�� a cyklistickou dopravu v HMP (omezen� rychlosti automobilov� dopravy, dopravn� zna�en�, instalace p���n�ch prah�).

Regulace dopravy

Regulace vjezdu t�k�ch n�kladn�ch automobil� byla v Praze postupn� zav�d�na od za��tku 60. let, a to nejprve v historick�m j�dru, postupn� pak i v dal��ch navazuj�c�ch oblastech. V letech 2003 a 2004 prob�hlo v n�vaznosti na v�sledky projektu TRENDSETTER roz���en� z�ny se z�kazem vjezdu n�kladn�ch automobil� s celkovou hmotnost� nad 6 tun o oblasti le��c� na �zem� M� Prahy 4 a 5. K posledn�mu roz���en� do�lo v roce 2006 v ��sti Spo�ilova. V u���m centru HMP byla v roce 1999 vymezena z�na s �asov� omezen�m z�kazem vjezdu n�kladn�ch vozidel nad 3,5 tun celkov� hmotnosti.

Sdru�en� z�na s �asov� omezen�m z�kazem vjezdu n�kladn�ch vozidel nad 3,5 tuny, se z�kazem vjezdu autobus� a s �asov� omezen�m z�kazem st�n� zahrnuje t�m�� cel� �zem� M� Praha 1 a ��st �zem� M� Praha 2 mezi ulicemi Vodi�kova � Lazarsk� � Mysl�kova � Masarykovo n�b�. � Resslova � a Karlov�m n�m�st�m.

Pro vjezd do obou z�n je nutno z�skat souhlas HMP. V p��pad� z�ny �nad 3,5 tuny� plat� od roku 2007 omezen� vyd�v�n� souhlasu pouze pro vozidla spl�uj�c� alespo� normu EURO 2.

Parkovac� politika

Parkov�n� v centru HMP je s ohledem na rozsah popt�vky po parkov�n� a na nedostatek parkovac�ch m�st regulov�no. D�sledn� je zat�m regulace uplat�ov�na na ��sti �zem� M� Praha 1, M� Praha 2, M� Praha 3 a M� Praha 7, a to formou ZPS. V roce 2007 byla pro ��ely ZPS zavedena 3 cenov� p�sma pro abonentn� karty.

V syst�mu kombinovan� p�epravy P + R bylo provozov�no 15 z�chytn�ch parkovi�� u stanic metra (Skalka I a II, Zli��n I a II, Nov� Butovice, Palmovka, Rajsk� zahrada, �ern� Most I a II, N�dra�� Hole�ovice, Opatov, Depo Hostiva�, Chodov, L�dv� a Let�any) a 2 z�chytn� parkovi�t� u �elezni�n�ch stanic (Praha � Radot�n, Praha � B�chovice). Parkovi�t� typu P + R jsou postupn� realizov�na v dal��ch lokalit�ch na okraj�ch HMP v n�vaznosti na rozvoj kolejov� hromadn� dopravy.

Dal�� formou podpory MHD je zav�d�n� kr�tkodob�ch parkovi�� K+R (Kiss and Ride) s dobou st�n� do 5 min. v m�stech p�estupu z individu�ln� na hromadnou dopravu.

Podpora zv��en� plynulosti dopravy

HMP z�skalo finan�n� podporu Evropsk� Unie z fondu soudr�nosti � OPD. Finan�n� dotace ve v��i 493 000 000 K� byla poskytnuta na projekt �Zv��en� bezpe�nosti silni�n�ho provozu v Praze�, kter� �zce navazuje na ji� schv�len� a v sou�asnosti realizovan� projekt �Syt�mu ��zen� a regulace m�stsk�ho silni�n�ho provozu�. C�lem projekt� je koncep�n� vy�e�it oblast telematick�ch syst�m� ��zen� dopravy v HMP.

Tento nov� projekt je zam��en zejm�na na 3 oblasti:

         ��zen� a monitorov�n� dopravy v tunelech

         poskytov�n� dopravn�ch informac�

         harmonizaci telematick�ch syst�m� na MO

C�lem projektu je zaveden�m telematick�ch syst�m� zm�rnit negativn� vlivy velk�ch objem� silni�n� dopravy na �ivotn� prost�ed� a sou�asn� zv��it plynulost a bezpe�nost silni�n�ho provozu na vybran�ch �sec�ch. Realizac� t�chto syst�m� pak bude dosa�eno zlep�en� pr�jezdnosti HMP.

 

G.2.1.2.       Energetika

P�em�na topn�ch syst�m� na �zem� HMP

Od roku 1994 p�isp�v� HMP sv�m obyvatel�m na p�em�nu topn�ho syst�mu, na n�hradu neekologick�ch tuh�ch nebo kapaln�ch paliv za ekologicky p�ijateln�j�� m�dia - centr�ln� zdroj tepla, zemn� plyn, elekt�inu nebo obnoviteln� zdroje. Od roku 1994 HMP v r�mci programu finan�n� podpo�ila zm�nu vyt�p�n� v cca 40 000 bytech.

Pr�m�rn� v��e dotace na jeden byt ve sledovan�m obdob� z�vis� p�edev��m na tom, zda byla p�em�na provedena v rodinn�ch domech a individu�ln� vyt�p�n�ch bytech nebo v bytov�ch domech s vy���m po�tem byt� vyt�p�n�ch centr�ln� kotelnou. V obdob� 1994 � 2005 se v��e dotace pohybovala pr�m�rn� na �rovni 10 000 � 11 000 K� na jeden byt a podstatn� ��st p�em�n byla realizov�na v prvn�ch letech fungov�n� dota�n�ho programu, pozd�ji z�jem o vyu�it� programu klesal. Za ��elem o�iven� z�jmu o p�em�ny vyt�p�n� (a mj. tak� v n�vaznosti na po�adavky Programu ke zlep�en� kvality ovzdu��) schv�lila RHMP v dubnu 2007 nov� pravidla, kter�mi do�lo k zdvojn�soben� poskytovan� ��stky (z 1 000 K� na 1 kW v�konu nov�ho topn�ho zdroje na 2 000 K�/kW). Soub�n� prob�h� tak� informa�n� kampa� k tomuto programu.

V roce 2008 se poda�ilo v�razn�m zp�sobem naplnit jeden z prioritn�ch �kol� Programu, a to podporu vyu�it� OZE. Oproti p�edchoz�mu roku je to v�ce jak dvojn�sobn� n�r�st, a to p�edev��m ve vyu�it� tepeln�ch �erpadel a fotovoltaick�ch elektr�ren.

Energetick� infrastruktura

Od po��tku 90. let 20. stolet� prob�hla (a dosud prob�h�) v HMP rozs�hl� plo�n� plynofikace �zem�, d�ky n� do�lo k v�razn�mu poklesu emis� z lok�ln�ch topeni��. Z�sadn�m zp�sobem je rozv�jena i soustava CZT. Napaje� z M�ln�ka z�sobuje v sou�asn� dob� rozs�hl� �zem� pravob�e�n� ��sti HMP a� do Mod�an, kde je s� CZT v sou�asn� dob� d�le rozv�jena. Celkov� d�lka topn�ch rozvod� je okolo 605 km. D�ky tomu mohl b�t odstaven velk� po�et blokov�ch kotelen, um�st�n�ch v soust�ed�n� s�dli�tn� z�stavb� s velkou hustotou obyvatelstva.

V HMP je n�kolik poskytovatel� energetick�ch slu�eb, mezi ty nejv�t�� pat��: Pra�sk� energetika, a. s., Pra�sk� plyn�rensk�, a. s., a Pra�sk� tepl�rensk�, a. s.

         Pra�sk� energetika, a. s., je hlavn�m dodavatelem elekt�iny na �zem� HMP a m�sta Roztoky u Prahy. Spot�eba elekt�iny p�edstavuje cca 30 % spot�eby ve�ker� energie na �zem� HMP. V roce 2007 vyu��valo k vyt�p�n� elekt�inu 6 % dom�cnost�.

         Pra�sk� plyn�rensk�, a. s., z�sobuje v sou�asnosti zemn�m plynem p�es 440 000 dom�cnost� a spravuje p�es 3 000 km plynovod�. V roce 2007 �inil jej� pod�l na trhu s teplem na �zem� HMP 40 %.

         Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., dod�v� tepelnou energii pro �st�edn� vyt�p�n� a p��pravu tepl� u�itkov� vody do v�ce ne� 265 000 dom�cnost� a provozoven. Souhrnn� d�lka p�te�n�ch rozvod� t�to tepl�rensk� soustavy je p�es 70 km. V roce 2007 vyu��valo k vyt�p�n� centr�ln� zdroj tepla 52 % dom�cnost�.

 

G.2.1.3.       N�stroje ve�ejn� spr�vy

V HMP je aplikov�na cel� �ada dal��ch n�stroj� a opat�en�, kter� vypl�vaj� p��mo ze samostatn� �i p�enesen� p�sobnosti HMP � tj. z �innosti org�n� samospr�vy a z v�konu st�tn� spr�vy nejen v ochran� ovzdu��, ale i v dal��ch souvisej�c�ch oblastech (doprava, �zemn� ��zen�, EIA ...). V�znamn�m prvkem je tak� zohledn�n� po�adavk� na ochranu ovzdu�� v z�kladn�ch strategick�ch, koncep�n�ch a urbanistick�ch materi�lech.

 

G.3.         Hodnocen� ��innosti opat�en�

Pro v�voj emisn� a imisn� z�t�e na �zem� �esk� republiky je obecn� charakteristick� v�razn� zlep�ov�n� kvality ovzdu�� p�ibli�n� do roku 2000. V tomto obdob� byla realizov�na rozhoduj�c� opat�en� p�edev��m na stacion�rn�ch zdroj�ch, p��zniv� se projevoval i vliv obm�ny vozov�ho parku (p�es n�r�st dopravn�ch v�kon�). V n�sleduj�c�m obdob� se ji� emisn� a imisn� situace stabilizovaly a projevuj� se sp�e m�rn�j�� meziro�n� v�kyvy, kter� jsou ��ste�n� d�ny aktu�ln� klimatickou situac� dan�ho roku a pouze do ur�it� m�ry re�ln�m v�vojem na zdroj�ch zne�i��ov�n�.

V p��pad� HMP pak pro obdob� posledn�ch let plat� n�sleduj�c� z�v�ry, vypl�vaj�c� z emisn� anal�zy:

         projevuje se setrval� sni�ov�n� emis� oxidu si�i�it�ho a tuh�ch l�tek

         stagnace a� m�rn� pokles se projevuje i u emis� CO, NOx a VOC

         setrval� stav emis� NH3 s v�jimkou mobiln�ch zdroj�, kde emise v�razn� nar�staj�

         z hlediska kategori� zdroj� lze sledovat nejp��zniv�j�� v�voj v kategorii REZZO 2 (st�edn� zdroje) a nejm�n� p��zniv� v kategorii REZZO 4 (doprava)

Porovn�n� z pohledu ��innosti realizace opat�en� tak potvrzuj� obecn� zn�mou skute�nost, �e nejlep�� v�sledky p�in�� realizace opat�en� pr�v� na �rovni st�edn�ch zdroj� (plynofikace kotelen apod.), kter� v�ak tvo�� jen malou ��st celkov�ch emis�. Naopak nejobt�n�ji lze regulovat emise z automobilov� dopravy.

Tyto �daje pak potvrzuj� i v�sledky imisn�ho vyhodnocen�, kdy byly jako nejv�ce probl�mov� polutanty identifikov�ny pr�v� suspendovan� ��stice PM10 (emisn� sledovan� v r�mci tuh�ch l�tek) a NO2 (emisn� NOx) s t�m, �e v obou p��padech je hlavn�m zdrojem automobilov� doprava. D�le jsou probl�mov� polutanty As a B(a)P, poch�zej�c� p�ev�n� z lok�ln�ch topeni��.

H.           Podrobnosti o nov�ch opat�en�ch ke zlep�en� kvality ovzdu��

Program obsahuje soubor konkr�tn�ch opat�en�, kter� jsou v�z�na p��mo na konkr�tn� skupiny zdroj� zne�i��ov�n� ovzdu��, resp. na jednotliv� okruhy �innost� na �zem� HMP. V t�to kapitole je uveden p�ehled vhodn�ch opat�en� a r�mcov� charakteristika podporovan�ch konkr�tn�ch akc�. Podrobnosti o pl�novan�ch aktivit�ch jsou uvedeny v Programov�m dodatku (kapitola K).

Opat�en� jsou rozd�lena do 4 z�kladn�ch skupin, uveden�ch v kapitole F.2.2. 3 skupiny jsou vzta�eny p��mo k vytipovan�m skupin�m zdroj� zne�i��ov�n�, dal�� 2 skupiny jsou pr��ezov�ho charakteru. V n�sleduj�c� tabulce je pak uveden vztah jednotliv�ch skupin opat�en� k prioritn�m zne�i��uj�c�m l�tk�m.

Tab. H.1 Vazba navrhovan�ch opat�en� k prioritn�m zne�i��uj�c�m l�tk�m

Skupina opat�en�

suspendovan� ��stice PM10

NOx, NO2

B(a)P

As

VOC

NH3

1. Opat�en� ke sn�en� emisn� a imisn� z�t�e z automobilov� dopravy

+++

+++

+

++

+++

2. Opat�en� ke sn�en� emis� z vyt�p�n� obytn� z�stavby

++

+

+++

+++

+

3. Opat�en� k omezov�n� pra�nosti

+++

4. Celoplo�n� pr��ezov� opat�en�

++

++

++

++

+++

++

+++ nejsiln�j�� vazba, ++ st�edn� siln� vazba, + m�rn� vazba, � bez vazby

 

H.1.         Seznam a popis navrhovan�ch opat�en�

H.1.1.         Skupina 1: Opat�en� ke sn�en� emisn� a imisn� z�t�e z automobilov� dopravy

Z v�sledk� proveden� anal�zy jednozna�n� vypl�v�, �e hlavn�m zdrojem zne�i��ov�n� ovzdu�� ve vztahu k v��e uveden�m prioritn�m probl�m�m je automobilov� doprava.       Podle aktu�ln� emisn� bilance �HM� produkuje doprava v�ce ne� 70 % emis� tuh�ch l�tek, 65 % emis� NOx a p�es 90 % emis� CO a NH3. Automobilov� doprava je velmi v�znamn�m zdrojem pra�nosti a prekurzor� tzv. sekund�rn�ch ��stic (��stice vznikl� z plynn�ch polutant�). Emise VOC a NOx z dopravy v�razn� p�isp�vaj� k tvorb� fotochemick�ho smogu, jeho� pr�vodn�m jevem jsou p�edev��m vysok� koncentrace p��zemn�ho O3. Z t�chto d�vod� je hlavn� pozornost sm��ov�na pr�v� do t�to oblasti.

V r�mci t�to skupiny jsou formulov�na n�sleduj�c� opat�en�:

1.1. V�stavba trat� kolejov� ve�ejn� dopravy osob

1.2. Podpora rozvoje syst�mu integrovan� dopravy

1.3. Preference vozidel hromadn� dopravy

1.4. Zvy�ov�n� atraktivity hromadn� dopravy

1.5. V�stavba komunikac� pro automobilovou dopravu

1.6. Omezen� vjezdu t�k�ch n�kladn�ch automobil� do ��sti HMP

1.7. �asov� organizace z�sobov�n�

1.8. Zaveden� m�tn�ho syst�mu

1.9. Parkovac� politika v centru HMP a v lok�ln�ch centrech

1.10. Podpora z�chytn�ch parkovi�� P + R

1.11. Komplexn� podpora vyu�it� alternativn�ch paliv v automobilov� doprav�

1.12. Operativn� kontrola emisn�ch parametr� vozidel

1.13. Omezov�n� emis� z autobus� MHD a dal��ch vozidel HMP

1.14. Podpora cyklistick� dopravy

1.15. Podpora p�� dopravy

1.16. Omezov�n� zdroj� a c�l� automobilov� dopravy

 

H.1.2.         Skupina 2: Opat�en� ke sn�en� emis� z vyt�p�n� obytn� z�stavby

Tato skupina opat�en� je zam��ena zejm�na do oblasti mal�ch spalovac�ch zdroj� (lok�ln�ch topeni��), ale formulov�na jsou i opat�en� pro centr�ln� zdroje tepla skupin REZZO 1 a 2. Lok�ln� vyt�p�n� se spalov�n�m tuh�ch paliv je pova�ov�no za hlavn� zdroj imisn� z�t�e B(a)P a As, p�i�em� u obou t�chto l�tek doch�z� k p�ekra�ov�n� c�lov�ch imisn�ch limit� (u B(a)P t�m�� na 90 % �zem� HMP). Opat�en� t�to skupiny jsou v�znamn� tak� s ohledem na sez�nnost v�skytu zv��en�ch koncentrac�, nebo� umo��uj� dos�hnout sn�en� emis� b�hem zimn�ho obdob�, kdy je imisn� z�t� nejvy���.

V r�mci t�to skupiny jsou formulov�na n�sleduj�c� opat�en�:

2.1. Rozvoj environment�ln� p��zniv� energetick� infrastruktury

2.2. Ekologizace energetick�ch zdroj�

2.3. Podpora �spor energie a efektivn�j��ho vyu��v�n� energie

2.4. Podpora p�em�ny topn�ch syst�m� v dom�cnostech

 

H.1.3.         Skupina 3: Opat�en� k omezov�n� pra�nosti

Hlavn�m probl�mem ochrany ovzdu�� na �zem� HMP jsou zv��en� koncentrace suspendovan�ch ��stic PM10. Hlavn�m c�lem Programu je tedy jejich sn�en� a udr�en� pod �rovn� platn�ch imisn�ch limit�. Mezi hlavn� zdroje imisn�ho zat�en� suspendovan�mi ��sticemi pat�� ��stice zv��en� do ovzdu�� ze zemsk�ho povrchu � tzv. sekund�rn� pra�nost. Ke zv��en� ��stic m��e doch�zet zejm�na pohyby vozidel, stavebn� �innost�, provozem n�kter�ch pra�n�ch technologi� (lomy, skl�dky) �i p�soben�m v�tru. V�znamn�ho omezen� sekund�rn� pra�nosti pak lze dos�hnout:

         omezen�m mno�stv� prachu na komunikac�ch, tj. zejm�na volbou vhodn� technologie �i�t�n� komunikac� a zaji�t�n�m pot�ebn� intenzity a �etnosti �i�t�n� ulic

         technick�mi opat�en�mi u problematick�ch are�l� (doly, lomy, haldy, n�kter� pr�myslov� are�ly)

         v�sadbou izola�n� zelen� s protipra�nou funkc� u rozhoduj�c�ch zdroj� pra�nosti, zvl�t� u hlavn�ch dopravn�ch tah� a n�kter�ch are�l�

         v�eobecn�m zvy�ov�n�m zastoupen� zelen� na ploch�ch, kter� jsou zdrojem pra�nosti � parkov� �pravy, zatrav�ov�n� �i zales�ov�n� zem�d�lsk�ch ploch apod.

         dodr�ov�n�m spr�vn�ch postup� a technologick� k�zn� p�i stavebn� �innosti.

V r�mci t�to skupiny jsou tedy formulov�na n�sleduj�c� opat�en�:

3.1. Omezov�n� pra�nosti z plo�n�ch zdroj�

3.2. Omezov�n� pra�nosti ze stavebn� �innosti

3.3. Omezov�n� pra�nosti z dopravy

3.4. V�sadby izola�n� zelen� s protipra�nou funkc�

3.5. Omezov�n� pra�nosti v�sadbami zelen� v obytn� z�stavb� a jej�m okol�

 

H.1.4.         Skupina 4: Celoplo�n� pr��ezov� opat�en�

V��e uveden� opat�en� jsou dopln�na souborem n�stroj� s celoplo�nou p�sobnost�, kter� p�isp�vaj� ke sni�ov�n� emisn� a imisn� z�t�e ze v�ech skupin zdroj� zne�i��ov�n�, p��padn� maj� preventivn� charakter.

V oblasti osv�tov�ch a informa�n�ch aktivit se jedn� o propagaci vyu��v�n� vodou �editeln�ch barev, d�le o koordinaci a podporu v�ech informa�n�ch kampan� k jednotliv�m opat�en�m a zaji�t�n� informac� pro rozhodov�n� ve�ejn� spr�vy.

D�le jsou do t�to skupiny zahrnuty preventivn� n�stroje, spo��vaj�c� v odpov�dn�m �zemn�m pl�nov�n� a ve vyu��v�n� n�stroj� ve�ejn� spr�vy k omezov�n� nov�ch zdroj� zne�i�t�n� ovzdu�� v siln� imisn� zat�en�ch oblastech.

Mezi podp�rn� n�stroje pak lze za�adit uplat�ov�n� emisn�ch krit�ri� p�i zad�v�n� ve�ejn�ch zak�zek a tzv. technickou pomoc, spo��vaj�c� v podpo�e lok�ln�ch aktivit �i projekt� sm��uj�c�ch ke zlep�en� kvality ovzdu��.

 

V r�mci t�to skupiny jsou tedy formulov�na n�sleduj�c� opat�en�:

4.1. Podpora aplikace vodou �editeln�ch n�t�rov�ch hmot

4.2. �zemn� pl�nov�n�

4.3. Vymezen� n�zkoemisn�ch z�n

4.4. Aplikace preventivn�ch spr�vn�ch n�stroj� ochrany ovzdu��

4.5. Zad�v�n� ve�ejn�ch zak�zek

4.6. Informov�n� a osv�ta ve�ejnosti

4.7. Informa�n� podpora ve�ejn� spr�vy

4.8. Podpora lok�ln�ch aktivit ke zlep�en� kvality ovzdu��

Podrobn� rozpracov�n� v�ech opat�en� je p�edm�tem Programov�ho dodatku (kapitola K).

H.2.         �asov� pl�n implementace opat�en�

V tabulce H.2. je uveden p�ehled v�ech konkr�tn�ch �kol� formulovan�ch v Programov�m dodatku k jednotliv�m opat�en�m (kapitola K). Pro ka�d� �kol je uveden term�n, kter� je vesm�s (s v�jimkou pr�b�n�ch opat�en�) odvozen od data nabyt� ��innosti na��zen�, jeho� je Program p��lohou.

 Tab. H.2. �asov� pl�n implementace opat�en�

Opat�en� / �kol

�asov� r�mec

Skupina 1: Opat�en� ke sn�en� emisn� a imisn� z�t�e z automobilov� dopravy

1.1. V�stavba trat� kolejov� ve�ejn� dopravy

V r�mci p��pravy nov�ho �P vytvo�it �zemn� p�edpoklady pro v�razn� rozvoj kolejov� ve�ejn� dopravy

v r�mci p��pravy nov�ho �P HMP

Zajistit finan�n� r�mec pro v�razn� rozvoj syst�mu kolejov� ve�ejn� dopravy ji� ve st�edn�dob�m �asov�m horizontu

bezprost�edn�

V r�mci organiza�n� a projektov� p��pravy investi�n�ch akc� zohlednit jejich potenci�l ke zlep�en� kvality ovzdu��

pr�b�n�

1.2. Podpora rozvoje syst�mu integrovan� dopravy

V r�mci p��pravy nov�ho �P vytvo�it �zemn� p�edpoklady pro rozvoj PID

v r�mci p��pravy nov�ho �P HMP

Zajistit maxim�ln� odbornou a organiza�n� podporu p��pravy investic do �elezni�n� dopravy na �zem� HMP

pr�b�n�

Zaji��ovat pr�b�nou optimalizaci linkov�ho veden� i j�zdn�ch ��d� PID

pr�b�n�

 

1.3.Preference vozidel hromadn� dopravy  

Roz���it preferenci vozidel MHD na k�i�ovatk�ch a komunikac�ch

do 5 let od vyd�n� Programu

Zajistit intenzivn� kontroly p�estupk� blokuj�c�ch provoz hromadn� dopravy, zp��sn�n� sankc� a informov�n� �idi��

pr�b�n� od vyd�n� Programu

1.4. Zvy�ov�n� atraktivity hromadn� dopravy

Zajistit finan�n� r�mec pro pokra�ov�n� pr�b�n� obm�ny vozov�ho parku MHD

pr�b�n�

P�i v�b�ru dodavatele vozidel MHD uplatnit mj. i hodnot�c� krit�rium komfortu p�epravy

pr�b�n�

P�i v�b�ru dopravc� v syst�mu PID uplatnit mj. i hodnot�c� krit�rium nab�dnut�ho komfortu p�epravy

pr�b�n�

Pr�b�n� modernizovat zabezpe�ovac� za��zen� metra za ��elem zv��en� jeho p�epravn� kapacity

pr�b�n�

Odstranit dosud existuj�c�ch kolizn� situace na p�estupn�ch m�stech

do 4 let od vyd�n� Programu

Rozvoj prost�edk� pro informov�n� cestuj�c�ch

pr�b�n�

1.5. V�stavba komunikac� pro automobilovou dopravu

Zajistit maxim�ln� odbornou a organiza�n� podporu pro urychlenou realizaci Pra�sk�ho okruhu

pr�b�n�

Zajistit realizaci MO, radi�l a dal��ch komunikac� podle schv�len�ho harmonogramu

pr�b�n�

P�i p��prav� a realizaci staveb komunika�n� s�t� HMP respektovat podm�nky ochrany ovzdu��

pr�b�n�

1.6. Omezen� vjezdu t�k�ch n�kladn�ch automobil� do ��st� HMP

Zajistit intenzivn� kontroly dodr�ov�n� obou z�n z�kazu vjezdu n�kladn�ch automobil�, zp��sn�n� sankc� a informov�n� �idi��

pr�b�n� od vyd�n� Programu

P�ipravit odborn� dopravn�-in�en�rsk� podklady pro roz���en� z�ny se z�kazem vjezdu n�kladn�ch automobil� nad 6 tun celkov� hmotnosti a projednat je s dot�en�mi M�

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

Po schv�len� konkr�tn�ch z�m�r� roz���en� z�ny zajistit informov�n� dot�en�ch subjekt� a ve�ejnosti

do 12 m�s�c� od schv�len� konkr�tn�ch z�m�r�

V dostate�n�m p�edstihu p�ipravovat podklady pro roz�i�ov�n� z�ny v n�vaznosti na postup v�stavby MO a Pra�sk�ho okruhu a p�edkl�dat je org�n�m HMP

postupn� v souladu s postupem v�stavby MO a Pra�sk�ho okruhu

P�ipravit odborn� podklady pro �asovou a prostorovou �pravu z�ny z�kazu vjezdu vozidel nad 3,5 tun celkov� hmotnosti

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

Po schv�len� konkr�tn�ch z�m�r� roz���en� z�ny zajistit informov�n� dot�en�ch subjekt� a ve�ejnosti

do 12 m�s�c� od schv�len� konkr�tn�ch z�m�r�

Zajistit, aby souhlasy do obou z�n z�kazu vjezdu n�kladn�ch automobil� nebyly vyd�v�ny vozidl�m, kter� nespl�uj� emisn� �rove� EURO 4

po uplynut� 2 let od vyd�n� Programu

Zajistit informov�n� dot�en�ch subjekt�

pr�b�n� od vyd�n� Programu

Zpracovat zhodnocen� a n�vrh realizace opat�en� k omezen� vliv� t�k� n�kladn� dopravy na kapacitn�ch komunikac�ch mimo centr�ln� �zem� HMP

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

1.7. �asov� organizace z�sobov�n�

P�ipravit odborn� podklady pro zaveden� syst�mu �asov�ho omezen� provozu z�sobovac�ch vozidel ve vymezen�ch oblastech

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

Po schv�len� konkr�tn�ho rozsahu regulace zajistit informov�n� dot�en�ch subjekt� a ve�ejnosti

do 12 m�s�c� od schv�len� konkr�tn�ch z�m�r�

1.8. Zaveden� m�tn�ho syst�mu

Iniciovat a podpo�it zm�nu legislativy �esk� republiky, kter� umo�n� zav�st m�tn� syst�m

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

Optimalizovat rozsah m�tn� z�ny na z�klad� �daj� o imisn� z�t�i �zem� HMP a projednat pl�n zaveden� m�tn�ho syst�mu s p��slu�n�mi M�

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edlo�it RHMP pl�n zaveden� m�tn�ho syst�mu

do 6 m�s�c� od schv�len� p��slu�n�ch zm�n legislativy �esk� republiky

Zav�st m�tn� syst�m na �zem� HMP

do 12 m�s�c� od schv�len� p��slu�n�ch zm�n legislativy �esk� republiky

Zajistit informa�n� kampa� na podporu m�tn�ho syst�mu

po dobu cca 3 � 5 let od schv�len� p��slu�n�ch zm�n legislativy �esk� republiky

 

 

 

1.9. Parkovac� politika v centru HMP a v lok�ln�ch centrech

Ustavit st�lou pracovn� skupinu MHMP            �i komisi RHMP pro koordinaci parkovac� politiky

do 3 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�ipravit odborn� podklady pro roz���en� ZPS    a projednat je s p��slu�n�mi M�

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

Zajistit roz���en� ZPS

do 12 m�s�c� od dokon�en� a projedn�n� odborn�ch podklad�

Za�lenit do syst�mu �Dopravn� informace on-line� v maxim�ln�m po�tu i ve�ejn� parkovi�t� a hromadn� gar�e

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

Postupn� v oblasti �ir��ho centra HMP vybudovat syst�m nav�d�n� vozidel na parkovac� st�n�

v r�mci Pra�sk� pam�tkov� rezervace           v horizontu cca 3 - 4 let, v �ir��m centru HMP v obdob� cca 10 let

Zajistit intenzivn� kontroly a postihov�n� nedovolen�ho parkov�n� vozidel

pr�b�n� od vyd�n� Programu

Koordinovat tvorbu odstavn�ch ploch pro n�kladn� automobily

v n�vaznosti na p��padnou regulaci tranzitn� n�kladn� dopravy

1.10.Podpora z�chytn�ch parkovi�� P + R

Zajistit p�ednostn� vybudov�n� nebo zkapacitn�n� parkovi�� s nejv�t��m potenci�lem z hlediska zlep�en� kvality ovzdu��

do 4 let od vyd�n� Programu

Dokon�it vybaven� parkovi�� dynamick�mi nav�d�c�mi syst�my s naveden�m �idi�� na voln� kapacity

do 18 m�s�c� od vyd�n� Programu

Zajistit propagaci mo�nosti vyu�it� vybran�ch parkovi�� P + R

v n�vaznosti na re�ln� stav voln�ch kapacit P + R

Postupn� vybudovat cel� syst�m parkovi�� P + R s kompletn� technickou a informa�n� podporou

do roku 2015, n�sledn� pak bude prob�hat v�stavba parkovi�� u nov�ch stanic metra, p��padn� zkapacitn�n� st�vaj�c�ch parkovi�� podle pot�eby

V r�mci p��pravy nov�ho �P HMP vytipovat lokality a zajistit plochy pro parkovi�t� P + R    a stanovit jejich minim�ln� kapacitu

v r�mci p��pravy nov�ho �P HMP

1.11. Komplexn� podpora vyu�it� alternativn�ch paliv v automobilov� doprav�

 

Zajistit realizaci dota�n�ho programu na p�estavby vozidel na alternativn� pohon

zah�jen� do 18 m�s�c� od vyd�n� Programu, pokra�ov�n� po dobu n�sleduj�c�ch 10 let

Zajistit propaga�n� kampa� vyu�it� alternativn�ch pohon� u automobil�

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

Zajistit trvalou informa�n� podporu vyu�it� alternativn�ch pohon�

pr�b�n� se zah�jen�m do 6 m�s�c� od vyd�n� Programu

Zajistit zv�hodn�n� vozidel s alternativn�m pohonem v syst�mu ZPS

do 9 m�s�c� od vyd�n� Programu

1.12. Operativn� kontrola emisn�ch parametr� vozidel

Zajistit zpracov�n� prov�d�c� studie a n�vrhu �e�en� emisn�ch kontrol

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

Zajistit prov�d�n� emisn�ch kontrol v�etn� informov�n� �idi��

pr�b�n� po dokon�en� a schv�len� v�stup� prov�d�c� studie

Zajistit podporu, resp. iniciov�n� zm�n, legislativy �esk� republiky

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

1.13. Omezov�n� emis� z autobus� MHD a dal��ch vozidel HMP

Zajistit obm�nu vozov�ho parku autobus� v rozsahu podle schv�len�ho projektu

pr�b�n�, cel� projekt potrv� cca 6 � 8 let

Pokra�ovat ve vyu��v�n� naftov�ho emulg�tu

pr�b�n� po dobu provozov�n� star��ch autobus� (do EURO 2)

Vyhodnotit provoz hybridn�ch vozidel a p��padn� nav��it jejich po�et ve vozov�m parku autobus�

po roce 2012

P�ipravit pilotn� projekt p�echodu na autobusy s bezemisn�m pohonem

do 5 let od vyd�n� Programu

V r�mci obm�ny vozov�ho parku n�kladn�ch automobil� (v�. techniky na podvozc�ch n�kladn�ch aut) up�ednostnit n�kup vozidel spl�uj�c�ch standardy EEV ((Enhanced Environmentally friendly Vehicle)

pr�b�n�

Prov��it mo�nost vyu�it� naftov�ho emulg�tu pro n�kladn� vozidla a dal�� techniku a p��padn� zah�jit jeho vyu��v�n�

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

1.14. Podpora cyklistick� dopravy

 

Zajistit finan�n� r�mec pro dobudov�n� syst�mu p�te�n�ch, hlavn�ch, dopl�kov�ch i m�stn�ch cyklistick�ch tras

pr�b�n�

Zajistit v�asnou p��pravu projekt� cyklistick�ch tras

pr�b�n�

Realizovat cyklotrasy v r�mci v�stavby a rekonstrukc� komunikac�

pr�b�n�

Identifikovat a o�et�it m�sta s v�razn�m rizikem st�etu cyklist� s automobily

zmapov�n� do 1 roku od vyd�n� Programu, o�et�en� vytipovan�ch m�st do 3 let od vyd�n� Programu a d�le pr�b�n�

Rozv�jet syst�m stojan� na kola, tj. jejich evidence, informa�n� podpora, instalace nov�ch stojan� a zvy�ov�n� �rovn� zabezpe�en� stojan� st�vaj�c�ch

pr�b�n�

Roz�i�ovat postupn� mo�nost p�epravy j�zdn�ch kol ve vozidlech MHD

pr�b�n� od vyd�n� Programu

Zaji��ovat informa�n� podporu vyu��v�n� j�zdn�ho kola i k �ne-rekrea�n�m� cest�m

pr�b�n�

1.15. Podpora p�� dopravy

Ustavit st�lou pracovn� skupinu �editele MHMP �i komisi pro koordinaci �e�en� p�� dopravy v HMP

do 3 m�s�c� od vyd�n� Programu

Identifikovat a o�et�it m�sta s v�razn�m rizikem st�etu chodc� s automobily

pr�b�n� s ka�doro�n�m vyhodnocen�m proveden�ch aktivit

Zajistit finan�n� r�mec pro dobudov�n� syst�mu p��ch tras a koridor�

pr�b�n�

Zajistit p��pravu a realizaci syst�mu p��ch tras a koridor�

pr�b�n�

Zajistit �i vy�adovat dostate�nou prostupnost pl�novan�ch liniov�ch staveb

pr�b�n�

V r�mci p��slu�n�ch povolovac�ch ��zen� zamezovat vzniku uzav�en�ch are�l� na st�vaj�c�ch tras�ch p�� dopravy

pr�b�n�

1.16. Omezov�n� zdroj� a c�l� automobilov� dopravy

Optimalizovat kapacity funk�n�ch ploch �P HMP s c�lem dosa�en� imisn�ch limit� na cel�m �zem� HMP

v r�mci p��pravy �P

D�sledn� uplat�ovat po�adavek nezvy�ov�n� m�ry vyu�it� funk�n�ch ploch v oblastech s p�ekro�en�m imisn�ch limit�

pr�b�n�

P�ipravit n�vrh novelizace pr�vn�ch p�edpis� HMP, obsahuj�c�ch podm�nky pro umis�ov�n� staveb

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

Skupina 2. Opat�en� ke sn�en� emis� z vyt�p�n� obytn� z�stavby

2.1. Rozvoj environment�ln� p��zniv� energetick� infrastruktury

Vytv��et koncep�n� z�zem� pro rozvoj environment�ln� p��zniv� energetick� infrastruktury

v r�mci p��pravy p��slu�n�ch dokument� (�EK, �PD)

Zajistit prov�d�c� studii realizace tepeln�ho p�ivad��e Kladno � Praha

do 18 m�s�c� od vyd�n� Programu

Vyu��vat zastoupen� HMP v org�nech rozvodn�ch spole�nost� k podpo�e plo�n�ho rozvoje soustavy CZT a rozvod� zemn�ho plynu

pr�b�n�

2.2. Ekologizace energetick�ch zdroj�

Zajistit nahrazen� kotelen na tuh� paliva v objektech organizac� HMP a M�

kotelna Z� �eporyje do 2 let od vyd�n� Programu, ostatn� p��padn� vytipovan� zdroje do 5 let od vyd�n� Programu

Vyu��vat zastoupen� HMP v org�nech Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., k podpo�e modernizace koteln�ho fondu a k dohledu nad jej�m postupem

pr�b�n�

Podporovat p�echod provozovatel� kotelen od tuh�ch paliv k jin�m topn�m m�di�m

pr�b�n�

2.3. Podpora �spor energie a efektivn�j��ho vyu��v�n� energie

 

Zajistit p��pravu projekt� �spor energie a energetick�ho managementu budov v objektech HMP a jeho organizac�

pr�b�n�

Zajistit realizaci investic do �spor energie v objektech HMP a jeho organizac�

pr�b�n�

Zajistit informa�n� a poradenskou podporu projektov�m ��dostem M� o podporu z fond� Evropsk� unie v oblasti �spor energie

pr�b�n�

Zajistit finan�n� r�mec pro spolufinancov�n� �i financov�n� vybran�ch investic do �spor energie v objektech M�

pr�b�n�

Realizovat pilotn� projekt asistence z�jemc�m o dotaci z programu Zelen� �spor�m

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

2.4. Podpora p�em�ny topn�ch syst�m� v dom�cnostech

Zajistit pokra�ov�n� dota�n�ho programu na p�em�ny topn�ch syst�m� v dom�cnostech

pr�b�n�

Realizovat informa�n� kampa� na podporu p�em�n topn�ch syst�m�

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu, v n�sleduj�c�ch letech opakov�n� podle pot�eby

Rozv�jet informa�n� a poradensk� slu�by v r�mci podpory p�em�n topn�ch syst�m�

pr�b�n�

 

 

 

 

Skupina 3. Opat�en� k omezov�n� pra�nosti

3.1. Omezov�n� pra�nosti z plo�n�ch zdroj�

Zajistit jedn�n� s provozovateli vytipovan�ch provoz� za ��elem realizace opat�en� ke sn�en� pra�nosti

do 18 m�s�c� od vyd�n� Programu

Zajistit metodickou podporu ��ad� M� v oblasti sni�ov�n� pra�nosti z technologick�ch provoz�

pr�b�n� od 1. 1. 2009

Omezovat vznik nov�ch zdroj�, vy�adovat posouzen� z hlediska n�r�stu z�t�e PM10 a realizaci opat�en� k omezen� pra�nosti

pr�b�n�

3.2. Omezov�n� pra�nosti ze stavebn� �innosti

Zajistit d�sledn� ukl�d�n� podm�nek k omezov�n� pra�nosti ze stavebn� �innosti

pr�b�n�

Zajistit metodickou podporu stavebn�ch ��ad� a ��ad� M� v oblasti sni�ov�n� pra�nosti ze staveb

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu a d�le pr�b�n�

Zajistit intenzivn�j�� kontrolu dodr�ov�n� podm�nek pro prov�d�n� staveb

pr�b�n�

Ukl�dat p��sn� sankce za poru�en� podm�nek pro prov�d�n� staveb a zne�i�t�n� ve�ejn�ch komunikac�

pr�b�n�

3.3. Omezov�n� pra�nosti z dopravy

Vypracovat n�vrh rozsahu a zp�sob� �i�t�n� ulic na z�klad� priorit ochrany ovzdu��

do 6 m�s�c� od vyd�n� Programu

Vytvo�it finan�n� r�mec pro �i�t�n� komunikac� v rozsahu podle pot�eb ochrany ovzdu��

ka�doro�n�

Zajistit prov�d�n� letn�ch �dr�eb komunikac� ve vymezen�m rozsahu

ka�doro�n�

Navrhnout a p�ipravit syst�m kontrol �i�t�n� komunikac�

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

Zajistit kontroly skute�n�ho pln�n� prac� p�i �i�t�n� komunikac�

pr�b�n� v n�vaznosti na p��pravu syst�mu

P�i rekonstrukci komunikac� dodr�ovat opat�en� k sn�en� pra�nosti

pr�b�n�

 

 

 

3.4. V�sadby izola�n� zelen� s protipra�nou funkc�

Zajistit zpracov�n� prov�d�c� studie v�sadeb vegeta�n�ch bari�r a jej� projedn�n� s p��slu�n�mi M�

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

Zajistit proveden� v�sadeb izola�n� zelen�

cca 10 let v n�vaznosti na dokon�en� prov�d�c� studie

U staveb pod�l komunikac� z�sadn� vy�adovat v�sadbu izola�n� zelen� na ploch�ch ur�en�ch �P

pr�b�n�

3.5. Omezov�n� pra�nosti v�sadbami zelen� v obytn� z�stavb� a jej�m okol�

Prov�d�t v�sadby stromo�ad� a ploch zelen�, p�ednostn� v lokalit�ch se zv��enou imisn� z�t�� ��stic PM10

pr�b�n�

Vytvo�it finan�n� r�mec pro v�sadby nebo obnovu zelen� v r�mci TSK a M�, p�ednostn� v lokalit�ch se zv��enou imisn� z�t�� ��stic PM10

ka�doro�n�

Podporovat maxim�ln� ozelen�n� ulic v centr�ln� oblasti HMP, zajistit koordinaci s OOP              a vytv��et p�edpoklady pro ozelen�n� ulic

pr�b�n�

Zajistit v�kup a v�m�nu pozemk� na ploch�ch orn� p�dy za ��elem jejich scelov�n� a n�sledn�ch v�sadeb zelen�

OSM a OOA

Realizovat v�sadby na ploch�ch orn� p�dy

do 10 let od vyd�n� Programu

Vytvo�it a udr�ovat syst�m evidence ploch pro n�hradn� v�sadby

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

Vypracovat podklad pro stanoven� n�hradn�ch v�sadeb v p�ibli�n�m rozsahu odstra�ovan�ch d�evin

do 6 m�s�c� od vyd�n� Programu

Skupina 4. Celoplo�n� pr��ezov� opat�en�

4.1. Podpora aplikace vodou �editeln�ch n�t�rov�ch hmot

Zajistit propaga�n� kampa� na podporu vyu�it� vodou �editeln�ch n�t�rov�ch hmot

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

4. 2. �zemn� pl�nov�n�

P�i p��prav� �P HMP zohlednit z�sady stanoven� za ��elem nep�ekro�en� hodnot imisn�ch limit� a c�lov�ch limit� na cel�m �zem� HMP

v r�mci tvorby �P

Zajistit prom�tnut� po�adavk� ochrany ovzdu�� do �P HMP

v r�mci tvorby �P

Zajistit prom�tnut� po�adavk� ochrany ovzdu�� do d�l��ch �PD a jejich respektov�n� p�i po�izov�n� zm�n a �prav �P HMP

pr�b�n�

4.3. Vymezen� n�zkoemisn�ch z�n

Navrhnout vymezen� n�zkoemisn�ch z�n na �zem� HMP a projednat n�vrh s org�ny dot�en�ch M�

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

Vymezit na �zem� HMP n�zkoemisn� z�ny

do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

Uplat�ovat v prostoru n�zkoemisn�ch z�n p��sn�j�� po�adavky ochrany ovzdu��

pr�b�n�

P�ihl�et k vymezen� n�zkoemisn�ch z�n p�i p��prav� investic a uplat�ovan� regula�n�ch opat�en� s dopady na kvalitu ovzdu��

pr�b�n�

4.4. Aplikace preventivn�ch spr�vn�ch n�stroj� ochrany ovzdu��

D�sledn� uplat�ovat preventivn� n�stroje ochrany ovzdu�� p�i �zemn�m pl�nov�n�, �zemn�m rozhodov�n�, povolov�n� staveb a p�i EIA

pr�b�n�

4.5. Zad�v�n� ve�ejn�ch zak�zek

Navrhnout soubor zad�vac�ch podm�nek a hodnot�c�ch krit�ri� ve vazb� na typy zak�zek (p�edm�ty pln�n�), u nich� lze o�ek�vat v�znamn� vliv na kvalitu ovzdu��

do 3 m�s�c� od vyd�n� Programu

Vypracovat n�vrh usnesen� RHMP, kter�m se podm�nky a krit�ria ulo�� nebo doporu�� zad�vaj�c�m subjekt�m

do 6 m�s�c� od vyd�n� Programu

4.6. Informov�n� a osv�ta ve�ejnosti

Zajistit koordinaci informa�n�ch kampan� v r�mci jednotliv�ch opat�en� Programu

je stanoven v r�mci p��slu�n�ch opat�en� Programu

Zajistit pr�b�n� informov�n� ve�ejnosti

pr�b�n�

4.7. Informa�n� podpora ve�ejn� spr�vy

Vyu��vat a rozv�jet n�stroje pro sb�r, vyhodnocov�n� a prezentaci dat o zdroj�ch zne�i��ov�n� a kvalit� ovzdu��

pr�b�n�

Zajistit informa�n� a osv�tovou kampa� ve sm�ru k zam�stnanc�m ve�ejn� spr�vy

do 12 m�s�c� od p�ijet� Programu

4.8. Podpora lok�ln�ch aktivit ke zlep�en� kvality ovzdu��

Zajistit podporu p�i p��prav� projekt� a ��dost� o dotace ke zlep�en� kvality ovzdu��

pr�b�n�

Zajistit finan�n� podporu vybran�ch projekt� M�

pr�b�n� podle pot�eby

H.3.         Odhad pl�novan�ho zlep�en� kvality ovzdu�� a p�edpokl�dan� doba pot�ebn� k dosa�en� t�chto c�l�

Pl�novan� stav kvality ovzdu�� je d�n stanoven�mi c�li Programu, tj.:

         sn�it imisn� z�t� zne�i��uj�c�mi l�tkami pod �rove� stanovenou platn�mi imisn�mi limity a c�lov�mi imisn�mi limity (plat� pro suspendovan� ��stice PM10, NO2, B(a)P          a As), udr�et podlimitn� imisn� z�t� v lokalit�ch, kde nedoch�z� k p�ekra�ov�n� imisn�ch limit� a c�lov�ch imisn�ch limit�;

         sn�it emise VOC a NH3 pod �rove� doporu�en� hodnoty krajsk�ho emisn�ho stropu, udr�et emise ostatn�ch l�tek (SO2, NOx) pod �rovn� doporu�en�ch hodnot krajsk�ch emisn�ch strop� stanoven�ch pro HMP;

         trval�m sni�ov�n�m emis� prekurzor� troposf�rick�ho O3 dos�hnout sn�en� imisn� z�t�e O3 pod �rove� c�lov�ho imisn�ho limitu.

C�lov�m stavem je tedy stav, kdy:

         na �zem� HMP nebude doch�zet k p�ekra�ov�n� imisn�ch limit� ani c�lov�ch imisn�ch limit�,

         produkce emis� ze zdroj� na �zem� HMP bude pod �rovn� doporu�en�ch hodnot krajsk�ch emisn�ch strop� pro jednotliv� l�tky.

Za p�edpokladu realizace v�ech opat�en� Programu v dostate�n�m rozsahu lze p�edpokl�danou dobu k dosa�en� t�chto c�l� odhadovat na obdob� 5 � 7 let, tj. do roku 2014 � 2016.

V p��pad� troposf�rick�ho O3 nelze tuto dobu stanovit, jeliko� dosa�en� c�lov�ho imisn�ho limitu je probl�m celorepublikov� nebo i celoevropsk� a z�vis� v�ce na sn�en� emis� ze zdroj� mimo �zem� HMP.

H.4.         Popis opat�en� ke zlep�en� kvality ovzdu�� zam��len�ch v dlouhodob�m �asov�m horizontu

Program obsahuje zejm�na opat�en� kr�tkodob�, st�edn�dob� a opa�en� s pr�b�n�m pln�n�m. Vedle toho je ov�em nutno realizovat opat�en� dlouhodob�ho charakteru, kter� r�mec Programu p�esahuj�. Jedn� se zejm�na o rozs�hl� investice do dopravn� a energetick� infrastruktury.

V oblasti individu�ln� automobilov� dopravy kompletn� dokon�en� kapacitn� komunika�n� s�t�, reprezentovan� dv�ma okruhy a soustavou radi�ln�ch komunikac�. Z hlediska ochrany ovzdu�� je jednozna�nou prioritou dokon�en� kl��ov�ch ��st� Silni�n�ho okruhu kolem Prahy, kter� vytvo�� skute�n� obchvat HMP. Org�ny HMP budou i nad�le d�sledn� po�adovat vybudov�n� okruhu v co nejkrat�� dob� a spole�n� s p��slu�n�mi institucemi �esk� republiky budou hledat nejvhodn�j�� �e�en� pro napln�n� tohoto c�le.

MO a radi�ly pak umo��uj� p�en�st vnitrom�stskou, zdrojovou a c�lovou dopravu na kapacitn� komunikace, kter� jsou sv�m charakterem k tomu ur�eny, a omezit tak dopady individu�ln� dopravy na obytnou z�stavbu. K napln�n� tohoto c�le je nutno dodr�ovat n�sleduj�c� principy:

         p�i p��prav� jednotliv�ch komunikac� volit takov� �e�en�, kter� minimalizuj� dopady jejich provozu na obytnou z�stavbu dot�en�ch ��st� HMP;

         zamezit masivn�mu vyu��v�n� MO a radi�l pro tranzitn� dopravu, jak je tomu v sou�asnosti z d�vodu neexistence okruhu silni�n�ho;

         pomoc� regula�n�ch opat�en� omezovat individu�ln� dopravu na �zem� HMP.

V oblasti hromadn� dopravy je jednozna�nou prioritou pokra�ov�n� kolejov� hromadn� dopravy. Jedn� se zejm�na o nov� trasy metra, ale i tramvajov� trat�, kter� umo��uj� vytvo�it kvalitn� dopravn� napojen� s ni���mi n�klady a v bli���m term�nu. Je nutno maxim�ln� urychlit zejm�na napojen� s�dli�� s velk�m po�tem obyvatel, kter� jsou dosud obsluhov�na pouze autobusovou dopravou; obdobn� v�znam m� i napojen� leti�t� Praha - Ruzyn�. V centru HMP je pak nutno doplnit infrastrukturu tak, aby bylo odleh�eno p�et�en�m p�te�n�m tras�m. Nezbytn�m dlouhodob�m �kolem je pokra�ov�n� �zemn�ho rozvoje p��m�stsk� dopravy a prohlubov�n� integrace jednotliv�ch syst�m� hromadn� dopravy.

V oblasti energetiky je dlouhodob�m �kolem rozvoj syst�mu centr�ln�ho z�sobov�n� teplem ze zdroj� mimo �zem� HMP. V sou�asn� dob� se jedn� p�edev��m o rozvoj soustavy tepeln�ho napaje�e z M�ln�ka. V�hledov� je v�ak ��douc� uva�ovat i o dal��ch zdroj�ch, kter� by umo�nil obdobn� z�sobov�n� teplem i v levob�e�n� ��sti HMP. Rovn� je nutno podporovat dal�� �zemn� rozvoj s�t� zemn�ho plynu do dosud nenapojen�ch lokalit.

D�le je nutno dlouhodob� a trvale podporovat n�sleduj�c� opat�en�:

         v oblasti automobilov� dopravy � roz���en� n�zkoemisn�ch vozidel, rozvoj vyu�it� alternativn�ch pohon� v doprav� a trval� p�esun obyvatel od individu�ln� automobilov� dopravy k jin�m form�m dopravy, a to podporou kvality hromadn� dopravy, vytv��en�m bezkolizn�ch koridor� pro pohyb p��ch a cyklist�, setrvalou preferenc� ostatn�ch forem dopravy na �kor individu�ln� automobilov� dopravy a rovn� soustavnou osv�tou obyvatel;

         v oblasti v�roby a spot�eby energie � posun sm�rem k n�zkoemisn�m nebo bezemisn�m zdroj�m a minimalizace spot�eby energie (vyu�it� potenci�lu �spor),

         v oblasti pr�myslu � modernizace ve�ker�ch technologi� za ��elem minimalizace emis� zne�i��uj�c�ch l�tek.

 

I.              Seznam relevantn�ch dokument� a dal��ch zdroj� informac�

Pr�vn� p�edpisy a mezin�rodn� �mluvy:

         Z�kon �. 86/2002 Sb., o ochran� ovzdu�� a o zm�n� n�kter�ch dal��ch z�kon� (z�kon o ochran� ovzdu��), ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�

         Na��zen� vl�dy �. 597/2006 Sb., o sledov�n� a vyhodnocov�n� kvality ovzdu��

         Na��zen� vl�dy �. 351/2002 Sb., kter�m se stanov� z�vazn� emisn� stropy pro n�kter� l�tky zne�i��uj�c� ovzdu�� a zp�sob p��pravy a prov�d�n� emisn�ch inventur a emisn�ch projekc�, ve zn�n� na��zen� vl�dy �. 417/2003 Sb.

         �mluva EHK/OSN o d�lkov�m p�enosu zne�i��ov�n� ovzdu�� p�ekra�uj�c�m hranice st�t� a navazuj�c� Protokoly

         Protokol k �mluv� o d�lkov�m zne�i��ov�n� ovzdu�� p�ech�zej�c�m hranice st�t� z roku 1979, o omezov�n� acidifikace, eutrofizace a tvorby p��zemn�ho oz�nu (G�teborg, 1999)

 

Podklady pro emisn� a imisn� anal�zu

         M�P: Zpr�va o z�n�ch a aglomerac�ch v �esk� republice, prosinec 2008

         �HM�: Tabel�rn� ro�enky, http://www.chmi.cz/uoco/isko/tab_roc/tab_roc.html

         �HM�: Emisn� bilance podle kraj�, http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html

         �HM�: Oblasti se zhor�enou kvalitou ovzdu��, http://www.chmi.cz/uoco/isko/OZKO/ OZKO.html

         �HM�: �daje datab�ze REZZO 1 � 3

         MHMP: Ro�enka Praha � �ivotn� prost�ed� 2007, http://envis.praha-mesto.cz/ (vkagokvangw5tb3jh2xffsig)/rocenky/Pr07_htm/index.htm

         TSK: Ro�enka dopravy � Praha 2008, http://www.tsk-praha.cz/web/doprava/ udipraha/rocenky/

         �RM: Aktualizace modelov�ho hodnocen� kvality ovzdu�� na �zem� hl. m. Prahy (Aktualizace 2008)

 

Podklady pro n�vrhy opat�en�:

         Pr�vn� p�edpis HMP: na��zen� �. 14/2006 Sb. hl. m. Prahy, kter�m se vyd�v� integrovan� krajsk� program sni�ov�n� emis� a zlep�en� kvality ovzdu�� na �zem� aglomerace Hlavn� m�sto Praha

         MHMP: Opat�en� ke zlep�en� kvality ovzdu�� na �zem� hl. m. Prahy, Praha 2008

 

 

J.             P��loha podle Rozhodnut� Komise 2004/224/ES

 

Formul�� 1: Obecn� informace o pl�nu nebo programu

a.

Referen�n� rok

2007

b.

�lensk� st�t

CZ

c.

Odkaz na dokument pro notifikaci

Integrovan� krajsk� program sni�ov�n� emis� a zlep�en� kvality ovzdu�� na �zem� aglomerace Hlavn� m�sto Praha

d.

Seznam p��padu p�ekro�en� IL

CZ010-1;CZ010-2;CZ010-3;CZ010-4

e.

Instituce odpov�dn� za notifikaci

Magistr�t hl.m. Prahy

f.

Adresa

Mari�nsk� n�m. 2, Praha 1, 110 01

g.

Jm�no kontaktn� osoby

Ing. arch. Jan Winkler

h.

Adresa kontaktn� osoby

Jungmannova 29/35, Praha 1, 110 00

i.

Telefon

420 236 004 246

j.

Fax

 

k.

E-mail

oopsek@cityofprague.cz

l.

Vysv�tluj�c� pozn�mky (jsou-li pot�ebn�)

 

 

Formul�� 2: Popis p�ekro�en� limitn�ch hodnot

a.

K�d p��padu p�ekro�en�

CZ010-1

CZ010-2

CZ010-3

CZ010-4

b.

Zne�i��uj�c� l�tka

NO2

NO2

PM10

PM10

c.

K�d z�ny

CZ010

CZ010

CZ010

CZ010

d.

Jm�no m�sta (m�st) nebo obce (obc�)

Praha 2 -Legerova

Praha 2 -Legerova

Praha 2 - Legerova
 Praha 8 - Karl�n
 Praha 5 - Sm�chov
 Praha 10 - Vr�ovice
 Praha 10-Pr�myslov�
 Praha 9 - Vyso�any
 Praha 5 - Mlyn��ka

Praha 2 -Legerova

e.

Vypl�uje se pouze v p��pad� zne�i��uj�c�ch l�tek SO2, NO2 nebo PM10: mezn� hodnota, p�i kter� byl p�ekro�en souhrn LV+MOT [h/d/a]

H

A

d

a

f.

�rove� koncentrace v referen�n�m roce:

 

 

 

 

 

koncentrace v �g/m3, pou��v�-li se, nebo

 

72

 

46

 

Maxim�ln� osmihodinov� klouzav� pr�m�r CO v mg/m3, pou��v�-li se, nebo

 

 

 

 

 

celkov� po�et p��pad� p�ekro�en� vyj�d�en� ve vztahu k LV+MOT, pou��v�-li se, nebo

83

 

 

 

g.

Vypl�uje se pouze v p��pad�, je-li LV vyj�d�ena jako po�et p�ekro�en� numerick� koncentrace: celkov� po�et p��pad� p�ekro�en� v referen�n�m roce ve vztahu k LV

254

 

41-132

 

h.

�rove� koncentrace v referen�n�m roce vyj�d�en� ve vztahu k ostatn�m LV p��slu�n� zne�i��uj�c� l�tky z hlediska ochrany zdrav�, pokud tato LV existuje:

 

 

 

 

 

koncentrace v �g/m3, pou��v�-li se, nebo

72

 

29-46

 

 

celkov� po�et p��pad� p�ekro�en� ve vztahu k LV, pou��v�-li se

 

254

 

 

i.

Koncentrace pozorovan� v p�edchoz�ch letech, pokud jsou tyto �daje k dispozici a nebyly dosud sd�leny Komisi

 

 

 

 

 

rok a koncentrace v �g/m3, pou��v�-li se, nebo

 

 

 

 

 

rok a maxim�ln� denn� osmihodinov� klouzav� pr�m�r CO v mg/m3, pou��v�-li se, nebo

 

 

 

 

 

rok a celkov� po�et p��pad� p�ekro�en� ve vztahu k LV+MOT nebo LV, pou��v�-li se, nebo

 

 

 

 

j.

Jestli�e bylo p�ekro�en� zji�t�no m��en�m:

 

 

 

 

 

k�d stanice, kde bylo p�ekro�en� pozorov�no

ALEG

ALEG

ALEG
 AKAL
 ASMI
 AVRS
 APRU
 AVYN
 AMLY

ALEG

 

zem�pisn� sou�adnice stanice

50�4'21" s�; 14�25'48" vd

50�4'21" s�; 14�25'48" vd

50�4'21" s�; 14�25'48" vd.
 50�5'38,1" s�; 14�26'31,6" vd.
 50�5'18" s�; 14�23'53" vd.
 50�4'2" s�; 14�26'51" vd.
 50�3'44,5" s�; 14�32'16,3" vd.
 50�6'40" s�; 14�30'10" vd.
 50�4'20,51" s�; 14�23'11,9" vd.

50�4'21" s�; 14�25'48" vd

 

klasifikace stanice

T/U/RC

T/U/RC

T/U/RC
T/U/C
T/U/RC
T/U/R
T/U/IC
T/U/CR
T/U/RC

T/U/RC

k.

Jestli�e bylo p�ekro�en� zji�t�no modelov�m v�po�tem:

 

 

 

 

 

lokalizace oblasti p�ekro�en�

 

 

 

 

 

klasifikace oblasti

 

 

 

 

l.

Odhad plochy oblasti (km2), ve kter� byla v referen�n�m roce �rove� vy��� ne� LV

0,5

40

238

0,5

m.

Odhad d�lky silnice (km), na kter� byla v referen�n�m roce �rove� vy��� ne� LV

1

104

416

1

n.

Odhad celkov�ho po�tu obyvatel, kte�� byli v referen�n�m roce vystaveni �rovni vy��� ne� LV

200

122 200

699 100

200

o.

Vysv�tluj�c� pozn�mky (jsou-li pot�ebn�)

 

 

 

 

 

Formul�� 3: Anal�za p���in p�ekro�en� limitn� hodnoty v referen�n�m roce

a.

K�d p��padu p�ekro�en�

CZ010-1

CZ010-2

CZ010-3

CZ010-4

b.

Odhad region�ln� poza�ov� �rovn�:

 

 

 

 

 

Ro�n� pr�m�rn� koncentrace v μg/m3, pou��v�-li se, nebo

 

24

 

25

 

Maxim�ln� 8-hodinov� klouzav� pr�m�r CO v mg/m3, pou��v�-li se, nebo

 

 

 

 

 

Celkov� po�et p��pad� p�ekro�en� ve vztahu k LV, pou��v�-li se

0

 

23

 

c.

Odhad celkov� poza�ov� �rovn�

 

 

 

 

 

Ro�n� pr�m�rn� koncentrace v μg/m3 , pou��v�-li se, nebo

 

24

 

25

 

Maxim�ln� osmihodinov� klouzav� pr�m�r CO v mg/m3, pou��v�-li se, nebo

 

 

 

 

 

Celkov� po�et p��pad� p�ekro�en� ve vztahu k LV, pou��v�-li se

0

 

23

 

d.

Ozna�en� p��sp�vku m�stn�ch zdroj� k p�ekro�en� mezn� hodnoty:

 

 

 

 

 

Doprava

36 %

48 %

32 %

52 %

 

Pr�mysl, v�etn� v�roby tepla a elektrick� energie

18 %

17 %

1 %

2 %

 

Zem�d�lstv�

 

 

4 %

 

 

Obchod a obytn� oblasti

5 %

9 %

2 %

1 %

 

P��rodn� zdroje

 

 

 

 

 

Ostatn�

 

 

25 %

19 %

e.

Odkaz na emisn� inventuru pou��vanou v anal�ze

Modelov� hodnocen� kvality ovzdu�� na �zem� HMP - Aktualizace 2008, datov� v�stupy: http://www.premis.cz/atlaszp

f.

Ve v�jime�n�ch p��padech: �daje o m�stn�ch klimatick�ch podm�nk�ch

 

 

 

 

g.

Ve v�jime�n�ch p��padech: �daje o m�stn�ch topografick�ch podm�nk�ch

 

 

 

 

h.

Vysv�tluj�c� pozn�mky, jsou-li pot�ebn�

Zb�vaj�c� ��st do 100 % = p�enos zne�i�t�n�
Ostatn� zdroje = neevidovan� plo�n� zdroje pra�nosti a resuspenze prachu z povrchu ploch

 

Formul�� 4: Z�kladn� �rove�

a.

K�d p��padu p�ekro�en�

CZ010-1

CZ010-2

b.

Stru�n� popis sc�n��e emis� pou�it�ho pro z�kladn� anal�zu:

 

 

 

Zdroje p�isp�vaj�c� k region�ln� poza�ov� �rovni

Vzhledem k poloze HMP doch�z� k p�enosu zne�i�t�n� p�edev��m z energetick�ch a pr�myslov�ch zdroj� St�edo�esk�ho kraje. V men�� m��e se projevuje i vliv zdroj� ze vzd�len�j��ch oblast�.

 

Region�ln� zdroje p�isp�vaj�c� k celkov� poza�ov� �rovni, ale ne k region�ln� poza�ov� �rovni

Pod�l jednotliv�ch kategori� zdroj� na celkov� produkci emis� NOx v aglomeraci HMP v roce 2007:
- doprava 65 %
- mal� zdroje (obytn� z�stavba) 5 %
- st�edn�, velk� a zvl�t� velk� zdroje (pr�mysl a energetika) 30 %

Pod�l jednotliv�ch kategori� zdroj� na celkov� produkci emis� NOx v aglomeraci HMP v roce 2007:
- doprava 65 %
- mal� zdroje (obytn� z�stavba) 5 %
- st�edn�, velk� a zvl�t� velk� zdroje (pr�mysl a energetika) 30 %

 

M�stn� zdroje, jsou-li relevantn�

Hlavn�m zdrojem imisn� z�t�e NO2 v t�chto lokalit�ch je automobilov� doprava.

Hlavn�m zdrojem imisn� z�t�e NO2 v t�chto lokalit�ch je automobilov� doprava.

c.

P�edpokl�dan� �rovn� v prvn�m roce, ve kter�m mus� b�t dodr�ena mezn� hodnota

 

 

 

Region�ln� z�kladn� poza�ov� �rove�:

 

 

 

ro�n� pr�m�rn� koncentrace v mg/m3, pou��v�-li se, nebo

 

 

 

maxim�ln� osmihodinov� klouzav� pr�m�r CO v mg/m3, pou��v�-li se, nebo

 

 

 

celkov� po�et p��pad� p�ekro�en� ve vztahu k LV, pou��v�-li se

 

 

 

Celkov� z�kladn� poza�ov� �rove�:

 

 

 

ro�n� pr�m�rn� koncentrace v mg/m3, pou��v�-li se, nebo

 

 

 

maxim�ln� osmihodinov� klouzav� pr�m�r CO v mg/m3, pou��v�-li se, nebo

 

 

 

celkov� po�et p��pad� p�ekro�en� ve vztahu k LV, pou��v�-li se

 

 

 

Z�kladn� �rove� v m�st� p�ekro�en�

 

 

 

ro�n� pr�m�rn� koncentrace v mg/m3, pou��v�-li se, nebo

 

 

 

maxim�ln� osmihodinov� klouzav� pr�m�r CO v mg/m3, pou��v�-li se, nebo

 

 

 

celkov� po�et p��pad� p�ekro�en� ve vztahu k LV, pou��v�-li se

 

 

d.

Je zapot�eb� dal��ch opat�en� nad r�mec t�ch, kter� jsou stanovena st�vaj�c�mi pr�vn�mi p�edpisy, aby bylo zaji�t�no, �e mezn� hodnota bude v p��slu�n� lh�t� dodr�ena? [a/n]

 

 

e.

Vysv�tluj�c� pozn�mky, jsou-li pot�ebn�

 

 

a.

K�d p��padu p�ekro�en�

CZ010-3

CZ010-4

b.

Stru�n� popis sc�n��e emis� pou�it�ho pro z�kladn� anal�zu:

 

 

 

Zdroje p�isp�vaj�c� k region�ln� poza�ov� �rovni

Vzhledem k poloze HMP doch�z� k p�enosu zne�i�t�n� p�edev��m z energetick�ch a pr�myslov�ch zdroj� St�edo�esk�ho kraje. V men�� m��e se projevuje i vliv zdroj� ze vzd�len�j��ch oblast�.

 

Region�ln� zdroje p�isp�vaj�c� k celkov� poza�ov� �rovni, ale ne k region�ln� poza�ov� �rovni

Pod�l jednotliv�ch kategori� zdroj� na celkov� produkci emis� tuh�ch l�tek v aglomeraci HMP v roce 2007:
- doprava 73 %
- mal� zdroje (obytn� z�stavba) 11 %
- st�edn�, velk� a zvl�t� velk� zdroje (pr�mysl a energetika) 16 %

Pod�l jednotliv�ch kategori� zdroj� na celkov� produkci emis� tuh�ch l�tek v aglomeraci HMP v roce 2007:
- doprava 73 %
- mal� zdroje (obytn� z�stavba) 11 %
- st�edn�, velk� a zvl�t� velk� zdroje (pr�mysl a energetika) 16 %

 

M�stn� zdroje, jsou-li relevantn�

Hlavn�m zdrojem imisn� z�t�e suspendovan�ch ��stic PM10 je sekund�rn� pra�nost z dopravy, tj. prach zv��en� z komunikac�.

Hlavn�m zdrojem imisn� z�t�e suspendovan�ch ��stic PM10 je sekund�rn� pra�nost z dopravy, tj. prach zv��en� z komunikac�.

c.

P�edpokl�dan� �rovn� v prvn�m roce, ve kter�m mus� b�t dodr�ena mezn� hodnota

 

 

 

Region�ln� z�kladn� poza�ov� �rove�:

 

 

 

ro�n� pr�m�rn� koncentrace v mg/m3, pou��v�-li se, nebo

 

 

 

maxim�ln� osmihodinov� klouzav� pr�m�r CO v mg/m3 , pou��v�-li se, nebo

 

 

 

celkov� po�et p��pad� p�ekro�en� ve vztahu k LV, pou��v�-li se

 

 

 

Celkov� z�kladn� poza�ov� �rove�:

 

 

 

ro�n� pr�m�rn� koncentrace v mg/m3, pou��v�-li se, nebo

 

 

 

maxim�ln� osmihodinov� klouzav� pr�m�r CO v mg/m3 , pou��v�-li se, nebo

 

 

 

celkov� po�et p��pad� p�ekro�en� ve vztahu k LV, pou��v�-li se

 

 

 

Z�kladn� �rove� v m�st� p�ekro�en�

 

 

 

ro�n� pr�m�rn� koncentrace v mg/m3, pou��v�-li se, nebo

 

 

 

maxim�ln� osmihodinov� klouzav� pr�m�r CO v mg/m3 , pou��v�-li se, nebo

 

 

 

celkov� po�et p��pad� p�ekro�en� ve vztahu k LV, pou��v�-li se

 

 

d.

Je zapot�eb� dal��ch opat�en� nad r�mec t�ch, kter� jsou stanovena st�vaj�c�mi pr�vn�mi p�edpisy, aby bylo zaji�t�no, �e mezn� hodnota bude v p��slu�n� lh�t� dodr�ena? [a/n]

 

 

e.

Vysv�tluj�c� pozn�mky, jsou-li pot�ebn�

 

 

 

Formul�� 5: �daje o opat�en�ch, kter� p�esahuj� r�mec opat�en� po�adovan�ch st�vaj�c�mi pr�vn�mi p�edpisy [2]

a.

K�d p��padu p�ekro�en�

CZ010-1

CZ010-2

b.

K�d(y) opat�en�

CZ010_1.1; CZ010_1.2; CZ010_1.3; CZ010_1.4; CZ010_1.5; CZ010_1.6; CZ010_1.7; CZ010_1.8; CZ010_1.9; CZ010_1.10; CZ010_1.11; CZ010_1.12; CZ010_1.13; CZ010_1.14; CZ010_1.15; CZ010_1.16; CZ010_2.1; CZ010_2.2; CZ010_2.3; CZ010_2.4; CZ010_4.2; CZ010_4.3; CZ010_4.4; CZ010_4.5; CZ010_4.6; CZ010_4.7; CZ010_4.8

CZ010_1.1; CZ010_1.2; CZ010_1.3; CZ010_1.4; CZ010_1.5; CZ010_1.6; CZ010_1.7; CZ010_1.8; CZ010_1.9; CZ010_1.10; CZ010_1.11; CZ010_1.12; CZ010_1.13; CZ010_1.14; CZ010_1.15; CZ010_1.16; CZ010_2.1; CZ010_2.2; CZ010_2.3; CZ010_2.4; CZ010_4.2; CZ010_4.3; CZ010_4.4; CZ010_4.5; CZ010_4.6; CZ010_4.7; CZ010_4.8

c.

Harmonogram prov�d�n�

2010 - 2020

2010 - 2020

d.

Ukazatel(�) pro sledov�n� v�voje

 - rozsah OZKO - hodinov� koncentrace NO2 (km2)
 - po�et obyvatel �ij�c�ch v OZKO

 - rozsah OZKO - ro�n� koncentrace NO2 (km2)
 - po�et obyvatel �ij�c�ch v OZKO

e.

P�id�len� finan�n� prost�edky (roky, ��stka v EUR)

 

 

f.

Odhadovan� celkov� n�klady

5 850 000 000

5 850 000 0000

g.

Odhadovan� �rove� po realizaci Programu

 - rozsah OZKO = 0 km2
 - po�et obyvatel �ij�c�ch v OZKO = 0 obyvatel

 - rozsah OZKO = 0 km2
 - po�et obyvatel �ij�c�ch v OZKO = 0 obyvatel

a.

K�d p��padu p�ekro�en�

CZ010-3

CZ010-4

b.

K�d(y) opat�en�

CZ010_1.1; CZ010_1.2; CZ010_1.3; CZ010_1.4; CZ010_1.5; CZ010_1.6; CZ010_1.7; CZ010_1.8; CZ010_1.9; CZ010_1.10; CZ010_1.11; CZ010_1.12; CZ010_1.13; CZ010_1.14; CZ010_1.15; CZ010_1.16; CZ010_2.1; CZ010_2.2; CZ010_2.3; CZ010_2.4; CZ010_3.1; CZ010_3.2; CZ010_3.3; CZ010_3.4; CZ010_3.5; CZ010_4.2; CZ010_4.3; CZ010_4.4; CZ010_4.5; CZ010_4.6; CZ010_4.7; CZ010_4.8

CZ010_1.1; CZ010_1.2; CZ010_1.3; CZ010_1.4; CZ010_1.5; CZ010_1.6; CZ010_1.7; CZ010_1.8; CZ010_1.9; CZ010_1.10; CZ010_1.11; CZ010_1.12; CZ010_1.13; CZ010_1.14; CZ010_1.15; CZ010_1.16; CZ010_2.1; CZ010_2.2; CZ010_2.3; CZ010_2.4; CZ010_3.1; CZ010_3.2; CZ010_3.3; CZ010_3.4; CZ010_3.5; CZ010_4.2; CZ010_4.3; CZ010_4.4; CZ010_4.5; CZ010_4.6; CZ010_4.7; CZ010_4.8

c.

Harmonogram prov�d�n�

2010 - 2020

2010 - 2020

d.

Ukazatel(�) pro sledov�n� v�voje

 - rozsah OZKO - dvaceti�ty�hodinov� koncentrace PM10 (km2)
 - po�et obyvatel �ij�c�ch v OZKO

 - rozsah OZKO - ro�n� koncentrace PM10 (km2)
 - po�et obyvatel �ij�c�ch v OZKO

e.

P�id�len� finan�n� prost�edky (roky, ��stka v EUR)

 

 

f.

Odhadovan� celkov� n�klady

6 000 000 000

6 000 000 000

g.

Odhadovan� �rove� po realizaci Programu

 - rozsah OZKO = 0 km2
 - po�et obyvatel �ij�c�ch v OZKO = 0 obyvatel

 - rozsah OZKO = 0 km2
 - po�et obyvatel �ij�c�ch v OZKO = 0 obyvatel

h.

Vysv�tluj�c� pozn�mky (jsou-li pot�ebn�)

Odhad n�klad� je proveden pro obdob� 10 let. Pro p�epo�et byl pou�it kurs za obdob� 01-05/2009: 27,3 K�/EUR.

 

 

 

 

Formul�� 7: Souhrn opat�en�

a.

K�d opat�en�

CZ010_1.1

CZ010_1.2

CZ010_1.3

CZ010_1.4

b.

N�zev

V�stavba trat� kolejov� ve�ejn� dopravy osob

Podpora rozvoje syst�mu integrovan� dopravy

Preference vozidel hromadn� dopravy

Zvy�ov�n� atraktivity hromadn� dopravy

c.

Popis

Opat�en� zahrnuje vytvo�en� �zemn�ch a finan�n�ch p�edpoklad� pro realizaci rozvoj pokryt� HMP trat�mi kolejov� hromadn� dopravy a jejich optimalizaci z hlediska ochrany ovzdu��.

Opat�en� je zam��eno na dal�� rozvoj syst�mu     PID, pr�b�nou optimalizaci linkov�ho veden� i j�zdn�ch ��d� a podporu investic do nov�ch tras a zast�vek.

Opat�en� zahrnuje preferenci vozidel hromadn� dopravy na k�i�ovatk�ch, odd�len� tramvajov�ch trat� od automobil�, z�izov�n� vyhrazen�ch pruh� pro autobusy a tak� d�razn�j�� postihov�n� dopravn�ch p�estupk�, kter� vedou k blokov�n� vozidel MHD.

Opat�en� zahrnuje zejm�na obm�nu vozov�ho parku MHD, pr�b�nou modernizaci syst�mu zabezpe�en� metra, zvy�ov�n� bezpe�nosti p�estupn�ch m�st a rozvoj prost�edk� pro informov�n� cestuj�c�ch.

d.

Spr�vn� �rove�, na kter� m��e b�t opat�en� p�ijato

B; C

B; C

B

B

e.

Druh opat�en�

B

B

A;B

B

f.

Je opat�en� regulativn�? [a/n]

n

n

a

n

g.

�asov� r�mec sn�en� koncentrace

C

C

B

C

h.

Dot�en�(�) odv�tv�, kter�(�) je (jsou) zdrojem zne�i�t�n�

A

A

A

A

i.

�zemn� rozsah dot�en�ch zdroj�

A;B;C

A;B;C

A;B;C

A;B;C

j.

Vysv�tluj�c� pozn�mky (jsou-li pot�ebn�)

 

 

 

 

a.

K�d opat�en�

CZ010_1.5

CZ010_1.6

CZ010_1.7

CZ010_1.8

b.

N�zev

V�stavba komunikac� pro automobilovou dopravu

Omezen� vjezdu t�k�ch n�kladn�ch automobil� do ��sti HMP

�asov� organizace z�sobov�n�

Zaveden� m�tn�ho syst�mu

c.

Popis

Opat�en� je zam��eno na maxim�ln� podporu urychlen� dostavby vn�j��ho Pra�sk�ho okruhu, realizaci investic do MO a radi�l a optimalizaci t�chto staveb z hlediska ochrany ovzdu��.

Opat�en� m� omezit po�et pohyb� t�k�ch n�kladn�ch vozidel v �zem� vymezen�ch, hust� zastav�n�ch a p�ev�n� obytn�ch nebo polyfunk�n�ch oblast� vnit�n� ��sti HMP. V r�mci opat�en� prob�hne dal�� pokra�ov�n� a dal�� roz�i�ov�n� dosavadn� regulace.

Opat�en� zahrnuje zaveden� �asov�ho omezen� pro z�sobovac� vozidla v cel�m �ir��m centru HMP, p��padn� i v dal��ch lokalit�ch, kde doch�z� ve zv��en� m��e ke st�et�m z�sobov�n� s vozidly MHD, osobn�mi automobily �i chodci.

V r�mci opat�en� bude vymezeno �zem�, v n�m� budou uplatn�na regulace individu�ln� automobilov� dopravy formou m�tn�ho syst�mu.

d.

Spr�vn� �rove�, na kter� m��e b�t opat�en� p�ijato

B;C

B

B

B

e.

Druh opat�en�

B

B;C

B

D

f.

Je opat�en� regulativn�? [a/n]

n

a

a

a

g.

�asov� r�mec sn�en� koncentrace

B; C

B

B

B; C

h.

Dot�en�(�) odv�tv�, kter�(�) je (jsou) zdrojem zne�i�t�n�

A

A

A

A

i.

�zemn� rozsah dot�en�ch zdroj�

A;B;C

A;B;C

A;B;C

A;B;C

j.

Vysv�tluj�c� pozn�mky (jsou-li pot�ebn�)

 

 

 

 

a.

K�d opat�en�

CZ010_1.9

CZ010_1.10

CZ010_1.11

CZ010_1.12

b.

N�zev

Parkovac� politika v centru HMP        a v lok�ln�ch centrech

Podpora z�chytn�ch parkovi�� P + R

Komplexn� podpora vyu�it� alternativn�ch paliv v automobilov� doprav�

Operativn� kontrola emisn�ch parametr� vozidel

c.

Popis

Opat�en� zahrnuje koordinaci parkovac� politiky, roz���en� ZPS         v oblastech soused�c�ch s centrem HMP      a v lok�ln�ch centrech, informa�n� a nav�d�c� syst�my a d�slednou kontrolu a postihov�n� p�estupk�.

Podpora syst�mu P + R sni�uje po�et radi�ln�ch a diametr�ln�ch j�zd osobn�ch automobil�, jejich pojezdy v centru HMP i n�roky na parkov�n� vozidel. Opat�en� je zam��eno p�edev��m na podchycen� cest obyvatel ka�dodenn� doj�d�j�c�ch do zam�stn�n� osobn�mi automobily.

Opat�en� zahrnuje vytvo�en� dota�n�ho programu na podporu p�echodu automobilist� k alternativn�m n�zkoemisn�m �i bezemisn�m typ�m pohonu, zv�hodn�n� t�chto vozidel v syst�mu placen�ho parkov�n� a informa�n� kampa�.

C�lem opat�en� je do�asn� nebo trvale vylou�it z provozu vozidla, kter� nepln� stanoven� emisn� limity. K tomuto ��elu bude vyu�it syst�m kontrol dodr�ov�n� emisn�ch limit� u jednotliv�ch vozidel na �zem� HMP. Opat�en� zpracov�n� prov�d�c� studie a n�sledn� uplatn�n� emisn�ch kontrol p��mo v dopravn�m provozu.

d.

Spr�vn� �rove�, na kter� m��e b�t opat�en� p�ijato

A; B

B

B

B

e.

Druh opat�en�

A;B;C

A; B

A;B;C

B;C

f.

Je opat�en� regulativn�? [a/n]

 

n

 

n

 

n

 

n

g.

�asov� r�mec sn�en� koncentrace

B

B

B

B

h.

Dot�en�(�) odv�tv�, kter�(�) je (jsou) zdrojem zne�i�t�n�

A

A

A

A

i.

�zemn� rozsah dot�en�ch zdroj�

A;B;C

A;B;C

A;B;C

A;B;C

j.

Vysv�tluj�c� pozn�mky (jsou-li pot�ebn�)

 

 

 

 

a.

K�d opat�en�

CZ010_1.13

CZ010_1.14

CZ010_1.15

CZ010_1.16

b.

N�zev

Omezov�n� emis� z autobus� MHD a dal��ch vozidel HMP

Podpora cyklistick� dopravy

Podpora p�� dopravy

Omezov�n� zdroj� a c�l� automobilov� dopravy

c.

Popis

Opat�en� zahrnuje pou�it� tzv. naftov�ho emulg�tu u st�vaj�c�ch autobus�, postupn� nahrazov�n� vozidel za autobusy spl�uj�c� p��sn� emisn� limity EEV a hybridn� vozidla a v del��m v�hledu p�echod na bezemisn� technologie.

Opat�en� zahrnuje rozvoj syst�mu cyklotras, odstran�n� rizik st�etu cyklist� s automobily, vytvo�en� �lo�n�ch m�st pro j�zdn� kola, roz���en� mo�nosti p�epravy kol ve vozidlech MHD a informa�n� n�stroje.

Opat�en� je zam��eno na koordinaci koncep�n�ho �e�en� p�� dopravy, vytvo�en� syst�mu p��ch tras a koridor�, o�et�en� m�st s v�razn�m rizikem st�etu chodc� s automobily a zamezov�n� vzniku nov�ch bari�r pro p�� pohyb obyvatel.

C�lem opat�en� je formulovat z�sady pro rozvoj �zem� z hlediska ochrany ovzdu�� p�ed nep��zniv�mi dopady vyvolan�mi umis�ov�n�m nov�ch objekt�, kter� jsou v�znamn�m zdrojem a c�lem dopravy.

d.

Spr�vn� �rove�, na kter� m��e b�t opat�en� p�ijato

B

A; B

A; B

A; B

e.

Druh opat�en�

B

B;C

 

B

f.

Je opat�en� regulativn�? [a/n]

n

n

n

a

g.

�asov� r�mec sn�en� koncentrace

B

B; C

B; C

B

h.

Dot�en�(�) odv�tv�, kter�(�) je (jsou) zdrojem zne�i�t�n�

A

A

A

A

i.

�zemn� rozsah dot�en�ch zdroj�

A;B;C

A;B;C

A;B;C

A;B;C

j.

Vysv�tluj�c� pozn�mky (jsou-li pot�ebn�)

 

 

 

 

a.

K�d opat�en�

CZ010_2.1

CZ010_2.2

CZ010_2.3

CZ010_2.4

b.

N�zev

Rozvoj environment�ln� p��zniv� energetick� infrastruktury

Ekologizace energetick�ch zdroj�

Podpora �spor energie a efektivn�j��ho vyu��v�n� energie

Podpora p�em�ny topn�ch syst�m� v dom�cnostech

c.

Popis

V�stavby a rekonstrukce soustav CZT, roz���en� s�t� pro rozvod zemn�ho plynu, pop�. aplikace technologi� na vyu�it� odpadn�ho tepla apod.

Opat�en� zahrnuje rekonstrukce spalovac�ch zdroj� (v�m�na kotl�, plynofikace zdroje, instalace za��zen� pro z�chyt emis� apod.), z�m�ny paliva na zdroj�ch (nap�. p�echod z uhl� na zemn� plyn nebo na biomasu), aplikace nespalovac�ch alternativn�ch zdroj� energie (tepeln� �erpadla, slune�n� kolektory apod.).

Zlep�en� tepeln� technick�ch vlastnost� obvodov�ch konstrukc� budov - zateplen� budov, v�m�ny oken apod., regula�n� a m��ic� technika

Opat�en� zahrnuje pokra�ov�n� dota�n�ho syst�mu na p�em�ny topn�ch syst�m� a jeho podporu informa�n� a poradenskou slu�bou.

d.

Spr�vn� �rove�, na kter� m��e b�t opat�en� p�ijato

A; B

A; B

A; B

B

e.

Druh opat�en�

A; B

A; B

A; B

A;C

f.

Je opat�en� regulativn�? [a/n]

n

n

n

 

n

g.

�asov� r�mec sn�en� koncentrace

B, C

B, C

B, C

B

h.

Dot�en�(�) odv�tv�, kter�(�) je (jsou) zdrojem zne�i�t�n�

B

B; D

B;D

D

i.

�zemn� rozsah dot�en�ch zdroj�

B;C

B;C

B

A;B;C

j.

Vysv�tluj�c� pozn�mky (jsou-li pot�ebn�)

 

 

 

 

a.

K�d opat�en�

CZ010_3.1

CZ010_3.2

CZ010_3.3

CZ010_3.4

b.

N�zev

Omezov�n� pra�nosti z plo�n�ch zdroj�

Omezov�n� pra�nosti ze stavebn� �innosti

Omezov�n� pra�nosti  z dopravy

V�sadby izola�n� zelen� s protipra�nou funkc�

c.

Popis

Opat�en� je zam��eno na aplikaci technick�ch a organiza�n�ch opat�en� pro charakteristick� zdroje pra�nosti: beton�rny, cement�rny, obalovny, t�ebn� plochy, deponie a recyklace stavebn� suti a zeminy, sklady p�sku a �t�rku, skl�dky odpadu apod.

V kooperaci se stavebn�mi ��ady bude p�istoupeno k d�razn�j��mu vym�h�n� realizace opat�en� ke sn�en� pra�nosti ze staveni�� a stavebn� dopravy. Sou��st� opat�en� je osv�tov� �innost ve sm�ru ke stavebn�m ��ad�m.

Opat�en� zahrnuje �pravu rozsahu, �etnosti a zp�sob� �i�t�n� ulic v n�vaznosti na imisn� situaci, a to u strojn�ho �i�t�n� i blokov�ch �dr�eb, vytvo�en� kontroln�ho syst�mu a z�sady pro rekonstrukce komunikac�.

Opat�en� je zam��eno na v�sadby p�s� izola�n� zelen� v m�stech p�ibl�en� kapacitn�ch komunikac� k obytn� z�stavb�.

d.

Spr�vn� �rove�, na kter� m��e b�t opat�en� p�ijato

A; B

A;B

A; B

A; B

e.

Druh opat�en�

B

C;D

B

B

f.

Je opat�en� regulativn�? [a/n]

n

a

n

n

g.

�asov� r�mec sn�en� koncentrace

B

A; E

B

B;C

h.

Dot�en�(�) odv�tv�, kter�(�) je (jsou) zdrojem zne�i�t�n�

D;E

A

A

A; B

i.

�zemn� rozsah dot�en�ch zdroj�

A;B;C

A;B;C

A;B;C

B;C

j.

Vysv�tluj�c� pozn�mky (jsou-li pot�ebn�)

 

 

 

 

a.

K�d opat�en�

CZ010_3.5

CZ010_4.2

CZ010_4.3

CZ010_4.4

b.

N�zev

Omezov�n� pra�nosti v�sadbami zelen� v obytn� z�stavb� a jej�m okol�

�zemn� pl�nov�n�

Vymezen� n�zkoemisn�ch z�n

Aplikace preventivn�ch spr�vn�ch n�stroj� ochrany ovzdu��

c.

Popis

Opat�en� zahrnuje v�sadby v urbanizovan�m prostoru HMP, v�sadby na ploch�ch orn� p�dy a �pravy syst�mu n�hradn�ch v�sadeb za odstran�nou zele�.

V r�mci tohoto opat�en� jsou stanoveny z�sady, kter� je nutno uplat�ovat p�i �e�en� rozvoje �zem� v r�mci p��pravy aktualizovan�ho �P HMP i d�l��ch �PD.

C�lem opat�en� je formulovat z�sady pro vymezen� n�zkoemisn�ch z�n, kter� by vedly ke sni�ov�n� imisn� z�t�e ve vymezen� oblasti.

Opat�en� je zam��eno na rozhodov�n� ve�ejn� spr�vy (EIA, �zemn� rozhodov�n�, stavebn� ��zen�, koncepce) za ��elem dosa�en� d�razn�j��ho prom�tnut� z�jm� ochrany ovzdu�� do b�n� rozhodovac� praxe.

d.

Spr�vn� �rove�, na kter� m��e b�t opat�en� p�ijato

A; B

A; B

B

A; B

e.

Druh opat�en�

B

B;C

B;C

B;C

f.

Je opat�en� regulativn�? [a/n]

n

n

a

a

g.

�asov� r�mec sn�en� koncentrace

B

B

B

B

h.

Dot�en�(�) odv�tv�, kter�(�) je (jsou) zdrojem zne�i�t�n�

D;E

A;B;C;D;E

A;B;C;D;E

A;B;C;D;E

i.

�zemn� rozsah dot�en�ch zdroj�

A;B;C

A;B;C

A;B;C

A;B;C

j.

Vysv�tluj�c� pozn�mky (jsou-li pot�ebn�)

 

 

 

 

a.

K�d opat�en�

CZ010_4.5

CZ010_4.6

CZ010_4.7

CZ010_4.8

b.

N�zev

Zad�v�n� ve�ejn�ch zak�zek

Informov�n� a osv�ta ve�ejnosti

Informa�n� podpora ve�ejn� spr�vy

Podpora lok�ln�ch aktivit ke zlep�en� kvality ovzdu��

c.

Popis

Stanoven� podm�nek ochrany ovzdu��, jejich� spln�n� bude nezbytn� pro z�sk�n� ve�ejn� zak�zky od HMP, M� a organizac� ��zen�ch HMP.

Opat�en� zahrnuje prov�d�n� informa�n�ch kampan� za ��elem zm�nit chov�n� a postoje ve�ejnosti (vyu��v�n� hromadn� dopravy, spalov�n� pevn�ch paliv a domovn�ho odpadu, vyu��v�n� vodou �editeln�ch barev, alternativn� pohony v doprav�, omezov�n� pra�nosti ze staveb) .

Opat�en� zahrnuje sb�r dat o zdroj�ch zne�i��ov�n� ovzdu��, monitoring a modelov�n� kvality ovzdu��. D�le je zam��eno na zv��en� informovanosti zam�stnanc� ve�ejn� spr�vy v ot�zk�ch souvisej�c�ch s ochranou ovzdu�� � ekologizace vyt�p�n�, rozvoj syst�m� ve�ejn� dopravy, omezov�n� pra�nosti atd.

Opat�en� zahrnuje podporu a asistenci p�i p��prav� projekt�, sou�innost p�i pod�v�n� ��dost� o dotace z fond� EU �i z n�rodn�ch fond�, p��padn� podporu implementa�n�ch n�klad� a spolufinancov�n� projekt�.

d.

Spr�vn� �rove�, na kter� m��e b�t opat�en� p�ijato

A; B

A; B

A; B

B

e.

Druh opat�en�

A

C

C

A; D

f.

Je opat�en� regulativn�? [a/n]

a

n

n

n

g.

�asov� r�mec sn�en� koncentrace

B

B

B, C

B, C

h.

Dot�en�(�) odv�tv�, kter�(�) je (jsou) zdrojem zne�i�t�n�

A;D;E

A;B;D

A;B; C; D;E

A;B; C; D;E

i.

�zemn� rozsah dot�en�ch zdroj�

A;B;C

A;B;C

B;C

A; B;C

j.

Vysv�tluj�c� pozn�mky (jsou-li pot�ebn�)

 

 

 

 

K.           Programov� dodatek

K.1.         Orientace � c�le a priority

K.1.1.         Glob�ln� c�l a specifick� c�le

Glob�ln�m c�lem je zajistit na cel�m �zem� HMP kvalitu ovzdu�� spl�uj�c� z�konem o ochran� ovzdu�� stanoven� po�adavky (imisn� limity a c�lov� imisn� limity) a p�isp�t k dodr�en� z�vazk�, kter� �esk� republika p�ijala v oblasti omezov�n� emis� zne�i��uj�c�ch l�tek do ovzdu�� (n�rodn� emisn� stropy).

Konkr�tn� c�le Programu jsou:

         sn�it imisn� z�t� zne�i��uj�c�mi l�tkami pod �rove� stanovenou platn�mi imisn�mi limity a c�lov�mi imisn�mi limity � plat� pro suspendovan� ��stice PM10, NO2, B(a)P a As; �asov� nal�havost kr�tkodob� a� st�edn�dob�;

         trval�m sni�ov�n�m emis� prekurzor� troposf�rick�ho O3 (VOC, NOx) dos�hnout sn�en� imisn� z�t�e O3 pod �rove� c�lov�ho imisn�ho limitu; �asov� nal�havost st�edn�dob�;

         sn�it emise VOC pod �rove� doporu�en� hodnoty krajsk�ho emisn�ho stropu; �asov� nal�havost kr�tkodob� a� st�edn�dob�;

         udr�et podlimitn� imisn� z�t� v lokalit�ch, kde nedoch�z� k p�ekra�ov�n� imisn�ch limit� a c�lov�ch imisn�ch limit�; �asov� nal�havost dlouhodob�;

         udr�et emise oxidu si�i�it�ho, NOx a NH3 pod �rovn� doporu�en�ch hodnot krajsk�ch emisn�ch strop�; �asov� nal�havost dlouhodob�.

 

K.1.2.         Priority

K.1.2.1.       Celkov� priority programu a skupiny opat�en�

Kapitola F.1. Programu obsahuje �daje o prioritn�ch zne�i��uj�c�ch l�tk�ch a zdroj�ch zne�i��ov�n�, na kter� je nutno se zam��it p�i realizaci opat�en� ke zlep�en� kvality ovzdu��. Kapitola B.5.2. Programu obsahuje �zemn� vymezen� prioritn�ch oblast�.

K t�mto priorit�m se pak v�� jednotliv� opat�en� ke sn�en� produkce emis� a imisn� z�t�e na �zem� HMP. Opat�en� jsou rozd�lena do 4 skupin, p�i�em� 3 skupiny jsou vzta�eny p��mo k vytipovan�m skupin�m zdroj� zne�i��ov�n� a �tvrt� je pr��ezov�ho charakteru:

1. Opat�en� ke sn�en� emisn� a imisn� z�t�e z automobilov� dopravy � maj� z�sadn� v�znam vzhledem k pod�lu dopravy na celkov�ch emis�ch zejm�na u ��stic PM10 a NOx, v�znamn� se pod�lej� na emis�ch VOC.

2. Opat�en� ke sn�en� emis� z vyt�p�n� obytn� z�stavby � dot�kaj� se zejm�na lok�ln�ho vyt�p�n� (REZZO 3), v �ir��m kontextu v�ak v�ech typ� energetick�ch zdroj�. Maj� v�znam zejm�na ve vztahu k imisn� z�t�i B(a)P a As.

3. Opat�en� k omezov�n� pra�nosti � maj� za ��el sn�en� imisn� z�t�e ��stic PM10 poch�zej�c� ze sekund�rn� pra�nosti.

4. Celoplo�n� pr��ezov� opat�en� � zahrnuj� aktivity sm��uj�c� k plo�n�mu sn�en� emis� VOC, pr��ezov� preventivn� opat�en� (�zemn� pl�nov�n�, �zemn� rozhodov�n�) a podp�rn� aktivity k sn�en� emis� v�ech l�tek (informov�n� a osv�ta, ve�ejn� zak�zky, podpora lok�ln�ch aktivit).

V n�sleduj�c� tabulce je pak uveden vztah jednotliv�ch skupin opat�en� k prioritn�m zne�i��uj�c�m l�tk�m.

Tab. K.1. Vazba navrhovan�ch opat�en� k prioritn�m zne�i��uj�c�m l�tk�m

Skupina opat�en�

suspendovan� ��stice PM10

NOx, NO2

B(a)P

As

VOC

NH3

1. Opat�en� ke sn�en� emisn� a imisn� z�t�e z automobilov� dopravy

+++

+++

+

++

+++

2. Opat�en� ke sn�en� emis� z vyt�p�n� obytn� z�stavby

++

+

+++

+++

+

3. Opat�en� k omezov�n� pra�nosti

+++

4.Celoplo�n� pr��ezov� opat�en�

++

++

++

++

+++

++

+++ nejsiln�j�� vazba, ++ st�edn� siln� vazba, + m�rn� vazba, � bez vazby

K.2.         Popis jednotliv�ch opat�en� a �kol�

K.2.1.         Skupina 1. Opat�en� ke sn�en� emisn� a imisn� z�t�e z automobilov� dopravy

K.2.1.1.       V�stavba trat� kolejov� ve�ejn� dopravy osob

Z�kladn�m p�edpokladem pro �nosn� �e�en� dopravn� situace na �zem� HMP (a t�m i pro spln�n� c�l� v ochran� ovzdu��) je funk�n� syst�m ve�ejn� dopravy osob. P�irozenou podm�nkou fungov�n� tohoto syst�mu je dostate�n� prostorov� pokryt� HMP kvalitn�m a kapacitn�m dopravn�m spojen�m. Tuto podm�nku nejl�pe spl�uj� trat� kolejov� hromadn� dopravy, stavebn� odd�len� od automobilov�ho provozu, tj. metro, �eleznice a modern� tramvajov� trat�.

V sou�asn� dob� je HMP pokryta s�t�mi kolejov� hromadn� dopravy pouze ��ste�n� a jej� plo�n� rozvoj je nezbytn�. Je nepochybn�, �e z�kladem s�t� hromadn� dopravy na �zem� HMP je metro, kter� umo��uje rychlou p�epravu velk�ho po�tu cestuj�c�ch v rozs�hl�m �zem�. Jeho v�stavba je v�ak sou�asn� nejv�ce finan�n� a �asov� n�ro�n�. Organizaci investi�n�ch akc� je proto nutno optimalizovat tak, aby nedo�lo k realizaci pouze jedn� investice p�i sou�asn�m pozastaven� ostatn�ch prac� na dobu mnoha let. Sou�asn� je nutno vyslovit po�adavek, aby v r�mci t�to optimalizace bylo p�ihl�eno i k po�adavk�m ochrany ovzdu��. Z tohoto hlediska pak lze v�znamn� potenci�l zlep�en� kvality ovzdu�� spat�ovat v investic�ch, kter� umo�n�:

         odleh�it p�et�en� MHD v centru HMP, a t�m zv��it komfort cestov�n� ve�ejnou dopravou;

         nahradit nejv�ce vyt�en� autobusov� spoje stavebn� odd�lenou kolejovou dopravou, a t�m jednak zv��it komfort cestov�n�, jednak odstranit autobusy jako zdroj emis�;

         sn�it objem individu�ln� automobilov� dopravy na radi�ln�ch komunikac�ch, sm��uj�c�ch do oblast� s p�ekro�en�m imisn�ch limit�, ve vazb� na nav��en� kapacit parkovi�� P + R;

         vytvo�it nov� p�estupn� mo�nosti v m�stech hlavn�ch p�epravn�ch tras (a� ji� individu�ln� �i hromadn� dopravy).

Z hlediska investic v p�sobnosti HMP se jedn� zejm�na o:

         v�stavbu metra do ji�n� ��sti HMP (Kr� � P�snice),

         vybudov�n� kapacitn�ho kolejov�ho napojen� leti�t� Praha � Ruzyn�,

         pos�len� kapacity linek metra a tramvaj� v centru HMP, zkvalitn�n� p�epravy v centru HMP;

         napojen� v�ech v�znamn�ch s�deln�ch celk� mimo centrum HMP na kolejovou hromadnou dopravu,

         vybudov�n� tangenci�ln�ch tras tramvaj� pro odleh�en� centra HMP,

         budov�n� p�estupn�ch uzl� na �elezni�n�ch tras�ch v m�stech p�ibl�en� ke stanic�m metra a tramvajov�m trat�m.

 


V r�mci p��pravy nov�ho �P vytvo�it �zemn� p�edpoklady pro v�razn� rozvoj kolejov� ve�ejn� dopravy

Zajist�: �RM

�asov� r�mec: v r�mci p��pravy nov�ho �P HMP

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

 

Zajistit finan�n� r�mec pro v�razn� rozvoj syst�mu kolejov� ve�ejn� dopravy ji� ve st�edn�dob�m �asov�m horizontu

Zajist�: org�ny HMP ve spolupr�ci s OMI a DP

�asov� r�mec: bezprost�edn�

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� des�tky mld. K�

 

V r�mci organiza�n� a projektov� p��pravy investi�n�ch akc� zohlednit jejich potenci�l ke zlep�en� kvality ovzdu��

Zajist�: OMI

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

 

K.2.1.2.       Podpora rozvoje syst�mu integrovan� dopravy

D�le�it�m n�strojem pro sni�ov�n� objemu individu�ln� automobilov� dopravy na �zem� HMP je syst�m PID. Jeho v�znam podstatn� naroste postupn�m stup�ov�n�m regulace automobilov� dopravy v HMP (ZPS, m�tn� z�ny, omezen� vjezdu apod.). Spolu s touto regulac� je nutno nab�dnout pro cesty do HMP kvalitn� a dostate�n� kapacitn� alternativu ve form� ve�ejn� dopravy osob.

Syst�m PID existuje od roku 1993. V sou�asn� dob� pokr�v� �zem� do vzd�lenosti cca 20 � 35 km od hranice HMP, p�i�em� se vyzna�uje zna�nou hustotou linkov� s�t�, pom�rn� vysokou �etnost� spoj� a p�edev��m dobrou �asovou, prostorovou i tarifn� prov�zanosti jednotliv�ch spoj� v integrovan�m syst�mu.

Vzhledem k tomu, �e syst�m PID v sou�asnosti funguje a nad�le se rozv�j�, je tedy ��elem tohoto opat�en� p�edev��m podpora dal��ho rozvoje syst�mu.V�znamn� potenci�l rozvoje syst�mu existuje zejm�na u �elezni�n� dopravy. Jej� zapojen� dosud nen� dosta�uj�c�, co� je p�irozen� d�no infrastrukturn�mi omezen�mi. Vybudovan� �Nov� spojen� a rekonstrukce dal��ch �elezni�n�ch trat� v�ak umo��uj� roli �eleznice v syst�mu PID z�sadn� pos�lit.

Do budoucna se tak p�edpokl�d� realizace �ady aktivit, jejich� c�lem je vytvo�it z �elezni�n� dopravy jeden z p�te�n�ch syst�mu PID:

         zaveden� taktov�ho j�zdn�ho ��du na �eleznici V HMP i v navazuj�c�m regionu,

         vybudov�n� nov�ch �elezni�n�ch zast�vek na st�vaj�c�ch trat�ch v m�stech n�vaznosti na trasy tramvaj� a stanice metra,

         vybudov�n� nov�ch �sek� �elezni�n�ch trat� a modernizace trat� st�vaj�c�ch,

         vyu�it� �sek� trat� slou��c�ch v sou�asnosti pouze n�kladn� doprav� pro ��ely PID,

         rekonstrukce n�dra�� (projekt �esk�ch drah, a. s., ��iv� n�dra��),

         posilov�n� zabezpe�en� �elezni�n�ch trat� a stanic za ��elem zv��en� jejich propustnosti,

         obm�na vozov�ho parku �elezni�n�ch vozidel,

         zv��en� �etnosti �elezni�n�ch spoj� v n�vaznosti na posilov�n� kapacit jednotliv�ch tras a podle v�voje popt�vky po �elezni�n� doprav�,

V oblasti p��m�stsk�ch autobusov�ch linek pak bude doch�zet k pr�b�n� optimalizaci linkov�ho veden� i j�zdn�ch ��d�, prov��uje se i koncept tzv. p�te�n�ch autobusov�ch linek a jejich nav�z�n� na �eleznici.

 

V r�mci p��pravy nov�ho �P vytvo�it �zemn� p�edpoklady pro rozvoj PID

Zajist�: �RM

�asov� r�mec: v r�mci p��pravy nov�ho �P HMP

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

 

Zajistit maxim�ln� odbornou a organiza�n� podporu p��pravy investic do �elezni�n� dopravy na �zem� HMP

Zajist�: DOP, ROPID, �RM

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: pro p��pravn� pr�ce (studie apod.) se p�edpokl�daj� v�daje na �rovni ��dov� mil. K�

 

Zaji��ovat pr�b�nou optimalizaci linkov�ho veden� i j�zdn�ch ��d� PID

 Zajist�: ROPID

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

K.2.1.3.       Preference vozidel hromadn� dopravy

Preference vozidel MHD na k�i�ovatk�ch a komunikac�ch

Syst�m preferenc� vozidel MHD je velmi v�znamn�m n�strojem pro zvy�ov�n� cestovn� rychlosti povrchov� dopravy. N�zk� rychlost a riziko zablokov�n� vozidla v kongesci pat�� p�itom mezi hlavn� d�vody nevyu��v�n� hromadn� dopravy ze strany obyvatel. Nejv�t�� probl�my se t�kaj� p�edev��m zat�en�ch komunikac� um�st�n�ch v hust� z�stavb� �ir��ho centra HMP. V t�chto oblastech ji� nen� v�t�inou ani technicky mo�n� zv��en� kapacity komunikac� pro uspokojen� popt�vky automobilov� dopravy. Je proto nutn� podporovat hromadnou dopravu na �kor dopravy individu�ln�.

Nejv�ce roz���ena je v sou�asnosti preference tramvaj� na k�i�ovatk�ch. Do budoucna by m�lo b�t c�lem zaveden� tohoto syst�mu na v�echny k�i�ovatky, kde tomu nebr�n� bezpe�nostn� nebo technick� parametry. Pro preferenci tramvaj� na komunikac�ch je vhodn�m opat�en�m odd�len� tramvajov� trat� od soub�n� komunikace pro motoristy, a to bu� jej�m vyv��en�m, nebo vymezen�m pomoc� pod�ln�ch prah�. T�mto zp�sobem lze ��inn� zabr�nit vj�d�n� automobil� do prostoru trati a blokov�n� j�zdy tramvaj�.

Preference autobus� na komunikac�ch je zaji��ov�na pomoc� vyhrazen�ch pruh�. V posledn�m obdob� (zejm�na v roce 2009) se poda�ilo realizovat �adu vyhrazen�ch j�zdn�ch pruh�, kter� slou�� autobus�m MHD, cyklist�m a za ur�it�ch podm�nek tak� vozidl�m taxislu�by, a to i na v�znamn�ch a zat�en�ch v�cepruhov�ch m�stsk�ch komunikac�ch, kde dosud preference tzv. �m�kk�ch forem dopravy� na �kor individu�ln� automobilov� dopravy citeln� chyb�la. Tento v�znamn� posun v p��stupu k organizaci dopravy je nutn� zachovat i v dal��m obdob�. Prioritou z hlediska ochrany ovzdu�� jsou zejm�na sb�rn� komunikace napojuj�c� velk� s�dli�t�, kde se po�ty autobus� pohybuj� na �rovni 1 000 a� 2 000 za den. Obdobn� prov��en� bude tak� provedeno bezprost�edn� po zprovozn�n� jednotliv�ch �sek� kapacitn�ch komunikac� (Silni�n� okruh kolem Prahy, MO), kdy dojde k ur�it�mu uvoln�n� dopravy na st�vaj�c�ch komunikac�ch.

Sou�asn� je nezbytn� d�le roz�i�ovat st�vaj�c� syst�m dynamick� preference autobus� na k�i�ovatk�ch, tak aby byly postupn� t�mto syst�mem pokryty v�echny k�i�ovatky, kde doch�z� k v�znamn�mu zdr�en� autobus� MHD v dopravn�m provozu.

V��e uveden� formy preference jsou ji� na �zem� HMP dlouhodob� realizov�ny. ��elem tohoto opat�en� je tedy p�edev��m podpora a urychlen� jejich postup� tak, aby bylo ve st�edn�dob�m horizontu cca 5 let dosa�eno n�sleduj�c�ch c�l�:

1.    preference tramvaj� na v�ech k�i�ovatk�ch, kde tomu nebr�n� bezpe�nostn� nebo technick� parametry;

2.    stavebn� odd�len� v�ech tramvajov�ch trat�, kde doch�z� k opakovan�mu blokov�n� tramvaje automobily vj�d�j�c�mi do prostoru trat�;

3.    dopln�n� vyhrazen�ch pruh� pro autobusy u �sek� s nejvy���mi po�ty autobus�, pokud je to mo�n� s ohledem na udr�en� nezbytn� propustnosti komunikac�;

4.    osazen� dynamick� preference autobus� na v�ech k�i�ovatk�ch, kde doch�z� k v�znamn�mu zdr�en� vozidel MHD.

Pr�b�n� pak bude zaji�t�no roz�i�ov�n� preference podle aktu�ln�ch mo�nost�, co� se t�k� nap��klad z�izov�n� vyhrazen�ch pruh� pro autobusy po zprovozn�n� nov�ch kapacitn�ch komunikac� pro individu�ln� automobilovou dopravu.

Roz���it preferenci vozidel MHD na k�i�ovatk�ch a komunikac�ch

Zajist�: DOP, DP

�asov� r�mec: do 5 let od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: 200 � 300 mil. K�

Zamezen� blokov�n� vozidel hromadn� dopravy

C�lem tohoto �kolu je zamezit blokov�n� vozidel hromadn� dopravy z d�vodu poru�ov�n� dopravn�ch p�edpis� �idi�i automobil�. Jedn� se zejm�na o:

         j�zdu po tramvajov�m t�lese s jeho n�sledn�m zablokov�n�m p�ed k�i�ovatkami,

         parkov�n� na jednopruhov�ch vozovk�ch pod�l tramvajov�ch trat�, kdy zaj�d�n� a vyj�d�n� z parkovac�ho m�sta zablokuje tramvajov� provoz;

         parkov�n� vozidel v �ad�c�ch pruz�ch k�i�ovatek a v prostoru k�i�ovatek,

         parkov�n� vozidel v bl�zkosti a prostoru zast�vek,

         vj�d�n� do k�i�ovatek, kter� jsou ji� zapln�n�;

         nerespektov�n� vyhrazen�ch pruh� pro autobusy.

V r�mci tohoto opat�en� proto bude zaji�t�no pos�len� kontroln� �innosti a postihov�n� zejm�na u v��e uveden�ch p�estupk�, a to zejm�na pravideln�m st�l�m dohledem MP           na vytipovan�ch kritick�ch m�stech a v �asov�ch obdob�ch dne nebo t�dne, kdy jsou v konkr�tn� lokalit� p�estupky opakovan� pozorov�ny. Sou�asn� dojde k zp��sn�n� sankc�, v�etn� vyu��v�n� odtah� vozidel blokuj�c�ch provoz. C�lem je sn�it v�skyt uveden�ch situac�, a t�m dos�hnout uvoln�n� prostoru pro vozidla povrchov� dopravy. Sou�asn� bude zaji�t�no informov�n� �idi�� o p��sn�j��m p��stupu MP tak, aby byl pozitivn� efekt (uvoln�n� prostoru pro hromadnou dopravu) co nejv�ce urychlen a podpo�en.

 

Zajistit intenzivn� kontroly p�estupk� blokuj�c�ch provoz hromadn� dopravy, zp��sn�n� sankc� a informov�n� �idi��

Zajist�: MP

�asov� r�mec: pr�b�n� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se v�razn� nav��en� n�klad�, podstatn� ��st v�daj� bude kryta z v�nos� pokut

 

K.2.1.4.       Zvy�ov�n� atraktivity hromadn� dopravy

Jednou z rozhoduj�c�ch podm�nek zlep�en� kvality ovzdu�� je udr�en� (�i sp�e postupn� nav��en�) pod�lu ve�ejn� hromadn� dopravy na p�eprav� osob. Z tohoto d�vodu je nezbytn� trvale podporovat opat�en� pro r�st konkurenceschopnosti hromadn� dopravy v��i doprav� individu�ln�. Rozhoduj�c�mi krit�rii atraktivity hromadn� dopravy jsou �as, cena, pohodl�, spolehlivost a bezpe�nost.

Vedle dal��ho rozvoje syst�mu PID, budov�n� nov�ch tras a zvy�ov�n� cestovn� rychlosti preferenc� MHD na komunika�n� s�ti HMP (samostatn� opat�en�) je rovn� nutno realizovat kroky vedouc� ke zvy�ov�n� pocitu bezpe�nosti a komfortu cestuj�c�ch. Jedn� se zejm�na o pravidelnou obm�nu vozov�ho parku, vybaven� zast�vek a stanic MHD a odstran�n� kolizn�ch situac� na p�estupn�ch m�stech.

Obm�na vozov�ho parku MHD

V�znamnou skute�nost�, kter� zna�n� p�isp�v� k preferenci individu�ln� automobilov� dopravy, je podstatn� vy��� pocit pohody j�zdy v porovn�n� s dopravou hromadnou. Pro zv��en� atraktivity MHD je tak zapot�eb� zajistit postupnou obm�nu vozidel MHD za vozidla co nejv�ce spl�uj�c� n�roky cestuj�c�ch. Jedn� se zejm�na o bezbari�rovost, udr�en� optim�ln�ho vnit�n�ho klimatu, dostate�n�ho prov�tr�v�n�, vhodn�ho rozvr�en� m�st, plynulosti j�zdy, n�zkou hlu�nost atd.

Je z�ejm�, �e obm�na vozov�ho parku je vzhledem k investi�n� n�ro�nosti �kolem s postupnou realizac�, je v�ak nutno jednak udr�et jej� tempo tak, aby v provozu nebyly vozy zastaral� a ve zhor�en�m technick�m stavu, jednak p�i v�b�ru dodavatele vozidel p�ihl�et i k nab�dnut�mu komfortu p�epravy. V p��pad� metra je nutno zam��it se tak� na vybaven� pou��van�ch souprav modern�m zabezpe�ovac�m za��zen�m (viz n�e).

 

Zajistit finan�n� r�mec pro pokra�ov�n� pr�b�n� obm�ny vozov�ho parku MHD

Zajist�: org�ny HMP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: v�daje lze odhadovat ve v��i 2 � 4 mld. K� ro�n�

 

P�i v�b�ru dodavatele vozidel MHD uplatnit mj. i hodnot�c� krit�rium komfortu p�epravy

Zajist�: DP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

 

P�i v�b�ru dopravc� v syst�mu PID uplatnit mj. i hodnot�c� krit�rium nab�dnut�ho komfortu p�epravy

Zajist�: ROPID

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

Pr�b�n� modernizace syst�mu zabezpe�en� metra

V p��pad� metra je nutno zam��it se tak� na technick� parametry st�vaj�c�ch trat� a pou��van�ch souprav. V p��pad�, �e syst�m metra bude vybaven modern�m zabezpe�ovac�m za��zen�m a modern� a bezpe�n� budou tak� soupravy voz�, je mo�n� doc�lit zkr�cen� interval� mezi pr�jezdy jednotliv�ch souprav a� do hodnot projektovan� propustnosti (p�edev��m v dob� dopravn� �pi�ky), a t�m zv��it p�epravn� kapacitu.

V�sledkem bude jednak zkr�cen� doby p�epravy, ale p�edev��m sn�en� po�tu cestuj�c�ch v jednotliv�ch vozech ve �pi�ce, co� bude jednozna�n� vn�m�no jako zv��en� komfortu p�epravy. Pr�v� vysok� obsazenost voz� metra p�edev��m v rann� �pi�ce (p�i cest� do zam�stn�n�) pat�� mezi �asto uv�d�n� faktory preference osobn�ho automobilu.

 

Pr�b�n� modernizovat zabezpe�ovac� za��zen� metra za ��elem zv��en� jeho p�epravn� kapacity

Zajist�: org�ny HMP a DP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: celkov� v�daje lze odhadovat ve v��i stovek mil. a� jednotek mld. K�

Zv��en� bezpe�nosti p�estupn�ch m�st

Zaji�t�n� bezpe�nosti p�i p�estupu z jednoho spoje na druh� tak� pat�� k prvk�m, kter� mohou v�raznou m�rou ovlivnit atraktivitu hromadn� dopravy. Za kolizn� jsou p�itom pova�ov�na v�echna m�sta, kde je cestuj�c� p�i p�estupu nucen vstoupit do dr�hy automobilov� doprav�. Tato m�sta je nutno o�et�it pomoc� vhodn�ch technick�ch prost�edk�. Jedn� se zejm�na o:

         instalace p�echodu pro chodce vybaven�ho sv�telnou signalizac� nebo ochrann�mi prvky,

         omezen� provozu automobil� � sn�en� po�tu j�zdn�ch pruh�, zpomalovac� pr�h, omezen� rychlosti;

         slou�en� zast�vek autobus� a tramvaj� (odstran�n� nutnosti p�ech�zet do jin� zast�vky), nap�. spolu s prodlou�en�m n�stupn�ho ostr�vku;

         �pravy n�stupn�ch prostor� zast�vek,

         zaji�t�n� bezbari�rovosti a opat�en� pro zv��en� bezpe�nosti slabozrak�ch a nevidom�ch osob.

Lze konstatovat, �e v mnoha p��padech ji� byly v minulosti obdobn� z�sahy provedeny, jedn� se tedy o o�et�en� zb�vaj�c�ch lokalit.

 

Odstranit dosud existuj�c�ch kolizn� situace na p�estupn�ch m�stech

Zajist�: DP, TSK

�asov� r�mec: do 4 let od p�ijet� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: celkov� v�daje lze odhadovat ��dov� na �rovni stovek mil. K�

Informov�n� cestuj�c�ch

St�vaj�c� syst�m informov�n� o hromadn� doprav� je v HMP na dobr� �rovni. Pro jeho dal�� rozvoj lze doporu�it:

         instalaci v�t��ho po�tu po��ta�ov�ch termin�l� pro vyhled�n� spojen�,

         um�st�n� p�ehledn�ch map linek hromadn� dopravy na v�ech zast�vk�ch i ve vozech MHD,

         instalace panel� pro informov�n� o skute�n�ch �asech p��jezd� vozidel,

         rozvoj aplikac� pro mobiln� telefony.

 

Rozvoj prost�edk� pro informov�n� cestuj�c�ch

Zajist�: DP, TSK

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: celkov� v�daje lze odhadovat ��dov� na �rovni des�tek mil. K� ro�n�

 

K.2.1.5.       V�stavba komunikac� pro automobilovou dopravu

Rozhoduj�c�m zdrojem zne�i�t�n� ovzdu�� v HMP je jednozna�n� automobilov� doprava. Od roku 1990 do�lo k razantn�mu n�r�stu objem� automobilov� dopravy. Jeho d�sledkem je plo�n� p�et�en� komunika�n� s�t� v cel�m �ir��m centru HMP, kde st�vaj�c� komunika�n� syst�m nem��e vyhov�t sou�asn�m dopravn�m n�rok�m. Velmi problematick� je v�ak i situace mimo �ir�� centrum HMP, kde �ada komunikac� ve zcela nevhodn�ch podm�nk�ch a v kontaktu s obytnou z�stavbou p�ev�d� tranzitn� dopravu vzhledem k neexistenci ��st� Pra�sk�ho okruhu.

P�edpokladem z�sadn�ho omezen� vlivu provozu automobilov� dopravy na kvalitu ovzdu�� v HMP je v�stavba a zprovozn�n� nad�azen� komunika�n� s�t�. Tato s� jednak p�evede zna�nou ��st dopravn� z�t�e na komunikace, kter� jsou sv�m stavebn�m uspo��d�n�m, vybaven�m a polohou k tomu ur�eny, ale tak� umo�n� aplikovat v�razn� regula�n� opat�en� pro omezen� dopravy v ostatn�ch ��stech m�sta a pot�ebn� telematick� syst�my ��zen� dopravy.

Nad�azen� komunika�n� syst�m HMP se skl�d� z Pra�sk�ho okruhu (t� Silni�n� okruh kolem Prahy), MO a soustavy radi�l. Z hlediska ochrany ovzdu�� je rozhoduj�c� p�edev��m dokon�en� podstatn�ch ��st� Pra�sk�ho okruhu v co nejkrat�� dob�. Proto je nutno soustavn� a aktivn� podporovat urychlen� realizace Pra�sk�ho okruhu a volit takov� �e�en�, kter� umo�n� realizaci okruhu urychlit.

MO spolu s radi�lami m� rozhoduj�c� v�znam pro odveden� podstatn� ��sti vnitrom�stsk�, zdrojov� a c�lov� dopravy ze st�vaj�c�ch komunikac�. Tato jeho funkce v�ak m��e b�t pln� napln�na a� po realizaci Pra�sk�ho okruhu, kter� z MO a radi�l odvede dopravu tranzitn�. V p��pad� dokon�en� jednotliv�ch �sek� MO p�ed zprovozn�n�m odpov�daj�c�ch ��st� vn�j��ho Pra�sk�ho okruhu je proto nezbytn� organiza�n�mi opat�en�mi zabr�nit vyu�it� MO a navazuj�c�ch komunikac� pro tranzitn� kamionovou dopravu.

Z pohledu ochrany ovzdu�� je pak realizace MO a radi�l v�znamn� tak� jako podm�nka d�razn�j�� regulace automobilov� dopravy uvnit� HMP.

P�i p��prav� a realizaci jednotliv�ch investic je ov�em nutno p�ihl�et ke skute�nosti, �e tyto komunikace v n�kter�ch m�stech proch�zej� p�es oblasti soust�ed�n� obytn� z�stavby, kde budou p�sobit jako zdroj emis� zne�i��uj�c�ch l�tek. Tomu je nutno p�izp�sobit jejich technick� �e�en�. Je nutno uplat�ovat zejm�na n�sleduj�c� z�sady:

         ve�ker� stavby budou p�ipravov�ny v sou�innosti s org�nem ochrany ovzdu��,

         v�sledn� pr�m�rn� z�t� obyvatel po realizaci komunika�n�ho syst�mu se oproti stavu bez jeho realizace sn��,

         v m�stech n�r�stu imisn� z�t�e nedojde vlivem realizace komunikac� k p�ekro�en� imisn�ch limit� u obytn� z�stavby,

         b�hem v�stavby budou zaji�t�na nadstandardn� opat�en� k omezen� imisn� z�t�e ze stavebn� �innosti.

Krom� nad�azen�ho komunika�n�ho syst�mu je pak p�ipravov�na realizace �ady dal��ch investic na komunikac�ch ni���ho v�znamu, kter� sn�� zat�en� konkr�tn�ch lokalit obytn� z�stavby. Jedn� se zejm�na o komunika�n� propojen� vytv��ej�c� �lok�ln� obchvaty� obytn� z�stavby, v n�kter�ch p��padech pak o zakryt� ��sti komunikace apod. (nap�. Spo�ilovsk�, 5. kv�tna). Organizaci investi�n�ch akc� je proto nutno optimalizovat tak, aby nedo�lo k zastaven� t�chto relativn� m�n� v�znamn�ch akc� z d�vodu nutnosti zaji�t�n� jedn� �i n�kolika rozs�hl�ch investic (MO apod.).

 

Zajistit maxim�ln� odbornou a organiza�n� podporu pro urychlenou realizaci Pra�sk�ho okruhu

Zajist�: DOP, �RM

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

Zajistit realizaci MO, radi�l a dal��ch komunikac�

Zajist�: OMI

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� ��dov� des�tky mld. K�

 

P�i p��prav� a realizaci staveb komunika�n� s�t� m�sta respektovat podm�nky ochrany ovzdu��

Zajist�: OMI, DOP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: z�vis� na konkr�tn� stanoven�ch podm�nk�ch jednotliv�ch staveb

 

K.2.1.6.       Omezen� vjezdu t�k�ch n�kladn�ch automobil� do ��sti HMP

Regulace vjezdu t�k�ch n�kladn�ch automobil� byla v HMP postupn� zav�d�na od za��tku 60. let 20. stolet�, a to nejprve v historick�m j�dru, postupn� pak i v dal��ch navazuj�c�ch oblastech. V sou�asnosti jsou vymezeny z�ny pro vozidla o celkov� hmotnosti nad 3,5 tuny (v u���m centru HMP � od 8 do 18 hod) a nad 6 tun (�zem� M� Praha 1, Praha 2, Praha 4 a Praha 5). Pro vjezd do obou z�n je nutno z�skat souhlas DOP, v p��pad� z�ny �nad 3,5 tuny� je souhlas ud�lov�n pouze vozidl�m spl�uj�c�m alespo� emisn� normu EURO 2.

Kontroln� �innost

V sou�asn� dob� doch�z� podle dopravn�ch pr�zkum� k pom�rn� �etn�mu poru�ov�n� z�kazu vjezdu do z�ny. Prvn�m krokem ke zv��en� ��innosti regulace je proto pos�len� kontroln� �innosti a sankc�. Sou�asn� bude zaji�t�no informov�n� �idi�� o pos�len� kontroln� �innosti a zp��sn�n� sankc�.

 

Zajistit intenzivn� kontroly dodr�ov�n� obou z�n z�kazu vjezdu n�kladn�ch automobil�, zp��sn�n� sankc� a informov�n� �idi��

Zajist�: MP

�asov� r�mec: pr�b�n� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se v�razn� nav��en� n�klad�, podstatn� ��st v�daj� bude kryta z v�nos� pokut

Roz���en� z�ny se z�kazem vjezdu n�kladn�ch automobil� nad 6 tun celkov� hmotnosti

Z dosavadn�ch poznatk� vypl�v�, �e z hlediska sni�ov�n� emis� je vhodn� zam��it se v p��pad� dal��ho roz�i�ov�n� regulace p�ednostn� na kategorii vozidel o celkov� hmotnosti nad 6 tun. Omezov�n� vjezdu vozidel o hmotnosti nad 3,5 tuny m� v�znam p�edev��m z d�vodu zamezen� koliz� s vozidly hromadn� dopravy.

U z�ny o celkov� hmotnosti nad 6 tun je nutn� prov��it jej� prostorov� roz���en� sm�rem na v�chod tak, aby bylo pokryto cel� �ir�� centrum HMP (tj. do oblast� Vinohrad, Vr�ovic a �i�kova). Fin�ln� n�vrh zm�n ve st�vaj�c� regulaci mus� vych�zet z podrobn�j��ho dopravn�-in�en�rsk�ho posouzen�. Prvn�m krokem proto bude p��prava tohoto posouzen�.

D�le je vhodn� zav�d�t omezen� n�kladn� dopravy i v jednotliv�ch lokalit�ch obytn� z�stavby s c�lem zabr�nit zkracov�n� j�zd n�kladn�ch aut p�es tyto oblasti. Vhodn�m p��kladem je omezen� n�kladn� dopravy na Spo�ilov� zaveden� v roce 2006. Za t�mto ��elem budou shrom�d�ny n�vrhy M�, kter� budou pro�et�eny z dopravn�-in�en�rsk�ho hlediska a p��padn� p�ipraveny k projedn�n� a realizaci.

T�et�m �kolem je omezen� j�zd t�k�ch n�kladn�ch vozidel p�es Barrandov, kter� p�edstavuje jednu z nejv�ce imisn� zat�en�ch ��st� HMP. Toto omezen� by m�lo b�t provedeno sou�asn� se zprovozn�n�m Silni�n�ho okruhu kolem Prahy v �seku Slivenec � Vestec. Proto je nutn� v p�edstihu prov��it a navrhnout vhodnou formu regulace (z hlediska hmotnost� vozidel, �asov�ho uplatn�n� atd.). Pokud by se uk�zalo, �e omezen� nelze realizovat v pln�m rozsahu, bude p��nosem i ��ste�n� omezen�, nap�. pro kamiony o hmotnosti nad 12 tun.

V dostate�n�m p�edstihu p�ed roz���en�m z�ny je nutno zajistit p��m� informov�n� potenci�ln�ch provozovatel� n�kladn� dopravy se s�dlem v oblasti regulace. Ostatn� provozovatel� budou informov�n� pomoc� standardn�ch n�stroj� (tiskoviny HMP a M�, internetov� str�nky atd.).

Dal�� roz�i�ov�n� z�ny bude prob�hat v n�vaznosti na pokra�ov�n� v�stavby okru�n�ch komunikac�, kter� vytvo�� nov� obj�zdn� trasy. V dostate�n�m p�edstihu p�ed zprovozn�n�m ka�d�ho �seku MO nebo Silni�n�ho okruhu kolem Prahy budou zpracov�ny podklady pro p��padn� roz���en� regulace tak, aby nov� z�na za�ala platit sou�asn� se zprovozn�n�m p��slu�n�ho �seku.

 

P�ipravit odborn� dopravn�-in�en�rsk� podklady pro roz���en� z�ny se z�kazem vjezdu n�kladn�ch automobil� nad 6 tun celkov� hmotnosti a projednat je s dot�en�mi M�

Zajist�: DOP ve spolupr�ci s TSK

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: bude zaji�t�no v r�mci kapacit MHMP a TSK

 

Po schv�len� konkr�tn�ch z�m�r� roz���en� z�ny zajistit informov�n� dot�en�ch subjekt� a ve�ejnosti

Zajist�: DOP ve spolupr�ci s OPR

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od schv�len� konkr�tn�ch z�m�r�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad� nad b�n� r�mec

 

V dostate�n�m p�edstihu p�ipravovat podklady pro roz�i�ov�n� z�ny v n�vaznosti na postup v�stavby MO a Pra�sk�ho okruhu a p�edkl�dat je org�n�m HMP

Zajist�: DOP

�asov� r�mec: postupn� v souladu s postupem v�stavby okruh�

P�edpokl�dan� n�klady: bude zaji�t�no v r�mci kapacit MHMP a TSK

Prostorov� a �asov� �prava z�ny z�kazu vjezdu vozidel nad 3,5 tun celkov� hmotnosti

Omezen� vjezdu vozidel nad 3,5 tun m� nejv�t�� v�znam v m�stech, kde doch�z� ke kolizi s provozem MHD p�i vykl�dk�ch vozidel apod. Ve spolupr�ci s DP a ��ady M� budou d�le pro�et�eny mo�nosti roz���en� z�ny za ��elem pokryt� m�st s nej�ast�j��m v�skytem t�chto koliz�. P�edpokl�d� se roz���en� zejm�na do lokalit p�ilehl�ch ke st�vaj�c� z�n� (nap�. M� Praha 2, Praha 5), m��e se v�ak jednat i o lokality odd�len�, pop��pad� m��e b�t v r�mci z�ny umo�n�n pr�jezd po vybran�ch tras�ch. D�le bude pro�et�ena varianta roz���en� �asov� platnosti regulace na dobu 7 hod. z d�vodu pokryt� rann� dopravn� �pi�ky.

Op�t je nutno zajistit informov�n� dot�en�ch provozovatel�, co� lze u �asov� �pravy prov�st v r�mci ud�lov�n� souhlasu na p��slu�n� rok. V p��pad�, �e by do�lo k prostorov�mu roz���en�, bude op�t zaji�t�no p��m� informov�n� subjekt� v nov� oblasti regulace a informov�n� ostatn�ch subjekt� standardn�mi postupy.

 

P�ipravit odborn� podklady pro �asovou a prostorovou �pravu z�ny z�kazu vjezdu vozidel nad 3,5 tun celkov� hmotnosti

Zajist�: DOP ve spolupr�ci ve spolupr�ci s TSK, DP a dot�en�mi M�

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: bude zaji�t�no v r�mci kapacit MHMP a TSK

 

Po schv�len� konkr�tn�ch z�m�r� roz���en� z�ny zajistit informov�n� dot�en�ch subjekt� a ve�ejnosti

Zajist�: DOP ve spolupr�ci s OPR

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od schv�len� konkr�tn�ch z�m�r�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad� nad b�n� r�mec

Stanoven� emisn�ch krit�ri� pro vyd�n� souhlasu k vjezdu do z�ny

Od roku 2007 vyd�v� MHMP souhlas k vjezdu do z�ny �nad 3,5 tuny� pouze vozidl�m, kter� spl�uj� alespo� normu EURO 2. Obdobn� �e�en� bude uplatn�no i pro z�nu �nad 6 tun�. Sou�asn� lze ji� v kr�tk� dob� uplatnit po�adavek na spln�n� normy EURO 4, kter� plat� od roku 2005.

Oba z�m�ry budou kombinov�ny, tj. bude p�istoupeno k ud�lov�n� souhlas� k vjezdu do obou z�n pouze vozidl�m, kter� spl�uj� alespo� normu EURO 4, av�ak a� po uplynut� lh�ty cca 2 let od schv�len� Programu, kter� bude ponech�na provozovatel�m na obm�nu vozov�ho parku. B�hem t�to lh�ty bude prob�hat p��m� informov�n� dot�en�ch provozovatel�, zejm�na v r�mci ud�lov�n� souhlasu na p��slu�n� rok.

 

Zajistit, aby souhlasy do obou z�n z�kazu vjezdu n�kladn�ch automobil� nebyly vyd�v�ny vozidl�m, kter� nespl�uj� emisn� �rove� EURO 4

Zajist�: DOP

�asov� r�mec: po uplynut� 2 let od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad� nad b�n� r�mec

 

Zajistit informov�n� dot�en�ch subjekt�

Zajist�: DOP

�asov� r�mec: pr�b�n� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: p�edpokl�d� se nav��en� v�daj� v souvislosti s p��pravou informac� pro majitele vozidel (let�ky apod.), a to ve v��i do 50 000 K�

Omezov�n� vliv� t�k� n�kladn� dopravy mimo centr�ln� �zem� HMP

V sou�asn� dob� se jako z�sadn� probl�m projevuje rostouc� po�et t�k�ch n�kladn�ch automobil� na kapacitn�ch komunikac�ch, kter� proch�zej� okrajov�mi ��stmi HMP, ale i po okraj�ch �ir��ho centra HMP.

Rostouc� intenzity kamionov� dopravy na hlavn�ch taz�ch v�razn� zhor�uj� podm�nky bydlen� v z�stavb� pod�l t�chto silnic. Sou�asn� je v�ak z�ejm�, �e omezen� n�kladn� dopravy na t�chto komunikac�ch p�edstavuje obt�n� �e�iteln� probl�m. Je nutno hledat mo�nosti �e�en� v r�mci �ir��ho okruhu opat�en�, a� ji� se jedn� o aktivn� regula�n� opat�en� (nap�. zpoplatn�n� n�kter�ch �sek�, vymezen� j�zdn�ch pruh�, omezen� rychlosti, �asov� z�kazy vjezdu apod.) nebo opat�en� ochrann� (valy, izola�n� zele�, zatunelov�n� �seku apod.).

Uva�ovat je nutno t� o mo�nostech p�esunu ��sti p�epravy n�kladu na �eleznici. Vhodn�m aktivn�m opat�en�m je zde informa�n� a technick� podpora p�i p��prav� projektov�ch ��dost� o dotaci z fond� Evropsk� unie na p�ekladi�t�, logistick� objekty �i �seky trat�, kter� umo�n� zaji��ovat z�sobov�n� velk�ch zdroj� a c�l� p�epravy n�klad� pomoc� �eleznice. Ve vhodn�ch p��padech m��e podobnou projektovou ��dost podat p��mo HMP. P�esun n�kladu na �eleznici je nutno podporovat tak� formou administrativn�ch opat�en�, mezi n� pat�� pr�v� omezov�n� silni�n� n�kladn� dopravy.

Z t�chto d�vod� bude zpracov�n projekt, kter� navrhne uplatn�n� t�chto opat�en� bu� v r�mci cel�ho �zem� HMP nebo v konkr�tn�ch vymezen�ch �sec�ch. V�sledky studie budou p�edlo�eny org�n�m HMP jako podklad pro realizaci p��slu�n�ch opat�en�.

 

Zpracovat zhodnocen� a n�vrh realizace opat�en� k omezen� vliv� t�k� n�kladn� dopravy na kapacitn�ch komunikac�ch mimo centr�ln� �zem� HMP

Zajist�: DOP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: �kol bude �e�en v r�mci kapacit DOP, nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad� nad b�n� r�mec

 

K.2.1.7.       �asov� organizace z�sobov�n�

Poj�d�n� z�sobovac�ch vozidel po m�st� p�isp�v� k zat�en� kapacitn� vy�erpan�ch komunikac� a sni�uje plynulost dopravn�ho proudu. Vykl�d�n� zbo�� �asto blokuje provoz takov�m zp�sobem, �e vznikaj� kongesce spojen� s n�r�stem emis�, zvl�t� v rann� �pi�ce. Poj�d�j�c� a zejm�na stoj�c� z�sobovac� vozidla tak� omezuj� provoz hromadn� dopravy, a to na �ad� m�st naprosto z�sadn�, ��m� se zna�n� sni�uje jej� atraktivita.

Opat�en� m� tedy za c�l zajistit, aby nedoch�zelo ke kumulaci z�sobovac� dopravy s b�n�m denn�m dopravn�m provozem, ��m� se zv��� rychlost a plynulost dopravn�ho proudu a omez� se vznik kongesc� i zdr�en� vozidel MHD. T�chto c�l� bude dosa�eno zaveden�m povinnosti z�sobovat ve vyhrazen�ch hodin�ch, kdy komunikace nejsou natolik siln� vyu��v�ny b�n�m provozem.

Z tohoto pohledu je charakter tohoto opat�en� obdobn�, jako u omezen� vjezdu n�kladn�ch automobil� nad 3,5 tuny, a proto i postup jeho realizace bude obdobn�. Ve spolupr�ci s DP a ��ady M� bude vymezena oblast, v n� bude �asov� omezena mo�nost vykl�dky �i nakl�dky zbo��. Oblast bude vymezena tak, aby pokr�vala m�sta s nej�ast�j��m v�skytem koliz� s vozidly hromadn� dopravy nebo m�sta �etn�ch kongesc�. D�le bude zpracov�n variantn� n�vrh prostorov�ho a �asov�ho rozsahu regulace, v�etn� anal�zy dopad� na regulovan� subjekty ve vztahu k p��nos�m ke zlep�en� dopravn� situace.

Op�t je nutno zajistit p��m� informov�n� dot�en�ch provozovatel� a plo�n� informov�n� standardn�mi postupy. P��pravn� pr�ce i informa�n� �innost budou koordinov�ny s aktivitami v r�mci roz���en� z�n z�kazu vjezdu n�kladn�ch automobil�.

 

P�ipravit odborn� podklady pro zaveden� syst�mu �asov�ho omezen� provozu z�sobovac�ch vozidel ve vymezen�ch oblastech

Zajist�: DOP ve spolupr�ci ve spolupr�ci s TSK, DP a dot�en�mi M�

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: bude zaji�t�no v r�mci kapacit MHMP a TSK

 

Po schv�len� konkr�tn�ho rozsahu regulace zajistit informov�n� dot�en�ch subjekt� a ve�ejnosti

Zajist�: DOP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od schv�len� konkr�tn�ch z�m�r�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad� nad b�n� r�mec

 

K.2.1.8.       Zaveden� m�tn�ho syst�mu

C�lem tohoto opat�en� je dos�hnout zlep�en� kvality ovzdu�� v centru HMP pomoc� ekonomick�ho n�stroje � zpoplatn�n�m individu�ln�ch j�zd ve vymezen� oblasti.

M�tn� syst�m je v sou�asnosti p�ipraven na �rovni prov�d�c� studie, kter� �e�� v�echny aspekty jeho realizace � r�zn� varianty rozsahu m�tn� z�ny, zachov�n� obj�zdn�ch �i pr�jezdn�ch tras, v��e poplatku, technick�ho zabezpe�en� atd. P��prav� m�tn�ho syst�mu se v�nuje jak MHMP, tak i p��slu�n� komise RHMP.

Lze konstatovat, �e po technick� a ekonomick� str�nce je syst�m mo�no zav�st prakticky bez odklad�. Projevily se v�ak p�ek�ky v oblasti legislativn�, nebo� bude nutnou podm�nkou zm�na legislativy �esk� republiky tak, aby m�sto mohlo vyb�rat poplatek za j�zdu vozidla ve vymezen� oblasti. Org�ny HMP tak budou v prvn� �ad� usilovat o p��slu�nou legislativn� �pravu, tj. bu� zm�nu n�kter�ch z�kon� nebo p�ijet� samostatn�ho z�kona pro tento ��el. N�sledn� bude p�istoupeno k realizaci vlastn�ho m�tn�ho syst�mu.

V obdob� p�ed p�ijet�m p��slu�n�ch pr�vn�ch p�edpis� bude je�t� provedena optimalizace navr�en�ho rozsahu m�tn� z�ny tak, aby v maxim�ln� m��e pokr�vala �zem� s nejv�ce zhor�enou kvalitou ovzdu�� (kapitola B.5.2.1 � prioritn� �zem� kategorie 1). Je z�ejm�, �e pro vymezen� z�ny je naprosto z�sadn� dopravn� hledisko, nebo� m�tn� syst�m mus� zachov�vat p��slu�n� obj�zdn� trasy. V budoucnosti bude touto trasou pravd�podobn� MO; do doby jeho dobudov�n� se po��t� s pilotn�m provozem v ��sti centra HMP. Pr�v� vymezen� z�ny pro tento pilotn� provoz je ��douc� je�t� optimalizovat na z�klad� �daj� o �rovni imisn� z�t�e. Navr�en� syst�m pak bude v odpov�daj�c�m p�edstihu projedn�n s p��slu�n�mi M�.

Nezbytnou podm�nkou �sp�n� realizace syst�mu je z�sk�n� jeho podpory �i alespo� tolerance u obyvatel HMP. Z tohoto d�vodu je v r�mci projektu uva�ov�no s pom�rn� rozs�hlou propaga�n� kampan�.

 

Iniciovat a podpo�it zm�nu legislativy �esk� republiky, kter� umo�n� zav�st m�tn� syst�m

Zajist�: LEG, org�ny HMP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od p�ijet� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: n�klady jsou zahrnuty v celkov�m rozpo�tu p��pravy syst�mu

 

Optimalizovat rozsah m�tn� z�ny na z�klad� �daj� o imisn� z�t�i �zem� HMP               a projednat pl�n zaveden� m�tn�ho syst�mu s p��slu�n�mi M�

Zajist�: OOP, INF, DOP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od p�ijet� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: n�klady jsou zahrnuty v celkov�m rozpo�tu p��pravy syst�mu

 

P�edlo�it RHMP pl�n zaveden� m�tn�ho syst�mu

Zajist�: INF ve spolupr�ci s DOP

�asov� r�mec: do 6 m�s�c� od schv�len� p��slu�n�ch zm�n legislativy �esk� republiky

P�edpokl�dan� n�klady: n�klady jsou zahrnuty v celkov�m rozpo�tu p��pravy syst�mu

 

Zav�st m�tn� syst�m na �zem� HMP

Zajist�: INF ve spolupr�ci s DOP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od schv�len� p��slu�n�ch zm�n legislativy �esk� republiky

P�edpokl�dan� n�klady: po��te�n� investi�n� n�klady jsou odhadov�ny na cca 3 mld. K�      (2,8 � 3,4 mld. K� podle zvolen� varianty). M�tn� syst�m se ov�em vyzna�uje tvorbou finan�n�ch p��jm�, z nich� budou pokryty jak investice (n�vratnost 2 � 5 let) tak i provozn� v�daje.

 

Zajistit informa�n� kampa� na podporu m�tn�ho syst�mu

Zajist�: OPR, INF

�asov� r�mec: po dobu cca 3 � 5 let od schv�len� p��slu�n�ch zm�n legislativy �esk� republiky

P�edpokl�dan� n�klady: n�klady budou �init cca 50 mil. K� ro�n�, jsou v�ak ji� obsa�eny v celkov�m rozpo�tu p��pravy syst�mu

 

K.2.1.9.       Parkovac� politika v centru m�sta a v lok�ln�ch centrech

Koordinace parkovac� politiky

Parkovac� politika pat�� v r�mci HMP mezi nejv�ce uplat�ovan� n�stroje regulace automobilov� dopravy, zejm�na v centru HMP. Omezov�n�m mo�nosti zaparkovat u c�le cesty �i zpoplatn�n�m parkov�n� doch�z� ke sn�en� atraktivity vyu�it� individu�ln� dopravy, a t�m i k sn�en� po�tu j�zd do regulovan� oblasti. Nezbytnou podm�nkou je dostate�n� informovanost �idi�� a odpov�daj�c� mo�nost odstaven� vozidla nap�. na z�chytn�ch parkovi�t�ch.

Koordinovan� parkovac� politika m� za c�l prov�zat do komplexn�ho r�mce cel� spektrum opat�en�, zahrnuj�c� regulovan� a placen� st�n�, odstavn� parkovi�t� P + R, MHD     i p��m�stskou hromadnou dopravu, organizaci hromadn�ch gar�� a parkovi�� v�etn� nav�d�c�ch syst�m� atd. Za t�mto ��elem bude z��zena pracovn� skupina MHMP nebo komise RHMP, kter� zajist� sou�innost org�n� HMP, M� i dot�en�ch organizac�. ��ast v pracovn� skupin� MHMP �i komisi RHMP bude nab�dnuta i z�stupc�m org�n� St�edo�esk�ho kraje z d�vodu pot�eby koordinace parkov�n� obyvatel p�ij�d�j�c�ch do HMP z okoln�ch oblast�.

 

Ustavit st�lou pracovn� skupinu MHMP �i komisi RHMP pro koordinaci parkovac� politiky

Zajist�: org�ny HMP a DOP

�asov� r�mec: do 3 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se v�razn� nav��en� finan�n�ch prost�edk�, ��ast v pracovn� skupin� nebo komisi bude sou��st� pracovn� n�pln� dot�en�ch osob

Roz���en� ZPS

V roce 2007 bylo schv�leno roz���en� ZPS v levob�e�n� M� Prahy 1, Praha 2, Praha 3 a Praha 7. Z hlediska omezov�n� individu�ln� dopravy �lo o velmi podstatn� krok, nebo� rozsah ZPS se t�m roz���il na �estin�sobek p�edch�zej�c�ho stavu a tlak na omezen� j�zd osobn�mi automobily se zna�n� zv��il. Syst�m ZPS se tak stal p�irozenou sou��st� centra HMP.

Pro plnohodnotnou regula�n� funkci je v�ak vhodn� ZPS doplnit alespo� o p�il�haj�c� ��sti okoln�ch M� tak, aby logicky pokr�vala centr�ln� oblast HMP s hustou z�stavbou a kapacitn� nevyhovuj�c�mi komunikacemi. Obdobn� jako tomu bylo u st�vaj�c�ho roz���en�, prvn�m krokem bude zpracov�n� odborn� studie mo�nost� dal��ho roz�i�ov�n� ZPS a jej� projedn�n�. Z�sadn� roli v p��prav� �prav ZPS bude m�t ustanoven� pracovn� skupina MHMP �i komise RHMP pro parkovac� politiku.

 

P�ipravit odborn� podklady pro roz���en� ZPS a projednat je s p��slu�n�mi M�

Zajist�: DOP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: bude zaji�t�no v r�mci kapacit MHMP

 

Zajistit roz���en� ZPS

Zajist�: org�ny HMP ve spolupr�ci s org�ny M� a DOP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od dokon�en� a projedn�n� odborn�ch podklad�

P�edpokl�dan� n�klady: provoz ZPS se vyzna�uje tvorbou finan�n�ch p��jm�, z nich� jsou pokryty ve�ker� n�klady na provoz

Informa�n� a nav�d�c� syst�my

Negativn�m jevem, kter� p�isp�v� ke zv��en� produkce emis�, pat�� nadbyte�n� poj�d�n� aut p�i hled�n� m�sta k zaparkov�n�. Ke snaz�� orientaci �idi�� je nutno d�le rozvinout informa�n� syst�my, kter� budou �idi�e dynamicky nav�d�t na voln� parkovac� kapacity.

Z tohoto d�vodu bude syst�m �Dopravn� informace on-line� roz���en nejen na parkovi�t� P + R, ale i na dal�� parkovac� kapacity, jako jsou hl�dan� parkovi�t� ve spr�v� HMP (resp. TSK) a kapacitn� gar�e.

D�le bude realizov�n jednotn� syst�m dynamick�ho nav�d�n� vozidel na voln� st�n�, a to postupn� v cel�m �ir��m centru HMP a v lok�ln�ch centrech (resp. v ��stech HMP s v�razn�m deficitem parkovac�ch st�n� na povrchu).

 

Za�lenit do syst�mu �Dopravn� informace on-line� v maxim�ln�m po�tu i ve�ejn� parkovi�t� a hromadn� gar�e

Zajist�: TSK

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: �kol bude sou��st� p��pravy telematick�ch syst�m� s celkov�m objemem n�klad� do 150 mil. K�

 

Postupn� v oblasti �ir��ho centra HMP vybudovat syst�m nav�d�n� vozidel na parkovac� st�n�

Zajist�: TSK

�asov� r�mec: v r�mci Pra�sk� pam�tkov� rezervace v horizontu cca 3 - 4 let, v �ir��m centru HMP pak v obdob� cca 10 let

P�edpokl�dan� n�klady: �kol bude sou��st� p��pravy telematick�ch syst�m� s celkov�m objemem n�klad� do 150 mil. K�

D�sledn� kontrola a postihov�n� p�estupk�

Sou�asn� popt�vka po parkov�n� p�evy�uje dostupn� parkovac� kapacity v atraktivn�ch ��stech HMP. D�sledkem tohoto stavu je �iveln� parkov�n� v rozporu s dopravn�mi p�edpisy na m�stech se z�kazem st�n�, na ve�ejn� zeleni a na ploch�ch ur�en�ch pro p��.

Pro zaji�t�n� regula�n� funkce parkovac� politiky bude pos�lena kontrola parkov�n�, a to nejen ve vymezen�ch ZPS, ale tak� na komunikac�ch pro p��, na ploch�ch ve�ejn� zelen� apod. Zvl�tn� pozornost bude zam��ena na parkuj�c� automobily, kter� br�n� plynul�mu provozu dopravn�ch prost�edk� MHD.

 

Zajistit intenzivn� kontroly a postihov�n� nedovolen�ho parkov�n� vozidel

Zajist�: MP

�asov� r�mec: pr�b�n� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se v�razn� nav��en� n�klad�, podstatn� ��st v�daj� bude kryta z v�nos� pokut

Tvorba odstavn�ch ploch pro n�kladn� dopravu

Dal��m �kolem, kter� bude pravd�podobn� nutno v r�mci koordinovan� parkovac� politiky �e�it, je nutnost vytvo�en� odstavn�ch ploch pro n�kladn� automobily. Tento �kol bude aktu�ln� v p��pad�, �e bude p�istoupeno k z�sadn�j�� regulaci pr�jezdu HMP pro n�kladn� automobily.

 

Koordinovat tvorbu odstavn�ch ploch pro n�kladn� automobily

Zajist�: DOP a org�ny HMP

�asov� r�mec: v n�vaznosti na p��padnou regulaci tranzitn� n�kladn� dopravy

P�edpokl�dan� n�klady: pro p��pravnou f�zi se nep�edpokl�d� v�razn� nav��en� n�klad�, v p��padn� realiza�n� ��sti budou v�daje z�viset na rozsahu konkr�tn�ch aktivit

 

K.2.1.10.   Podpora z�chytn�ch parkovi�� P+R

Syst�m z�chytn�ch parkovi�� P + R je na �zem� HMP v provozu od roku 1997, v sou�asnosti zahrnuje 17 parkovi�� o celkov� kapacit� 3022 st�n�. V �P HMP v�ak byla do roku 2010 pl�nov�na realizace 45 parkovi�� o kapacit� 12 � 14 tis�c st�n�. Je tedy z�ejm�, �e postup v�stavby P + R je v�razn� pomalej��, ne� bylo p�vodn� uva�ov�no. V sou�asn� dob� se p�ipravuje nov� �P, co� umo��uje prov�st i aktualizaci �i �pravy �e�en� syst�mu parkovi�� P + R.

Parkovi�t� P + R maj� v�razn� potenci�l ke zlep�en� kvality ovzdu�� zejm�na v oblastech pod�l radi�ln�ch komunikac�. Podm�nkou napln�n� tohoto potenci�lu v�ak je zaji�t�n� dostate�n� kapacity parkovi�� na �rovni ��dov� tis�c� m�st na ka�d�m z rozhoduj�c�ch radi�ln�ch tah� a kvalitn� nav�d�c� syst�m. Dal�� podm�nkou je informov�n� �idi�� a tak� regulace individu�ln� dopravy, kter� bude �idi�e motivovat k odstaven� vozidla na parkovi�ti P + R.

S ohledem na st�vaj�c� stav kvality ovzdu�� je nutno urychlit (resp. up�ednostnit) p��pravu a realizaci t�ch parkovi��, kter� se nach�zej� na radi�ln�ch komunikac�ch, sm��uj�c�ch do oblast� s p�ekro�en�m imisn�ch limit�. Jedn� se zejm�na o n�sleduj�c� oblasti:

         Barrandov � v�t�ina automobilist� p�ij�d� na ul. K Barrandovu po okruhu od severu a mohou tedy vyu��t parkovi�t� Zli��n. Proto je nutn� zajistit dostate�nou kapacitu na tomto parkovi�ti, mj. i urychlen�m vybudov�n�m kapacitn�ho objektov�ho parkovi�t� P + R Zli��n III. D�le lze doporu�it urychlen� v�stavby parkovi�t� Barrandov v n�vaznosti na tramvajovou tra�. K p�esunu na toto parkovi�t� budou siln� motivov�ni �idi�i, kte�� uv�znou v rann� kongesci v ul. K Barrandovu.

         Oblast Sm�chova � je nutno maximalizovat kapacity parkovi�� p�i koncov�ch stanic�ch trasy B metra. Zde existuje zna�n� potenci�l z�chytu automobilov� dopravy, co� je patrn� i z dat o obsazenosti st�vaj�c�ch parkovi�� na Zli��n�. Ta jsou obvykle zcela zapln�na ji� v �asn�ch rann�ch hodin�ch. Vedle ji� uveden�ho vybudov�n� objektu P + R Zli��n III se jedn� o v�stavbu kapacitn�ho objektov�ho parkovi�t� Nov� Butovice sou�asn� s realizac� Radlick� radi�ly, realizaci z�chytn�ho parkovi�t� P + R Stod�lky a d�le pak pro sp�dov� �zem� na jihu a jihoz�pad� metropole (a navazuj�c�ho �zem� st�edo�esk�ho regionu) vybudov�n� P + R v r�mci transformace n�dra�� Praha - Sm�chov v kontaktu s MO. Uveden� parkovi�t� je tak� nutno vybavit dynamick�m nav�d�c�m syst�mem, kter� po zapln�n� jednoho parkovi�t� navede �idi�e do dal�� lokality.

         Brn�nsk� � p�edstavuje jeden z rozhoduj�c�ch sm�r� ka�dodenn�ho p��jezdu automobilist�. Vedle P + R Chodov, jeho� kapacita ji� b�v� napln�na, je nutno sledovat pos�len� dostupn� kapacity v lokalit� Opatov a sou�asn� stanovit vybudov�n� integrovan�ho objektov�ho parkovi�t� P + R jako podm�nku pl�novan� investi�n� v�stavby v lokalit�ch Opatov a Roztyly.

         Ji�n� spojka od v�chodu a Pr�myslov� ulice � zde je k dispozici parkovi�t� Hostiva�, um�st�n� ve vhodn� poloze k t�mto komunikac�m, kter� je m�lo vyu��v�no. Je nutno nejprve dostate�n�m informov�n�m a nav�d�c�mi syst�my podporovat jeho vyu�it� a n�sledn� (po napln�n�) zv��it jeho kapacitu tak, aby zde byl dostate�n� prostor k zaparkov�n� vozidla. V dan�m sektoru HMP je pak nutno d�le sledovat rozvoj kapacit P + R spolu s realizac� kolejov� MHD.

         Vyso�any � na p��stupov� komunikaci jsou ve vhodn� poloze vybudov�na parkovi�t� �ern� most 1 a 2 a Rajsk� zahrada. Jeliko� kapacita obou parkovi�� je napln�na, je zapot�eb� nav��en� jejich kapacit (p�estavbou na objektov� parkovi�t�), p��padn� v t�chto lokalit�ch vybudovat dal�� parkovi�t�. Uveden� parkovi�t� je tak� nutno vybavit dynamick�m nav�d�c�m syst�mem, kter� po zapln�n� jednoho parkovi�t� navede �idi�e do dal�� lokality.

         C�noveck� - Libereck� � v tomto sm�ru lze vyu��t jednak mal� parkovi�t� L�dv�, vhodn�j�� je v�ak vyu�it� kapacitn�ho parkovi�t� Let�any. Je nutno propagac� a nav�d�c�mi syst�my motivovat �idi�e k vyu��v�n� tohoto parkovi�t� a v p��pad� napln�n� zah�jit v p�edstihu jeho zkapacitn�n�.

         Oblast Dejvic a Letn� � �P uva�uje s vybudov�n�m parkovi�t� P + R u stanice Dejvick�. Vhodn�j�� by v�ak bylo vybudov�n� parkovi�t� P + R p�i ul. Evropsk� ve v�t�� vzd�lenosti od centra HMP v n�vaznosti na tramvajovou i autobusovou dopravu, se sou�asn�m zaveden�m regulace parkov�n� v oblasti Dejvick�. Nejm�n� vhodn� je odlo�it vybudov�n� parkovi�t� P + R do doby prodlou�en� metra. V ka�d�m p��pad� je nutno p�ednostn� realizovat kapacitn� z�chytn� parkovi�t� P + R v lokalit� Dlouh� M�le a N�dra�� Praha - Ruzyn� ji� s v�stavbou modernizace �elezni�n� trat� Praha � Kladno s odbo�kou na leti�t� Praha - Ruzyn�. S p��padn�m rozvojem tramvajov� dopravy sm�rem na Suchdol je pak op�t nezbytn� realizovat parkovi�t� P + R u koncov� stanice; eventueln� v etap� stanovit realizaci integrovan�ho parkovi�t� P + R jako podm�nku investi�n� v�stavby v lokalit� N�dra�� Praha - Podbaba.

         V�de�sk� - Libu�sk� � v t�to ose se p�edpokl�d� vybudov�n� P + R sou�asn� s v�stavbou trasy D metra (sektorov� kapacitn� z�chytn� parkovi�t� u koncov� stanice metra (Depo P�snice) a dal�� lok�ln�ho v�znamu p�i stanic�ch P�snice a Nov� Dvory. Nad r�mec dosavadn�ch �vah lze doporu�it ji� v bli���m �asov�m horizontu realizaci nap�. do�asn�ch parkovi�� P + R p�i stanici Ka�erov a p�i N�dra�� Praha - Kr� s vazbou na nad�azen� dopravn� syst�m (MO) a trasu metra. Tato parkovi�t� by umo�nila zachytit dopravu z rozs�hl� s�dli�tn� z�stavby ve sm�ru od s�dli�� v ji�n� ��sti HMP, nebo� v sou�asnosti zde doch�z� k ne��douc�mu parkov�n� p�ij�d�j�c�ch �idi�� v obytn� z�stavb�.

Poloha v�ech parkovi�� mus� b�t volena tak, aby p�estup na linky hromadn� dopravy (p�ednostn� metro, taktov� m�stsk� �elezni�n� linky a tramvaj) byl bezpe�n� a rychl�. Poplatky za u�it� parkovi�t� budou stejn� jako dosud nastaveny tak, aby syst�m byl pro �idi�e cenov� v�hodn�.

P��jezdov� komunikace budou vybaveny nav�d�c�m zna�en�m s ukazatelem po�tu voln�ch m�st. Je�li parkovi�t� obsazeno, bude syst�m automaticky nav�d�t �idi�e na nejbli��� voln� parkovi�t� po trase sm�rem do centra HMP. V lokalit�ch, kde jsou k dispozici v�razn�j�� voln� kapacity parkovi�� P + R (v sou�asnosti Hostiva� a Let�any), bude zaji�t�na �ir�� propagace vyu�it� P + R za ��elem zv��en� jejich vyu��v�n� �idi�i. V r�mci propagace syst�mu parkovi�� P + R bude rovn� zaji�t�no za�len�n� informac� o parkovi�t�ch P + R do syst�mu GPS navigac�.

V nov�m �P HMP budou stanoveny lokality pro realizaci parkovi�� P + R a �zemn� pl�n z�vazn� stanov� konkr�tn�m lokalit�m minim�ln� pot�ebn� kapacity po�tu st�n� tak, aby odpov�daly re�ln�mu odleh�en� jednotliv�ch radi�ln�ch komunikac� v��i pod�lu zdrojov� dopravy p��slu�n� sp�dov� oblasti. Aby parkovi�t� P + R plnila svou funkci a z�rove� se pod�lela na sni�ov�n� v�kon� individu�ln� automobilov� dopravy, nebudou situov�na v �zem� uvnit� MO. Z d�vod� provozn�ch a efektivity syst�mu budou z�chytn� parkovi�t� v syst�mu P + R realizov�na s kapacitami vy���mi ne� 100 st�n�.

V p��padech, �e je nutno za�lenit z�chytn� parkovi�t� P + R do p�ipravovan�ho objektu s jinou z�kladn� funkc�, konkr�tn� tedy zejm�na v p��pad� investi�n� v�stavby na stanic�ch metra v okrajov�ch ��stech HMP, pop�. i u vybran�ch tramvajov�ch trat�, bude v r�mci schvalovac�ch proces� (EIA, �zemn� ��zen�) d�sledn� uplat�ov�n po�adavek vybudov�n� parkovi�t� P + R jako podm�nky realizace stavby.

 

Zajistit p�ednostn� vybudov�n� nebo zkapacitn�n� parkovi�� s nejv�t��m potenci�lem z hlediska zlep�en� kvality ovzdu��

Zajist�: TSK ve spolupr�ci s DOP, OMI  a �RM

�asov� r�mec: do 4 let od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� stovky mil. K�

 

Dokon�it vybaven� parkovi�� dynamick�mi nav�d�c�mi syst�my s naveden�m �idi�� na voln� kapacity

Zajist�: DOP

�asov� r�mec: do 18 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: �kol bude sou��st� p��pravy telematick�ch syst�m� s celkov�m objemem n�klad� do 150 mil. K�

 

Zajistit propagaci mo�nosti vyu�it� vybran�ch parkovi�� P + R

Zajist�: OPR

�asov� r�mec: v n�vaznosti na re�ln� stav voln�ch kapacit P + R

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� stovky tis�c K�

 

Postupn� vybudovat cel� syst�m parkovi�� P + R s kompletn� technickou a informa�n� podporou

Zajist�: TSK a OMI v  sou�innosti s DOP

�asov� r�mec: do roku 2015, n�sledn� pak bude prob�hat v�stavba parkovi�� u nov�ch stanic metra, p��padn� zkapacitn�n� st�vaj�c�ch parkovi�� podle pot�eby

P�edpokl�dan� n�klady: celkov� n�klady na vybudov�n� syst�mu P + R parkovi�� jsou odhadov�ny na �rovni n�kolika miliard K�

 

V r�mci p��pravy nov�ho �P HMP vytipovat lokality a zajistit plochy pro parkovi�t� P + R a stanovit jejich minim�ln� kapacitu

Zajist�: �RM

�asov� r�mec: v r�mci p��pravy nov�ho �P HMP

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

 

K.2.1.11.   Komplexn� podpora vyu�it� alternativn�ch paliv v automobilov� doprav�

Vozidla poh�n�n� alternativn�mi palivy produkuj� podstatn� m�n� emis� zne�i��uj�c�ch l�tek ne� vozidla na benz�n a naftu. V p��pad� v�razn�j��ho roz���en� vozidel s alternativn�m pohonem tak lze o�ek�vat odpov�daj�c� zlep�en� kvality ovzdu�� na �zem� HMP. Z tohoto d�vodu bude realizov�na komplexn� informa�n� a ekonomick� podpora vyu�it� automobil� s alternativn�mi pohony v individu�ln� doprav�. Z praktick�ch d�vod� se p�edpokl�d�, �e se bude jednat p�ev�n� o vozidla s plynov�m pohonem (CNG a LPG), podpora se v�ak t�k� i ostatn�ch n�zkoemisn�ch �i bezemisn�ch vozidel (elektromobily, hybridn� automobily apod.).

Dota�n� program na p�estavby vozidel na alternativn� pohon

P�estavba automobilu na alternativn� pohon je spojena s pom�rn� vysokou po��te�n� investic�, obdobn� jako jeho n�kup. U osobn�ch automobil� se jedn� ��dov� o des�tky, u n�kladn�ch vozidel pak o stovky tis�c K�. Tato skute�nost v�razn� omezuje v�t�� roz���en� t�chto vozidel v b�n�m provozu.

Za ��elem p�ekon�n� t�to p�ek�ky bude vytvo�en podp�rn� program, jeho� posl�n� bude obdobn� jako u st�vaj�c�ho dota�n�ho programu ��ist� energie Praha�, tj. podporovat p�echod obyvatel a firem od ekologicky nevyhovuj�c�ho paliva (zde benz�nu a nafty) k �etrn�j��mu zp�sobu pohonu. Z hlediska praktick�ho proveden� podp�rn�ho programu, v�etn� jeho vyhl�en�, administrace a nastaven� pravidel, je mo�n� do zna�n� m�ry �erpat pr�v� ze zku�enost� uveden�ho programu pro topn� syst�my.

 

Zajistit realizaci dota�n�ho programu na p�estavby vozidel na alternativn� pohon

Zajist�: DOP ve spolupr�ci s OOP

�asov� r�mec: zah�jen� do 18 m�s�c� od vyd�n� Programu, pokra�ov�n� po dobu n�sleduj�c�ch 10 let

P�edpokl�dan� n�klady: cca 5 � 10 mil. K� ro�n�, s mo�nost� �pravy podle z�jmu ve�ejnosti a podle mo�nost� HMP

Informa�n� kampa� a osv�tov� �innost

Za ��elem podpory vyu�it� alternativn�ch pohon� bude zaji�t�na informa�n� kampa�, jej� sou��st� bude vytvo�en� cel�ho informa�n�ho syst�mu pro u�ivatele automobil� s alternativn�m pohonem. �asov� omezen� informa�n� kampa� zajist� z�kladn� osv�tovou podporu vyu��v�n� alternativn�ho pohonu, s d�razem na finan�n� �sporu, p��nosy ke zlep�en� kvality ovzdu�� a dal�� v�hody (dotace atd.).

Sou�asn� bude vytvo�eno a p�edstaveno internetov� informa�n� rozhran�, obsahuj�c� informace pro u�ivatele �i z�jemce o tento typ vozidel � dynamick� mapy s um�st�n�m plnic�ch stanic CNG a LPG �i dob�jec�ch m�st pro elektromobily apod., recenze a porovn�n� automobil� s alternativn�m pohonem, informace o dotac�ch apod. (obdobn� str�nky dnes slou�� nap�. pro cyklistickou dopravu nebo t��d�n� odpad� atd.)

 

Zajistit propaga�n� kampa� vyu�it� alternativn�ch pohon� u automobil�

Zajist�: OPR ve spolupr�ci s OOP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� stovky tis�c a� jednotky mil. K�

 

Zajistit trvalou informa�n� podporu vyu�it� alternativn�ch pohon�

Zajist�: INF ve spolupr�ci s OOP

�asov� r�mec: pr�b�n� se zah�jen�m do 6 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� des�tky a� stovky tis�c K�

Zv�hodn�n� vozidel s alternativn�m pohonem v syst�mu parkov�n�

Za ��elem zv��en� atraktivity vyu�it� vozidel s alternativn�m pohonem bude zavedena jejich podpora v r�mci syst�mu ZPS. St�vaj�c� syst�m bude upraven tak, �e vozidla s plynn�m pohonem budou m�t v�raznou slevu pro v�echny typy plateb v ZPS (a� ji� jako rezidenti, abonenti nebo n�v�t�vn�ci), a to na �rovni cca 50 % z�kladn�ch sazeb. Vzhledem k st�vaj�c�mu velice n�zk�mu po�tu automobil� s alternativn�m pohonem nelze p�edpokl�dat, �e by toto opat�en� n�jak v�razn� naru�ilo st�vaj�c� syst�m parkov�n�, poskytne v�ak v�raznou mor�ln� podporu u�ivatel�m aut na plyn.

 

Zajistit zv�hodn�n� vozidel s alternativn�m pohonem v syst�mu ZPS

Zajist�: DOP ve spolupr�ci s OOP

�asov� r�mec: do 9 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: Samotn� �prava syst�mu si nevy��d� v�razn� nav��en� n�klad�. Lze o�ek�vat ur�it� pokles p��jm� v d�sledku zv�hodn�n� vozidel na plynn� pohon ni��� sazbou, vzhledem k jejich pod�lu v celkov�m objemu dopravy se v�ak tento pokles t�m�� neprojev�.

 

K.2.1.12.   Operativn� kontrola emisn�ch parametr� vozidel

C�lem opat�en� je do�asn� nebo trvale vylou�it z provozu vozidla, kter� nepln� stanoven� emisn� limity a t�m dos�hnout sn�en� produkce emis� z automobilov� dopravy. Opat�en� zahrnuje z��zen� a vybaven� �mobiln�ch laborato�� pro m��en� emis� a n�sledn� uplatn�n� kontrol emisn�ch parametr� vozidel v dopravn�m provozu.

�e�en� tohoto �kolu je spojeno s �adou ot�zek. Podstatn� bude nap�. anal�za legislativn� opory syst�mu kontrol a �e�en� sou�innosti s Polici� �esk� republiky (podle z�kona �. 361/2000 Sb., o provozu na pozemn�ch komunikac�ch a o zm�n�ch n�kter�ch z�kon� (z�kon o silni�n�m provozu), ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, nemohou technick� stav vozidla kontrolovat str�n�ci MP, ale pouze p��slu�n�ci Policie �esk� republiky). D�le je nutno rozpracovat podrobnosti zaji�t�n� t�chto akc� � zda se bude jednat o p��m� n�kup za��zen� �i dod�vku slu�eb, zaji�t�n� obsluhy mobiln�ch m��ic�ch stanic atd. Je nutno up�esnit po�adavky na technickou �rove� za��zen�, nap�. z hlediska sledovan�ch l�tek nebo pokryt� typ� vozidel, zaji�t�n� jejich �dr�by, vhodn� formy informov�n� �idi�� apod. V�znamnou ot�zkou je tak� ekonomick� problematika, tj. up�esn�n� n�klad� na po��zen� a provoz mobiln�ch emisn�ch stanic, o�ek�van� v�nosy z pokut a jejich sm��ov�n� atd.

Z tohoto d�vodu bude v prvn� f�zi zpracov�na standardn� prov�d�c� studie, kter� bude v��e uveden� ot�zky �e�it. Na z�klad� v�stup� prov�d�c� studie pak bude p�istoupeno k vlastn� realizaci kontrol.

HMP d�le bude iniciovat nebo podpo�� takov� zm�ny legislativy �esk� republiky, kter� roz���� kompetence MP tak, aby mohla uveden� kontroly zaji��ovat v r�mci vlastn� �innosti, a d�le umo�n� zak�zat dal�� j�zdu nebo pou�it� vozidla v p��pad� p�ekro�en� stanoven�ch emisn�ch limit�.

 

Zajistit zpracov�n� prov�d�c� studie a n�vrhu �e�en� emisn�ch kontrol

Zajist�: DSA ve spolupr�ci s OOP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: cca 800 000 K�

 

Zajistit prov�d�n� emisn�ch kontrol v�etn� informov�n� �idi��

Zajist�: DSA ve spolupr�ci s MP a Polici� �esk� republiky

�asov� r�mec: pr�b�n� po dokon�en� a schv�len� v�stup� prov�d�c� studie

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se v�razn� nav��en� n�klad�, podstatn� ��st v�daj� bude kryta z v�nos� pokut

 

Zajistit podporu, resp. iniciov�n�, zm�n legislativy �esk� republiky

Zajist�: LEG v sou�innosti s OOP a DSA

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: bude �e�eno v r�mci �innosti p��slu�n�ch odbor�, nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

 

K.2.1.13.   Omezov�n� emis� z autobus� MHD a dal��ch vozidel HMP

C�lem opat�en� je dos�hnout sn�en� produkce emis� z provozu autobus� MHD             i dal��ch obslu�n�ch vozidel organizac� HMP (svoz domovn�ho odpadu, doprava spojen� s p��� a �dr�bou zelen� atp.). Provoz t�chto vozidel nep�edstavuje v r�mci HMP rozhoduj�c� zdroj emis�, p�esto v�ak poskytuje ur�it� nezanedbateln� potenci�l sni�ov�n� emisn� a imisn� z�t�e kl��ov�ch zne�i��uj�c�ch l�tek (��stice PM10, NOx, B(a)P).

Vozov� park autobus� DP v sou�asnosti tvo�� v�hradn� autobusy na naftu, kter� maj� r�zn� limit pln�n� emisn�ch norem. Pom�rn� v�znamnou ��st p�itom tvo�� vozidla, kter� nespl�uj� ani limit EURO 1 (12 %), cca 50 % p�edstavuj� autobusy s limitem EURO 2, pod�l autobus� spl�uj�c�ch limity EURO 3 a 4 je 35 % (stav k �ervnu 2009).

P�ibli�n� 56 % provozovan�ch autobus� je star��ch 10 let. V sou�asn� dob� se proto za��n� realizovat rozs�hl� projekt obnovy vozov�ho parku autobus� DP na obdob� dal��ch      6 - 8 let, p�i�em� jedn�m z rozhoduj�c�ch parametr� p�i vyhodnocov�n� nab�dek bylo mno�stv� produkovan�ch emis�. Zvolena byla vozidla na �rovni standard� EEV podle Sm�rnice 2005/55/ES, kter� p�in�ej� v dostate�n� m��e pot�ebn� posun sm�rem ke sn�en� produkce emis�. V r�mci projektu se rovn� po��t� s n�kupem 20 vozidel na hybridn� pohon.

S ohledem na pot�ebu sn�en� emis� z provozu autobus� je nutno:

         realizovat projekt obnovy vozov�ho parku v zadan�m rozsahu,

         ov��it v praxi mo�nosti vyu�it� hybridn�ch autobus� a p��padn� jejich pod�l d�le nav��it.

U autobus� s emisn� �rovn� do EURO 2 se pou��v� tzv. naftov� emulg�t, kter� rovn� p�in�� v�znamn� sn�en� produkce emis�. Rozsah aplikace �in� cca dv� t�etiny celkov� spot�eby nafty a lze jej pova�ovat za maxim�ln� mo�n�. Vyu�it� naftov�ho emulg�tu bude pokra�ovat i v n�sleduj�c�ch letech.

V del��m v�hledu je zapot�eb� p�ipravovat p�echod na autobusy �bezemisn�ho� typu (palivov� �l�nky, vod�kov� spalovac� pohon, elektrick� pohon apod.), a to alespo� v r�mci pilotn�ho projektu.

Vedle autobus� DP existuje ur�it� potenci�l ke sn�en� emis� i v p��pad� t�k�ch n�kladn�ch automobil� provozovan�ch dal��mi organizacemi HMP. Jedn� se zejm�na o Pra�sk� slu�by, a. s. (cca 130 vozidel), TSK a Lesy hl. m. Prahy. U t�chto organizac� je nutno vyu��t zku�enost� z�skan�ch s obm�nou autobus� a postupn� realizovat obm�nu vozidel za automobily s n�zk�mi emisemi ve standardu EEV (m��e se jednat jak o naftov� automobily, tak i nap�. vozidla na zemn� plyn, kter� tento limit spl�uj�). Je vhodn� uv�it i vyu�it� naftov�ho emulg�tu u t�chto vozidel.

 

Zajistit obm�nu vozov�ho parku autobus� v rozsahu podle schv�len�ho projektu

Zajist�: DP

�asov� r�mec: pr�b�n�, cel� projekt potrv� cca 6 � 8 let

P�edpokl�dan� n�klady: 4 130 mil. K�

 

Pokra�ovat ve vyu��v�n� naftov�ho emulg�tu

Zajist�: DP

�asov� r�mec: pr�b�n� po dobu provozov�n� star��ch autobus� (do EURO 2)

P�edpokl�dan� n�klady: Vyu�it� emulg�tu vytv��ej� �spory ve v��i cca 2,4 K� na 1 litr nafty, co� u smluvn�ho rozsahu 9 mil. litr� �in� 21,6 mil. K�. �spora je d�na ni��� spot�ebn� dan�, v p��pad� zv��en� dan� na tento typ paliva by patrn� nebylo mo�n� v projektu pokra�ovat. Prostory pro m�chac� za��zen� pronaj�m� DP dodavateli za t�m�� 0,5 mil. K�, celkov� �spory tedy �in� cca 22 mil. K�.

 

Vyhodnotit provoz hybridn�ch vozidel a p��padn� nav��it jejich po�et ve vozov�m parku autobus�

Zajist�: DP ve spolupr�ci s org�ny HMP

�asov� r�mec: po roce 2012

P�edpokl�dan� n�klady: n�klady budou z�viset na po�tu vozidel, cena jednoho autobusu je vy��� cca o 5 - 6 mil. K�

 

P�ipravit pilotn� projekt p�echodu na autobusy s bezemisn�m pohonem

Zajist�: DP ve spolupr�ci s org�ny HMP

�asov� r�mec: do 5 let od p�ijet� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: v p��pravn� f�zi lze o�ek�vat v�daje na �rovni des�tek a� stovek tis�c K�, v�daje v pilotn�m projektu budou z�viset na jeho konkr�tn�m �e�en�

 

V r�mci obm�ny vozov�ho parku n�kladn�ch automobil� (v�. techniky na podvozc�ch n�kladn�ch aut) up�ednostnit n�kup vozidel spl�uj�c�ch standardy EEV

Zajist�: Pra�sk� slu�by, a. s., TSK, Lesy hl. m. Prahy

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: pou��v�n� n�zkoemisn�ch vozidel bude p�edstavovat ur�it� nav��en� v�daj�, tyto v�daje budou z�viset na konkr�tn�m �e�en�

 

Prov��it mo�nost vyu�it� naftov�ho emulg�tu pro n�kladn� vozidla a dal�� techniku a p��padn� zah�jit jeho vyu��v�n�

Zajist�: OOP, n�sledn� pak Pra�sk� slu�by, a. s., Lesy hl. m. Prahy a TSK

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od schv�len� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: obdobn� jako u autobus� DP se p�edpokl�d� finan�n� �spora

 

K.2.1.14.   Podpora cyklistick� dopravy

C�lem tohoto opat�en� je dos�hnout nahrazen� ��sti automobilov� dopravy dopravou cyklistickou, a to vytvo�en�m podm�nek pro jej� vyu�it� i pro �ne-rekrea�n� cesty po HMP (tzv. dopravn� funkce cyklistiky).

V HMP je v sou�asnosti koncep�n� p�ipravena a postupn� realizov�na pom�rn� rozs�hl� s� cyklostezek a cyklotras. V sou�asnosti je v provozu v�ce ne� 300 km cyklistick�ch tras, z toho p�ibli�n� t�etina je vedena po komunikac�ch bez automobilov� dopravy, a to spole�n� s p��m provozem, po st�vaj�c�ch komunikac�ch v parc�ch a sadech nebo po nov� vybudovan�ch samostatn�ch komunikac�ch pro chodce a cyklisty. D�le�itou sou��st� realizovan� infrastruktury pro provoz cyklist� jsou tak� opat�en� p��mo v hlavn�m dopravn�m prostoru m�stn�ch komunikac�, jako jsou vyhrazen� j�zdn� pruhy, p�edsazen� stop��ry apod. Rozvoji podm�nek pro cyklistickou dopravu se systematicky v�nuje Komise RHMP pro cyklistickou dopravu, jej�mi� �leny jsou jak �lenov� ZHMP, MHMP a organizac� HMP (TSK, ROPID, �RM), tak i z�stupci z�jmov�ch sdru�en� a odborn� ve�ejnosti. Komise RHMP se pr�b�n� v�nuje postupu a �e�en� probl�m� p�i �dr�b� a v�stavb� cyklistick� infrastruktury v prostoru HMP v r�mci plo�n� dopravn� obsluhy �zem� i na vybran�ch tras�ch, v�etn� sjednocen� koncepce �e�en� a prov�d�n� t�chto opat�en�.

Dobudov�n� syst�mu cyklistick�ch tras

Jak ji� bylo uvedeno, syst�m cyklistick�ch tras v HMP je koncep�n� podrobn� p�ipraven a postupn� realizov�n. Pro zaji�t�n� odpov�daj�c�ho tempa realizace i v n�sleduj�c�ch letech je nutno garantovat finan�n� r�mec pro nezbytn� investice, a to nejen v p��pad� syst�mu p�te�n�ch a hlavn�ch cyklistick�ch tras (tj. I. a II. t��da), ale i k vytvo�en� s�t� dopl�kov�ch a m�stn�ch tras, kter� jsou v kompetenci M�. Podle podklad� �RM lze celkov� v�daje odhadovat na �rovni cca 1,1 mld. K�.

U nov�ch dopravn�ch staveb se pak vych�z� z usnesen� RHMP z r. 2003, kter� ukl�d� OMI a TSK �zaji��ovat p�i p��prav� rekonstrukc� a nov� v�stavb� komunikac�, p��padn� i p�i p��prav� dal��ch investi�n�ch akc�, vytv��en� vhodn�ch podm�nek pro cyklistickou dopravu�.

Zajistit finan�n� r�mec pro dobudov�n� syst�mu p�te�n�ch, hlavn�ch, dopl�kov�ch i m�stn�ch cyklistick�ch tras

Zajist�: org�ny HMP ve spolupr�ci s DOP a Komis� RHMP pro cyklistickou dopravu

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: cca 1,1 mld. K�

 

Zajistit v�asnou p��pravu projekt� cyklistick�ch tras

Zajist�: DOP ve spolupr�ci s Komis� RHMP pro cyklistickou dopravu a org�ny dot�en�ch M�

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: n�klady jsou zahrnuty ve finan�n�m r�mci pro v�stavbu cyklotras

 

Realizovat cyklotrasy v r�mci v�stavby a rekonstrukc� komunikac�

Zajist�: OMI ve spolupr�ci s TSK a Komis� RHMP pro cyklistickou dopravu

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: n�klady jsou zahrnuty ve finan�n�m r�mci pro v�stavbu cyklotras

Zaji�t�n� bezpe�nosti cyklistick� dopravy v HMP

Hlavn�m faktorem omezuj�c�m dopravn� mo�nosti cyklodopravy v HMP, je riziko st�etu s motorov�m vozidlem, vypl�vaj�c� z p�et�en� m�sta silni�n� dopravou. V rozvoln�n� s�dli�tn� z�stavb� nebo v okrajov�ch ��stech HMP je obvykle mo�n� volit trasu po zklidn�n�ch komunikac�ch a hlavn� riziko nast�v� p�i k��en� siln� dopravn� zat�en�ch komunikac� mimo sv�telnou signalizaci. V kompaktn� z�stavb� centr�ln� ��sti HMP jsou pak �asto nebezpe�n� cel� �seky komunikac� a zejm�na zna�n� po�et k�i�ovatek (odbo�ov�n� vlevo) bez mo�nosti obj�zdn� trasy. V �ad� p��pad� se jedn� o zbyte�n� kolizn� m�sta, kter� je zpravidla mo�n� odstranit investi�n� nen�ro�n�mi z�sahy (nap�. �pravou cyklu semaforu, instalac� nov�ho semaforu, povolen�m j�zdy po chodn�ku v kr�tk�m �seku, omezen�m rychlosti apod.), v �ir��m kontextu pak soustavn�m zklid�ov�n�m silni�n� dopravy a integrac� cyklodopravy na z�klad� ucelen� koncepce.

Z tohoto d�vodu bude provedeno zmapov�n� kolizn�ch m�st a jejich o�et�en�. T�mto jednoduch�m opat�en�m lze dos�hnout v�razn�ho zv��en� bezpe�nosti cyklist� p�i n�zk�ch n�kladech.

Identifikovat a o�et�it m�sta s v�razn�m rizikem st�etu cyklist� s automobily

Zajist�: TSK ve spolupr�ci s Komis� RHMP pro cyklistickou dopravu

�asov� r�mec: zmapov�n� do 1 roku od vyd�n� Programu, o�et�en� vytipovan�ch m�st do 3 let od vyd�n� Programu a d�le pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: up�esn�n� v�daj� vyplyne a� z odborn�ho zmapov�n� kolizn�ch m�st

Vytvo�en� bezpe�n�ch �lo�n�ch m�st pro j�zdn� kola

V�znamn�m omezen�m vyu�it� cyklistick� dopravy je tak� �etn� nemo�nost bezpe�n�ho odstaven� j�zdn�ho kola, pokud mo�no v uzamykateln�m boxu nebo na hl�dan�m m�st� u obvykl�ch c�l� t�chto cest. T�mito c�ly jsou budovy ���ad�� (pracovi�t� MHMP, ��ad� M�, MP, Policie �esk� republiky, spr�vy soci�ln�ho zabezpe�en�, finan�n�ch ��ad� atd.), zdravotnick� za��zen�, �koly, kulturn� za��zen� (muzea, galerie), sportovi�t�, obchody atd.

Z tohoto d�vodu bude zaji�t�n dal�� rozvoj syst�mu cyklodopravy v klidu, tj. odstavn�ch m�st pro j�zdn� kola. V sou�asn� dob� je evidov�no p�es 1 000 stojan�, dal�� stojany jsou postupn� umis�ov�ny. Vedle zvy�ov�n� po�tu stojan� bude v�nov�na pozornost tak� jejich zabezpe�en� � nap�. vyu�it� uzamykateln�ch box�, zahrnut� stojanov�ho m�sta do kamerov�ho syst�mu ostrahy objektu apod. Rovn� bude d�le pr�b�n� aktualizov�na a udr�ov�na mapov� datab�ze stojan�.

V p��pad� objekt� v soukrom�m vlastnictv� (zejm�na obchody), u nich� dosud nejsou stojany instalov�ny, bude provozovatel osloven s nab�dkou instalace stojanu a odpov�daj�c� propagace v r�mci informa�n�ho syst�mu cyklistick� dopravy, za podm�nek zaji�t�n� �dr�by a ostrahy stojanu.

 

Rozv�jet syst�m stojan� na kola, tj. jejich evidence, informa�n� podpora, instalace nov�ch stojan� a zvy�ov�n� �rovn� zabezpe�en� stojan� st�vaj�c�ch

Zajist�: DOP ve spolupr�ci s Komis� RHMP pro cyklistickou dopravu

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: z�vis� na po�tu a typu stojan� a jejich zabezpe�en�, ��dov� jde o stovky tis�c a� jednotky mil. K� ro�n�

Rozvoj mo�nost� p�epravy j�zdn�ch kol ve vozidlech MHD

Mo�nost vyu�it� hromadn� dopravy k p�esunu po ��sti cesty je v�znamnou slu�bou p�edev��m t�m cyklist�m, kte�� kolo nevyu��vaj� pro sportovn� ��el, ale k p�eprav� do konkr�tn�ho c�le. Sou�asn� nab�dka p�epravy v metru, ve vlac�ch a ve vybran�ch tramvajov�ch spoj�ch je v�znamn�, av�ak je nutno ji postupn� rozv�jet o dal�� spoje v�etn� autobusov�ch. Obdobn� jako dosud bude p�eprava na dal��ch link�ch umo�n�na nejprve jen ve vybran�ch spoj�ch a pouze o v�kendech, postupn� m��e b�t roz�i�ov�na i na pracovn� dny mimo p�epravn� �pi�ky a na v�t�� po�et spoj�.

 

Roz�i�ovat postupn� mo�nost p�epravy j�zdn�ch kol ve vozidlech MHD

Zajist�: DP ve spolupr�ci s Komis� RHMP pro cyklistickou dopravu

�asov� r�mec: pr�b�n� od vyd�n� programu ke zlep�en� kvality ovzdu��

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

Informov�n� a osv�ta ve�ejnosti

V HMP je na pom�rn� vysok� �rovni rozvinut syst�m informov�n� ve�ejnosti o rekrea�n�ch mo�nostech cyklistick� dopravy, m�n� jsou v�ak dostupn� informace o b�n�ch (ne-rekrea�n�ch) cyklistick�ch cest�ch. Za t�mto ��elem budou ve�ejnosti poskytov�ny informace o bezpe�n�m pr�jezdu HMP, o mo�nosti dojet bezpe�n� ke konkr�tn�m c�l�m, o um�st�n� stojan� (zvl�t� hl�dan�ch) atd. Bude zaji�t�no zapojen� ve�ejnosti do procesu vyhled�v�n� nebezpe�n�ch a probl�mov�ch m�st a jejich �e�en�.

 

Zaji��ovat informa�n� podporu vyu��v�n� j�zdn�ho kola i k �ne-rekrea�n�m� cest�m

Zajist�: DOP ve spolupr�ci s Komis� RHMP pro cyklistickou dopravu

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: bude �e�eno v r�mci dosud vyu��van�ch informa�n�ch prost�edk�, nep�edpokl�d� se podstatn� nav��en� v�daj�

 

K.2.1.15.   Podpora p�� dopravy

C�lem tohoto opat�en� je podpo�it sni�ov�n� objemu automobilov� dopravy vytvo�en�m podm�nek pro bezpe�n� a komfortn� pohyb chodc� ve v�ech ��stech HMP a rovn� podpo�it vyu��v�n� hromadn� dopravy. Bez mo�nosti doj�t bezpe�n� a pohodln� k c�li cesty nebo k zast�vce MHD jsou obyvatel� v�ce motivov�ni vyu��vat pro b�n� cesty po m�st� osobn�ho automobilu, co� vede k n�r�stu imisn� z�t�e z automobilov� dopravy. Je nutno konstatovat, �e v HMP (stejn� jako v jin�ch m�stech) byla po mnoho des�tek let v�nov�na pozornost p�edev��m rozvoji automobilov� a MHD, co� se projevilo pom�rn� v�razn�m zhor�en�m podm�nek pro p�� pohyb po HMP � p�� komunikace nel�kaj� k ch�zi, nov� komunikace �asto p�edstavuj� bari�ry pro chodce, zvy�uje se po�et kolizn�ch m�st, prostor pro p�� je mnohdy zab�r�n parkov�n�m vozidel atd.

V posledn� dob� se v�ak p��stup k vyv��en� podm�nek pro p�� dopravu postupn� m�n�. Byl vypracov�n materi�l �Z�sady rozvoje p�� dopravy na �zem� hl.m. Prahy�, jeho� vznik inicioval V�bor dopravy ZHMP. Tento z�kladn� materi�l p�edpokl�d� zpracov�n� �Generelu p�� dopravy na �zem� hl.m. Prahy�.

V oblasti koncep�n�ho �e�en�, ale i v�cn�ho obsahu vytv��en� podm�nek p�� dopravy tak lze spat�ovat ur�itou paralelu s �e�en�m dopravy cyklistick�, co� umo��uje p�ej�mat n�kter� osv�d�en� �e�en� nebo se naopak vyhnout ur�it�m probl�m�m. Celkov� je nap�. mo�n� (obdobn� jako u cyklistick� dopravy) sledovat 3 z�kladn� �koly v oblasti �e�en� existuj�c�ch probl�m�:

         odstra�ov�n� bodov�ch �i lok�ln�ch probl�m�, zejm�na v oblasti bezpe�nosti chodc�,

         vytv��en� bezpe�n�ch a dostate�n� atraktivn�ch cest �i koridor� pro p��,

         zaji�t�n� dostate�n�ho vybaven� a celkov� p�ita�livosti ve�ejn�ho prostoru pro chodce.

Na organiza�n� �rovni pak lze doporu�it aplikaci dal��ho osv�d�en�ho �e�en�, a to z��zen� pracovn� skupiny MHMP �i komise RHMP za ��asti z�stupc� v�ech zainteresovan�ch subjekt�.

Koordinace koncep�n�ho �e�en� p�� dopravy

Podpora p�� dopravy v HMP v sou�asnosti zahrnuje �ir�� spektrum pom�rn� nal�hav�ch �kol�, jako jsou nap�. d�l�� �pravy komunikac�, organiza�n� zm�ny v doprav�, budov�n� nov�ch tras, revitalizace uli�n�ch prostor�, �zemn� pl�nov�n� atd. Tyto �koly jsou v kompetenci r�zn�ch instituc�. Za ��elem zaji�t�n� koordinovan�ho p��stupu bude z��zena pracovn� skupina MHMP nebo komise RHMP, kter� zajist� sou�innost org�n� MHMP, M� i dot�en�ch organizac�. ��ast v n� bude nab�dnuta i z�stupc�m z�jmov�ch sdru�en� a odborn� ve�ejnosti.

Aktu�ln�m �kolem t�to pracovn� skupiny MHMP �i komise RHMP bude koordinace zpracov�n� generelu p�� dopravy, operativn� �e�en� lok�ln�ch z�vad a nedostatk� na p��ch tras�ch, zejm�na v oblasti bezpe�nosti a ochrana z�jm� p��ch v aktu�ln�ch urbanistick�ch a investi�n�ch z�m�rech. Postupn� pak bude p�eva�ovat vlastn� syst�mov� �e�en� p��ho provozu v HMP, tj. realizace zpracovan�ho generelu.

 

Ustavit st�lou pracovn� skupinu MHMP �i komisi RHMP pro koordinaci �e�en� p�� dopravy v HMP

Zajist�: �editel MHMP nebo RHMP

�asov� r�mec: do 3 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se v�razn� nav��en� finan�n�ch prost�edk�, ��ast v komisi bude sou��st� pracovn� n�pln� dot�en�ch subjekt�

Zaji�t�n� bezpe�nosti p��ho provozu

V uplynul�ch letech byl na komunikac�ch HMP realizov�n zna�n� po�et investic p�isp�vaj�c�ch ke zv��en� bezpe�nosti chodc�. P�esto se v�ak na hlavn�ch p��ch tras�ch st�le vyskytuj� zbyte�n� kolizn� m�sta, kde existuje zv��en� riziko st�et� chodc� s motorov�mi vozidly. V n�kter�ch p��padech tak� tato m�sta nov� vznikaj� v souvislosti s n�r�stem automobilov�ho provozu, nebo se m��e dosavadn� �e�en� (nap�. prost� p�echod pro chodce) uk�zat jako nedosta�uj�c�.

Tato m�sta je zpravidla mo�n� odstranit investi�n� nen�ro�n�mi z�sahy (nap�. omezen�m rychlosti j�zdy motorov�ch vozidel, instalac� semaforu, chr�n�n�m p�echodem pro chodce apod.), m��e v�ak j�t i o investice n�ro�n�j��, nap�. vybudov�n� chyb�j�c�ho chodn�ku v ur�it�m �seku.

V r�mci �kolu bude provedeno zmapov�n� nejv�ce problematick�ch kolizn�ch m�st v HMP a n�sledn� pak jejich odstran�n� vhodn�m zp�sobem. P�edpokl�d� se, �e na realizaci �kolu se bude v�znamn� pod�let nov� z��zen� pracovn� skupina MHMP �i komise RHMP   pro koordinaci �e�en� p�� dopravy v HMP.

 

Identifikovat a o�et�it m�sta s v�razn�m rizikem st�etu chodc� s automobily

Zajist�: DOP ve spolupr�ci s �RM a ��ady M�

�asov� r�mec: pr�b�n� s ka�doro�n�m vyhodnocen�m proveden�ch aktivit

P�edpokl�dan� n�klady: up�esn�n� v�daj� vyplyne a� z odborn�ho zmapov�n� kolizn�ch m�st

Vytvo�en� syst�mu p��ch tras a koridor�

Pro zaji�t�n� p�epravn� funkce p�� dopravy je nutno postupn� vytvo�it s� chr�n�n�ch koridor� pro p�� dopravu, tj. m�stn�ch komunikac� stavebn� a organiza�n� zvl᚝ uzp�soben�ch pro chodce, umo��uj�c� bezkolizn�, bezpe�n� a komfortn� dosa�en� pot�ebn�ch c�l� v HMP. Jednotliv� �zemn� celky m�sta je nutno propojit p�te�n�mi trasami, kter� budou vych�zet z ji� existuj�c�ch cest a tradi�n�ch tras pohybu obyvatel. Uvnit� s�deln�ch celk� je pak nutno zajistit dobrou dostupnost v�ech podstatn�ch lok�ln�ch c�l� dopravy (obchody, �koly, ��ady, zdravotnick� za��zen� apod.) a zejm�na pak stanic a zast�vek hromadn� dopravy. Lokality s velk�m soust�ed�n�m chodc� a v okol� kl��ov�ch c�l� (nap�. stanice metra) je nutno dopravn� zklidnit, pop��pad� zde p��mo realizovat p�� z�ny, nebo roz���it plochy pro p�� a vylou�it zbytnou automobilovou dopravu.

 

Zajistit finan�n� r�mec pro dobudov�n� syst�mu p��ch tras a koridor�

Zajist�: org�ny HMP ve spolupr�ci s DOP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� stovky mil. K�

 

Zajistit p��pravu a realizaci syst�mu p��ch tras a koridor�

Zajist�: DOP a TSK

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: n�klady jsou zahrnuty ve finan�n�m r�mci pro v�stavbu p��ch tras

Zamezen� vzniku nov�ch bari�r pro p�� pohyb obyvatel

Z�kladn� podm�nkou podpory p�� dopravy je zaji�t�n� prostupnosti �zem� HMP, co� zahrnuje odstra�ov�n� st�vaj�c�ch bari�r p��ho pohybu a zamezov�n� vzniku nov�ch bari�r v �zem�. Vytv��en� p��ch propojen� skrze st�vaj�c� bari�ry je p�edm�tem p�edch�zej�c�ho �kolu. Vedle toho je ov�em nezbytn� trvale dohl�et na zachov�n� prostupnosti na st�vaj�c�ch b�n�ch tras�ch p��ho pohybu lid�, a to zejm�na ve vazb� na zast�vky ve�ejn� dopravy, objekty slu�eb a ob�ansk� vybavenosti (�koly, ��ady, zdravotnick� za��zen�, obchody), rekrea�n� objekty a plochy, v�znamn� pracovi�t� apod.

Zejm�na je nezbytn�:

         zajistit realizaci dostate�n�ho po�tu bezpe�n�ch pr�chod� p�es pl�novan� liniov� stavby (silnice a �eleznice),

         neumo��ovat vznik uzav�en�ch are�l� (nap�. oplocen�ch obytn�ch celk� apod.) na tradi�n�ch p��ch tras�ch,

         uchovat existuj�c� pr�chody a pas�e a ve vhodn�ch lokalit�ch usilovat o jejich za�len�n� do pl�n� z�stavby v r�mci ��zen�, jich� je HMP ��astn�kem.

Zajistit �i vy�adovat dostate�nou prostupnost pl�novan�ch liniov�ch staveb

Zajist�: TSK, OST, OOP, stavebn� ��ady

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

 

V r�mci p��slu�n�ch povolovac�ch ��zen� zamezovat vzniku uzav�en�ch are�l� na st�vaj�c�ch tras�ch p�� dopravy

Zajist�: OST, OOP, stavebn� ��ady

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

 

K.2.1.16.   Omezov�n� zdroj� a c�l� automobilov� dopravy

 V HMP neust�le p�ib�vaj� nov� zdroje a c�le dopravy, jako jsou administrativn� nebo komer�n� centra, n�kupn� st�ediska, skladov� a logistick� are�ly, hotely apod., kter� lze ozna�it jako �dopravn� v�znamn� stavby�, zna�n� dopravn� v�znam v�ak v souhrnu m� i zahu��ov�n� st�vaj�c� z�stavby bytov�mi a komer�n�mi prostory v n�stavb�ch a vestavb�ch. Stejn� p�sob� rozvoj �ist� obytn�ch �tvar� v odlehl� poloze v r�mci s�dla, obvykle ve vn�j��m p�smu HMP. Provoz t�chto objekt� �i soubor� staveb je spojen s v�razn�m nav��en�m intenzit dopravy na navazuj�c�ch komunikac�ch, p��padn� s v�razn�m n�r�stem dopravn�ho v�konu (projet�mi vozokilometry na dopravn� s�ti). V d�sledku toho pak doch�z� k dal��mu p�et�ov�n� st�vaj�c�ch komunikac� a k�i�ovatek, kter� kapacitn� nedosta�uj� ani sou�asn�mu provozu. Mimo centrum HMP pak doch�z� k v�razn�mu zvy�ov�n� z�t�e z�stavby pod�l hlavn�ch kapacitn�ch tah� a celkov� vzr�st� emisn� z�t� z dopravy.

Do budoucna ji� nen� mo�n� vynakl�dat prost�edky na sn�en� dopravn� z�t�e, p��padn� na jejich odveden� mimo obytn� oblasti, a na druh� stran� neust�le do dot�en�ch oblast� p�itahovat dal�� automobily. Z tohoto d�vodu mus� b�t p�ikro�eno k regulaci v�stavby objekt�, kter� jsou zdrojem a c�lem dopravy, pomoc� dvou z�kladn�ch n�stroj�, kter�mi jsou �P HMP a vyhl�ka �. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecn�ch technick�ch po�adavc�ch na v�stavbu, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�.

Optimalizace kapacit funk�n�ch ploch

V r�mci nov�ho �P je nutno nastavit takov� meze pro objemy nov� dopravy, kter� umo�n� alespo� v n�vrhov�m horizontu dos�hnout spln�n� c�lov�ch imisn�ch limit� na cel�m �zem� HMP s dostate�nou rezervou. Pro napln�n� tohoto po�adavku bude vyu�it regulativ �m�ra vyu�it� �zem�, na rozvojov�ch i stabilizovan�ch ploch�ch. Z hlediska objemu vyvolan� dopravy je rozhoduj�c� stanoven� maxim�ln� hodnoty hrub� podla�n� plochy, kter� pak odpov�d� i objem dopravy vyvolan� realizac� p��slu�n� z�stavby.

 

V r�mci p��pravy �P bude provedeno prov��en� navr�en�ch bilanc� funk�n�ch ploch z hlediska dopravn�ho a emisn�-imisn�ho. T�m budou identifikov�ny problematick� oblasti, v nich� je ��douc� ji� nezvy�ovat st�vaj�c� m�ru vyu�it� funk�n�ch ploch, aby bylo zaji�t�no spln�n� imisn�ch limit� na cel�m �zem� HMP. Samostatn� pozornost bude v�nov�na omezen� ploch skladov�ch are�l� na okraj�ch HMP pod�l st�vaj�c�ch i pl�novan�ch komunikac�, vzhledem k nutnosti omezen� pro m�sto (kraj, st�t) zbytn� t�k� n�kladn� dopravy na hlavn�ch taz�ch.

Optimalizovat kapacity funk�n�ch ploch �P HMP s c�lem dosa�en� imisn�ch limit� na cel�m �zem� HMP

Zajist�: O�P a �RM ve spolupr�ci s OOP

�asov� r�mec: v r�mci p��pravy �P

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

 

D�sledn� uplat�ovat po�adavek nezvy�ov�n� m�ry vyu�it� funk�n�ch ploch v oblastech s p�ekro�en�m imisn�ch limit�

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

�prava podm�nek v�stavby dopravn� v�znamn�ch objekt� v jednotliv�ch ��stech HMP

U konkr�tn�ch z�m�r� bude vy�adov�no spln�n� technick�ch podm�nek, kter� alespo� ��ste�n� sn�� negativn� dopady n�r�stu dopravn� z�t�e, spojen� s touto v�stavbou. Tyto podm�nky budou zapracov�ny do novelizace vyhl�ky �. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecn�ch technick�ch po�adavc�ch na v�stavbu, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�. Jedn� se zejm�na o n�sleduj�c� po�adavky:

         v projektov� p��prav� je nutno u jednotliv�ch z�m�r� prok�zat a zajistit odpov�daj�c� n�vaznost na hromadnou dopravu; u z�m�r� mimo doch�zkovou vzd�lenost od existuj�c�ch zast�vek MHD je nutno zajistit jejich dopln�n�;

         sou��st� v�stavby dopravn� v�znamn�ch objekt� mus� b�t takov� �pravy komunikac�, kter� zajist�, �e nedojde k p�ekro�en� kapacity komunikac�;

         v oblasti �ir��ho centra HMP (definovan� oblasti v z�sad� uvnit� MO) budou hromadn� gar�e realizov�ny pouze jako opat�en� k vym�st�n� a zru�en� st�n� na povrchu, a to v obdobn� kapacit�;

         u z�m�r� p�i stanic�ch metra v okrajov�ch ��stech HMP bude poskytnuta ��st parkovac�ch kapacit pro realizaci parkovi�t� P + R.

V r�mci novelizace budou d�le prov��eny dosud po�adovan� po�ty parkovac�ch st�n� pro jednotliv� funkce staveb tak, aby byl v�ce napl�ov�n po�adavek d�razn�j�� regulace dopravy v klidu. To se t�k� jak ukazatel� z�kladn�ho po�tu st�n�, tak i zonace �zem� (zohledn�n� lok�ln�ch center jednotliv�ch oblast�), nastaven� reduk�n�ch koeficient�, zohledn�n� napojen� objektu na tramvajovou a �elezni�n� s� atd. P�edev��m v centru HMP bude nutno s ohledem na jeho p�et�en� automobilovou dopravou p�istoupit ke sn�en� po�tu po�adovan�ch parkovac�ch st�n� pro jednotliv� funkce staveb, resp. k dal��mu sn�en� reduk�n�ch koeficient�. Sou�asn� lze doporu�it i roz���en� z�n a aplikaci reduk�n�ch koeficient� v m�stech kvalitn�ho napojen� na povrchovou kolejovou dopravu.

 

 

P�ipravit n�vrh zm�ny legislativy HMP, obsahuj�c�ch podm�nky pro umis�ov�n� staveb

Zajist�: �RM ve spolupr�ci s OST a OOP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

 

K.2.2.         Skupina 2. Opat�en� ke sn�en� emis� z vyt�p�n� obytn� z�stavby

K.2.2.1.       Rozvoj environment�ln� p��zniv� energetick� infrastruktury

C�lem tohoto opat�en� je vytv��et podm�nky pro sni�ov�n� spot�eby tuh�ch paliv ve v�ech kategori�ch stacion�rn�ch zdroj� zne�i��ov�n�. Spalov�n� tuh�ch paliv je            podle proveden� anal�zy dominantn�m zdrojem imisn� z�t�e As a B(a)P (p�ekra�ov�ny c�lov� limity) a v�znamn� se pod�l� i na z�t�i suspendovan�ch ��stic PM10 (p�ekra�ov�n imisn� limit).

Z t�chto d�vod� je nutno vytv��et p�edpoklady pro sni�ov�n� spot�eby tuh�ch paliv nejen u dom�cnost�, ale i u v�t��ch kotelen za�azen�ch mezi st�edn� zdroje zne�i��ov�n� (REZZO 2). V�znamn�m faktorem je zde mo�nost napojen� na rozvody zemn�ho plynu �i na soustavu centr�ln�ho z�sobov�n� teplem.

Org�ny HMP proto budou nad�le vytv��et podm�nky pro rozvoj t�chto s�t�, zahrnuj�c� p�edev��m jejich plo�n� roz�i�ov�n�, ale i modernizaci rozvod� v ji� napojen�ch lokalit�ch. Za t�mto ��elem budou org�ny HMP vytv��et p��slu�n� koncep�n� z�zem� pro dal�� rozvoj s�t� CZT a zemn�ho plynu (nap�. prost�ednictv�m aktualizace �EK a �PD). Rovn� budou aplikovat p��slu�n� administrativn� n�stroje k podpo�e rozvoje a vyu��v�n� environment�ln� �etrn�ch zdroj� energie, a to zejm�na nepovolov�n�m instalace nov�ch m�stn�ch zdroj� na tuh� paliva.

V n�vaznosti na z�v�ry �EK HMP bude vyvol�no jedn�n� o vypracov�n� prov�d�c� studie �e�en� energetick�ho z�sobov�n� levob�e�n� ��sti HMP pomoc� tepeln�ho p�ivad��e Kladno � Praha s vyu�it�m zdroje ECK Generating v Kladn�. Na tomto zdroji je k dispozici cca 100 MWt v�konu zdroje s dal�� mo�nost� jeho roz���en�, k dispozici je v�m�n�kov� stanice a s mo�nost� vyveden� v�konu do teplovodu. Uveden� �e�en� by bylo pro kvalitu ovzdu�� HMP jednozna�n� p��nosem a jev� se i technicky a ekonomicky re�ln�, co� je v�ak nutno ov��it pr�v� uvedeno prov�d�c� studi�. Studie prov��� i mo�n� varianty ��asti dot�en�ch subjekt�.

Samotn� roz�i�ov�n� a modernizace s�t� CZT a zemn�ho plynu jsou investicemi pln� v kompetenci p��slu�n�ch vlastn�k� s�t� (Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., Pra�sk� plyn�rensk�, a. s.). HMP v�ak m� zastoupen� v org�nech obou spole�nost� a m��e vyu��vat tohoto vlivu k podpo�e dal��ho roz�i�ov�n� s�t� do dosud nenapojen�ch oblast�. Tato podpora bude prov�z�na s informa�n� kampan� za ��elem zv��en� popt�vky po CZT a zemn�ho plynu          u obyvatel, nebo� je ekonomicky nere�ln� roz�i�ovat s�t� p�i neodpov�daj�c� popt�vce. Podle aktu�ln� situace mohou org�ny HMP uv�it i finan�n� podporu konkr�tn�ch investi�n�ch akc�, nap��klad za ��elem zaji�t�n� povinn�ho spolufinancov�n� k dotac�m z fond� Evropsk� unie.

 

Vytv��et koncep�n� z�zem� pro rozvoj environment�ln� p��zniv� energetick� infrastruktury

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: v r�mci p��pravy p��slu�n�ch dokument� (�EK, �PD)

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

 

Zajistit prov�d�c� studii realizace tepeln�ho p�ivad��e Kladno � Praha

Zajist�: OOP ve spolupr�ci s dal��mi dot�en�mi subjekty

�asov� r�mec: do 18 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� stovky tis�c K�

 

Vyu��vat zastoupen� HMP v org�nech rozvodn�ch spole�nost� k podpo�e plo�n�ho rozvoje soustavy CZT a rozvod� zemn�ho plynu

Zajist�: org�ny HMP                                            

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

 

K.2.2.2.       Ekologizace energetick�ch zdroj�

Opat�en� je zam��eno zejm�na na sni�ov�n� emis� z vyt�p�n� v objektech HMP, M�    a jejich organizac� a na omezov�n� emis� z centr�ln�ch zdroj� tepla.

Org�ny HMP zajist� nahrazen� zb�vaj�c�ch kotl� na tuh� paliva v objektech organizac� HMP jin�m zp�sobem vyt�p�n�. Obdobn� rekonstrukce budou zaji�t�ny i v budov�ch organizac� M� po dohod� s p��slu�nou M�. Jedn� se ji� o velmi mal� po�et zdroj�.         Podle emisn� bilance za rok 2007 jde zejm�na o Z�kladn� �kolu �eporyje, s kotelnou na koks p��mo v m�st� m��en� nadlimitn�ch koncentrac� As (podle �HM� jsou nejvy��� emise As pr�v� p�i spalov�n� koksu). Tento zdroj je nutno ve spolupr�ci s M� Praha��eporyje �e�it jako prioritn�.

U ostatn�ch zdroj� ve vlastnictv� HMP je pak nutno zaji��ovat pr�b�n� modernizace koteln�ho fondu podle stavu konkr�tn�ch zdroj�. Jedn� se v naprost� v�t�in� o kotelny na zemn� plyn.

To se t�k� i pr�b�n�ch modernizac� centr�ln�ch zdroj� tepla ve vlastnictv� Pra�sk� tepl�rensk�, a. s. V tomto p��pad� vyu�ij� org�ny HMP vlivu vypl�vaj�c�ho ze zastoupen� v org�nech t�to spole�nosti k tomu, aby byla zaji�t�na postupn� modernizace jednotliv�ch zdroj� za ��elem sni�ov�n� emis�. Jedn� se ov�em o aktivity, kter� jsou Pra�skou tepl�renskou, a. s., pr�b�n� zaji��ov�ny a nyn� (nap��klad rozs�hl� rekonstrukce male�ick� tepl�rny v 90. letech 20. stolet�) a jde tedy zejm�na o dohled nad postupem realizace konkr�tn�ch akc� tak, aby nedo�lo k n�r�stu emis� v d�sledku zastar�n� koteln�ho fondu.

D�le je nutno vyu��t informa�n�ch a osv�tov�ch n�stroj� k podpo�e p�echodu ostatn�ch provozovatel� od tuh�ch paliv k jin�m topn�m m�di�m.

Ve v�ech v��e uveden�ch p��padech pak bude p�i p��prav� projektu na rekonstrukci konkr�tn�ho zdroje zv�ena mo�nost vyu�it� nespalovac�ch zdroj� energie, jako jsou sol�rn� termick� kolektory �i tepeln� �erpadla.

 

Zajistit nahrazen� kotelen na tuh� paliva v objektech organizac� HMP a M�

Zajist�: OOP ve spolupr�ci s org�ny HMP a dot�en�mi M�

�asov� r�mec: kotelna Z�kladn� �koly �eporyje do 2 let od vyd�n� Programu, ostatn� p��padn� vytipovan� zdroje do 5 let od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� des�tky a� stovky mil. K�

 

Vyu��vat zastoupen� HMP v org�nech Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., k podpo�e modernizace koteln�ho fondu a k dohledu nad jej�m postupem

Zajist�: org�ny HMP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

 

Podporovat p�echod provozovatel� kotelen od tuh�ch paliv k jin�m topn�m m�di�m

Zajist�: OOP                                                                                                     

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

 

K.2.2.3.       Podpora �spor energie a efektivn�j��ho vyu��v�n� energie

Opat�en� je zam��eno na vyu�it� potenci�lu �spor p�i vyu��v�n� energi� v budov�ch HMP, M� a jejich organizac�. Sn�en� spot�eby energie je p�irozen� spojeno se sn�en�m emis� z vyt�p�n� p��slu�n�ch budov.

Konkr�tn� technick� opat�en� vypl�vaj� z proveden�ch energetick�ch audit� a z pr�kaz� energetick� n�ro�nosti budov; jedn� se zejm�na o zateplov�n� fas�d, st�ech a podlah, v�m�ny oken a instalace m��ic� a regula�n� techniky. Dal��m krokem pak je ��zen� spot�eby energie v cel�m objektu � tzv. energetick� management budovy.

V p��pad� budov organizac� HMP je tedy z�kladn�m �kolem zajistit nejprve odpov�daj�c� finan�n� r�mec a v�asnou projektovou p��pravu p��slu�n�ch investic a n�sledn� pak jejich vlastn� proveden�. Podstatn� v�t�� potenci�l v�ak existuje u budov organizac� M�, kter�ch je v�t�� po�et. I v tomto p��pad� je nutno nejprve zajistit p��slu�n� finan�n� r�mec pro danou investici, a to bu� p��mou dotac� ze strany HMP nebo podporou p�i p��prav� projektov� ��dosti o dotaci z fond� Evropsk� unie p�i sou�asn�m spolufinancov�n� HMP.

MHMP tedy bude pr�b�n� zaji��ovat informa�n� a administrativn� podporu org�n�m M� za ��elem p��pravy jednotliv�ch projekt�. Org�ny HMP pak vytvo�� p��slu�n� finan�n� r�mec pro spolufinancov�n� nebo pln� financov�n� p��slu�n�ch investic.

Velmi v�znamn�m n�strojem podpory �spor energie je program �Zelen� �spor�m�, kter� zaji��uje SF�P. V r�mci Programu je mo�n� z�skat prakticky n�rokovou dotaci na realizaci �sporn�ch opat�en� na obytn�ch domech, p�i�em� p��jemcem dotace m��e b�t jak�koli vlastn�k domu ur�en�ho k bydlen� � HMP, fyzick� �i pr�vnick� osoba, bytov� dru�stvo atd. Vzhledem ke sv� po��te�n� f�zi se program vyzna�uje zna�n�m objemem finan�n�ch prost�edk�, ale zat�m pom�rn� mal�m z�jmem obyvatel. HMP proto p�iprav� pilotn� projekt asistence z�jemc�m o dotaci pro vybranou lokalitu �i oblast. Projekt bude zahrnovat informa�n� sch�zky s vlastn�ky objekt�, pasportizaci budov a v�b�r dom� vhodn�ch k �erp�n� dotace, p��pravu podkladov�ch materi�l� k �erp�n� dotace a zprost�edkov�n� jedn�n� se SF�P. Soub�n� s realizac� �sporn�ch opat�en� m��e b�t v pilotn�m projektu �e�ena i problematika p�em�n vyt�p�n� vybran�ch dom�. V�b�r lokality pro pilotn� projekt bude proveden na z�klad� �daj� o imisn� z�t�i a typu z�stavby.

 

Zajistit p��pravu projekt� �spor energie a energetick�ho managementu budov v objektech HMP a jeho organizac�

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: n�klady na projektovou p��pravu jsou zahrnuty v celkov�ch n�kladech investic

 

Zajistit realizaci investic do �spor energie v objektech HMP a jeho organizac�

Zajist�: OOP ve spolupr�ci s v�cn� p��slu�n�mi odbory MHMP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: cca 80 mil. K� ro�n� (odhad cca 1,5 mld. K� do roku 2015)

 

Zajistit informa�n� a poradenskou podporu projektov�m ��dostem M� o podporu z fond� Evropsk� unie v oblasti �spor energie

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� des�tky tis�c K� ro�n�

Zajistit finan�n� r�mec pro spolufinancov�n� �i financov�n� vybran�ch investic do �spor energie v objektech HMP ve spr�v� M�

Zajist�: org�ny HMP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� stovky mil. a� jednotky mld. K�

 

Realizovat pilotn� projekt asistence z�jemc�m o dotaci z programu �Zelen� �spor�m�

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� stovky tis�c K�

 

K.2.2.4.       Podpora p�em�ny topn�ch syst�m� v dom�cnostech

Konkr�tn�m c�lem opat�en� je sn�it produkci emis� z lok�ln�ho vyt�p�n� obytn� z�stavby, kter� je dle proveden�ch anal�z dominantn�m zdrojem imisn� z�t�e B(a)P a As, u nich� doch�z� na �zem� HMP k p�ekra�ov�n� imisn�ch limit�. V HMP prob�h� program podpory p�em�n vyt�p�n� v dom�cnostech od roku 1994, v sou�asn� dob� pod n�zvem ��ist� energie Praha�. V roce 2007 do�lo k v�razn�mu zv��en� poskytovan� ��stky, kter� se v sou�asnosti pohybuje na �rovni cca 30 000 K� na jeden byt. Od roku 1994 Praha v r�mci programu finan�n� podpo�ila zm�nu vyt�p�n� v cca 40 000 bytech, p�esto zde v�ak z�st�v� ur�it� potenci�l pro dal�� �e�en�. Podle dostupn�ch podklad� dosahuje celkov� spot�eba tuh�ch paliv v dom�c�ch topeni�t�ch v HMP t�m�� 50 000 tun ro�n�.

Z tohoto d�vodu bude program ��ist� energie Praha� zachov�n i v n�sleduj�c�ch letech. Program ��ist� energie Praha� bude doprov�zen informa�n� kampan�. Vedle celoplo�n�ho informov�n� (kter� je v sou�asnosti zaji�t�no) bude provedena i lok�ln� kampa� zam��en� p��mo na oblasti s vysok�m pod�lem vyt�p�n� tuh�mi palivy.

Lok�ln� informa�n� kampa� bude mimo jin� zam��ena na zdravotn� rizika plynouc� ze spalov�n� tuh�ch paliv a domovn�ho odpadu. Bude d�sledn� prezentov�na skute�nost, �e spalov�n� tuh�ch paliv produkuje zna�n� mno�stv� karcinogenn�ch a toxick�ch polutant�, p�i�em� nejv�t��mu riziku jsou vystaveni obyvatel� �ij�c� p��mo v dot�en� lokalit�.

St�vaj�c� syst�m informov�n� obyvatel bude rozv�jen s c�lem poskytnout potenci�ln�m �adatel�m nejen pot�ebn� servis p�i ��dosti o dotaci, ale p�edev��m je k p�em�n� motivovat. Za t�mto ��elem budou zpracov�ny a poskytov�ny informace o mo�nostech kombinace s jin�mi formami podpory (v sou�asn� dob� nap�. program M�P �Zelen� �spor�m� a p�j�ky bank), kter� sni�uj� nutn� v�daje �adatele.

Propagace vyu�it� programu �Zelen� �spor�m� pro p�em�nu topn�ch syst�m� v dom�cnostech bude zaji�t�na i v r�mci pilotn�ho projektu, kter� bude realizov�n jako sou��st p�edch�zej�c�ho opat�en�. Pro vytipovan� objekty budou spolu s podklady pro zateplen� dom� zpracov�ny i podklady pro �erp�n� dotace na p�em�nu topn�ho syst�mu.

 

Zajistit pokra�ov�n� dota�n�ho programu na p�em�ny topn�ch syst�m� v dom�cnostech

Zajist�: OOP a org�ny HMP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: cca 15 000 000 K� ro�n�

 

Realizovat informa�n� kampa� na podporu p�em�n topn�ch syst�m�

Zajist�: OOP v sou�innosti s OPR

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu, v n�sleduj�c�ch letech opakov�n�          podle pot�eby

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� stovky tis�c K�

 

Rozv�jet informa�n� a poradensk� slu�by v r�mci podpory p�em�n topn�ch syst�m�

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� des�tky tis�c K� ro�n�

 

K.2.3.         Skupina 3. Opat�en� k omezov�n� pra�nosti

K.2.3.1.       Omezov�n� pra�nosti z plo�n�ch zdroj�

C�lem tohoto opat�en� je sn�en� koncentrac� prachov�ch ��stic v ovzdu�� a omezen� po�tu p��pad�, kdy doch�z� k p�ekro�en� imisn�ho limitu PM10. Opat�en� je zam��eno na plo�n� �technologick� zdroje, jako jsou beton�rny, cement�rny, obalovny, t�ebn� plochy, deponie a recyklace stavebn� suti a zeminy, sklady p�sku a �t�rku, skl�dky odpadu apod. V roce 2008 provedl OOP zmapov�n� t�chto zdroj�, v�etn� ur�en� jejich z�va�nosti a n�vrhu vhodn�ch opat�en�.

V n�sleduj�c�m obdob� bude zah�jeno jedn�n� s provozovateli t�chto zdroj� s c�lem realizace opat�en� k omezen� pra�nosti, a to nejen v r�mci dot�en�ch are�l�, ale i na navazuj�c�ch komunikac�ch, kam �asto doch�z� k vn�en� ne�istot vyj�d�j�c�mi automobily. Bude vyvinuta snaha o dosa�en� dobrovoln�ch dohod, kter� povedou k omezen� pra�nosti z jednotliv�ch are�l�. Sou�asn� v�ak bude vyu��v�no i v�ech dostupn�ch administrativn�ch a legislativn�ch n�stroj�. P��kladem je do�asn� povolen� k provozu, jeho� p��padn� prodlou�en� bude spojeno s po�adavkem na omezen� pra�nosti.

D�le bude vyu��v�na mo�nost ud�len� pokuty podle � 29 z�kona �. 131/2000 Sb.,        o hlavn�m m�st� Praze, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis� (d�le jen �z�kon o hlavn�m m�st� Praze�), kter� umo��uje ulo�it pokutu do v��e 1 000 000 K� p�i zne�i��ov�n� ve�ejn�ch prostranstv� a do v��e 0,5 mil. K� p�i neudr�ov�n� vlastn�ho pozemku v n�le�it�m stavu. Spr�vn�m org�nem jsou zde ��ady M�, kter� v�ak �asto o t�to mo�nosti nejsou informov�ny nebo ji nevyu��vaj�. Z tohoto d�vodu bude p��slu�n� odbor MHMP kontaktovat odbory �ivotn�ho prost�ed� ��ad� p��slu�n�ch M� a metodicky koordinovat jejich postup v oblasti omezov�n� pra�nosti.

Sou�asn� je nutno omezovat vznik nov�ch zdroj� pra�nosti, jako jsou skl�dky zeminy nebo inertn�ho odpadu a podobn� provozy. K jednotliv�m z�m�r�m je nutno z�sadn� vy�adovat vyhodnocen� vliv� provozu zdroje na imisn� zat�en� PM10 v okol� a seznam opat�en�, kter� budou uplat�ov�na k omezen� pra�nosti. Prov�d�n� t�chto opat�en� mus� b�t d�sledn� kontrolov�no.

Opat�en� k omezen� pra�nosti budou zvl�t� d�razn� uplat�ov�na v obdob� d�letrvaj�c�ho sucha, tj. v dob� zv��en�ho rizika v�skytu sekund�rn� pra�nosti.

 

Zajistit jedn�n� s provozovateli vytipovan�ch provoz� za ��elem realizace opat�en� ke sn�en� pra�nosti

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: do 18 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: cca 300 000 K�

 

Zajistit metodickou podporu ��ad� M� v oblasti sni�ov�n� pra�nosti z technologick�ch provoz�

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: pr�b�n� od 1. 1. 2009

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

 

Omezovat vznik nov�ch zdroj�, vy�adovat posouzen� z hlediska n�r�stu z�t�e PM10 a realizaci opat�en� k omezen� pra�nosti

Zajist�: stavebn� ��ady, odbory �ivotn�ho prost�ed� ��ad� M�, OOP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

 

K.2.3.2.       Omezov�n� pra�nosti ze stavebn� �innosti

Stavebn� plochy p�edstavuj� v sou�asn� dob� hlavn� skupinu zdroj� pra�nosti, a to jak vzhledem k jejich po�tu, tak i z hlediska v�sledn�ch imisn�ch p��sp�vk�. Je nutno konstatovat, �e pro prov�d�n� staveb existuje obecn� zn�m� soubor technicky jednoduch�ch opat�en�, kter� umo��uj� v�znamn� sn�it pra�nost ze stavby. Org�ny ochrany ovzdu�� dodr�en� t�chto opat�en� standardn� uplat�uj� jako podm�nky v r�mci stavebn�ho ��zen�, je tedy povinnost� stavebn�ho ��adu zahrnout je do stavebn�ho povolen� a n�sledn� vy�adovat jejich dodr�ov�n�.

P�esto je imisn� z�t� v okol� staveb setrval�m probl�mem HMP, nebo� stanoven� podm�nky �asto dodr�ov�ny nejsou (nebo jen zcela form�ln�) a nejsou ani p��slu�n�mi stavebn�mi ��ady dostate�n� vym�h�ny. V z�jmu ochrany ovzdu�� je nutno intenzitu kontroln� �innosti razantn� zv��it a realizaci stanoven�ch opat�en� vy�adovat se v�� rozhodnost�.

Za t�mto ��elem bude zaji�t�na sou�innost org�n� ochrany ovzdu�� a stavebn�ch ��ad�. Bude zintensivn�na kontrola staveb a ve spolupr�ci s MP, jej� str�n�ci se pohybuj� v ter�nu a mohou poru�en� podm�nek zaregistrovat. Sou�asn� bude s vy��� p��snost� p�istupov�no k sankc�m za poru�ov�n� podm�nek stavebn�ho povolen�, kter� budou z�sadn� p�esahovat 10 % maxim�ln� hranice podle z�kona �. 183/2006 Sb., o �zemn�m pl�nov�n� a stavebn�m ��du (stavebn� z�kon), ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�.

Pro zaji�t�n� sou�innosti stavebn�ch ��ad� p�sob�c�ch na �zem� HMP poskytne MHMP p��slu�nou metodickou podporu � rozesl�n� informa�n�ch materi�l�, p��padn� �kolen�, semin�� apod.

D�le bude vyu��v�na mo�nost ud�len� pokuty podle � 29 z�kona o hlavn�m m�st� Praze, kter� umo��uje ulo�it pokutu fyzick� osob�, kter� neudr�uje �istotu a po��dek na pozemku, kter� u��v� nebo vlastn�, a naru�� t�m vzhled M�, m��e M� ulo�it pokutu a� do v��e 100 000 K�. Pr�vnick� osob� nebo podnikateli, kte�� neudr�uj� �istotu a po��dek na pozemku, kter� u��vaj� nebo vlastn�, a naru�� t�m vzhled M�, m��e M� ulo�it pokutu a� do v��e 500 000 K�. Pr�vnick� osob� nebo podnikateli, kte�� p�i v�konu sv� podnikatelsk� �innosti zne�ist� ve�ejn� prostranstv�, odlo�� v�c mimo vyhrazen� m�sto nebo jinak naru�� vzhled M�, m��e M� ulo�it pokutu a� do v��e 1 000 000 K�.

Spr�vn�m org�nem jsou zde ��ady M�, kter� v�ak �asto o t�to mo�nosti nejsou informov�ny nebo ji nevyu��vaj�. Z tohoto d�vodu bude v�cn� p��slu�n� odbor MHMP kontaktovat odbory �ivotn�ho prost�ed� ��ad� p��slu�n�ch M� a metodicky koordinovat jejich postup. Zvl�tn� pozornost pak bude v�nov�na zne�i�t�n� navazuj�c�ch ve�ejn�ch komunikac�, kter� bude postihov�no zvl�t� d�sledn�, a to jak s vyu�it�m ustanoven� stavebn�ho z�kona a z�kona o hlavn�m m�st� Praze, tak i na z�klad� z�kona o silni�n�m provozu. Za t�mto ��elem bude zaji�t�na sou�innost s MP.

Opat�en� k omezen� pra�nosti budou zvl�t� d�razn� uplat�ov�na v obdob� d�letrvaj�c�ho sucha, tj. v dob� zv��en�ho rizika v�skytu sekund�rn� pra�nosti.

 

Zajistit d�sledn� ukl�d�n� podm�nek k omezov�n� pra�nosti ze stavebn� �innosti

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

 

Zajistit metodickou podporu stavebn�ch ��ad� a ��ad� M� v oblasti sni�ov�n� pra�nosti ze staveb

Zajist�: OOP ve spolupr�ci s OST

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu a d�le pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: cca 100 000 K�

 

Zajistit intenzivn�j�� kontrolu dodr�ov�n� podm�nek pro prov�d�n� staveb

Zajist�: stavebn� ��ady ve spolupr�ci s MP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec


 

Ukl�dat p��sn� sankce za poru�en� podm�nek pro prov�d�n� staveb a zne�i�t�n� ve�ejn�ch komunikac�

Zajist�: stavebn� ��ady

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

 

K.2.3.3.       Omezov�n� pra�nosti z dopravy

C�lem opat�en� je dos�hnout sn�en� koncentrac� suspendovan�ch ��stic PM10 v ovzdu�� omezen�m pra�nosti na komunikac�ch, a to p�edev��m zv��en�m efektivity, rozsahu a �etnosti jejich �i�t�n�. �i�t�n� a �dr�bu v�t�iny motoristick�ch komunikac� zaji��uje TSK, jedn� se o tzv. letn� �dr�bu komunikac�, kterou lze rozd�lit do dvou oblast�:

         pravideln� strojn� �i�t�n� na s�ti hlavn�ch komunikac� (obvykle v intervalu 3 � 10 dn�),

         tzv. komplexn� blokov� �klidy � plo�n� vy�i�t�n� ulic v ur�it� oblasti, zaji�t�n� drobn�ch oprav vozovek atd., spojen� s p��padn�mi odtahy automobil� (obvykle dvakr�t a� t�ikr�t ro�n�).

TSK zaji��uje �i�t�n� komunikac� dodavatelsky. Z dosavadn�ch zku�enost� vypl�v�, �e je mo�n� ��inn� zvy�ovat intenzitu �i�t�n� a t�m dosahovat omezov�n� pra�nosti z komunikac�; prakticky jedin�m omezen�m jsou zde finan�n� v�daje. Ty jsou v p��pad� �i�t�n� komunikac� velice vysok� (��dov� des�tky a� stovky mil. K� ro�n�), proto je nutno optimalizovat rozsah �i�t�n� a sou�asn� vytvo�it odpov�daj�c� kontroln� mechanismy ve vztahu k proveden�m prac�m.

Pro n�sleduj�c� obdob� tak bude zpracov�n materi�l, kter� doporu�� rozsah, �etnost a zp�soby �i�t�n� ulic v HMP, a to p��mo ve vztahu k jednotliv�m komunikac�m. Tento materi�l bude po projedn�n� slou�it jako podklad pro vytvo�en� dlouhodob�ho finan�n�ho r�mce pro letn� �dr�bu komunikac�. Materi�l bude zahrnovat strojn� �i�t�n� komunikace, blokov� �dr�by a rovn� problematiku �i�t�n� tramvajov�ch trat�. �klid t�les tramvajov�ch trat� je v sou�asn� dob� probl�mem, nebo� je zaji��ov�n v podstatn� ni��� �etnosti ne� �klid komunikac�, v d�sledku �eho� doch�z� k p�enosu prachu z t�les tramvajov�ch trat� na vozovky a k jeho n�sleduj�c�mu zv��en� automobily. Materi�l bude rovn� reflektovat pot�ebu vy��� intenzity �i�t�n� v obdob� d�letrvaj�c�ho sucha, tj. v dob� zv��en�ho rizika v�skytu sekund�rn� pra�nosti.

V�znamn�m zdrojem pra�nosti je inertn� posyp, kter� je pou��v�n zejm�na na chodn�c�ch a jin�ch p��ch komunikac�ch. Odtud se postupn� dost�v� na vozovku, kde je rozm�l�ov�n a rozvi�ov�n koly proj�d�j�c�ch automobil�. Z tohoto d�vodu bude provedeno po zim� jednor�zov� vy�i�t�n� v�ech komunikac� (motoristick�ch i p��ch) od zimn�ho posypu, a to ihned po skon�en� zimn�ch klimatick�ch podm�nek.

Ve spolupr�ci s ��ady M� bude proto zaji�t�n syst�m pravideln� kontroly skute�n�ho �i�t�n� komunikac�. Budou vyhodnoceny zku�enosti, z�skan� ji� v t�to oblasti v r�mci n�kter�ch M�. D�le bude zpracov�n n�vrh optim�ln�ho �e�en� syst�mu kontrol, v�etn� n�vrhu technick�ho a person�ln�ho zaji�t�n�. N�sledn� bude p�ipravena postupn� realizace tohoto syst�mu v r�mci jednotliv�ch M� (organizace, pop�. pro�kolen� zam�stnanc� M�, informov�n� o dosavadn�ch zku�enostech, p��prava p��padn�ch investic atd.)

P�i rekonstrukci komunikac� pak bude zaji�t�no zpevn�n� krajnice a ozelen�n� uli�n�ho profilu, pokud to umo�n� technick� podm�nky. V siln� imisn� zat�en�ch ��stech HMP bude preferov�no pou�it� hladk�ch povrch� vozovky (za podm�nky souhlasu org�nu pam�tkov� p��e).

 

Vypracovat n�vrh rozsahu a zp�sob� �i�t�n� ulic na z�klad� priorit ochrany ovzdu��

Zajist�: OOP ve spolupr�ci s TSK a ��ady M�

�asov� r�mec: do 6 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� des�tky tis�c K�

 

Vytvo�it finan�n� r�mec pro �i�t�n� komunikac� v rozsahu podle pot�eb ochrany ovzdu��

Zajist�: TSK a org�ny HMP ve spolupr�ci s OOP a ��ady M�

�asov� r�mec: ka�doro�n�

P�edpokl�dan� n�klady: odhadovan� v��e financov�n� je cca 200 � 350 mil. K� ro�n� (bude up�esn�no podle v�sledn�ho n�vrhu rozsahu a zp�sob� �i�t�n� ulic)

 

Zajistit prov�d�n� letn�ch �dr�eb komunikac� ve vymezen�m rozsahu

Zajist�: TSK a DP (�i�t�n� tramvajov�ch trat�)

�asov� r�mec: ka�doro�n�

P�edpokl�dan� n�klady: viz �kol vytvo�en� finan�n�ho r�mce pro �i�t�n� komunikac�

 

Navrhnout a p�ipravit syst�m kontrol �i�t�n� komunikac�

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: 1 000 000 K�

 

Zajistit kontroly skute�n�ho pln�n� prac� p�i �i�t�n� komunikac�

Zajist�: ��ady M� ve spolupr�ci s TSK a OOP

�asov� r�mec: pr�b�n� v n�vaznosti na p��pravu syst�mu

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� des�tky tis�c K� ro�n�


 

P�i rekonstrukci komunikac� dodr�ovat opat�en� k sn�en� pra�nosti

Zajist�: TSK ve spolupr�ci se stavebn�mi ��ady

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: n�klady budou z�viset na konkr�tn�ch projektech

 

K.2.3.4.       V�sadby izola�n� zelen� s protipra�nou funkc�

C�lem tohoto opat�en� je odd�lit siln� dopravn� zat�en� komunikace od obytn� z�stavby prost�ednictv�m p�s� izola�n� zelen� s protipra�nou funkc�. V prvn� etap� bude vypracov�na prov�d�c� studie v�sadeb d�evin zachyt�vaj�c�ch prachov� ��stice ve vazb� na stanovi�tn� podm�nky HMP, v�etn� modelov�ch p��klad� v�sadeb. Studie bude �e�it n�sleduj�c� ot�zky:

         p�esn� vymezen� ploch pro v�sadbu vegeta�n�ch bari�r, a to zejm�na s ohledem na zat�en� obytn� z�stavby prachem z jednotliv�ch komunikac�;

         vyhodnocen� stanovi�tn�ch podm�nek,

         modelov� p��klady v�sadeb v�etn� jejich druhov�ho slo�en� a hustoty,

         zhodnocen� pr�b�hu dosud proveden�ch v�sadeb,

         �e�en� �ir��ch vztah� - vazba na okol�, vyhodnocen� st�vaj�c� zelen�;

         zhodnocen� veden� in�en�rsk�ch s�t�,

         soulad navr�en�ch v�sadeb s �P

         vy��slen� p�edpokl�dan�ch v�daj� na realizaci v�sadeb,

         zdroje financov�n� v�sadeb, zejm�na z hlediska mo�nost� vyu�it� fond� Evropsk� unie.

Na z�klad� v�sledk� studie bude p�istoupeno k realizaci jednotliv�ch projekt� v�sadeb d�evin u vybran�ch komunikac�. Postupn� budou v�sadbou pokryta v�echna m�sta kontaktu v�znamn�ch dopravn�ch tah� s obytnou z�stavbou, co� podle p�edb�n�ch anal�z p�edstavuje celkem cca 30 km p�s� zelen�. Pro realizaci v�sadeb je mo�n� vyu��t prost�edk� Opera�n�ho fondu �ivotn� prost�ed�, oblast 2.1. Zlep�en� kvality ovzdu��, z n� jsou mj. podporov�ny pr�v� v�sadby izola�n� zelen� odd�luj�c� obytnou z�stavbu od frekventovan�ch dopravn�ch koridor�.

D�le je nutno z�sadn� vy�adovat v�sadby v lokalit�ch, kde je izola�n� zele� zanesena v �P a kde se p�ipravuje v�stavba nov�ch objekt� pod�l komunikac�, nap�. �erpac�ch stanic, sklad� apod. Tento po�adavek bude uplat�ov�n v r�mci stavebn�ho ��zen� k p��slu�n�m objekt�m, t�k� se ov�em v�sadeb na pozemku p��slu�n� stavby.

Zajistit zpracov�n� prov�d�c� studie v�sadeb vegeta�n�ch bari�r a jej� projedn�n� s p��slu�n�mi M�

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: 750 000 K�

 

Zajistit proveden� v�sadeb izola�n� zelen�

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: cca 10 let v n�vaznosti na dokon�en� prov�d�c� studie

P�edpokl�dan� n�klady: p�ibli�n� 65 � 80 mil. K� podle rozsahu v�sadeb (bez v�kupu pozemk�), n�klady budou podrobn�ji rozpracov�ny v prov�d�c� studii

 

U staveb pod�l komunikac� z�sadn� vy�adovat v�sadbu izola�n� zelen� na ploch�ch ur�en�ch �P

Zajist�: OST a stavebn� ��ady

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

 

K.2.3.5.       Omezov�n� pra�nosti v�sadbami zelen� v obytn� z�stavb� a jej�m okol�

C�lem tohoto opat�en� je dos�hnout vy���ho zastoupen� zelen� v urbanizovan�m prostoru �ir��ho centra HMP a rovn� dos�hnout p�em�ny podstatn� ��sti orn� p�dy na plochy trval� vegetace. Zv��en� rozsahu ploch vegetace se projev� sn�en�m koncentrac� prachov�ch ��stic PM10 v ovzdu��.

V�sadby v urbanizovan�m prostoru HMP

V centr�ln� oblasti, kde se nach�z� hust� obytn� z�stavba s v�razn�m nedostatkem vegetace, budou up�ednost�ov�ny v�sadby v lokalit�ch, kde doch�z� k p�ekra�ov�n� obou imisn�ch limit� PM10 (denn� i ro�n� koncentrace), d�le pak na ploch�ch s p�ekro�en�m jednoho z limit�. Vhodn� formy vegeta�n�ch �prav jsou: stromo�ad�, drobn� parkov� plochy nap�. ve vnitrobloc�ch, dosadby d�evin do st�vaj�c�ch tr�vn�k� apod. Tyto v�sadby zaji��uje ��ste�n� MHMP, ��ste�n� TSK a M�. V�sadby budou vych�zet z existuj�c�ch �i p�ipravovan�ch projekt�, s up�ednostn�n�m projekt� v siln� imisn� zat�en�ch oblastech. V p��pad� v�sadeb v kompetenci M� vytvo�� org�ny HMP odpov�daj�c� r�mec pro financov�n� v�sadeb.

Sou�asn� bude uplat�ov�n po�adavek na maxim�ln� ozelen�n� uli�n�ho profilu, a to zejm�na v oblastech se zv��enou imisn� z�t��, kde je nutno nad�adit v�sadbu a ochranu zelen� jin�m z�jm�m, jako je tvorba parkovac�ch st�n� a podobn�. Nezbytn� je tak� koordinace zad�v�n� prac� v r�mci OOP, TSK, M� a spr�vci s�t� (nap�. zaji�t�n� v�sadeb jako sou��st rekonstrukc� vozovek, nezasahov�n� do strom� p�i budov�n� rozvod� apod.).


 

Prov�d�t v�sadby stromo�ad� a ploch zelen�, p�ednostn� v lokalit�ch se zv��enou imisn� z�t�� ��stic PM10

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: doporu�uje se stabilizovat v�daje na v�sadby na �rovni 15 � 20 mil. K� ro�n� (v�etn� person�ln�ho zabezpe�en� p��pravy projekt�)

 

Vytvo�it finan�n� r�mec pro v�sadby nebo obnovu zelen� v r�mci TSK a M�, p�ednostn� v lokalit�ch se zv��enou imisn� z�t�� ��stic PM10

Zajist�: OOP a org�ny HMP ve spolupr�ci s TSK a ��ady M�

�asov� r�mec: ka�doro�n�

P�edpokl�dan� n�klady: doporu�en� v��e financov�n� je 20 000 000 K� za rok

 

Podporovat maxim�ln� ozelen�n� ulic v centr�ln� oblasti HMP, zajistit koordinaci s OOP a vytv��et p�edpoklady pro ozelen�n� ulic

Zajist�: TSK, DOP a spr�vci s�t�

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

V�sadby na ploch�ch orn� p�dy

V�chodiskem pro realizaci opat�en� je �P HMP, kter� ji� ur�uje plochy ur�en� k realizaci prvk� zelen�, v�etn� jejich typ�. Z ploch ur�en�ch �zemn�m pl�nem budou vymezeny lokality, kter� jsou zvl�t� v�znamn� z hlediska ochrany obytn� z�stavby; tyto plochy budou ozelen�ny p�ednostn�.

Za t�mto ��elem je nutno zajistit v�kup a v�m�nu pot�ebn�ch pozemk� na ploch�ch orn� p�dy s c�lem dos�hnout jejich postupn�ho scelov�n�, a t�m vytvo�it p�edpoklady k prov�d�n� v�sadeb zelen� v�t��ho rozsahu.

 

Zajistit v�kup a v�m�nu pozemk� na ploch�ch orn� p�dy za ��elem jejich scelov�n� a n�sledn�ch v�sadeb zelen�

Zajist�: OSM a OOA

�asov� r�mec: do 10 let od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� 3 mld. K�


 

Realizovat v�sadby na ploch�ch orn� p�dy

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: do 10 let od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: cca 150 000 000 K�

N�hradn� v�sadby

Je nezbytn� zabr�nit sn�en� pod�lu zelen� v m�stech, kde jsou v sou�asnosti plochy zelen�, ale v�hledov� se zde chyst� v�stavba nov�ch objekt�. Tomu lze zamezit jednak zodpov�dn�m p��stupem v oblasti �zemn�ho pl�nov�n�, ale tak� zaji�t�n�m n�hradn�ch v�sadeb v p��pad� odstra�ov�n� vegetace.

Uplat�ov�n� n�hradn�ch v�sadeb v HMP prob�h�. �asto je v�ak probl�m ur�it vhodn� plochy pro v�sadbu, dal��m probl�mem je skute�nost, �e re�ln� rozsah nov� v�sadby je obvykle podstatn� men�� ne� rozsah k�cen� zelen�. Z t�chto d�vodu bude vytvo�ena a spravov�na centr�ln� datab�ze vhodn�ch ploch pro n�hradn� v�sadby. Tato datab�ze bude obsahovat zejm�na lokality, na nich� je v�sadba ji� pl�nov�na v r�mci jin�ho projektu (ozelen�n� orn� p�dy, �SES, izola�n� zele�, p�ipraven� stromo�ad� atd.).

D�le bude upravena metodika pro stanoven� rozsahu n�hradn�ch v�sadeb. V sou�asnosti je uplat�ov�n po�adavek na v�sadbu v rozsahu hodnoty k�cen�ch d�evin podle metodiky AOPK, vzhledem k cen� nov�ch d�evin a sadebn�ch prac� je v�ak v�sledn� rozsah v�sadeb obvykle podstatn� ni��� ne� rozsah k�cen� zelen�. Proto je nutno po�adavky na n�hradn� v�sadby odpov�daj�c�m zp�sobem nav��it tak, aby rozsah vys�zen� zelen� byl p�ibli�n� srovnateln� s rozsahem zelen� odstra�ovan�.

 

Vytvo�it a udr�ovat syst�m evidence ploch pro n�hradn� v�sadby

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: cca 300 000 � 400 000 K�

 

Vypracovat podklad pro stanoven� n�hradn�ch v�sadeb v p�ibli�n�m rozsahu odstra�ovan�ch d�evin

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: do 6 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: bude �e�eno v r�mci kapacit OOP


 

K.2.4.         Skupina 4.Celoplo�n� pr��ezov� opat�en�

K.2.4.1.       Podpora aplikace vodou �editeln�ch n�t�rov�ch hmot

VOC jsou prekurzorem tvorby p��zemn�ho O3, kter� je v�znamn� rizikov�m polutantem s prok�zan�mi ��inky na lidsk� zdrav� i na ekosyst�my. Z tohoto d�vodu jsou stanoveny jak c�lov� imisn� limity pro koncentrace O3, tak i emisn� stropy pro celkov� emise VOC. Na �zem� HMP jsou v sou�asnosti tyto limitn� hodnoty p�ekra�ov�ny: emise VOC za rok 2007 p�ekra�ovaly hodnotu emisn�ho stropu pro HMP o 10 %, p�ekra�ov�n je i c�lov� imisn� limit pro p��zemn� O3, stanoven� z hlediska ochrany zdrav�.

Z �daj� �HM� d�le vypl�v�, �e plo�n� spot�eba rozpou�t�del je hlavn�m zdrojem emis� VOC, jej� pod�l dosahuje 68 % celkov�ch emis� VOC. Jedn� se zejm�na o organick� l�tky obsa�en� v n�t�rov�ch hmot�ch, v men�� m��e pak o lepidla s obsahem organick�ch rozpou�t�del, p��padn� o p��m� pou�it� t�chto rozpou�t�del apod. P�itom plat�, �e ve�ker� obsah organick�ch rozpou�t�del, obsa�en� v barv�, unikne do ovzdu�� ve form� VOC             a p�isp�v� tak k zv��en� imisn� z�t�e O3.

Ke spot�eb� organick�ch rozpou�t�del doch�z� ve v�ech sektorech, tj. jak u obyvatelstva, tak i ve slu�b�ch a v�rob�. Jedn�m z hlavn�ch zdroj� VOC jsou n�t�ry a �dr�ba kovov�ch konstrukc�, st�ech apod., kdy zejm�na pro venkovn� n�t�ry �asto p�evl�d� pr�v� vyu�it� organick�ch barev. V sou�asnosti v�ak ji� existuje cel� �k�la vysoce kvalitn�ch vodou �editeln�ch n�t�rov�ch hmot, kter� lze k tomuto ��elu vyu��t.

Opat�en� m� tedy za c�l podpo�it v�t�� roz���en� vodou �editeln�ch n�t�rov�ch hmot na �kor hmot obsahuj�c�ch organick� rozpou�t�dla. P�edpokl�d� se zejm�na informa�n� zaji�t�n� a propaga�n� �innost. Poskytov�n� informac� se zam��� zejm�na na 2 okruhy:

         nep��zniv� zdravotn� ��inky p��zemn�ho O3 a pod�l VOC na jeho tvorb�,

         mo�nost vyu�it� vodou �editeln�ch n�t�rov�ch hmot v b�n� praxi, v�etn� konkr�tn�ch p��klad� zn�m�ch referen�n�ch staveb nebo konstrukc�.

 

Zajistit propaga�n� kampa� na podporu vyu�it� vodou �editeln�ch n�t�rov�ch hmot

Zajist�: OPR ve spolupr�ci s OOP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� stovky tis�c a� 2 000 000 K�, podle rozsahu kampan�

 

K.2.4.2.       �zemn� pl�nov�n�

�P zakl�d� p�edpoklady pro racion�ln� funk�n� vyu�it� a prostorov� uspo��d�n� �zem� s v�hledem mnoha let. Z�kladn�m po�adavkem ve sm�ru k tvorb� �P je proto vytvo�en� �zemn�ch p�edpoklad� pro dosa�en� imisn�ch limit� a c�lov�ch imisn�ch limit� nejpozd�ji v n�vrhov�m horizontu �P. �P mus� vych�zet (mimo jin�) z vymezen� OZKO (v�etn� v�celet�ch p�ekryv�) a z �daj� o imisn�m zat�en� obytn� z�stavby a mus� na zji�t�n� probl�my odpov�daj�c�m zp�sobem reagovat.

P�i tvorb� �P HMP, p�i jeho zm�n�ch a �prav�ch i p�i zpracov�n� d�l��ch �zemn� pl�novac�ch dokumentac� budou dodr�ov�ny a vy�adov�ny n�sleduj�c� z�sady:

         z�kladn�m po�adavkem je vytvo�en� �zemn�ch p�edpoklad� pro dosa�en� imisn�ch limit� i c�lov�ch imisn�ch limit� na cel�m �zem� HMP v n�vrhov�m horizontu p��slu�n�ho �P; bude preferov�na optimalizace rozm�st�n� a kapacit funk�n�ch ploch i konkr�tn�ho �e�en� v�znamn�ch ve�ejn� prosp�n�ch staveb (v�etn� dopravn�ch) na z�klad� dopravn�ho a emisn�-imisn�ho modelov�n�. V p��pad� vypo�ten�ho p�ekro�en� limitu je nutno prov�st takov� zm�ny �P, aby byly limity dosa�eny (princip zp�tn� vazby);

         funk�n� plochy, na nich� se p�edpokl�d� velk� koncentrace pracovn�ch p��le�itost�, administrativy nebo obchod�, budou umis�ov�ny p�ednostn� u tras kolejov� hromadn� dopravy;

         v siln� imisn� zat�en�ch lokalit�ch je nutno d�sledn� omezovat umis�ov�n� nov�ch zdroj� emis� i nov�ch c�l� individu�ln� dopravy a nep�ipustit zvy�ov�n� m�ry vyu�it� �zem�;

         komunika�n� s� HMP bude �e�ena tak, aby byly vytvo�eny podm�nky pro soust�ed�n� rozhoduj�c� ��sti p�epravn�ch n�rok� automobilov� dopravy na nad�azen� komunikace, p�i�em� ov�em i jejich okol� mus� b�t ochr�n�no v souladu s hygienick�mi po�adavky pro jeho funk�n� vyu�it�;

         je nutno dodr�ovat princip odleh�ov�n� centra HMP, co� se t�k� i lok�ln�ch center jednotliv�ch M�;

         zamezovat vyu��v�n� st�vaj�c�ch ploch zelen� jako �rezervy� zastaviteln�ho �zem�, naopak mus� doch�zet k postupn�mu zvy�ov�n� zastoupen� zelen� v cel�m �ir��m centru HMP (ov�em p�i respektov�n� dal��ch opr�vn�n�ch z�jm�, nap�. pam�tkov� ochrany); plochy zelen� maj� p�edev��m v kompaktn�m centru HMP z�sadn� v�znam z hlediska omezov�n� z�t�e prachov�ch ��stic, kter� jsou hlavn�m probl�mem ochrany ovzdu�� v HMP; je nutno zajistit (p�edepsan�m koeficientem zelen�) dodr�en� v�sadeb zelen� p�i nov� v�stavb� a stabilizovat plochy zelen� vy�aduj�c� zvl�tn� ochranu ve st�vaj�c� z�stavb�;

         vytv��et p�edpoklady pro zachycen� radi�ln�ch dopravn�ch vztah� na parkovi�t�ch P + R (v�dy ��dov� tis�ce vozidel na rozhoduj�c�ch taz�ch � sektorov�ch z�chytn�ch parkovi�t�ch v syst�mu P + R);

         vytv��et podm�nky pro rozvoj cyklistick� dopravy, p�i p��prav� dopravn�ch staveb zajistit prostor pro p�� a cyklistick� komunikace;

         v r�mci HMP vytvo�it a uplat�ovat princip �dopravn� chr�n�n�ch koridor�� ur�en�ch p�ednostn� pro bezkolizn� a komfortn� zdrav� pohyb p��ch, s vylou�en�m nebo z�sadn�m omezen�m individu�ln� automobilov� dopravy; vytipovat a dopravn�-organiza�n�mi opat�en�mi realizovat tyto tahy jako spojnice v�znamn�ch m�stn�ch zdroj� a c�l� cest jako sou��st cestn� s�t� HMP.

V��e uveden� z�sady budou uplatn�ny p�i tvorb� �P v p��slu�n�ch, legislativou stanoven�ch, aktualiza�n�ch cyklech. Pro �sp�nou aplikaci opat�en� je d�le nutn� striktn� dodr�ov�n� nov�ho �P a v��e uveden�ch z�sad nejen p�i zpracov�n� d�l��ch �zemn� pl�novac�ch dokumentac�, ale p�edev��m p�i zm�n�ch a �prav�ch �P. Za zcela ne��douc� je nutno ozna�it zejm�na n�sleduj�c� tendence:

         nahrazov�n� ploch zelen� plochami zastaviteln�mi (sm�en� �i obytn� z�stavba),

         navy�ov�n� stanoven� m�ry vyu�it� �zem� v zastaviteln�ch ploch�ch (v�. sni�ov�n� stanoven�ho pod�lu zelen�), ��m� doch�z� k zvy�ov�n� objemu dopravy vyvolan� na dan� funk�n� plo�e nad r�mec stanoven� �P; p�i soustavn�m upravov�n� regulativ� by nebylo mo�n� rozvoj �zem� ve vazb� na jeho limit (v�etn� limit� imisn�ch) v�bec zajistit; dodr�ov�n� po�adavk� na zele� je pak nutn� s ohledem na p�ekra�ov�n� imisn�ch limit� suspendovan�ch ��stic (prach);

         p�em�na �zem� koncipovan�ch jako sm�en� na monofunk�n� plochy, z�m�na ploch ob�ansk�ho vybaven� pro jin� ��ely apod.; t�m pak doch�z� k zvy�ov�n� p�epravn�ch n�rok� (v�kon� v doprav�), kdy obyvatel� mus� doj�d�t za p��slu�n�mi c�li do jin� ��sti HMP.

V�skyt zm�n a �prav (�i posun� v d�l��ch �PD) ve v��e uveden�m smyslu je nutno eliminovat nebo p�inejmen��m minimalizovat.

 

P�i p��prav� �P HMP zohlednit z�sady stanoven� za ��elem nep�ekro�en� hodnot imisn�ch limit� a c�lov�ch limit� na cel�m �zem� HMP

Zajist�: O�P a �RM ve spolupr�ci s OOP a dal��mi gestory p��slu�n�ch oblast� na �rovni HMP

�asov� r�mec: v r�mci tvorby �P

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

 

Zajistit prom�tnut� po�adavk� ochrany ovzdu�� do �P HMP

Zajist�: O�P a �RM ve spolupr�ci s OOP

�asov� r�mec: v r�mci tvorby �P

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

 

Zajistit prom�tnut� po�adavk� ochrany ovzdu�� do d�l��ch �PD a jejich respektov�n� p�i po�izov�n� zm�n a �prav �P HMP

Zajist�: O�P

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

 

 

K.2.4.3.       Vymezen� n�zkoemisn�ch z�n

C�lem tohoto opat�en� je zakotvit v syst�mu ochrany ovzdu�� HMP n�stroj, kter� umo�n� reagovat na konkr�tn� probl�my siln� imisn� zat�en�ch ��st� �zem�. Na z�klad� Programu m��e org�n ochrany ovzdu�� vymezit na �zem� HMP tzv. n�zkoemisn� z�ny, na kter� bude zam��ena prioritn� pozornost p�i uplat�ov�n� opat�en� ke sn�en� imisn� z�t�e.

V prostoru n�zkoemisn�ch z�n pak budou uplat�ov�ny n�sleduj�c� n�stroje:

         p��sn�j�� po�adavky p�i v�konu ve�ejn� spr�vy v �zemn�m pl�nov�n�, �zemn�m rozhodov�n� a povolov�n� staveb nebo jejich zm�n a p�i posuzov�n� vliv� staveb nebo technologi� na �ivotn� prost�ed�;

         p�ednostn� zam��en� investic do sni�ov�n� emis� stacion�rn�ch zdroj�, omezov�n� dopravn� z�t�e a omezov�n� pra�nosti (p�em�ny topn�ch syst�m�, regulace dopravy, v�sadby zelen� a dal��);

         rozvoj regula�n�ch n�stroj� zejm�na v oblasti automobilov� dopravy � z�ny z�kazu vjezdu pro n�kladn� automobily, ZPS, m�tn� syst�m, obytn� a p�� z�ny atd.

OOP navrhne vymezen� n�zkoemisn�ch z�n na z�klad� dat o imisn� situaci v jednotliv�ch ��stech HMP a projedn� je s org�ny p��slu�n�ch M�. Na z�klad� n�vrhu OOP pak org�ny HMP vymez� z�ny p��slu�n�m pr�vn�m p�edpisem.

P��slu�n� odbory MHMP pak budou p�i p��prav� investic do omezov�n� emis� a pra�nosti �i p�i uplat�ov�n� regula�n�ch z�m�r� zejm�na v doprav� p�ihl�et k stanoven�mu vymezen� n�zkoemisn�ch z�n. V prostoru n�zkoemisn�ch z�n bude tak� se zvl�tn� opatrnost� p�istupov�no k p��padn� realizaci investic HMP, kter� by mohly zp�sobit n�r�st imisn� z�t�e.

Vymezen� n�zkoemisn�ch z�n bude aktualizov�no podle pot�eby na z�klad� dat o kvalit� ovzdu��. Nap��klad po dostavb� ji�n� ��sti Silni�n�ho okruhu kolem Prahy lze o�ek�vat podstatn� zm�ny v rozlo�en� imisn� z�t�e, kter� se pravd�podobn� projev� i ve zm�n� rozlo�en� n�zkoemisn�ch z�n.

 

Navrhnout vymezen� n�zkoemisn�ch z�n na �zem� HMP a projednat je s org�ny dot�en�ch M�

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

 

Vymezit na �zem� HMP n�zkoemisn� z�ny

Zajist�: org�ny HMP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�


 

Uplat�ovat v prostoru n�zkoemisn�ch z�n p��sn�j�� po�adavky ochrany ovzdu��

Zajist�: OOP, OST, O�P, �RM, stavebn� ��ady

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

 

P�ihl�et k vymezen� n�zkoemisn�ch z�n p�i p��prav� investic a uplat�ov�n� regula�n�ch opat�en� s dopady na kvalitu ovzdu��

Zajist�: OOP, OMI, DOP, FEU, INF a dal�� odbory MHMP, org�ny HMP, ��ady M�

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

 

K.2.4.4.       Aplikace preventivn�ch spr�vn�ch n�stroj� ochrany ovzdu��

Program nen� pouze dokumentem shrnuj�c�m opat�en� p��mo realizovan� HMP �i jeho organizacemi. Z program� ke zlep�en� kvality ovzdu�� se podle z�kona o ochran� ovzdu�� vych�z� tak� p�i v�konu ve�ejn� spr�vy na krajsk� a m�stn� �rovni, zejm�na p�i �zemn�m pl�nov�n�, �zemn�m rozhodov�n� a povolov�n� staveb nebo jejich zm�n a p�i posuzov�n� vliv� staveb nebo technologi� na �ivotn� prost�ed�.

V t�chto rozhodovac�ch procesech budou p��slu�n�mi spr�vn�mi org�ny, tedy zejm�na org�nem ochrany ovzdu��, p��slu�n�m ��adem EIA (v obou p��padech OOP) a org�nem �zemn�ho rozhodov�n� (stavebn� ��ady) dodr�ov�ny z�kladn� z�sady a principy, vyjmenovan� v tomto opat�en�.

C�lem tohoto opat�en� je zamezit situaci, kdy proti pozitivn�mu vlivu opat�en� ke zlep�en� kvality ovzdu�� bude p�sobit n�r�st emis� z nov�ch zdroj�, tak�e v d�sledku by z�stala imisn� situace nezm�n�n� nebo by dokonce mohlo doch�zet k jej�mu zhor�ov�n�.

Pozn�mka: cel� �zem� HMP je OZKO podle metodiky M�P (p�ekro�en� alespo� 3 limit� v uplynul�ch 5 letech), tj. pro cel� �zem� HMP plat� z�sady typick� pro �zem� OZKO. Na �zem� se zvl�t� zhor�enou kvalitou ovzdu�� (vymezen�m jako �prioritn� oblast kategorie 1� v tomto Programu) a v prostoru n�zkoemisn� z�ny je pak nutno uplat�ovat p��sn�j�� podm�nky tak, aby byl zaji�t�no pot�ebn� ��inek pl�novan�ch opat�en� ke zlep�en� kvality ovzdu��.

a) Z�sady uplat�ov�n� spr�vn�ch n�stroj� pro cel� �zem� HMP

      v p��pad� d�vodn�ho p�edpokladu, �e z�m�r povede k nep�ijateln�mu n�r�stu imisn� z�t�e, bude po�adov�na nerealizace z�m�ru v dot�en� lokalit�

      nebudou povolov�ny instalace spalovac�ch zdroj� na uhl� a koks s v�jimkou zdroj�, jejich� parametry (nap�. ��inn� odlu�ova�e, v��ka kom�na apod.) zajist� minimalizaci imisn�ho p��sp�vku pro tuh� l�tky a NOx

      instalace spalovac�ch zdroj� na d�evo budou povolov�ny pouze za p�edpokladu sn�en� tuh�ch emis� (odlu�ova�e, filtry) s ��innosti min. 60 %

      pro spalovac� zdroje na zemn� plyn budou vy�adov�ny garantovan� emise na �rovni nejv��e 150 mg/kWh

      u kapacitn�ch gar�� bude vy�adov�no jejich odv�tr�n� nad st�echy obytn�ch budov �i jin�ch chr�n�n�ch objekt� (�koly, zdravotnick� a soci�ln� za��zen�), pokud jsou takov� objekty v jejich bl�zkosti

      um�st�n� v�znamn�ch technologick�ch zdroj� pra�nosti (skl�dky zeminy a inertn�ch materi�l�, recyklace suti apod.) bude povoleno pouze za podm�nky nadstandardn�ch opat�en� ke sn�en� pra�nosti a na podklad� anal�zy zdravotn�ch rizik obyvatel z expozice prachov�mi ��sticemi

      u v�ech z�m�r� bude vy�adov�no nahrazen� odstra�ovan�ch d�evin v p�vodn�m rozsahu a v bl�zk�m okol�

      podm�nkou realizace v�ech staveb bude zaji�t�n� opat�en� ke sn�en� pra�nosti ze stavebn� �innosti a navazuj�c� dopravy v�etn� o�isty ve�ejn�ch komunikac�

      pro povrchov� �pravy konstrukc� bude vy�adov�no vyu�it� vodou �editeln�ch n�t�rov�ch hmot na alespo� 50 % povrch� (za p�edpokladu technick� realizovatelnosti)

b) Z�sady uplat�ov�n� spr�vn�ch n�stroj� v oblastech vymezen�ch n�zkoemisn�ch z�n nebo v OZKO

      u z�m�r� s v�znamn�mi dopady na kvalitu ovzdu�� budou vy�adov�na opat�en�, sm��uj�c� ke kompenzaci negativn�ch ��ink� z�m�r� na kvalitu ovzdu�� (nap��klad v�sadby izola�n� zelen� pod�l komunikac�, revitalizace m�stn�ch zdroj� pra�nosti, ekologizace spalovac�ch zdroj� v okol� z�m�ru, optimalizace k�i�ovatek za ��elem zv��en� plynulosti, z��zen� parkovi�t� P + R)

      nebudou povolov�ny instalace spalovac�ch zdroj� na uhl� a koks, spalovac� zdroje na d�evo budou povolov�ny pouze v p��pad� odstran�n� tuh�ch ��stic s ��innost� 90 %

      pro spalovac� zdroje na zemn� plyn budou vy�adov�ny garantovan� emise na �rovni nejv��e 70 mg/kWh

      nebude povoleno um�st�n� technologick�ch zdroj� pra�nosti s v�jimkou provoz� realizovan�ch do�asn� ve ve�ejn�m z�jmu (nap�. mezideponie zeminy p�i v�stavb� metra)

      pro ve�kerou stavebn� �innost budou vy�adov�na nadstandardn� opat�en� ke sn�en� pra�nosti, v�etn� myt� navazuj�c�ch �sek� ve�ejn�ch komunikac�

Opat�en� vyjmenovan� u p�smene b) m��e org�n ochrany ovzdu�� na z�klad� aktu�ln� imisn� situace vy�adovat i v dal��ch lokalit�ch mimo oblasti n�zkoemisn�ch z�n. Do doby vymezen� n�zkoemisn�ch z�n budou tyto po�adavky uplat�ov�ny zejm�na v oblastech vymezen�ch jako �prioritn� �zem� kategorie 1� v kapitole B Programu.


 

D�sledn� uplat�ovat preventivn� n�stroje ochrany ovzdu�� p�i �zemn�m pl�nov�n�, �zemn�m rozhodov�n�, povolov�n� staveb a p�i EIA

Zajist�: OOP, OST, O�P, �RM, stavebn� ��ady

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

K.2.4.5.       Zad�v�n� ve�ejn�ch zak�zek

HMP, M� a organizace z��zen� HMP �i M� pravideln� zad�vaj� proveden� prac�, kter� maj� v�znamn� vliv na kvalitu ovzdu��. Jedn� se zejm�na o stavebn� pr�ce (v�stavby a opravy komunikac�, rekonstrukce budov, ter�nn� �pravy ploch atd.), d�le o �dr�bu budov a konstrukc�, dod�vky tepeln�ch syst�m� apod. V�t�ina t�chto prac� je zad�v�na formou ve�ejn�ch zak�zek na z�klad� z�kona �. 137/2006 Sb., o ve�ejn�ch zak�zk�ch, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis� (d�le jen �z�kon o ve�ejn�ch zak�zk�ch�).

Z hlediska �e�en�ho opat�en� je nutno rozli�it zad�vac� podm�nky a hodnot�c� krit�ria:

         Zad�vac� podm�nka je podm�nka realizace ve�ejn� zak�zky, kter� je p�edem stanovena v zad�vac�ch podm�nk�ch. Zadavatel v podm�nk�ch ve�ejn� zak�zky tuto podm�nku specifikuje tak, �e uchaze� o ve�ejnou zak�zku ji mus� splnit a pokud nespln�, nem��e mu b�t ve�ejn� zak�zka p�id�lena.

         Hodnot�c� krit�rium ovliv�uje v�b�r dodavatele. V p��pad�, �e je nab�dka uchaze�e hodnocena i z jin�ch hledisek ne� jen podle nab�dkov� ceny, je mo�n� mezi hodnot�c� krit�ria zahrnout i vlastnosti pln�n� z hlediska vlivu na �ivotn� prost�ed� (� 78 odst. 4 z�kona o ve�ejn�ch zak�zk�ch). Hodnot�c� krit�ria lze v r�mci tohoto opat�en� uplatnit zejm�na tam, kde je nevhodn� po�adovat striktn� stanovenou zad�vac� podm�nku.

Pro ob� kategorie pak plat�, �e nesm� b�t diskrimina�n�, tj. nesm� um�le vylu�ovat velk� po�et uchaze��, mus� se vztahovat k p�edm�tu ve�ejn� zak�zky a jejich rozsah a po�et mus� b�t p�im��en� p�edm�tu a rozsahu ve�ejn� zak�zky. Z v��e uveden�ho popisu vypl�v�, �e pro striktn� zad�n� konkr�tn�ch podm�nek pln�n� ve�ejn� zak�zky (nap�. minim�ln� �rove� emis�) je nejvhodn�j�� pou�it� zad�vac�ch podm�nek. V r�mci t�chto minim�ln�ch hodnot (nebo tam, kde je jejich uplatn�n� nemo�n�) lze d�le bodovat vhodnost jednotliv�ch nab�dek pomoc� d�l��ch krit�ri� z hlediska vlivu na �ivotn� prost�ed�.

V r�mci aktivity bude vypracov�n p�ehled zad�vac�ch podm�nek a d�l��ch hodnot�c�ch krit�ri� pro n�sleduj�c� okruhy zak�zek:

         stavebn� pr�ce, p��padn� �len�n� podle typu (v�stavba a rekonstrukce komunikac�, budov, ter�nn� �pravy atd.), kde se bude jednat zejm�na o omezen� pra�nosti a emisn� parametry vozidel a stroj�;

         dod�vky topn�ch syst�m� (emisn� parametry, p��padn� i ��innost),

         v�stavba a rekonstrukce budov (energetick� standardy),

         �dr�ba budov a konstrukc� (vyu��v�n� vodou �editeln�ch barev),

         dod�vky vozidel (emisn� parametry).

Vypracov�n� p�ehledu zad�vac�ch podm�nek a hodnot�c�ch krit�ri� ve vztahu k jednotliv�m typ�m zak�zek zajist� OOP p�i dodr�en� v��e uveden�ch po�adavk� z�kona o ve�ejn�ch zak�zk�ch (nediskriminace, p�im��en� po�et, vztah k p�edm�tu zak�zky). Konkr�tn� hodnoty podm�nek (emisn� parametry apod.) budou v maxim�ln� m��e vych�zet z platn�ch dokument� a norem v oblasti ochrany ovzdu��, zejm�na z �esk�ch a evropsk�ch technick�ch norem, stanoven�ch emisn�ch limit� a referen�n�ch dokument� BREF pro p��slu�n� procesy.

Na z�klad� podkladu vypracovan�ho OOP pak LEG p�iprav� (spole�n� s OOP) n�vrh usnesen� RHMP, kter�m se pou�it� t�chto zad�vac�ch podm�nek a hodnot�c�ch krit�ri�:

         ulo�� v�em subjekt�m, u nich� je to mo�n�, tj. subjekt�m zad�vaj�c�m zak�zky jm�nem HMP;

         doporu�� p��sp�vkov�m organizac�m z��zen�m HMP a spole�nostem, ve kter�ch m� HMP rozhoduj�c� majetkov� pod�l;

         doporu�� i M�, zejm�na t�m, na jejich� �zem� doch�z� k p�ekra�ov�n� imisn�ch limit�.

 

Navrhnout soubor zad�vac�ch podm�nek a hodnot�c�ch krit�ri� ve vazb� na typy zak�zek (p�edm�ty pln�n�), u nich� lze o�ek�vat v�znamn� vliv na kvalitu ovzdu��

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: do 3 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

 

Vypracovat n�vrh usnesen� RHMP, kter�m se podm�nky a krit�ria ulo�� nebo doporu�� zad�vaj�c�m subjekt�m

Zajist�: LEG ve spolupr�ci s OOP

�asov� r�mec: do 6 m�s�c� od vyd�n� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

 

K.2.4.6.       Informov�n� a osv�ta ve�ejnosti

Komunikace s ve�ejnost� (poskytov�n� informac�, osv�ta a diskuse) pat�� mezi nezbytn� prvky spr�vy HMP ve v�ech oblastech, v�etn� ochrany ovzdu��. Z dlouhodob�ho hlediska je osv�ta jedn�m z nej��inn�j��ch n�stroj� ochrany �ivotn�ho prost�ed�. Pokud si v�znamn� ��st ve�ejnosti osvoj� p�esv�d�en� o nutnosti ochrany ovzdu��, zm�n� svoje chov�n� bez pot�eby z�kaz� a vynucov�n�. Podpora informovanosti obyvatel by se pak m�la odrazit v celkov�m roz���en� odpov�dn�ho p��stupu k ochran� ovzdu�� i �ivotn�ho prost�ed� obecn�.

V r�mci tohoto opat�en� bude provedena s�rie informa�n�ch kampan�, na kter� nav�e pr�b�n� informov�n� a osv�ta ve�ejnosti standardn�mi prost�edky. P�edpokl�d� se pokryt� n�sleduj�c�ch okruh� informov�n�:

         vyu��v�n� ve�ejn� hromadn� dopravy nam�sto osobn�ch automobil�,

         zdravotn� rizika plynouc� ze spalov�n� pevn�ch paliv a domovn�ho odpadu,

         vyu��v�n� vodou �editeln�ch barev nam�sto hmot obsahuj�c�ch organick� rozpou�t�dla,

         omezov�n� pra�nosti p�i stavebn� �innosti (sm�rem k podnikatelsk� ve�ejnosti),

         vyu��v�n� alternativn�ch pohonn�ch hmot u automobil�.

U v�t�iny t�chto okruh� bude informa�n� kampa� prob�hat jako sou��st p��slu�n�ho opat�en�, v p��pad� podpory vyu��v�n� MHD kampa� nav�e na dosavadn� formy propagace zaji��ovan� DP.

Na jednotliv� informa�n� kampan� nav�e pr�b�n� informov�n� a osv�ta ve�ejnosti standardn�mi prost�edky odpov�daj�c�mi p��slu�n� t�matick� oblasti (tiskov� zpr�vy, prezentace na internetov�ch str�nk�ch, �l�nky v m�di�ch apod.).

 

Zajistit koordinaci informa�n�ch kampan� v r�mci jednotliv�ch opat�en� Programu

Zajist�: OOP ve spolupr�ci s OPR MHMP

�asov� r�mec: je stanoven v r�mci p��slu�n�ch opat�en� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: prost�edky na jednotliv� kampan� jsou stanoveny v r�mci p��slu�n�ch opat�en� Programu, koordina�n� pr�ce budou zaji�t�ny v r�mci kapacit p��slu�n�ch odbor� MHMP

 

Zajistit pr�b�n� informov�n� ve�ejnosti

Zajist�: OOP, INF, OPR

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec �innosti jednotliv�ch odbor� MHMP

 

K.2.4.7.       Informa�n� podpora ve�ejn� spr�vy

C�lem tohoto opat�en� je zajistit nezbytnou informovanost org�n� ve�ejn� spr�vy v ot�zk�ch kvality ovzdu�� v HMP a pot�ebn�ch n�stroj� jej�ho zlep�ov�n�.

HMP v sou�asn� dob� zaji��uje �adu aktivit, slou��c�ch pro sb�r, vyhodnocov�n� a prezentaci dat o zdroj�ch zne�i��ov�n� a kvalit� ovzdu��. V oblasti shroma��ov�n� a spr�vy informac� se jedn� zejm�na o syst�m PREMIS (Pra�sk� ekologick� monitorovac� a informa�n� syst�m), ka�doro�n� zpracov�n� dat o REZZO a pravideln� aktualizace modelov�ho hodnocen� kvality ovzdu�� v HMP; v oblasti prezentace dat jde pak zejm�na o Atlas �ivotn�ho prost�ed� hlavn�ho m�sta Prahy, pravideln� ro�enky �ivotn�ho prost�ed�        a dal��.

Tyto n�stroje budou nad�le zachov�ny a rozv�jeny. Bude posilov�no jejich vyu��v�n� v oblasti v�konu ve�ejn� spr�vy, a to nejen u org�n� ochrany ovzdu��, ale i u dal��ch subjekt� (nap�. stavebn� ��ady). V�stupy uveden�ch projekt� vytv��ej� tak� vhodn� odborn� z�zem� pro p�ipravovan� osv�tov� kampan�.

Ve sm�ru k org�n�m ve�ejn� spr�vy pak bude vyv�jena informa�n� �i osv�tov� �innost za ��elem pos�len� priorit ochrany ovzdu�� ve spr�vn�ch ��zen�ch zejm�na na �rovni M�, ale ��ste�n� i v r�mci MHMP. Hlavn�mi c�lov�mi subjekty informov�n� budou stavebn� ��ady a odbory �ivotn�ho prost�ed� ��ad� M�. Z�kladn�mi informa�n�mi okruhy budou:

         omezov�n� pra�nosti p�i stavebn� �innosti � mo�nosti technick�ho �e�en� k jednotliv�m slo�k�m stavby, uplat�ov�n� p��slu�n�ch po�adavk� ve stavebn�m ��zen�, kontroln� �innost, ud�len� sankc� podle stavebn�ho z�kona a podle z�kona o hlavn�m m�st� Praze (zne�i��ov�n� ve�ejn�ch prostranstv�);

         uplat�ov�n� z�sad ochrany ovzdu�� p�i rozhodov�n� o um�st�n� stavby (podm�nky pro nov� zdroje zne�i�t�n� v�etn� dopravn�ch).

Informov�n� bude zaji�t�no standardn�mi postupy, mezi n� pat�� zejm�na zpracov�n� p��slu�n�ch informa�n�ch materi�l� (�manu�l��) v�etn� p��klad� z praxe a zaji�t�n� s�rie semin��� pro zam�stnance c�lov�ch subjekt�.

 

Vyu��vat a rozv�jet n�stroje pro sb�r, vyhodnocov�n� a prezentaci dat o zdroj�ch zne�i��ov�n� a kvalit� ovzdu��

Zajist�: OOP, INF, �RM

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad dosavadn� r�mec, kter� se pohybuje na �rovni 2 � 2,5 mil. K� ro�n�

 

Zajistit informa�n� a osv�tovou kampa� ve sm�ru k zam�stnanc�m ve�ejn� spr�vy

Zajist�: OOP

�asov� r�mec: do 12 m�s�c� od p�ijet� Programu

P�edpokl�dan� n�klady: ��dov� stovky tis�c K�

 

K.2.4.8.       Podpora lok�ln�ch aktivit ke zlep�en� kvality ovzdu��

Vedle vlastn�ch opat�en�, vyjmenovan�ch v Programu, bude HMP v�estrann� podporovat i aktivity jin�ch subjekt�, sm��uj�c� ke zlep�en� kvality ovzdu��. Jedn� se zejm�na o projekty M�, ale i jin�ch organizac� p�sob�c�ch na �zem� HMP. Podporov�ny budou p�edev��m n�sleduj�c� typy projekt�:

         �pravy komunikac� za ��elem zv��en� plynulosti dopravy, koordinace sv�teln�ch k�i�ovatek, odstran�n� bodov�ch probl�m� apod.;

         lok�ln� regulace dopravy (vymezen� obytn�ch z�n, omezen� vjezdu n�kladn�ch vozidel apod.),

         budov�n� z�chytn�ch parkovi�� a gar��, nahrazov�n� povrchov�ch parkovi�� uzav�en�mi gar�emi odv�tran�mi nad st�echy budov;

         dopravn� telematick� syst�my v�etn� parkovac� telematiky,

         investice podporuj�c� hromadnou dopravu, nap�. m�stn� �pravy za ��elem zlep�en� dostupnosti zast�vek;

         n�kup n�zkoemisn�ch vozidel pro ��ely poskytov�n� ve�ejn�ch slu�eb,

         v�stavba infrastruktury pro provoz vozidel pou��vaj�c�ch alternativn� pohon (plni�ky LPG a CNG, dob�jec� stanice apod.),

         v�stavba cyklistick�ch stezek a cyklistick�ch pruh�,

         projekty ke zv��en� bezpe�nosti cyklist� (nap�. �pravy semafor�, mimo�rov�ov� p�ejezdy),

         v�sadby protipra�n� izola�n� zelen�, odd�luj�c� zdroje pra�nosti (v�etn� komunikac�) od obytn� z�stavby �i jin�ch budov vy�aduj�c�ch ochranu (�koly, nemocnice apod.);

         po��zen� techniky pro intenzivn� �i�t�n� komunikac� (samosb�ry, tlakov� splachovac� vozy),

         zpevn�n� povrchu pra�n�ch komunikac�, revitalizace pra�n�ch are�l�;

         v�sadby zelen� v obytn� z�stavb�,

         zatrav�ov�n� a zales�ov�n� ploch orn� p�dy v sousedstv� obytn� z�stavby,

         roz�i�ov�n� a modernizace rozvod� tepla a zemn�ho plynu,

         rekonstrukce spalovac�ch zdroj� a z�m�ny paliva za ��elem sn�en� emis�,

         zlep�en� tepeln� technick�ch vlastnost� obvodov�ch konstrukc� budov � zateplen� budov, v�m�ny oken apod., regula�n� a m��ic� technika;

         aplikace tepeln�ch �erpadel, sol�rn�ch syst�m� a dal��ch nespalovac�ch alternativn�ch zdroj� energie;

         instalace dodate�n�ch za��zen� pro z�chyt prachov�ch ��stic, emis� NOx a VOC na zdroj�ch zne�i��ov�n�,

         opat�en� v zem�d�lsk�ch provozech za ��elem odstran�n� emis� NH3,

         osv�tov� programy v oblasti ochrany ovzdu�� v�etn� navazuj�c�ch okruh�,

         zvy�ov�n� informovanosti zam�stnanc� ve�ejn� spr�vy v ot�zk�ch ochrany ovzdu��,

         monitorov�n� kvality ovzdu��.

Podpora uveden�ch aktivit ze strany HMP bude zahrnovat zejm�na:

         informov�n� a poradenstv� p�i p��prav� projekt� na realizaci konkr�tn�ch akc�  a p�i p��prav� ��dost� o podporu z fond� Evropsk� unie,

         ve vybran�ch p��padech podporu implementa�n�ch n�klad� (monitoring, audity apod.),

         p��padn� se m��e jednat i o spolufinancov�n� �i pln� financov�n� projekt� z rozpo�tu  HMP.

 

Zajistit podporu p�i p��prav� projekt� a ��dost� o dotace ke zlep�en� kvality ovzdu��

Zajist�: OOP, FEU

�asov� r�mec: pr�b�n�

P�edpokl�dan� n�klady: bude zaji�t�no v r�mci kapacit p��slu�n�ch pracovi��

 

Zajistit finan�n� podporu vybran�ch projekt� M�

Zajist�: org�ny HMP, OOP, FEU

�asov� r�mec: pr�b�n� podle pot�eby

P�edpokl�dan� n�klady: budou z�viset na rozsahu a charakteru vybran�ch projekt�, celkov� lze doporu�it rozsah cca 20 000 000 K� ro�n�

 

K.3.         Hodnocen� konkr�tn�ch akc� v r�mci jednotliv�ch priorit

V p��pad�, �e bude nutno prov�st v�b�r �kol� k p�ednostn� realizaci, je vhodn� vyu��t n�sleduj�c� krit�ria:

 

po�ad� podle v�znamu z hlediska zne�i��uj�c�ch l�tek:

1. suspendovan� ��stice PM10 (resp. tuh� emise jemn� frakce)

2. B(a)P

3. NOx (z hlediska imis� NO2)

4. VOC nebo As

5. ostatn� zne�i��uj�c� l�tky (nap�. NH3)

 

po�ad� podle v�znamu z hlediska lokalizace akc�:

1. �zem� s p�ekro�en�m alespo� 4 limit� v obdob� 2006 � 2007

2. �zem� s p�ekro�en�m alespo� 3 limit� v obdob� 2003 � 2007

 

po�ad� z hlediska n�kladov� a technick� n�ro�nosti:

1. �koly realizovateln� okam�it� (v�etn� pr�b�n�ch �kol�) v r�mci kapacit dot�en�ch instituc�

2. �koly realizovateln� okam�it� (v�etn� pr�b�n�ch �kol�) na z�klad� p�id�len� finan�n�ch prost�edk� v objemu do 1 mil. K�

3. finan�n� n�ro�n�j�� �koly realizovateln� ve st�edn�dob�m term�nu (3 � 5 let)

4. finan�n� n�ro�n�j�� �koly realizovateln� v obdob� v�ce ne� 5 let

 

celkov� krit�ria:

         velikost o�ek�van�ho sn�en� koncentrac� zne�i��uj�c�ch l�tek

         po�et dot�en�ch obyvatel

         jednotkov� n�klady na dosa�en� efekt

         sn�en� emisn� a imisn� z�t�e v�ce ne� jedn� z prioritn�ch zne�i��uj�c�ch l�tek

         m�stn� specifikum

         ��douc� vedlej�� efekty.

K.4.         Finan�n� r�mec

K.4.1.         N�klady na realizaci opat�en�

V n�sleduj�c� tabulce je uveden odhad n�klad� na realizaci jednotliv�ch opat�en� a �kol�. �daje uveden� v tabulce byly z�sk�ny sumarizac� n�klad� u konkr�tn�ch �kol� uveden�ch v p�edch�zej�c� ��sti Programov�ho dodatku.

Tab. K.2. R�mcov� odhad v�daj� na realizaci v�ech �kol� Programov�ho dodatku (K�)

Opat�en� / �kol

P�edpokl�dan� n�klady

Skupina 1: Opat�en� ke sn�en� emisn� a imisn� z�t�e z automobilov� dopravy

1.1. V�stavba trat� kolejov� ve�ejn� dopravy

V r�mci p��pravy nov�ho �P vytvo�it �zemn� p�edpoklady pro v�razn� rozvoj kolejov� ve�ejn� dopravy

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

Zajistit finan�n� r�mec pro v�razn� rozvoj syst�mu kolejov� ve�ejn� dopravy ji� ve st�edn�dob�m �asov�m horizontu

��dov� des�tky mld. K�

V r�mci organiza�n� a projektov� p��pravy investi�n�ch akc� zohlednit jejich potenci�l ke zlep�en� kvality ovzdu��

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

1.2. Podpora rozvoje syst�mu integrovan� dopravy

V r�mci p��pravy nov�ho �P vytvo�it �zemn� p�edpoklady pro rozvoj PID

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

Zajistit maxim�ln� odbornou a organiza�n� podporu p��pravy investic do �elezni�n� dopravy na �zem� HMP

pro p��pravn� pr�ce (studie apod.) se p�edpokl�daj� v�daje na �rovni ��dov� mil. K�

Zaji��ovat pr�b�nou optimalizaci linkov�ho veden� i j�zdn�ch ��d� PID

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

1.3.Preference vozidel hromadn� dopravy 

Roz���it preferenci vozidel MHD na k�i�ovatk�ch a komunikac�ch

200 � 300 mil. K�

Zajistit intenzivn� kontroly p�estupk� blokuj�c�ch provoz hromadn� dopravy, zp��sn�n� sankc� a informov�n� �idi��

nep�edpokl�d� se v�razn� nav��en� n�klad�, podstatn� ��st v�daj� bude kryta z v�nos� pokut

1.4. Zvy�ov�n� atraktivity hromadn� dopravy

Zajistit finan�n� r�mec pro pokra�ov�n� pr�b�n� obm�ny vozov�ho parku MHD

ve v��i 2 � 4 mld. K� ro�n�

P�i v�b�ru dodavatele vozidel MHD uplatnit mj. i hodnot�c� krit�rium komfortu p�epravy

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

P�i v�b�ru dopravc� v syst�mu PID uplatnit mj. i hodnot�c� krit�rium nab�dnut�ho komfortu p�epravy

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

Pr�b�n� modernizovat zabezpe�ovac� za��zen� metra za ��elem zv��en� jeho p�epravn� kapacity

celkov� v�daje lze odhadovat ve v��i stovek mil. a� jednotek mld. K�

Odstranit dosud existuj�c�ch kolizn� situace na p�estupn�ch m�stech

celkov� v�daje lze odhadovat ��dov� na �rovni stovek mil. K�

Rozvoj prost�edk� pro informov�n� cestuj�c�ch

celkov� v�daje lze odhadovat ��dov� na �rovni des�tek mil. K� ro�n�

1.5. V�stavba komunikac� pro automobilovou dopravu

Zajistit maxim�ln� odbornou a organiza�n� podporu pro urychlenou realizaci Pra�sk�ho okruhu

nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

Zajistit realizaci MO, radi�l a dal��ch komunikac� podle schv�len�ho harmonogramu

��dov� des�tky mld. K�

P�i p��prav� a realizaci staveb komunika�n� s�t� HMP respektovat podm�nky ochrany ovzdu��

z�vis� na konkr�tn� stanoven�ch podm�nk�ch jednotliv�ch staveb

1.6. Omezen� vjezdu t�k�ch n�kladn�ch automobil� do ��st� HMP

Zajistit intenzivn� kontroly dodr�ov�n� obou z�n z�kazu vjezdu n�kladn�ch automobil�, zp��sn�n� sankc� a informov�n� �idi��

nep�edpokl�d� se v�razn� nav��en� n�klad�, podstatn� ��st v�daj� bude kryta z v�nos� pokut

P�ipravit odborn� dopravn�-in�en�rsk� podklady pro roz���en� z�ny se z�kazem vjezdu n�kladn�ch automobil� nad 6 tun celkov� hmotnosti a projednat je s dot�en�mi M�

bude zaji�t�no v r�mci kapacit MHMP a TSK

Po schv�len� konkr�tn�ch z�m�r� roz���en� z�ny zajistit informov�n� dot�en�ch subjekt� a ve�ejnosti

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

V dostate�n�m p�edstihu p�ipravovat podklady pro roz�i�ov�n� z�ny v n�vaznosti na postup v�stavby MO a Pra�sk�ho okruhu a p�edkl�dat je org�n�m HMP

bude zaji�t�no v r�mci kapacit MHMP a TSK

P�ipravit odborn� podklady pro �asovou a prostorovou �pravu z�ny z�kazu vjezdu vozidel nad 3,5 tun celkov� hmotnosti

bude zaji�t�no v r�mci kapacit MHMP a TSK

Po schv�len� konkr�tn�ch z�m�r� roz���en� z�ny zajistit informov�n� dot�en�ch subjekt� a ve�ejnosti

nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad� nad b�n� r�mec

Zajistit, aby souhlasy do obou z�n z�kazu vjezdu n�kladn�ch automobil� nebyly vyd�v�ny vozidl�m, kter� nespl�uj� emisn� �rove� EURO 4

nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad� nad b�n� r�mec

Zajistit informov�n� dot�en�ch subjekt�

p�edpokl�d� se nav��en� v�daj� v souvislosti s p��pravou informac� pro majitele vozidel (let�ky apod.), a to ve v��i do 50 000 K�

Zpracovat zhodnocen� a n�vrh realizace opat�en� k omezen� vliv� t�k� n�kladn� dopravy na kapacitn�ch komunikac�ch mimo centr�ln� �zem� HMP

�kol bude �e�en v r�mci kapacit DOP, nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad� nad b�n� r�mec

1.7. �asov� organizace z�sobov�n�

P�ipravit odborn� podklady pro zaveden� syst�mu �asov�ho omezen� provozu z�sobovac�ch vozidel ve vymezen�ch oblastech

bude zaji�t�no v r�mci kapacit MHMP a TSK

Po schv�len� konkr�tn�ho rozsahu regulace zajistit informov�n� dot�en�ch subjekt� a ve�ejnosti

nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad� nad b�n� r�mec

1.8. Zaveden� m�tn�ho syst�mu

Iniciovat a podpo�it zm�nu legislativy �esk� republiky, kter� umo�n� zav�st m�tn� syst�m

n�klady jsou zahrnuty v celkov�m rozpo�tu p��pravy syst�mu

Optimalizovat rozsah m�tn� z�ny na z�klad� �daj� o imisn� z�t�i �zem� HMP a projednat pl�n zaveden� m�tn�ho syst�mu s p��slu�n�mi M�

n�klady jsou zahrnuty v celkov�m rozpo�tu p��pravy syst�mu

P�edlo�it RHMP pl�n zaveden� m�tn�ho syst�mu

n�klady jsou zahrnuty v celkov�m rozpo�tu p��pravy syst�mu

Zav�st m�tn� syst�m na �zem� HMP

po��te�n� investi�n� n�klady jsou odhadov�ny na cca 3 mld. K� (2,8 � 3,4 mld. K� podle zvolen� varianty); m�tn� syst�m se ov�em vyzna�uje tvorbou finan�n�ch p��jm�,
z nich� budou pokryty jak investice (n�vratnost 2 � 5 let), tak i provozn� v�daje

Zajistit informa�n� kampa� na podporu m�tn�ho syst�mu

n�klady budou �init cca 50 mil. K� ro�n�, jsou v�ak ji� obsa�eny v celkov�m rozpo�tu p��pravy syst�mu

1.9. Parkovac� politika v centru HMP a v lok�ln�ch centrech

Ustavit st�lou pracovn� skupinu MHMP         �i komisi RHMP pro koordinaci parkovac� politiky

nep�edpokl�d� se v�razn� nav��en� finan�n�ch prost�edk�, ��ast v pracovn� skupin� MHMP �i v komisi RHMP bude sou��st� pracovn� n�pln� dot�en�ch subjekt�

P�ipravit odborn� podklady pro roz���en� ZPS a projednat je s p��slu�n�mi M�

bude zaji�t�no v r�mci kapacit MHMP

Zajistit roz���en� ZPS

provoz ZPS se vyzna�uje tvorbou finan�n�ch p��jm�, z nich� jsou pokryty ve�ker� n�klady na provoz

Za�lenit do syst�mu �Dopravn� informace on-line� v maxim�ln�m po�tu i ve�ejn� parkovi�t� a hromadn� gar�e

�kol bude sou��st� p��pravy telematick�ch syst�m� s celkov�m objemem n�klad� do 150 000 000 K�

Postupn� v oblasti �ir��ho centra HMP vybudovat syst�m nav�d�n� vozidel na parkovac� st�n�

�kol bude sou��st� p��pravy telematick�ch syst�m� s celkov�m objemem n�klad� do 150 000 000 K�

Zajistit intenzivn� kontroly a postihov�n� nedovolen�ho parkov�n� vozidel

nep�edpokl�d� se v�razn� nav��en� n�klad�, podstatn� ��st v�daj� bude kryta z v�nos� pokut

Koordinovat tvorbu odstavn�ch ploch pro n�kladn� automobily

pro p��pravnou f�zi se nep�edpokl�d� v�razn� nav��en� n�klad�, v p��padn� realiza�n� ��sti budou v�daje z�viset na rozsahu konkr�tn�ch aktivit

1.10.Podpora z�chytn�ch parkovi�� P + R

Zajistit p�ednostn� vybudov�n� nebo zkapacitn�n� parkovi�� s nejv�t��m potenci�lem z hlediska zlep�en� kvality ovzdu��

��dov� stovky mil. K�

Dokon�it vybaven� parkovi�� dynamick�mi nav�d�c�mi syst�my s naveden�m �idi�� na voln� kapacity

�kol bude sou��st� p��pravy telematick�ch syst�m� s celkov�m objemem n�klad� do 150 000 000 K�

Zajistit propagaci mo�nosti vyu�it� vybran�ch parkovi�� P + R

��dov� stovky tis�c K�

Postupn� vybudovat cel� syst�m parkovi��     P + R s kompletn� technickou a informa�n� podporou

celkov� n�klady na vybudov�n� syst�mu P + R parkovi�� jsou odhadov�ny na �rovni n�kolika mld. K�

V r�mci p��pravy nov�ho �P HMP vytipovat lokality a zajistit plochy pro parkovi�t� P + R  a stanovit jejich minim�ln� kapacitu

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

1.11. Komplexn� podpora vyu�it� alternativn�ch paliv v automobilov� doprav�

 

Zajistit realizaci dota�n�ho programu na p�estavby vozidel na alternativn� pohon

cca 5 � 10 mil. K� ro�n�, s mo�nost� �pravy podle z�jmu ve�ejnosti a podle mo�nost� HMP

Zajistit propaga�n� kampa� vyu�it� alternativn�ch pohon� u automobil�

��dov� stovky tis�c a� jednotky mil. K�

Zajistit trvalou informa�n� podporu vyu�it� alternativn�ch pohon�

��dov� des�tky a� stovky tis�c K�

Zajistit zv�hodn�n� vozidel s alternativn�m pohonem v syst�mu ZPS

samotn� �prava syst�mu si nevy��d� v�razn� nav��en� n�klad�. Lze o�ek�vat ur�it� pokles p��jm� v d�sledku zv�hodn�n� vozidel na plynn� pohon ni��� sazbou, vzhledem k jejich pod�lu v celkov�m objemu dopravy
se v�ak tento pokles t�m�� neprojev�

1.12. Operativn� kontrola emisn�ch parametr� vozidel

Zajistit zpracov�n� prov�d�c� studie a n�vrhu �e�en� emisn�ch kontrol

cca 800 000 K�

Zajistit prov�d�n� emisn�ch kontrol v�etn� informov�n� �idi��

nep�edpokl�d� se v�razn� nav��en� n�klad�, podstatn� ��st v�daj� bude kryta z v�nos� pokut

Zajistit podporu, resp. iniciov�n� zm�n, legislativy �esk� republiky

bude �e�eno v r�mci �innosti p��slu�n�ch odbor� MHMP, nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

1.13. Omezov�n� emis� z autobus� MHD a dal��ch vozidel HMP

Zajistit obm�nu vozov�ho parku autobus� v rozsahu podle schv�len�ho projektu

4 130 mil. K�

Pokra�ovat ve vyu��v�n� naftov�ho emulg�tu

vyu�it� emulg�tu vytv��ej� �spory ve v��i cca 2,4 K� na 1 litr nafty, co� u smluvn�ho rozsahu 9 mil. litr� �in� 21,6 mil. K�; �spora je d�na ni��� spot�ebn� dan�, v p��pad� zv��en� dan� na tento typ paliva by patrn� nebylo mo�n� v projektu pokra�ovat; prostory pro m�chac� za��zen� pronaj�m� DP dodavateli za t�m�� 0,5 mil. K�, celkov� �spory tedy �in� cca 22 mil. K�

Vyhodnotit provoz hybridn�ch vozidel a p��padn� nav��it jejich po�et ve vozov�m parku autobus�

n�klady budou z�viset na po�tu vozidel, cena jednoho autobusu je vy��� cca o 5 - 6 mil. K�

P�ipravit pilotn� projekt p�echodu na autobusy s bezemisn�m pohonem

v p��pravn� f�zi lze o�ek�vat v�daje na �rovni des�tek a� stovek tis�c K�, v�daje v pilotn�m projektu budou z�viset na jeho konkr�tn�m �e�en�

V r�mci obm�ny vozov�ho parku n�kladn�ch automobil� (v�. techniky na podvozc�ch n�kladn�ch aut) up�ednostnit n�kup vozidel spl�uj�c�ch standardy EEV

pou��v�n� n�zkoemisn�ch vozidel bude p�edstavovat ur�it� nav��en� v�daj�, tyto v�daje budou z�viset na konkr�tn�m �e�en�

Prov��it mo�nost vyu�it� naftov�ho emulg�tu pro n�kladn� vozidla a dal�� techniku a p��padn� zah�jit jeho vyu��v�n�

obdobn� jako u autobus� DP se p�edpokl�d� finan�n� �spora

1.14. Podpora cyklistick� dopravy

 

Zajistit finan�n� r�mec pro dobudov�n� syst�mu p�te�n�ch, hlavn�ch, dopl�kov�ch i m�stn�ch cyklistick�ch tras

celkem cca 1,1 mld. K�

Zajistit v�asnou p��pravu projekt� cyklistick�ch tras

n�klady jsou zahrnuty ve finan�n�m r�mci pro v�stavbu cyklotras

Realizovat cyklotrasy v r�mci v�stavby a rekonstrukc� komunikac�

n�klady jsou zahrnuty ve finan�n�m r�mci pro v�stavbu cyklotras

Identifikovat a o�et�it m�sta s v�razn�m rizikem st�etu cyklist� s automobily

up�esn�n� v�daj� vyplyne a� z odborn�ho zmapov�n� kolizn�ch m�st

Rozv�jet syst�m stojan� na kola, tj. jejich evidence, informa�n� podpora, instalace nov�ch stojan� a zvy�ov�n� �rovn� zabezpe�en� stojan� st�vaj�c�ch

z�vis� na po�tu a typu stojan� a jejich zabezpe�en�, ��dov� jde o stovky tis�c a� jednotky mil. K� ro�n�

Roz�i�ovat postupn� mo�nost p�epravy j�zdn�ch kol ve vozidlech MHD

nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

Zaji��ovat informa�n� podporu vyu��v�n� j�zdn�ho kola i k �ne-rekrea�n�m� cest�m

bude �e�eno v r�mci dosud vyu��van�ch informa�n�ch prost�edk�, nep�edpokl�d� se podstatn� nav��en� v�daj�

1.15. Podpora p�� dopravy

Ustavit st�lou pracovn� skupinu MHMP         �i komisi RHMP pro koordinaci �e�en� p�� dopravy v HMP

nep�edpokl�d� se v�razn� nav��en� finan�n�ch prost�edk�, ��ast v pracovn� skupin� MHMP �i v komisi RHMP bude sou��st� pracovn� n�pln� dot�en�ch subjekt�

Identifikovat a o�et�it m�sta s v�razn�m rizikem st�etu chodc� s automobily

up�esn�n� v�daj� vyplyne a� z odborn�ho zmapov�n� kolizn�ch m�st

Zajistit finan�n� r�mec pro dobudov�n� syst�mu p��ch tras a koridor�

��dov� stovky mil. K�

Zajistit p��pravu a realizaci syst�mu p��ch tras a koridor�

n�klady jsou zahrnuty ve finan�n�m r�mci pro v�stavbu p��ch tras

Zajistit �i vy�adovat dostate�nou prostupnost pl�novan�ch liniov�ch staveb

nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

V r�mci p��slu�n�ch povolovac�ch ��zen� zamezovat vzniku uzav�en�ch are�l� na st�vaj�c�ch tras�ch p�� dopravy

nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

1.16. Omezov�n� zdroj� a c�l� automobilov� dopravy

Optimalizovat kapacity funk�n�ch ploch �P HMP s c�lem dosa�en� imisn�ch limit� na cel�m �zem� HMP

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

D�sledn� uplat�ovat po�adavek nezvy�ov�n� m�ry vyu�it� funk�n�ch ploch v oblastech s p�ekro�en�m imisn�ch limit�

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

P�ipravit n�vrh legislativn�ch zm�n v r�mci HMP, obsahuj�c� podm�nky pro umis�ov�n� staveb

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

Skupina 2. Opat�en� ke sn�en� emis� z vyt�p�n� obytn� z�stavby

2.1. Rozvoj environment�ln� p��zniv� energetick� infrastruktury

Vytv��et koncep�n� z�zem� pro rozvoj environment�ln� p��zniv� energetick� infrastruktury

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

Vypracovat prov�d�c� studii realizace tepeln�ho p�ivad��e Kladno � Praha

��dov� stovky tis�c K�

Vyu��vat zastoupen� HMP v org�nech rozvodn�ch spole�nost� k podpo�e plo�n�ho rozvoje soustavy CZT a rozvod� zemn�ho plynu

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

2.2. Ekologizace energetick�ch zdroj�

Zajistit nahrazen� kotelen na tuh� paliva v objektech organizac� HMP a M�

��dov� des�tky a� stovky mil. K�

Vyu��vat zastoupen� HMP v org�nech Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., k podpo�e modernizace koteln�ho fondu a k dohledu nad jej�m postupem

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

Podporovat p�echod provozovatel� kotelen od tuh�ch paliv k jin�m topn�m m�di�m

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj�

2.3. Podpora �spor energie a efektivn�j��ho vyu��v�n� energie

Zajistit p��pravu projekt� �spor energie a energetick�ho managementu budov v objektech HMP a jeho organizac�

n�klady na projektovou p��pravu jsou zahrnuty v celkov�ch n�kladech investic

Zajistit realizaci investic do �spor energie v objektech HMP a jeho organizac�

cca 80 000 000 K� ro�n� (odhad cca 1,5 mld. K� do roku 2015)

Zajistit informa�n� a poradenskou podporu projektov�m ��dostem M� o podporu z fond� Evropsk� unie v oblasti �spor energie

��dov� des�tky tis�c K� ro�n�

Zajistit finan�n� r�mec pro spolufinancov�n� �i financov�n� vybran�ch investic do �spor energie v objektech M�

��dov� stovky mil. a� jednotky mld. K�

Realizovat pilotn� projekt asistence z�jemc�m o dotaci z programu �Zelen� �spor�m�

��dov� stovky tis�c K�

 

2.4. Podpora p�em�ny topn�ch syst�m� v dom�cnostech

Zajistit pokra�ov�n� dota�n�ho programu na p�em�ny topn�ch syst�m� v dom�cnostech

cca 15 000 000 K� ro�n�

Realizovat informa�n� kampa� na podporu p�em�n topn�ch syst�m�

��dov� stovky tis�c K�

Rozv�jet informa�n� a poradensk� slu�by v r�mci podpory p�em�n topn�ch syst�m�

��dov� des�tky tis�c K� ro�n�

Skupina 3. Opat�en� k omezov�n� pra�nosti

3.1. Omezov�n� pra�nosti z plo�n�ch zdroj�

Zajistit jedn�n� s provozovateli vytipovan�ch provoz� za ��elem realizace opat�en� ke sn�en� pra�nosti

cca 300 000 K�

Zajistit metodickou podporu ��ad� M� v oblasti sni�ov�n� pra�nosti z technologick�ch provoz�

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

Omezovat vznik nov�ch zdroj�, vy�adovat posouzen� z hlediska n�r�stu z�t�e PM10 a realizaci opat�en� k omezen� pra�nosti

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

3.2. Omezov�n� pra�nosti ze stavebn� �innosti

Zajistit d�sledn� ukl�d�n� podm�nek k omezov�n� pra�nosti ze stavebn� �innosti

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

Zajistit metodickou podporu stavebn�ch ��ad� a ��ad� M� v oblasti sni�ov�n� pra�nosti ze staveb

cca 100 000 K�

Zajistit intenzivn�j�� kontrolu dodr�ov�n� podm�nek pro prov�d�n� staveb

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

Ukl�dat p��sn� sankce za poru�en� podm�nek pro prov�d�n� staveb a zne�i�t�n� ve�ejn�ch komunikac�

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

3.3. Omezov�n� pra�nosti z dopravy

Vypracovat n�vrh rozsahu a zp�sob� �i�t�n� ulic na z�klad� priorit ochrany ovzdu��

��dov� des�tky tis�c K�

Vytvo�it finan�n� r�mec pro �i�t�n� komunikac� v rozsahu podle pot�eb ochrany ovzdu��

odhadovan� v��e financov�n� je cca 200 �350 mil. K� (bude up�esn�no podle v�sledn�ho n�vrhu rozsahu a zp�sob� �i�t�n� ulic)

Zajistit prov�d�n� letn�ch �dr�eb komunikac� ve vymezen�m rozsahu

viz �kol vytvo�en� finan�n�ho r�mce pro �i�t�n� komunikac�

Navrhnout a p�ipravit syst�m kontrol �i�t�n� komunikac�

1 000 000 K�

Zajistit kontroly skute�n�ho pln�n� prac� p�i �i�t�n� komunikac�

��dov� des�tky tis�c K� ro�n�

P�i rekonstrukci komunikac� dodr�ovat opat�en� k sn�en� pra�nosti

n�klady budou z�viset na konkr�tn�ch projektech

3.4. V�sadby izola�n� zelen� s protipra�nou funkc�

Zajistit zpracov�n� prov�d�c� studie v�sadeb vegeta�n�ch bari�r a jej� projedn�n� s p��slu�n�mi M�

750 000 K�

Zajistit proveden� v�sadeb izola�n� zelen�

p�ibli�n� 65 � 80 mil. K� podle rozsahu v�sadeb (bez v�kupu pozemk�), n�klady budou podrobn�ji rozpracov�ny v prov�d�c� studii

U staveb pod�l komunikac� z�sadn� vy�adovat v�sadbu izola�n� zelen� na ploch�ch ur�en�ch �P

nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

3.5. Omezov�n� pra�nosti v�sadbami zelen� v obytn� z�stavb� a jej�m okol�

Prov�d�t v�sadby stromo�ad� a ploch zelen�, p�ednostn� v lokalit�ch se zv��enou imisn� z�t�� ��stic PM10

doporu�uje se stabilizovat v�daje na v�sadby na �rovni 15 � 20 mil. K� ro�n� (v�etn� person�ln�ho zabezpe�en� p��pravy projekt�)

Vytvo�it finan�n� r�mec pro v�sadby nebo obnovu zelen� v r�mci TSK a M�, p�ednostn� v lokalit�ch se zv��enou imisn� z�t�� ��stic PM10

doporu�en� v��e financov�n� je 20 000 000 K� za rok

Podporovat maxim�ln� ozelen�n� ulic v centr�ln� oblasti HMP, zajistit koordinaci s OOP a vytv��et p�edpoklady pro ozelen�n� ulic

nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

Zajistit v�kup a v�m�nu pozemk� na ploch�ch orn� p�dy za ��elem jejich scelov�n� a n�sledn�ch v�sadeb zelen�

��dov� 3 mld. K�

Realizovat v�sadby na ploch�ch orn� p�dy

cca 150 000 000 K�

Vytvo�it a udr�ovat syst�m evidence ploch pro n�hradn� v�sadby

cca 300 000 � 400 000 K�

Vypracovat podklad pro stanoven� n�hradn�ch v�sadeb v p�ibli�n�m rozsahu odstra�ovan�ch d�evin

bude �e�eno v r�mci kapacit OOP

Skupina 4. Celoplo�n� pr��ezov� opat�en�

4.1. Podpora aplikace vodou �editeln�ch n�t�rov�ch hmot

Zajistit propaga�n� kampa� na podporu vyu�it� vodou �editeln�ch n�t�rov�ch hmot

��dov� stovky tis�c a� 2 000 000 K�,         podle rozsahu kampan�

 

4. 2. �zemn� pl�nov�n�

P�i p��prav� �P HMP zohlednit z�sady stanoven� za ��elem nep�ekro�en� hodnot imisn�ch limit� a c�lov�ch limit� na cel�m �zem� HMP

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

Zajistit prom�tnut� po�adavk� ochrany ovzdu�� do �P HMP

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

Zajistit prom�tnut� po�adavk� ochrany ovzdu�� do d�l��ch �PD a jejich respektov�n� p�i po�izov�n� zm�n a �prav �P HMP

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

4.3. Vymezen� n�zkoemisn�ch z�n

Navrhnout vymezen� n�zkoemisn�ch z�n na �zem� HMP a projednat n�vrh s org�ny dot�en�ch M�

nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

Vymezit na �zem� HMP n�zkoemisn� z�ny

nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

Uplat�ovat v prostoru n�zkoemisn�ch z�n p��sn�j�� po�adavky ochrany ovzdu��

nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

P�ihl�et k vymezen� n�zkoemisn�ch z�n p�i p��prav� investic a uplat�ov�n� regula�n�ch opat�en� s dopady na kvalitu ovzdu��

nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

4.4. Aplikace preventivn�ch spr�vn�ch n�stroj� ochrany ovzdu��

D�sledn� uplat�ovat preventivn� n�stroje ochrany ovzdu�� p�i �zemn�m pl�nov�n�, �zemn�m rozhodov�n�, povolov�n� staveb a p�i EIA

nep�edpokl�d� se nav��en� n�klad�

4.5. Zad�v�n� ve�ejn�ch zak�zek

Navrhnout soubor zad�vac�ch podm�nek a hodnot�c�ch krit�ri� ve vazb� na typy zak�zek (p�edm�ty pln�n�), u nich� lze o�ek�vat v�znamn� vliv na kvalitu ovzdu��

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

Vypracovat n�vrh usnesen� RHMP, kter�m se podm�nky a krit�ria ulo�� nebo doporu�� zad�vaj�c�m subjekt�m

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec

4.6. Informov�n� a osv�ta ve�ejnosti

Zajistit koordinaci informa�n�ch kampan� v r�mci jednotliv�ch opat�en� Programu

prost�edky na jednotliv� kampan� jsou stanoveny v r�mci p��slu�n�ch opat�en� Programu, koordina�n� pr�ce budou zaji�t�ny v r�mci kapacit p��slu�n�ch odbor� MHMP

Zajistit pr�b�n� informov�n� ve�ejnosti

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad b�n� r�mec �innosti jednotliv�ch odbor� MHMP

4.7. Informa�n� podpora ve�ejn� spr�vy

Vyu��vat a rozv�jet n�stroje pro sb�r, vyhodnocov�n� a prezentaci dat o zdroj�ch zne�i��ov�n� a kvalit� ovzdu��

nep�edpokl�d� se nav��en� v�daj� nad dosavadn� r�mec, kter� se pohybuje na �rovni 2 � 2,5 mil. K� ro�n�

Zajistit informa�n� a osv�tovou kampa� ve sm�ru k zam�stnanc�m ve�ejn� spr�vy

��dov� stovky tis�c K�

4.8. Podpora lok�ln�ch aktivit ke zlep�en� kvality ovzdu��

Zajistit podporu p�i p��prav� projekt� a ��dost� o dotace ke zlep�en� kvality ovzdu��

bude zaji�t�no v r�mci kapacit p��slu�n�ch pracovi��

Zajistit finan�n� podporu vybran�ch projekt� M�

bude z�viset na rozsahu a charakteru vybran�ch projekt�, celkov� lze doporu�it rozsah cca 20 000 000 K� ro�n�

R�mcov� odhad n�klad� na realizaci v�ech opat�en� po dobu 10 let, bez zapo�ten� p��jm� z regulace dopravy, se pak pohybuje na �rovni mnoha des�tek mld. K�, resp. sp�e 100 � 200 mld. K�, p�i�em� naprost� v�t�ina v�daj� (v�ce ne� 95 %) je sm��ov�na do opat�en� skupiny 1, tj. sni�ov�n� emis� z automobilov� dopravy.

To je ov�em d�no zahrnut�m n�kter�ch investic s velmi vysok�mi n�klady, kter� ale budou pravd�podobn� realizov�ny bez ohledu na existenci Programu, resp. Program nezakl�d� realizaci uveden�ch investic, pouze jim vyslovuje podporu a doporu�uje ur�it� postup �i formu realizace. Jedn� se zejm�na o rozvoj syst�mu kolejov� ve�ejn� dopravy (des�tky mld. K�), v�stavbu silni�n� s�t� (rovn� des�tky mld. K�), obm�nu vozov�ho parku MHD (2 � 4 mld. K� ro�n�, tj. b�hem 10 let cca 20 � 40 mld. K�), zabezpe�en� metra (stovky mil. a� jednotky mld. K�), pravideln� �i�t�n� komunikac� (cca 300 000 000 K� ro�n�,             tj. 3 mld. K� za 10 let).

Bez uva�ov�n� t�chto opat�en� by celkov� v�daje dosahovaly 3,2 mld. K� a jejich indikativn� rozd�len� je pak n�sleduj�c�:

1. opat�en� ke sn�en� emisn� a imisn� z�t�e z automobilov� dopravy                                          54 %

2. opat�en� ke sn�en� emis� z vyt�p�n� obytn� z�stavby                                                              22 %

3. opat�en� k omezov�n� pra�nosti                                                                                            18 %

4. celoplo�n� pr��ezov� opat�en�                                                                                                6 %

Dal��mi vysok�mi v�daji tohoto typu (tj. investice pl�novan� mimo Program) jsou nap��klad v�stavba cyklotras a cyklostezek, v�stavba parkovi�� P + R, podpora telematick�ch syst�m�, zateplov�n� budov HMP a dal��. Zde je v�ak ji� vazba mezi aktivitami Programu a realizac� konkr�tn�ch investic v�razn�j��.


 

K.4.2.         Zdroje financov�n�

Realizace opat�en� obsa�en�ch v Programu bude celkov� vyu��vat 3 z�kladn�ch skupin zdroj� financov�n�:

         rozpo�et HMP,

         fondy, granty a dotace;

         soukrom� prost�edky vlastn�k� a provozovatel� zdroj� zne�i��ov�n� �i vlastn�k� a u�ivatel� objekt�.

Vyu�it� prvn� a t�et� skupiny zdroj� financov�n� je z�ejm�. Jak kraj, tak i soukrom� vlastn�ci, provozovatel� nebo u�ivatel� konkr�tn�ch objekt� mohou realizovat libovoln� z v��e uveden�ch opat�en� s vyu�it�m vlastn�ch finan�n�ch prost�edk�, p��padn� z �v�ru apod. V�znamnou ��st (zejm�na u HMP, ale pravd�podobn� i u obyvatelstva) zde bude tvo�it spolufinancov�n� projekt�, na n� bude ��st prost�edk� z�sk�na z r�zn�ch dota�n�ch titul�.

Specifick� je postaven� rozpo�tu HMP, kter� bude (tak jako dosud) vyu��v�n p��mo pro realizaci n�kter�ch opat�en�, ale sou�asn� bude slou�it i jako zdroj prost�edk� pro krajsk� dota�n� fondy.

Velmi v�znamn�m zdrojem spolufinancov�n� v�ech opat�en� budou prost�edky z fond� Evropsk� unie, jako�to i z n�rodn�ch a krajsk�ch fond�, jejich� popis je uveden v n�sleduj�c�m p�ehledu.

 

K.4.2.1.       Fondy Evropsk� unie

Dota�n� podpora realizace vyjmenovan�ch opat�en� ke sn�en� emis� a ke zlep�en� kvality ovzdu�� bude realizov�na zejm�na prost�ednictv�m OP�P, z OPD a z Region�ln�ho OPPK.

Opera�n� program �ivotn� prost�ed�

Podporu z OP�P je mo�n� o�ek�vat v r�mci n�sleduj�c�ch prioritn�ch os tohoto programu:

Prioritn� osa 2. Zlep�ov�n� kvality ovzdu�� a sni�ov�n� emis� � podporuje n�sleduj�c� projekty:

Zlep�en� kvality ovzdu�� a omezov�n� pra�nosti

         po��zen� n�zkoemisn�ho spalovac�ho zdroje (nap�. kotle) nejlep�� emisn� t��dy,

         nov� budovan� rozvody tepla v�etn� centr�ln�ho zdroje,

         roz���en� st�vaj�c�ch st�edotlak�ch plynovod�,

         v�sadba a regenerace izola�n� zelen� odd�luj�c� obytnou z�stavbu od pr�myslov�ch staveb �i komer�n�ch are�l� nebo frekventovan�ch dopravn�ch koridor�;

 

Sni�ov�n� produkce emis�

         rekonstrukce spalovac�ch zdroj� s instalovan�m v�konem v�t��m ne� 5 MW pro sn�en� emis� NOx a prachov�ch ��stic,

         rekonstrukce nespalovac�ch zdroj� pro sn�en� nebo instalace dodate�n�ch za��zen� pro z�chyt emis� NOx nebo prachov�ch ��stic vypou�t�n�ch do ovzdu��,

         opat�en� vedouc� ke sn�en� emis� �pavku a VOC do ovzdu��.

Prioritn� osa 3. Udr�iteln� vyu��v�n� zdroj� energie � podporuje n�sleduj�c� projekty s vazbou na p�edkl�dan� Program:

V�roba tepla:

         v�stavba a rekonstrukce lok�ln�ch i centr�ln�ch zdroj� tepla vyu��vaj�c�ch OZE               pro vyt�p�n�, chlazen� a oh�ev tepl� vody;

Bezemisn� zdroje energie:

         instalace fotovoltaick�ch syst�m� pro v�robu elekt�iny,

         v�stavba a rekonstrukce v�trn�ch a mal�ch vodn�ch elektr�ren,

         kombinovan� v�roba elekt�iny a tepla z geoterm�ln� energie,

�spory energie a vyu��v�n� odpadn�ho tepla:

         sni�ov�n� spot�eby energie zlep�en�m tepeln� technick�ch vlastnost� obvodov�ch konstrukc� budov,

         implementace m��ic� a regula�n� techniky v syst�mech vyt�p�n� a chlazen�,

         aplikace technologi� na vyu�it� odpadn�ho tepla.

 

     OP�P zahrnuje tak� realizaci projekt� v r�mci prioritn�ch os 5, 6 a 7, kter� plat� pro v�echny kraje s v�jimkou HMP.

Opera�n� program Doprava

OPD podporuje (ve vztahu k tomuto programu sni�ov�n� emis�) zejm�na �velk� investi�n� akce v oblasti dopravn� infrastruktury � v�stavbu a rekonstrukci d�lnic, rychlostn�ch silnic, silnic I. t��dy a �eleznic. V �ad� p��pad� se jedn� o projekty s velmi v�znamn�m p��nosem ke zlep�en� kvality ovzdu�� v dot�en�ch m�stech a obc�ch (budov�n� obchvat�) a s v�razn�m potenci�lem p�evzet� ��sti automobilov� dopravy (�elezni�n� s�t�).

 Ve vazb� na program sni�ov�n� emis� a souvisej�c� program ke zlep�en� kvality ovzdu�� pak lze uv�st n�sleduj�c�ch p�t prioritn�ch os a jejich oblasti intervence.

Prioritn� osa 1 - Modernizace �elezni�n� s�t� TEN-T:

         modernizace a rozvoj �elezni�n�ch trat� s�t� TEN-T v�etn� �elezni�n�ch uzl� � zahrnuje dokon�en� modernizace tranzitn�ch koridor�, pokra�ov�n� ve v�stavb� dal��ch �sek� s�t� TEN-T, modernizace rozhoduj�c�ch �elezni�n�ch uzl� na s�ti TEN-T, rekonstrukce dal��ch �elezni�n�ch trat� a realizaci technick�ch opat�en� k minimalizaci vliv� dokon�en�ch staveb na �ivotn� prost�ed� a ve�ejn� zdrav�

Prioritn� osa 2 - V�stavba a modernizace d�lni�n� a silni�n� s�t� TEN-T

         modernizace a rozvoj d�lnic a silnic s�t� TEN-T � pokra�ov�n� ve v�stavb� dal��ch �sek� s�t� TEN-T, modernizace a zkapacitn�n� ji� provozovan�ch �sek� kategorie D, R a silnic I. t��dy s�t� TEN-T, realizace technick�ch opat�en� k minimalizaci vliv� dokon�en�ch staveb na �ivotn� prost�ed� a ve�ejn� zdrav� a ke zv��en� bezpe�nosti, investice do infrastruktury ke zlep�en� dohledu nad bezpe�nost� a plynulost� provozu

         rozvoj inteligentn�ch dopravn�ch syst�m� v silni�n� doprav� a syst�m� ke zv��en� bezpe�nosti a plynulosti silni�n� dopravy � zahrnuje postupnou realizaci telematick�ch syst�m� zejm�na na d�lnic�ch a navazuj�c�ch silnic�ch

Prioritn� osa 3 - Modernizace �elezni�n� s�t� mimo s� TEN-T

         modernizace a rozvoj �elezni�n� s�t� mimo s� TEN-T � modernizace d�le�it�ch trat� a �elezni�n�ch uzl� v�etn� p�elo�ek, rekonstrukci dal��ch trat� v�etn� zaji�t�n� interoperability a budov�n� p�elo�ek, postupnou elektrizaci dal��ch �elezni�n�ch trat�, uveden� do optim�ln�ho stavu celost�tn�ch a vybran�ch region�ln�ch trat�, investice na n�rodn� s�ti, kter� umo�n� jej� prov�z�n� na dr�n� syst�my region�ln� a MHD               a realizaci technick�ch opat�en� k minimalizaci vliv� dokon�en�ch staveb na �ivotn� prost�ed� a ve�ejn� zdrav�

Prioritn� osa 4 - Modernizace silnic I. t��dy mimo TEN-T

         rekonstrukce a modernizace na silnic�ch I. t��dy mimo TEN-T � zahrnuje zaji�t�n� kvalitn� s�t� silnic I. t��dy, modernizaci a odstra�ov�n� z�vad na silnic�ch I. t��dy, budov�n� silnic I. t��dy slou��c�ch jako obchvaty, zklid�ov�n� dopravy v obydlen� z�stavb�, investice ke zv��en� plynulosti dopravy na silnic�ch I. t��d, postupnou implementaci telematick�ch syst�m� na silnic�ch I. t��dy, zabezpe�en� dostate�n� kapacity silni�n� infrastruktury v p��hrani�n�ch a citliv�ch oblastech, realizaci technick�ch opat�en� vedouc�ch k minimalizaci vliv� ji� dokon�en�ch staveb na jednotliv� slo�ky �ivotn�ho prost�ed� a ve�ejn�ho zdrav� a ke zv��en� bezpe�nosti a drobn� investi�n� akce na podporu bezpe�nosti provozu

Prioritn� osa 5 - Modernizace a rozvoj pra�sk�ho metra a syst�m� ��zen� silni�n� dopravy v HMP

         podpora bude zam��ena p�edev��m na zv��en� konkurence schopnosti MHD s c�lem udr�et p��zniv� pom�r mezi individu�ln� dopravou a MHD a t�m zm�r�ovat negativn� vlivy dopravy na �ivotn� prost�ed�, p�edpokl�d� se vybudov�n� syst�m� ��zen� a regulace m�stsk�ho silni�n�ho provozu pro optimalizaci propustnosti uzl� na hlavn� uli�n� s�ti HMP, jde tak� o v�stavbu nov�ch �sek� metra

Opera�n� program Praha - Konkurenceschopnost

Region�ln� OPPK je v�znamn�m p�edev��m s ohledem na podporu projekt� v oblasti dopravn� infrastruktury a revitalizace a ochrany prost�ed�.

 

 

Prioritn� osa 1 � Dopravn� dostupnost

Oblast podpory 1.1. � Podpora ekologicky p��zniv� povrchov� ve�ejn� dopravy

         modernizace povrchov� ve�ejn� dopravy jako sou��st syst�mu PID, zejm�na rozvoj s�t� tramvajov�ch trat�

         zaji�t�n� preference tramvajov�ch trat� v uli�n�m provozu, zlep�ov�n� p�estupn�ch vazeb v syst�mu ve�ejn� dopravy (v�etn� vazeb na p��m�stskou �eleznici)

         roz�i�ov�n� nab�dky syst�mu z�chytn�ch parkovi�� P + R dopln�n�ho tak� o mo�nost        B + R (�schovny j�zdn�ch kol u stanic ve�ejn� dopravy a jejich dostupnost) a K + R (vymezen� m�sta pro zastaven� automobil� u stanic ve�ejn� dopravy)

         projekty informa�n�ch syst�m� pro cestuj�c� a projekty zvy�uj�c� bezpe�nost provozu ve�ejn� dopravy a zlep�uj�c� bezbari�rovou p��stupnost ve�ejn� dopravy

         podpora alternativn� formy osobn� dopravy formou v�stavby cyklostezek

Prioritn� osa 2 � �ivotn� prost�ed�

Oblast podpory 2.1. � Revitalizace a ochrana �zem�

         revitalizovat opu�t�n�, po�kozen� nebo nevhodn� vyu��van� plochy typu brownfields

         zlep�it kvalitu p��rodn�ho prost�ed� v revitalizovan�ch �zem�ch a jejich okol�

         revitalizovat ve�ejn� prostranstv� v obytn�ch �zem�ch, v�etn� s�dli�� nebo jin�ch soci�ln� probl�mov�ch lokalit, v r�mci revitalizace ploch obnovovat i nevyu��van�, historicky cenn� objekty

         podpo�it roz�i�ov�n� a obnovu ploch zelen� v HMP, v�etn� realizace prvk� �SES a ochrany lokalit syst�mu NATURA 2000

         v oblasti prevence nadm�rn�ho hluku z dopravy se po��t� s realizac� protihlukov�ch zd�, val� a vysazov�n� p�s� strom�, ke�� a dal�� doprovodn� zelen� pod�l komunikac�

Oblast podpory 2.2. � �sporn� a udr�iteln� vyu��v�n� energi� a p��rodn�ch zdroj�

         sn�it energetickou n�ro�nost provozu HMP

         zv��it vyu��v�n� obnoviteln�ch (ekologicky p��zniv�j��ch) zdroj� energie, zejm�na ve snaze redukovat zne�i�t�n� ovzdu�� a u�et�it prim�rn� zdroje energie i surovin

         omezit z�vislost chodu HMP na vn�j��ch dod�vk�ch energi�

 

K.4.2.2.       Mezin�rodn� spolupr�ce (mimo fondy Evropsk� unie)

Vedle fond� Evropsk� unie je mo�n� jako dal�� zdroj financov�n� vyu��t finan�n� mechanismy EHP/Norsko (tzv. norsk� fondy) a Program �v�carsko-�esk� spolupr�ce (tzv. �v�carsk� fondy).

Finan�n� mechanismus EHP/Norsko

V roce 2003 pak byla podeps�na Dohoda o ��asti �esk� republiky v Evropsk�m hospod��sk�m prostoru (EHP). V r�mci t�to dohody byl zaveden i nov� finan�n� mechanismus, jeho� prost�ednictv�m se Norsk� kr�lovstv�, Islandsk� republika a Lichten�tejnsk� kn�ectv� zavazuj� p�isp�vat zem�m p�istupuj�c�m do EHP na vybran� typy projekt�, mimo jin� i v oblasti �ivotn�ho prost�ed�. Norsko bude nav�c p�isp�vat i pomoc� bilater�ln�ho tzv. zvl�tn�ho norsk�ho finan�n�ho n�stroje. ��stka alokovan� pro �eskou republiku pro p�tilet� obdob� 2004 � 2009 �inila cca 2,8 mld. K�. V sou�asn� dob� prob�haj� jedn�n� ke sjedn�n� mechanism� pro obdob� 2009 - 2014.

V obdob� let 2004 � 2009 byly v r�mci Prioritn� oblasti 2. Ochrana �ivotn�ho prost�ed� podporov�ny mimo jin� n�sleduj�c� typy projekt�:

         2.2 Monitorovac� syst�my v regionech a n�sledn� vyu��v�n� v�sledk� monitorov�n�,

         2.3 Environment�ln� vzd�l�v�n� pro v�echny �rovn� st�tn� a ve�ejn� administrativy,

         2.5 Podpora vyu�it� biopaliv a alternativn�ch zdroj� energie jako druhotn�ho zdroje energie na m�stn� �rovni,

         2.6 Redukce sklen�kov�ch plyn� v �esk� republice,

         2.8 Podpora technologi� pro sn�en� zplodin a spot�ebu paliv, zv��en� bezpe�nosti zejm�na ve ve�ejn� doprav�.

Program �v�carsko-�esk� spolupr�ce

Program �v�carsko-�esk� spolupr�ce umo�n� �esk� republice p�ij�mat b�hem let 2008 � 2012, finan�n� pomoc �v�carska ve v��i 109,78 milionu �v�carsk�ch frank�, co� je p�ibli�n� 1,744 mld. K�. Z t�to ��stky je p�ibli�n� 30 milion� frank�, tedy t�m�� p�l miliardy K�, ur�eno pro oblast �ivotn�ho prost�ed� a infrastruktury. Projekty jsou sice zam��eny p�edev��m do oblast� Moravskoslezsk�ho, Olomouck�ho a p��padn� Zl�nsk�ho kraje, ale mohou b�t podporov�ny i projekty na �zem� jin�ch kraj�.

Z hlediska p�edkl�dan�ho programu je v�znamn� zejm�na oblast podpory.

2. �ivotn� prost�ed� a infrastruktura, v jej�m� r�mci jsou podporov�ny mimo jin� n�sleduj�c� typy projekt�:

         Zav�d�n� syst�m� obnoviteln�ch zdroj� energie,

         Zlep�en� energetick� efektivity, nap�. sn�en� energetick�ch ztr�t;

         Modernizace tepeln�ch elektr�ren a d�lkov�ch vyt�p�c�ch soustav,

         Opat�en� v sektoru ve�ejn� dopravy a ve�ejn�ho sektoru s c�lem sn�it zne�i�t�n� ovzdu��,

         P��prava projekt� pro velk� dopravn� investi�n� projekty v r�mci velk�ch projekt�,

         P��prava a implementace koncepc� managementu dopravy,

         Mal� a dob�e zac�len� projekty ve�ejn� dopravy.

 

K.4.2.3.       N�rodn� fondy a st�tn� rozpo�et

N�rodn� fondy p�edstavuj� v�znamn�, i kdy� z hlediska konkr�tn�ch projekt� p�ev�n� dopl�kov� zdroj financov�n�. Zcela z�sadn� v�znam maj� ve sv�ch tematick�ch okruz�ch        3 fondy:

a) SF�P � p�edstavuje rozhoduj�c� zdroj financov�n� v�stavby dopravn� infrastruktury, ve vazb� na p�edkl�dan� Program, tedy zejm�na okruh HMP, d�le projekt� na odstran�n� bodov�ch probl�m� a tak� cyklotras a cyklostezek

b) Program podpory obnovy vozidel m�stsk� hromadn� dopravy a ve�ejn� linkov� dopravy � dota�n� program Ministerstva dopravy. Dotace je poskytov�na dopravc�m, kte�� zabezpe�uj� dopravn� obslu�nost �zem� v re�imu smlouvy o z�vazku ve�ejn� slu�by.

V��e dotace na obnovu autobus� ve�ejn� linkov� dopravy je stanovena fixn� ��stkou, vyhla�ovanou Ministerstvem dopravy na p��slu�n� kalend��n� rok, a je odstup�ov�na podle d�lky autobusu. Dotace v�ak nesm� p�ekro�it 25 % ceny autobusu. Pro rok 2009 byly vyhl�eny dotace ve v��i uveden� v tabulce K.3

Z hlediska p�edkl�dan�ho programu je v�znamn� skute�nost, �e dotace m��e b�t nav��ena o dal��ch 500 000 K� u autobusu na plynov� pohon (nejv��e v�ak o 50 % rozd�lu po�izovac� ceny proti naftov�mu autobusu ).

Tab. K.3. Dotace Ministerstva dopravy obnovy vozidel ve�ejn� dopravy � rok 2009

D�lka autobusu

Fixn� v��e dotace (K�)

nad 13 m

1 000 000

nad 10,7 m do 13 m v�etn�

700 000

nad 7,5 m do 10,7 m v�etn�

600 000

do 7,5 m v�etn�

250 000

 

c) Program �Zelen� �spor�m� � jedn� se o pokra�ov�n� ��sti B. dlouholet�ho St�tn�ho programu na podporu �spor energie a vyu�it� OZE (tj. ��st v kompetenci M�P, v�novan� oblasti obytn� z�stavby). V�znamn� je p�edev��m skute�nost, �e vzhledem k objemu alokovan�ch prost�edk� se jedn� v z�sad� o n�rokovou dotaci pro ty �adatele, kte�� spln� podm�nky programu. Na druhou stranu se v�ak zat�m projevuje pom�rn� mal� z�jem ve�ejnosti, co� je v�ak pravd�podobn� d�no kr�tkou dobou trv�n� programu. ��ste�n� se projevuj� i relativn� p��sn� podm�nky programu. Podle dostupn�ch informac� v�ak v p��pad� ne�erp�n� dotac� v pot�ebn�m objemu budou tyto podm�nky ��ste�n� zm�rn�ny.

d) Program EFEKT � jedn� se o ��st A. St�tn�ho programu na podporu �spor energie a vyu�it� OZE (v kompetenci Ministerstva pr�myslu a obchodu). Slou�� k ovlivn�n� �spor energie a vyu�it� OZE. Je zam��en na osv�tovou �innost, energetick� pl�nov�n�, investi�n� akce mal�ho rozsahu a na pilotn� projekty.

Oblasti podpory:

V�roba energie z OZE

         Kogenera�n� jednotky na skl�dkov� plyn a plyn z biologicky rozlo�iteln�ch komun�ln�ch odpad�

         Za��zen� k vyu�it� tepeln� nebo tlakov� odpadn� energie

 

 

�spory energie

         �spory energie ve v�robn�ch pr�myslov�ch procesech

Energetick� management

         P��prava projekt� financovan�ch z �spor energie (EPC)

Energetick� poradenstv�

         Energetick� konzulta�n� a informa�n� st�ediska (EKIS)

         Internetov� energetick� poradensk� centr�la

Propagace

         V�stava, kurz, semin��, konference v oblasti energetiky

         Publikace, p��ru�ky a informa�n� materi�ly v oblasti �spor energie

Mezin�rodn� spolupr�ce

         ��ast v mezin�rodn�ch projektech

Specifick� a pilotn� projekty

         Projekty v oblasti �spor energie a OZE

         Projekty vzd�l�v�n� a studie

         Projekty v oblasti propagace �spor energie

         Aplika�n� hosting a webhosting webov�ch str�nek, technick� podpora, odborn� spr�va
a rozvoj internetov�ch str�nek t�kaj�c�ch se �spor energie a vyu�it� obnoviteln�ch zdroj�

e) N�rodn� programy SF�P - zahrnuj� zejm�na oblast environment�ln�ho vzd�l�v�n�, v�chovy a osv�ty:

         Program investi�n� podpory environment�ln�ho vzd�l�v�n�, osv�ty a poradenstv�

         Program neinvesti�n� podpory rozvoje s�t� environment�ln�ch vzd�l�vac�ch, poradensk�ch a informa�n�ch center

         Program neinvesti�n� podpory projekt� zam��en�ch na aktu�ln� t�mata z oblasti �ivotn�ho prost�ed�

Dal��m mo�n�m zdrojem financov�n� je p��m� financov�n� ze st�tn�ho rozpo�tu � m��e b�t p��m�m zdrojem financov�n� konkr�tn�ho opat�en� na z�klad� rozhodnut� vl�dy �esk� republiky nebo Poslaneck� sn�movny Parlamentu �esk� republiky.

 

K.4.2.4.       Granty hlavn�ho m�sta Prahy

Program �ist� energie Praha

Program dotac� HMP na p�em�ny topn�ch syst�m� na �zem� HMP prob�h� od roku 1994. C�lem poskytovan�ch dotac� je motiva�n� p�soben� na vlastn�ky �i n�jemce byt� k p�em�n� p�vodn�ch topn�ch syst�m� (zejm�na na tuh� paliva) na ekologick� topn� m�dia a vyu�it� OZE. Agendu spojenou s t�mto programem zabezpe�uje odd�len� energetiky a komun�ln�ch odpad� OOP.

Podpora se vztahuje na n�sleduj�c� projekty:

         n�hrada neekologick�ho topn�ho syst�mu ve prosp�ch u�lechtil�ch paliv nebo OZE, p��padn� p�echod na centr�ln� z�sobov�n� teplem;

         n�hrada lok�ln�ch topidel vyt�p�n�m centr�ln�ho typu, pokud na tato topidla nebyla v p�edchoz�ch deseti letech poskytnuta dotace;

         oh�ev tepl� u�itkov� vody sol�rn�mi kolektory,

         fotovoltaick� �l�nky, mikrokogenera�n� jednotky;

         vyu�it� OZE v novostavb�ch.

Granty na podporu projekt� ke zlep�en� stavu �ivotn�ho prost�ed� HMP

Od roku 1996 vyhla�uje HMP ka�doro�n� granty na podporu projekt� ke zlep�en� stavu �ivotn�ho prost�ed� HMP. V sou�asn� dob� zabezpe�uje agendu s nimi spojenou OOP. Za dobu existence tohoto grantov�ho programu bylo p�id�leno celkem 100 681 292 K� a podpo�eno 967 projekt�. Granty jsou vyhla�ov�ny jako dvoulet�.

Tento program je v�znamn� p�edev��m n�sleduj�c�mi dv�ma projekty:

         zlep�en� stavu zat�en�ho m�stsk�ho prost�ed� v�sadbou a �dr�bou d�evin,

         zlep�en� stavu prost�ed� obytn�ho �zem� a ve�ejn�ch prostranstv�.

 

K.4.3.         R�mec pro financov�n� navr�en�ch opat�en�

V n�sleduj�c� tabulce je uveden p�ehled �kol�, u nich� byly identifikov�ny v�znamn�j�� n�klady na realizaci, spolu s mo�n�mi zdroji jejich financov�n� �i spolufinancov�n�. V p��pad� �kol� k nim� nebyly ��dn� zdroje financov�n� zji�t�ny, bude pravd�podobn� nutno zajistit financov�n� cel�ho �kolu z rozpo�tu HMP.

Tab. K.4. Potenci�ln� zdroje financov�n� navr�en�ch opat�en�

Opat�en� / �kol

Zdroje financov�n�

Skupina 1: Opat�en� ke sn�en� emisn� a imisn� z�t�e z automobilov� dopravy

1.1. V�stavba trat� kolejov� ve�ejn� dopravy osob

Zajistit finan�n� r�mec pro v�razn� rozvoj syst�mu kolejov� ve�ejn� dopravy ji� ve st�edn�dob�m �asov�m horizontu

OPD � osa 3, OPPK � osa 1

1.2. Podpora rozvoje syst�mu integrovan� dopravy

Zajistit maxim�ln� odbornou a organiza�n� podporu p��pravy investic do �elezni�n� dopravy na �zem� HMP

OPD � osa 3

1.3.Preference vozidel hromadn� dopravy  

Roz���it preferenci vozidel MHD na k�i�ovatk�ch a komunikac�ch

OPD � osa  5, OPPK � osa  1

1.4.Zvy�ov�n� atraktivity hromadn� dopravy

Zajistit finan�n� r�mec pro pokra�ov�n�  pr�b�n� obm�ny vozov�ho parku MHD

OPD � osa 5

Pr�b�n� modernizovat zabezpe�ovac� za��zen� metra za ��elem zv��en� jeho p�epravn� kapacity

OPD � osa 5

Odstranit dosud existuj�c�ch kolizn� situace na p�estupn�ch m�stech

-

Rozvoj prost�edk� pro informov�n� cestuj�c�ch

-

1.5. V�stavba komunikac� pro automobilovou dopravu

Zajistit realizaci MO, radi�l a dal��ch komunikac� podle schv�len�ho harmonogramu

OPD � osa 4, OPPK � osa 1

P�i p��prav� a realizaci staveb komunika�n� s�t� HMP respektovat podm�nky ochrany ovzdu��

OP�P � osa 2

1.9. Parkovac� politika v centru HMP a v lok�ln�ch centrech

Za�lenit do syst�mu �Dopravn� informace on-line� v maxim�ln�m po�tu i ve�ejn� parkovi�t� a hromadn� gar�e

OPD � osa  5

Postupn� v oblasti �ir��ho centra HMP vybudovat syst�m nav�d�n� vozidel na parkovac� st�n�

OPD � osa  5

1.10. Podpora z�chytn�ch parkovi�� P + R

Dokon�it vybaven� parkovi�� dynamick�mi nav�d�c�mi syst�my s naveden�m �idi�� na voln� kapacity

OPD � osa  2, 4

Zajistit propagaci mo�nosti vyu�it� vybran�ch parkovi�� P+R

N�rodn� programy SF�P

Postupn� vybudovat cel� syst�m parkovi�� P + R s kompletn� technickou a informa�n� podporou

OPD � osa  1

1.11. Komplexn� podpora vyu�it� alternativn�ch paliv v automobilov� doprav� 

Zajistit realizaci dota�n�ho programu na p�estavby vozidel na plynov� pohon

Zajistit propaga�n� kampa� vyu�it� alternativn�ch pohon� u automobil�

N�rodn� programy SF�P

1.12. Operativn� kontrola emisn�ch parametr� vozidel

Zajistit zpracov�n� prov�d�c� studie a n�vrhu �e�en� emisn�ch kontrol

1.13. Omezov�n� emis� z autobus� MHD a dal��ch vozidel HMP

Zajistit obm�nu vozov�ho parku autobus� v rozsahu podle schv�len�ho projektu

Ministerstvo dopravy, �v�carsko, Norsko

Vyhodnotit provoz hybridn�ch vozidel a p��padn� nav��it jejich po�et ve vozov�m parku autobus�

Ministerstvo dopravy, �v�carsko, Norsko

P�ipravit pilotn� projekt p�echodu na autobusy s bezemisn�m pohonem

Ministerstvo dopravy, �v�carsko, Norsko

1.14. Podpora cyklistick� dopravy

 

Zajistit finan�n� r�mec pro dobudov�n� syst�mu p�te�n�ch, hlavn�ch, dopl�kov�ch i m�stn�ch cyklistick�ch tras

OPPK � osa  1, SFDI

Rozv�jet syst�m stojan� na kola, tj. jejich evidence, informa�n� podpora, instalace nov�ch stojan� a zvy�ov�n� �rovn� zabezpe�en� stojan� st�vaj�c�ch

1.15. Podpora p�� dopravy

Identifikovat a o�et�it m�sta s v�razn�m rizikem st�etu chodc� s automobily

-

Zajistit finan�n� r�mec pro dobudov�n� syst�mu p��ch tras a koridor�

-

Skupina 2. Opat�en� ke sn�en� emis� z vyt�p�n� obytn� z�stavby

2.1. Rozvoj environment�ln� p��zniv� energetick� infrastruktury

Vypracovat prov�d�c� studii realizace tepeln�ho p�ivad��e Kladno � Praha

OP�P � osa  2, �v�carsko

2.2. Ekologizace energetick�ch zdroj�

Zajistit nahrazen� kotelen na tuh� paliva v objektech organizac� HMP a M�

OP�P � osa  2, 3, OPPK � osa 2, Norsko, EFEKT

2.3. Podpora �spor energie a efektivn�j��ho vyu��v�n� energie

Zajistit realizaci investic do �spor energie v objektech HMP  a jeho organizac�

OP�P � osa  3, EFEKT, �v�carsko, OPPK � osa  2, Zelen� �spor�m

2.4. Podpora p�em�ny topn�ch syst�m� v dom�cnostech

Zajistit pokra�ov�n� dota�n�ho programu na p�em�ny topn�ch syst�m� v dom�cnostech


(pozn. dom�cnosti mohou vyu��t soub�n� financov�n� z programu �Zelen� �spor�m�)

Realizovat informa�n� kampa� na podporu p�em�n topn�ch syst�m�

N�rodn� programy SF�P

Rozv�jet informa�n� a poradensk� slu�by v r�mci podpory p�em�n topn�ch syst�m�

N�rodn� programy SF�P

 

 

Skupina 3. Opat�en� k omezov�n� pra�nosti

 

3.1. Omezov�n� pra�nosti z plo�n�ch zdroj�

Zajistit jedn�n� s provozovateli vytipovan�ch provoz� za ��elem realizace opat�en� ke sn�en� pra�nosti

3.2. Omezov�n� pra�nosti ze stavebn� �innosti

Zajistit metodickou podporu stavebn�ch ��ad� a ��ad� M�    v oblasti sni�ov�n� pra�nosti ze staveb

Norsko,

N�rodn� programy SF�P

3.3. Omezov�n� pra�nosti z dopravy

Navrhnout a p�ipravit syst�m kontrol �i�t�n� komunikac�

3.4. V�sadby izola�n� zelen� s protipra�nou funkc�

Zajistit zpracov�n� prov�d�c� studie v�sadeb vegeta�n�ch bari�r a jej� projedn�n� s p��slu�n�mi M�

OP�P � osa  2, OPPK � osa  2

Zajistit proveden� v�sadeb izola�n� zelen�

OP�P � osa  2, OPPK � osa  2

3.5. Omezov�n� pra�nosti v�sadbami zelen� v obytn� z�stavb� a jej�m okol�

Prov�d�t v�sadby stromo�ad� a ploch zelen�, p�ednostn� v lokalit�ch se zv��enou imisn� z�t�� ��stic PM10

OPPK � osa  2

Vytvo�it finan�n� r�mec pro v�sadby nebo obnovu zelen� v r�mci TSK a M�, p�ednostn� v lokalit�ch se zv��enou imisn� z�t�� ��stic PM10

OPPK � osa  2

Realizovat v�sadby na ploch�ch orn� p�dy

OPPK � osa  2

Skupina 4. Celoplo�n� pr��ezov� opat�en�

4.1. Podpora aplikace vodou �editeln�ch n�t�rov�ch hmot

Zajistit propaga�n� kampa� na podporu vyu�it� vodou �editeln�ch n�t�rov�ch hmot

N�rodn� programy SF�P

4.7. Informa�n� podpora ve�ejn� spr�vy

Vyu��vat a rozv�jet n�stroje pro sb�r, vyhodnocov�n� a prezentaci dat o zdroj�ch zne�i��ov�n� a kvalit� ovzdu��

Norsko

Zajistit informa�n� a osv�tovou kampa� ve sm�ru k zam�stnanc�m ve�ejn� spr�vy

Norsko,

N�rodn� programy SF�P

 

 

 

Vysv�tlivky:

�v�carsko �  Program �v�carsko-�esk� spolupr�ce

Norsko � Finan�n� mechanismus EHP/Norsko

EFEKT � Program EFEKT (��st A. St�tn�ho programu na podporu �spor energie a vyu�it� obnoviteln�ch zdroj� energie)

�Zelen� �spor�m� � dota�n� program M�P (pokra�ov�n� ��sti B. St�tn�ho programu na podporu �spor energie a vyu�it� OZE)

K.5.         ��zen� Programu ke zlep�en� kvality ovzdu��

K.5.1.         Realizace Programu ke zlep�en� kvality ovzdu��

Program ke zlep�en� kvality ovzdu�� v�etn� programov�ho dodatku vyd� podle z�kona o ochran� ovzdu�� RHMP formou na��zen� HMP.

Na schv�len� na��zen� HMP pak bude navazovat postupn� realizace vybran�ch aktivit. Lze vyslovit p�edpoklad, �e s jejich pomoc� budou vytv��eny podm�nky pro ��douc� posun kvality ovzdu��. Za realizaci Programu ke zlep�en� kvality ovzdu�� v�etn� programov�ho dodatku je odpov�dn� MHMP, kter� spolupracuje s ��ady M�.

V n�sleduj�c� tabulce je uveden p�ehled odbor� MHMP a dal��ch organizac� odpov�dn�ch za pln�n� jednotliv�ch �kol� Programu ke zlep�en� kvality ovzdu��.

Tab. K.5. P�ehled odpov�dn�ch odbor� MHMP a organizac�

Opat�en� / �kol

Zajist�

Skupina 1: Opat�en� ke sn�en� emisn� a imisn� z�t�e z automobilov� dopravy

1.1. V�stavba trat� kolejov� ve�ejn� dopravy

V r�mci p��pravy nov�ho �P vytvo�it �zemn� p�edpoklady pro v�razn� rozvoj kolejov� ve�ejn� dopravy

�RM

Zajistit finan�n� r�mec pro v�razn� rozvoj syst�mu kolejov� ve�ejn� dopravy ji� ve st�edn�dob�m �asov�m horizontu

org�ny HMP ve spolupr�ci s OMI a DP

V r�mci organiza�n� a projektov� p��pravy investi�n�ch akc� zohlednit jejich potenci�l ke zlep�en� kvality ovzdu��

OMI

1.2. Podpora rozvoje syst�mu integrovan� dopravy

V r�mci p��pravy nov�ho �P vytvo�it �zemn� p�edpoklady pro rozvoj PID

�RM

Zajistit maxim�ln� odbornou a organiza�n� podporu p��pravy investic do �elezni�n� dopravy na �zem� HMP

DOP, ROPID, �RM

Zaji��ovat pr�b�nou optimalizaci linkov�ho veden� i j�zdn�ch ��d� PID

ROPID

1.3. Preference vozidel hromadn� dopravy  

Roz���it preferenci vozidel MHD na k�i�ovatk�ch a komunikac�ch

DOP, DP

Zajistit intenzivn� kontroly p�estupk� blokuj�c�ch provoz hromadn� dopravy, zp��sn�n� sankc� a informov�n� �idi��

MP

 

 

1.4. Zvy�ov�n� atraktivity hromadn� dopravy

Zajistit finan�n� r�mec pro pokra�ov�n�  pr�b�n� obm�ny vozov�ho parku MHD

org�ny HMP

P�i v�b�ru dodavatele vozidel MHD uplatnit mj. i hodnot�c� krit�rium komfortu p�epravy

DP

P�i v�b�ru dopravc� v syst�mu PID uplatnit mj. i hodnot�c� krit�rium nab�dnut�ho komfortu p�epravy

ROPID

Pr�b�n� modernizovat zabezpe�ovac� za��zen� metra za ��elem zv��en� jeho p�epravn� kapacity

org�ny HMP a DP

Odstranit dosud existuj�c�ch kolizn� situace na p�estupn�ch m�stech

DP a TSK

Rozvoj prost�edk� pro informov�n� cestuj�c�ch

DP a TSK

1.5.V�stavba komunikac� pro automobilovou dopravu

Zajistit maxim�ln� odbornou a organiza�n� podporu pro urychlenou realizaci Pra�sk�ho okruhu

DOP, �RM

Zajistit realizaci MO, radi�l a dal��ch komunikac� podle schv�len�ho harmonogramu

OMI

P�i p��prav� a realizaci staveb komunika�n� s�t� m�sta respektovat podm�nky ochrany ovzdu��

OMI

1.6. Omezen� vjezdu t�k�ch n�kladn�ch automobil� do ��st� HMP

Zajistit intenzivn� kontroly dodr�ov�n� obou z�n z�kazu vjezdu n�kladn�ch automobil�, zp��sn�n� sankc� a informov�n� �idi��

MP

P�ipravit odborn� dopravn�-in�en�rsk� podklady pro roz���en� z�ny se z�kazem vjezdu n�kladn�ch automobil� nad 6 t celkov� hmotnosti a projednat je s dot�en�mi M�

DOP ve spolupr�ci s TSK

Po schv�len� konkr�tn�ch z�m�r� roz���en� z�ny zajistit informov�n� dot�en�ch subjekt� a ve�ejnosti

DOP ve spolupr�ci s OPR

V dostate�n�m p�edstihu p�ipravovat podklady pro roz�i�ov�n� z�ny v n�vaznosti na postup v�stavby MO a Pra�sk�ho okruhu a p�edkl�dat je org�n�m HMP

DOP

P�ipravit odborn� podklady pro �asovou a prostorovou �pravu z�ny z�kazu vjezdu vozidel nad 3,5 tun celkov� hmotnosti

DOP ve spolupr�ci ve spolupr�ci s TSK, DP        a dot�en�mi M�

Po schv�len� konkr�tn�ch z�m�r� roz���en� z�ny zajistit informov�n� dot�en�ch subjekt� a ve�ejnosti

DOP ve spolupr�ci s OPR

Zajistit, aby souhlasy do obou z�n z�kazu vjezdu n�kladn�ch automobil� nebyly vyd�v�ny vozidl�m, kter� nespl�uj� emisn� �rove� EURO 4

DOP

Zajistit informov�n� dot�en�ch subjekt�

DOP

Zpracovat zhodnocen� a n�vrh realizace opat�en� k omezen� vliv� t�k� n�kladn� dopravy na kapacitn�ch komunikac�ch mimo centr�ln� �zem� HMP

DOP

1.7. �asov� organizace z�sobov�n�

P�ipravit odborn� podklady pro zaveden� syst�mu �asov�ho omezen� provozu z�sobovac�ch vozidel ve vymezen�ch oblastech

DOP ve spolupr�ci ve spolupr�ci s TSK, DP        a dot�en�mi M�

Po schv�len� konkr�tn�ho rozsahu regulace zajistit informov�n� dot�en�ch subjekt� a ve�ejnosti

DOP

1.8. Zaveden� m�tn�ho syst�mu

Iniciovat a podpo�it zm�nu legislativy �esk� republiky, kter� umo�n� zav�st m�tn� syst�m

LEG a org�ny HMP

Optimalizovat rozsah m�tn� z�ny na z�klad� �daj� o imisn� z�t�i �zem� HMP a projednat pl�n zaveden� m�tn�ho syst�mu s p��slu�n�mi M�

OOP, INF, DOP

P�edlo�it RHMP pl�n zaveden� m�tn�ho syst�mu

INF ve spolupr�ci s DOP

Zav�st m�tn� syst�m na �zem� HMP

INF ve spolupr�ci s DOP

Zajistit informa�n� kampa� na podporu m�tn�ho syst�mu

OPR a INF

1.9. Parkovac� politika v centru HMP a v lok�ln�ch centrech

Ustavit st�lou pracovn� skupinu MHMP         �i komisi RHMP pro koordinaci parkovac� politiky

�editel MHMP �i RHMP

P�ipravit odborn� podklady pro roz���en� ZPS a projednat je s p��slu�n�mi M�

DOP

Zajistit roz���en� ZPS

org�ny HMP ve spolupr�ci s org�ny M� a DOP

Za�lenit do syst�mu �Dopravn� informace on-line� v maxim�ln�m po�tu i ve�ejn� parkovi�t� a hromadn� gar�e

TSK

Postupn� v oblasti �ir��ho centra HMP vybudovat syst�m nav�d�n� vozidel na parkovac� st�n�

TSK

Zajistit intenzivn� kontroly a postihov�n� nedovolen�ho parkov�n� vozidel

MP

Koordinovat tvorbu odstavn�ch ploch pro n�kladn� automobily

DOP a org�ny HMP

1.10.Podpora z�chytn�ch parkovi�� P + R

Zajistit p�ednostn� vybudov�n� nebo zkapacitn�n� parkovi�� s nejv�t��m potenci�lem z hlediska zlep�en� kvality ovzdu��

TSK ve spolupr�ci s DOP, OMI a �RM

Dokon�it vybaven� parkovi�� dynamick�mi nav�d�c�mi syst�my s naveden�m �idi�� na voln� kapacity

DOP

Zajistit propagaci mo�nosti vyu�it� vybran�ch parkovi�� P + R

OPR

Postupn� vybudovat cel� syst�m parkovi��      P + R s kompletn� technickou a informa�n� podporou

TSK a OMI v sou�innosti s DOP

V r�mci p��pravy nov�ho �P HMP vytipovat lokality a zajistit plochy pro parkovi�t� P + R  a stanovit jejich minim�ln� kapacitu

�RM

1.11. Komplexn� podpora vyu�it� alternativn�ch paliv v automobilov� doprav�

Zajistit realizaci dota�n�ho programu na p�estavby vozidel na alternativn� pohon

DOP ve spolupr�ci s OOP

Zajistit propaga�n� kampa� vyu�it� alternativn�ch pohon� u automobil�

OPR ve spolupr�ci s OOP

Zajistit trvalou informa�n� podporu vyu�it� alternativn�ch pohon�

INF ve spolupr�ci s OOP

Zajistit zv�hodn�n� vozidel s alternativn�m pohonem v syst�mu ZPS

DOP ve spolupr�ci s OOP

1.12. Operativn� kontrola emisn�ch parametr� vozidel

Zajistit zpracov�n� prov�d�c� studie a n�vrhu �e�en� emisn�ch kontrol

DSA ve spolupr�ci s OOP

Zajistit prov�d�n� emisn�ch kontrol v�etn� informov�n� �idi��

DSA ve spolupr�ci s MP a Polici� �esk� republiky

Zajistit podporu resp. iniciov�n� zm�n legislativy �esk� republiky

LEG v sou�innosti s OOP a DSA

1.13. Omezov�n� emis� z autobus� MHD a dal��ch vozidel HMP

Zajistit obm�nu vozov�ho parku autobus� v rozsahu podle schv�len�ho projektu

DP

Pokra�ovat ve vyu��v�n� naftov�ho emulg�tu

DP

Vyhodnotit provoz hybridn�ch vozidel a p��padn� nav��it jejich po�et ve vozov�m parku autobus�

DP a org�ny HMP

P�ipravit pilotn� projekt p�echodu na autobusy s bezemisn�m pohonem

DP a org�ny HMP

V r�mci obm�ny vozov�ho parku n�kladn�ch automobil� (v�. techniky na podvozc�ch n�kladn�ch aut) up�ednostnit n�kup vozidel spl�uj�c�ch standardy EEV

Pra�sk� slu�by, a. s., TSK, Lesy hl. m. Prahy

Prov��it mo�nost vyu�it� naftov�ho emulg�tu pro n�kladn� vozidla a dal�� techniku a p��padn� zah�jit jeho vyu��v�n�

OOP, n�sledn� pak Pra�sk� slu�by, a. s., Lesy hl. m. Prahy a TSK

1.14. Podpora cyklistick� dopravy

 

Zajistit finan�n� r�mec pro dobudov�n� syst�mu p�te�n�ch, hlavn�ch, dopl�kov�ch i m�stn�ch cyklistick�ch tras

org�ny HMP ve spolupr�ci s DOP a Komis� RHMP pro cyklistickou dopravu

Zajistit v�asnou p��pravu projekt� cyklistick�ch tras

DOP ve spolupr�ci s Komis� RHMP pro cyklistickou dopravu a org�ny dot�en�ch M�

Realizovat cyklotrasy v r�mci v�stavby a rekonstrukc� komunikac�

OMI ve spolupr�ci s TSK a Komis� RHMP pro cyklistickou dopravu

Identifikovat a o�et�it m�sta s v�razn�m rizikem st�etu cyklist� s automobily

TSK ve spolupr�ci s Komis� RHMP pro cyklistickou dopravu

Rozv�jet syst�m stojan� na kola, tj. jejich evidence, informa�n� podpora, instalace nov�ch stojan� a zvy�ov�n� �rovn� zabezpe�en� stojan� st�vaj�c�ch

DOP ve spolupr�ci s Komis� RHMP pro cyklistickou dopravu

Roz�i�ovat postupn� mo�nost p�epravy j�zdn�ch kol ve vozidlech MHD

DP ve spolupr�ci s Komis� RHMP pro cyklistickou dopravu

Zaji��ovat informa�n� podporu vyu��v�n� j�zdn�ho kola i k �ne-rekrea�n�m� cest�m

DOP ve spolupr�ci s Komis� RHMP pro cyklistickou dopravu

1.15. Podpora p�� dopravy

Ustavit st�lou pracovn� skupinu MHMP         �i komisi RHMP pro koordinaci �e�en� p�� dopravy v HMP

�editel MHMP �i RHMP

Identifikovat a o�et�it m�sta s v�razn�m rizikem st�etu chodc� s automobily

DOP ve spolupr�ci s �RM a ��ady M�

Zajistit finan�n� r�mec pro dobudov�n� syst�mu p��ch tras a koridor�

org�ny HMP ve spolupr�ci s DOP

Zajistit p��pravu a realizaci syst�mu p��ch tras a koridor�

DOP a TSK

Zajistit �i vy�adovat dostate�nou prostupnost pl�novan�ch liniov�ch staveb

TSK, OST, OOP a stavebn� ��ady

V r�mci p��slu�n�ch povolovac�ch ��zen� zamezovat vzniku uzav�en�ch are�l� na st�vaj�c�ch tras�ch p�� dopravy

OST, OOP a stavebn� ��ady

1.16. Omezov�n� zdroj� a c�l� automobilov� dopravy

Optimalizovat kapacity funk�n�ch ploch �P HMP s c�lem dosa�en� imisn�ch limit� na cel�m �zem� HMP

�RM ve spolupr�ci s OOP a OUP

D�sledn� uplat�ovat po�adavek nezvy�ov�n� m�ry vyu�it� funk�n�ch ploch v oblastech s p�ekro�en�m imisn�ch limit�

OOP

P�ipravit n�vrh zm�n legislativy HMP obsahuj�c� podm�nky pro umis�ov�n� staveb

�RM ve spolupr�ci s OST a OOP

Skupina 2. Opat�en� ke sn�en� emis� z vyt�p�n� obytn� z�stavby

2.1. Rozvoj environment�ln� p��zniv� energetick� infrastruktury

Vytv��et koncep�n� z�zem� pro rozvoj environment�ln� p��zniv� energetick� infrastruktury

OOP

Vypracovat prov�d�c� studii realizace tepeln�ho p�ivad��e Kladno � Praha

OOP ve spolupr�ci s dal��mi dot�en�mi subjekty

Vyu��vat zastoupen� HMP v org�nech rozvodn�ch spole�nost� k podpo�e plo�n�ho rozvoje soustavy CZT a rozvod� zemn�ho plynu

org�ny HMP

2.2. Ekologizace energetick�ch zdroj�

Zajistit nahrazen� kotelen na tuh� paliva v objektech organizac� HMP a M�

OOP a org�ny HMP ve spolupr�ci s dot�en�mi M�

Vyu��vat zastoupen� HMP v org�nech Pra�sk� tepl�rensk�, a. s., k podpo�e modernizace koteln�ho fondu a k dohledu nad jej�m postupem

org�ny HMP

Podporovat p�echod provozovatel� kotelen od tuh�ch paliv k jin�m topn�m m�di�m

OOP

 

2.3. Podpora �spor energie a efektivn�j��ho vyu��v�n� energie

Zajistit p��pravu projekt� �spor energie a energetick�ho managementu budov v objektech HMP a jeho organizac�

OOP ve spolupr�ci s v�cn� p��slu�n�mi odbory MHMP

Zajistit realizaci investic do �spor energie v objektech HMP a jeho organizac�

OOP ve spolupr�ci s v�cn� p��slu�n�mi odbory MHMP

Zajistit informa�n� a poradenskou podporu projektov�m ��dostem M� o podporu z fond� Evropsk� unie v oblasti �spor energie

OOP

Zajistit finan�n� r�mec pro spolufinancov�n� �i financov�n� vybran�ch investic do �spor energie v objektech M�

org�ny HMP